Co nen� �ist�, nevydr��
REVUE POLITIKA
Fragmenty z rozhovoru s Rio Preisnerem, Praha 1992 Milo� Dole�al
Byl jsem sekund�n, kdy� jsem ode�el z Muka�eva. To bylo v roce, kdy� se rozpadala republika a tuto oblast zab�rali Ma�a�i. Otec mne je�t� s n�jak�m sousedem poslal k d�de�kovi na Moravu s t�m, �e za mnou p�ijede pozd�ji, nebo� musel je�t� cosi v Muka�evu vyjednat. Tak jsem s t�mto sousedem ve star� pragovce dojel na Moravu, kde jsem chodil do tercie a rodi�e tam za mnou za rok p�ijeli. Cel� rok jsem o nich v�bec nic nev�d�l. To byl vlastn� m�j prvn� exil, proto�e jsem se u� nikdy do Muka�eva nemohl vr�tit. To mn� v�ak do�lo a� pozd�ji, v Americe. * * * M� d�tstv� se li�ilo od d�tstv� chlapce v �ech�ch �i na Morav�, proto�e v Muka�evu tvo�ili �e�i �zkou vl�dnouc� vrstvu. J� n�kdy �ertem dod�v�m, �e �e�i tam byli asi jako Angli�an� v Indii, av�ak s t�m rozd�lem, �e Angli�an� dovedou vl�dnout, kde�to �e�i zrovna na toto nejsou moc �ikovn�. Proti �ech�m tam st�la siln� ma�arsk� men�ina. Muka�evo bylo zaj�mav� i t�m, �e tam bylo po�etn� �idovsk� obyvatelstvo, hlavn� z Hali�e, skoro bych �ekl, �e dv� t�etiny z celkov�ho po�tu byli �id�. D�le tam byli Rus�ni, Ukrajinci, kte�� m�li vlastn� ukrajinskou obchodn� akademii. Rus�ni, huculov�, jak jsme jim ��kali, �ili je�t� v hor�ch a byli dosti zaostal�. ** * Ale je�t� k t�m �id�m. V Muka�evu bylo hebrejsk� gymn�zium, jedin� v republice a snad i v Evrop�. A proto�e vyu�ovac�m jazykem byla hebrej�tina, mohl jste ji �asto sly�et na ulici, stejn� i ten zn�m� pozdrav ��alom�... Na tom gymn�ziu u� byla i sionistick� organizace. Olbracht v Goletu v �dol� l��� rozpor mezi generac� �idovsk�ch otc� a syn�. Star�� generace byla siln� ortodoxn�, kde�to mlad�� generace spojovala se sionismem tak� sklon k pokrokov�m a marxistick�m ideologi�m, kter� generace otc� odm�tala. Muka�evsk� �idy potkal hrozn� osud. Sly�el jsem, �e do Muka�eva se dostavil s�m Himmler se sv�m �t�bem a osobn� tam zab�jel �idovsk� d�ti. Nemluv� o dosp�l�ch. Skoro v�ichni byli vyhlazeni... Tak to je d�tstv�... O t�ch z�itc�ch jsem napsal kn�ku poezie, kter� se jmenuje Zv��e d�tstv�...
* * * Od kvarty jsem studoval v Praze na gymn�ziu v Husov� ulici. M�li jsme tam celou �adu profesor�, kte�� p�i�li z Karlovy univerzity, kdy� N�mci zav�eli �eskou v�tev. K n�m na �kolu p�i�li vynikaj�c� lid�, kte�� m�li na mne a mou budoucnost rozhoduj�c� vliv. Nap��klad docent Vojt�ch Jir�t � n�m�in��, na��m t��dn�m byl b�sn�k Josef Kostohryz, J. �. Kvapil u�il �e�tinu, Peka��v ��k, profesor Klik, d�jiny a tak bych mohl pokra�ovat. M�li jsme tam takovou malou univerzitu. Tam jsem z�skal hlavn� impulzy pro sv�j budouc� intelektu�ln� v�voj. Docent Jir�t mne vedl, a to pr�v� v obdob� okupace, k z�jmu o n�meckou kulturu a literaturu. Profesor Kostohryz shov�vav� posuzoval m� b�snick� za��tky a zavedl mne do redakce ��du. Sezn�mil jsem se tam s Lazeck�m a za�al p�ekl�dat z n�m�iny. Nejd��ve to byl H�lderlin, Rilke, de Quincy... ** * Po �noru �ty�icet osm jsem byl na dva a p�l roku posl�n k PTP. Bohu�el, bylo to zrovna dva m�s�ce po svatb�. U� p�ed t�m, pod vlivem m� �eny a studia teologie, kter� mne za�ala zaj�mat, jsem konvertoval. L�pe �e�eno: v��til jsem se do c�rkve. Jako d�t� jsem byl pok�t�n, ale rodi�e nikdy v�ce v tomto sm�ru nep�isp�li k m�mu dal��mu vzd�l�n�. Siln� na to zap�sobil tak� tlak stalinismu; za�al jsem to br�t v�n� a �ekl si � tak bu� a nebo. A to mn� tak� pom�halo p�e��t u PTP. ** * Co mne p�ekvapilo, kdy� jsem p�i�el do USA, byl fakt, �e mezi vzd�lanci na univerzit�ch je spousta sympatizant� se Sov�tsk�m svazem, Leninem, revoluc� a �e to tam �ije. S t�mi lidmi nebylo mo�n� se bavit. Kdy� jsem hovo�il s prost�mi Ameri�any, tak ��kali, �e to snad nen� mo�n�, a mo�n� si mysleli, �e m�m p�edsudky, proto�e mi ubl�ili, a t�m cel� rozhovor skon�il. Jist�, bylo tam tak� p�r lid�, kte�� to ch�pali, ale to byli v�t�inou k�es�an�. Socialistick� tendence jsou i dnes v USA, hlavn� mezi intelektu�ly, velice siln�. Levice tam ovl�d� tisk, televizi, film, t�m�� nesly��te souvisl� konzervativn� politick� koment��, a pokud ano, tak v�t�inou znetvo�en�. To je nebezpe�n� v�c. Ov�em na druh� stran� po��d sk�t� ur�itou z�ruku prost� americk� lid, hlavn� na st�edn�m z�pad�. Ti maj� instinkt pro ob�anskou svobodu. A pak je tu cel� �ada zbo�n�ch lid� r�zn�ho vyzn�n�. Oni odm�taj�, a� u� v�dom�, nebo nev�dom�, gnostick� hereze. V tom jsem s nimi zajedno. Odm�taj� gn�zi, zni�en� sv�ta ve jm�nu utopie. Mysl�m, �e v tom je jist� s�la a nad�je Ameriky... Dnes je t�eba b�t sol� zem�, b�t slan� skrz naskrz, b�t jako k�i���l. Ono to nen� jednoduch�, ale co dnes nen� �ist�, nevydr��... ** * Kdy� si n�kdo mysl�, �e �ivot v exilu byl lehk�, a kdy� ��k�, �e on tady doma nesl tu t�hu a my tam na tom Z�pad� m�li pohodu, tak takov� �lov�k v�bec nev�, o �em mluv�. Exil je stra�n� v�c, ztratit mate�sk� jazyk, p�ij�t do �pln� jin�ho prost�ed�. U� Ovidius o exilu ��k�, �e je to peklo. No, nen� to peklo, ale je to bolest, ustavi�n�... I kdy� tam najde� p��tele, jako jsem je j� na�el mezi n�kter�mi duchovn�mi, i n�kte�� studenti byli znamenit�... ** * Nikdy u mne nebyla n�jak� hlub�� prov�zanost s krajinou d�tstv� jako nap��klad u �epa. Nem�m vazbu k n�jak�mu specifick�mu m�stu. Posledn� m� vazba na tomto sv�t� je biologick�, to znamen� k rodin�, dce�i a vnou�at�m. Ale �e by se mi st�skalo po n�jak�ch h�j�ch, les�ch, louk�ch, to u� ne, v tom jsem �pln� znecitliv�l. ��m bl� byl ale v exilu �lov�k k �esk�m hranic�m, t�m to bylo asi bolestn�j��. Muka�evo bylo takov� kosmopolitn� a toho �esk�ho tom opravdu byla jen slupe�ka... ** * Humanismus, p�vodn� zbo���uj�c� �lov�ka, ho dnes za��n� negovat nikoliv ve jm�nu ducha, ale ve jm�nu n�zk�ch organism�, ve jm�nu d�ungle, humusu. To je ale smrt, prastar� kolob�h �ivota a smrti. Existuje naprosto brilantn� a fantastick� um�n�, kter� slou�� zlu, a vedle toho by �lov�k �ekl, �e um�n� slou��c� dobru je pouhou Popelkou. To v�ak nen� pravda. Kdy� se pod�v�te na st�edov�kou katedr�lu, tak vid�te, �e jsou tady vysok� a vypjat� mo�nosti, kter� slou�� a slav� Boha. Ta brilance um�n�, kter� slou�� zlu, se objevuje tak od konce osmn�ct�ho stolet�, kdy p�i�la Francouzsk� revoluce a v�elijak� kr�sn� rachejtle. Je to oslniv�, a� se taj� dech. Dnes jde p�edev��m o to, aby se um�lec rozhodl, jak chce v�bec d�lat um�n�. Jestli chce slou�it t�eba geni�ln�m zp�sobem negaci nejen Boha, ale i �lov�ka, anebo se rozhodne pro to druh�. To ale moc nevyn�� a nem� velk� publikum... ** * Um�lec je �lov�k jako ka�d� jin�, podl�h� poku�en�, svod�m; m� ale svobodnou v�li, kter� je v tvorb� jist� v�c anga�ovan�. Doslova ka�dou v�tu si mus� rozmyslet, jak ji napsat. Jestli touto v�tou bude slavit Boha, nebo n�co jin�ho. Nejenom tedy rom�n jako celek, ale v�ta za v�tou, slovo za slovem. B�h je slovo, na po��tku bylo Slovo a kdy� toto zpervertujete, potom zpervertujete celou stavbu, stav�te babyl�nskou v� se zmaten�m jazyk�. Ta volba je na ka�d�m �lov�ku...
REVUE POLITIKA
|