Vliv protektor�tu na �esk� mysli
Tom� Krystl�k
V n�sleduj�c� stati se pokus�m objasnit, jak druh� republika, p�edev��m v�ak n�meck� okupace vyvolala u �ech� podstatn� a nevratn� zm�ny v jejich my�len�, kter� shled�v�me i v dne�n�m jejich zp�sobu uva�ov�n�. Nebylo ��elem nast�nit d�jiny protektor�tu, ba ani srovn�vat popisovan� jevy s obdobn�mi v jin�ch zem�ch. Pokud jsou n�e n�kter� historick� ud�losti pops�ny, tak jen v nezbytn�m rozsahu pro pochopen� v�kladu.
Po okupaci �esk�ch zem� 15. b�ezna 1939 se cel� n�rod jakoby stmelil - proti n�meck�m okupant�m, proti n�meck� men�in� v protektor�tu, proti vlastn�m, �esk�m fa�ist�m. �N�rodn� obrann� opat�en� �esk� protektor�tn� vl�dy byla eo ipso protidemokratick� a totaliza�n�. Do vytvo�en�ho N�rodn�ho souru�enstv�, n�hra�ky za zak�zan� politick� strany, vstoupilo 99 % mu�� s volebn�m pr�vem, zajist� �e ne v�ichni dobrovoln�, n�kte�� pod siln�m spole�ensk�m tlakem. Nacion�ln� r�z stmelen�, pod��zen� se z�jm�m n�roda, nutn� zp�sobil odklon od demokratick�ho c�t�n�, n�rod se stal lhostejn� k poru�ov�n� demokracie.
Ot�zkou je, nakolik byla tehdej�� nete�nost �esk�ho obyvatelstva k poru�ov�n� z�sad demokracie zp�sobena je�t� p�etrv�vaj�c�m zklam�n�m z b�val�ho prvorepublikov�ho re�imu, kter� nedovedl zajistit �esk� st�t, nebo t�m, �e mu demokracie nesta�ila p�ej�t do krve. �e�i zcela iluzorn� vy��tali politik�m prvn� republiky, �e nedok�zali vyvolat jednotn� evropsk� odpor proti Hitlerovi, jako kdyby n�co takov�ho za panuj�c� politick� konstelace v Evrop� bylo v jejich sil�ch. Hlavn� d�vod rozpadu republiky � vypjat� �esk� nacionalismus, projevuj�c� se hlavn� v zach�zen� s men�inami (zejm�na s N�mci a Slov�ky), kter� zp�sobil, �e skupinov� demokracie za 1. republiky neexistovala a �e v�sledky posledn�ch parlamentn�ch voleb v roce 1935 byly ignorov�ny � si �e�i neuv�domovali (a neuv�domuj� dodnes). Tak� se m�lo v�, �e Bene� od n�stupu Hitlera k moci v roce 1933 ve�ejn� razil, je�t� v roce 1937 (sic), heslo: �Rad�ji Hitler, ne� Habsburk!� - ob�val se v�ce restaurace Habsburk� ne� n�meck�ho n�rodn�ho socialismu.
Za druh� republiky se zklam�n� ze selh�n� �esk� st�tnosti transformovalo v odpor proti demokratick�mu parlamentn�mu syst�mu, kter� nalezl svou formu v obecn�m znechucen� ze syst�mu politick�ch stran (za druh� republiky z��sti, za protektor�tu zcela). V�t�inu dom�c�ho odboje a� do konce v�lky charakterizuje pr�v� tento odpor proti stranick�mu uspo��d�n�. M�l z�ejm� i sobeck� podtext: jednotliv� odbojov� skupiny se b�ly ztr�ty sv�ho vlivu po osvobozen� ve prosp�ch politick�ch stran. Navrhovaly p�ipustit v budoucnu omezen� po�et stran, nejv��e dv� nebo t�i, nejl�pe zcela nov� zalo�en�. Jak se to po v�lce vymstilo, je zn�mo: vznikla n�rodn� socialistick� t�et� republika (1945-48) s velmi omezen�m po�tem stran a sm��uj�c� z vlastn�ch zdroj� a vlastn�mi silami k n�rodn� socialistick� totalit�, jej� snahy p�eru�il v �noru 1948 bol�evismus sov�tsk�ho typu.
Dom�c� obyvatelstvo pokra�ovalo, vlivem p�e��vaj�c�ho pocitu slovansk� vz�jemnosti, v idealizaci SSSR a sov�tsk�ho st�tn�ho z��zen�. Svou roli v tom hr�la i jeden a p�l stolet� star� �esk� politika: v dob� n�meck�ho ohro�en� se op��t o slovansk� Rusko. Komunist� byli v�eni � SSSR se nez��astnil Mnichovsk� konference (nebyl pozv�n) a nezapomn�lo se na jeho odm�tav� postoj k n�meck�mu vp�du.
Hodn� se psalo o �slovensk� zrad�, ale p���iny, kter� vedly k odtr�en� Slovenska, se (op�t vlivem militantn�ho �esk�ho nacionalismu) shled�valy jen velmi ojedin�le v �esk� prvorepublikov� chybn� politice v��i Slov�k�m. Dominovala p�edstava o dobyt� Slovenska - a� spojenci poraz� N�mce, samoz�ejm� � budou Slov�ci do spole�n�ho st�tu p�ivle�eni n�sil�m a ��dn� (nedobrovoln�) p�evychov�ni. Slov�ci za druh� republiky vystupovali proti �ech�m velmi ost�e, ze Slovenska je vyh�n�li. Jejich postoj lze dokumentovat na textu obl�ben� p�sn�: �Re� a r�baj do krve po tej �eskej kotrbe, dokia� Slov�k na Slovensku p�nom nebude�. Je tak� skute�nost�, �e byli N�meckem k odtr�en� donuceni, kdy� Hitler Tisovi a �ur�ansk�mu 13. b�ezna 1939 v Berl�n� sd�lil: �Jestli�e se� (Slovensko) �bude zdr�hat nebo odm�tat od Prahy odtrhnout, p�enech�m osud Slovenska v�voji ud�lost�, za n� neponesu ��dnou odpov�dnost.� To znamenalo, �e Hitler svol� k anexi Slovenska Ma�arskem. Proto 14. b�ezna 1939 vyhl�sil slovensk� sn�m Republiku slovenskou.
��sk� protektor von Neurath se od po��tku sna�il odstranit panuj�c� soci�ln� nap�t� mezi �echy a vyu��t toho ve prosp�ch okupa�n� moci. Nezam�stnanost srazil b�hem kr�tk� doby ze 108 tis�c lid� bez zam�stn�n� (stav k 25. 3. 1939, podle jin�ch zdroj� 90 975 ke konci b�ezna 1939) na 16 912 v �ervnu a pozd�ji na �pln� minimum, v�e v dob�, kdy se okle�t�n� st�t je�t� zcela nevzpamatoval ze ztr�t pracovn�ch m�st v odstoupen�ch �zem�ch (st�tn�ch zam�stnanc� a t�ch, kte�� dobrovoln� ode�li), ke kter�m p�ibyli nezam�stnan� vyhnan� ze Slovenska. (St�tn�m ��edn�k�m, voj�k�m a policist�m st�t zam�stn�n� opat�il.) Protektor tak u�inil nab�dkou pracovn�ch m�st v ��i.
Postaven� �ech� pracuj�c�ch v ��i tehdy i pozd�ji, v dob� nucen�ho pracovn�ho nasazen�, co� je velmi m�lo zn�mo, bylo prakticky toto�n� s podm�nkami ��sk�ch N�mc�: stejn� d�lka dovolen�, stejn� svobodn� tr�ven� voln�ho �asu, dost�vali i stejn� potravinov� l�stky a dal�� p��d�ly jako N�mci. Jen jedno N�mci neradi vid�li � navazov�n� milostn�ch vztah� s ��skon�meck�mi obyvateli, zejm�na s N�mkami.
N�bor �esk�ch pracovn�k� usnadnil fakt, �e v N�mecku byly platy v pr�m�ru t�ikr�t vy��� ne� protektor�tu (i ve srovn�n� s prvn� republikou). Vypravovaly se cel� zvl�tn� vlaky z�jemc� o pr�ci v N�mecku. N�kolik t�dn�. Proti �esk� politice potla�ov�n� nezam�stnanosti za druh� republiky to byl ohromn� rozd�l, ta se zmohla jen na nab�dku prac� v zem�d�lstv� za minim�ln� mzdu. O rok pozd�ji N�mci v protektor�tu zavedli v�eobecnou podporu v nezam�stnanosti, kter� v �esk�m st�t� dosud neexistovala.
Prvn� m�s�ce okupace nic nezm�nily na nen�visti �esk� spole�nosti v��i Francii a Velk� Brit�nii. Sice se pon�kud zm�rnila v dob� Bitvy o Anglii, ale protiz�padn� osten nevymizel z �esk�ho v�dom� ani do konce v�lky. Polsko po mnichovsk� dohod� nen�vid�li �e�i je�t� v�ce ne� z�padn� mocnosti, po 15. b�eznu 1939 se jejich pocity je�t� v�ce zjit�ily zpr�vami o n�rodnostn�m �tisku �ech� v odstoupen�m T��nsku. Po za��tku v�lky se zm�rnily, ale a� pot�, co �e�i vzali s v�hradami na milost z�padn� mocnosti.
K Sov�tsk�mu svazu se �e�i doslova upnuli ve form� manifestovan�ho o�ek�v�n� mocensk�ho z�kroku velk�ho slovansk�ho bratra v protektor�tu. �N�mci ven � Stalin sem�, zn�lo na manifestac�ch v b�eznu 1939 v Jihlav�, podobn� v kv�tnu v Brn�. �e�t� obyvatel� brn�nsk�ho p�edm�st� �idenic dokonce vyhl�eli na m�stn�m n�dra�� 15. �ervence 1939 s kyticemi p��jezd vlaku se Stalinem a Bene�em. V mnoha let�c�ch je oslavov�na Rud� arm�da jako osvoboditelka. Nad�je ve SSSR byla spojov�na s tradi�n� osvobozeneckou v�eslovanskou ideologi�, kter� obyvatelstvu spl�vala s pocity ned�v�ry v��i Z�padu a k jeho demokratick�mu syst�mu (n�rodn� buditel� nech�vaj� pozdravovat!). Z druh� republiky je zn�m n�vrh gener�la Medka a dr. E�era na vytvo�en� federace se SSSR, kter� by slou�ila oba st�ty k politice zahrani�n�, tedy zajistila mezin�rodn� �s. st�t, ale kter� by se v�ak nedotkla uspo��d�n� vnit�n�ho.
Z toho, zda se �e�i m�li na podzim roku 1938 br�nit, si po v�lce vytvo�ili ohromn� t�ma na mnoh� desetilet�. A� po v�lce, nikoliv d��ve. Po Mnichovu se �e�i pova�ovali za radik�ln� s�lu protinacistick�ho z�pasu, d�sledn�j�� ne� v�ichni spojenci, byli p�esv�d�eni, �e padli jen vinou jejich hanebn� zrady. Kritika postupu spojenc� p�ivedla �echy k p�esv�d�en�, �e �SR nem�la v�st politiku po jejich boku proti N�mecku. T�m z�skali v�chodisko ke kritice protin�meck� politiky prvn� republiky a Bene�e.
Vl�d� 2. republiky bylo jasn�, �e situace po Mnichovu nen� dlouhodob� udr�iteln�. Okle�t�n�mu, vnit�n� nestabiln�mu st�tu (Slovensko) byli nep��teli v�ichni jeho soused�, a� na Rumunsko, st�t nem�l v Evrop� jedin�ho spojence. Jednala v duchu pozn�n�, �e rozhodnut� obch�zej�c� vliv N�mecka se d� vylo�it jako rozhodnut� proti n�mu, �e p��telstv� s N�meckem je tedy nejv�hodn�j��, proto�e je nejmocn�j��m sousedem a m��e b�t i nejmocn�j��m garantem �SR. Nen�vist k b�val�m z�padn�m spojenc�m j� to usnad�ovala. Jedin� z�padn� mocnost, kter� neztratila p��ze� �esk�ho obyvatelstva, byly USA, a to z jednoduch�ho d�vodu � nezkompromitovaly se Mnichovem. P�isp�ly k tomu i p�etrv�vaj�c� styky americk�ch krajan� s b�valou vlast� a jejich hmotn� pomoc. Analogie s prvn� sv�tovou v�lkou posilovala nad�ji na z�sah USA ve prosp�ch �ech�.
Iluze v �esk�ch mysl�ch<>/b
V �esk�m my�len� tehdej�� doby lze nal�zt koexistenci sv�r�zn�ch, ba protikladn�ch n�zor�, iluz� a m�t�. Na jedn� stran� pohrou�enost v sebe a pocit n�rodn� v�lu�nosti, na stran� druh� mimo��dn� pozornost evropsk�mu a sv�tov�mu d�n�. V�sledkem bylo p�esv�d�en� � ne zcela spont�nn� vznikl�, neb podporovan� odbojov�mi kruhy - �e hlavn�m jablkem sv�ru sv�tov�ch mocnost� je pr�v� �esk� ot�zka (sic). Byl to typick� projev (p�e)kompenzace �esk�ho n�rodn�ho komplexu m�n�cennosti, kter� K. H. Frank p�il�hav� nazval �p�edstavou, �e �echy jsou pupkem sv�ta�. P�edstava obsahovala �t�chu a zadostiu�in�n�, �e z�padn� velmoci, kter� nechaly v roce 1938 �SR napospas Hitlerovi a nenechaly �echy bojovat, nyn� budou muset samy bez �ech� (sic) v�st boj vyvolan� p�dem �s. st�tu. Od toho byl jen kr��ek ke v�eobecn� roz���en�mu n�zoru, �e bude nejrozumn�j�� ponechat boj t�m, kte�� maj� k n�mu nesrovnateln� lep�� podm�nky a mohutn�j�� s�ly a kte�� se p�vodn� cht�li boji vyhnout, ne� se pokou�et za nesm�rn�ch ob�t� a s nutn� omezen�mi praktick�mi v�sledky bojovat proti okupant�m na vlastn�m �zem�, co� bylo nesm�rnou brzdou �esk�mu odboji po celou dobu okupace. P�edstava, �e �jin� n�m vybojuj� svobodu�, byla v kontrastu se skute�nou pozic� �s. v�ci na mezin�rodn�m f�ru iluze zna�n� drastick� a spojena se snahou zajistit n�rodu nejv�t�� v�hody i velmi nemor�ln�.
Z p�edstavy o osvobozen� republiky jin�mi se vyvozovalo, �e stoj� za to usilovat o uchov�v�n� co nejp��hodn�j��ch podm�nek pro ka�dodenn� �ivot n�roda a �et�it s�ly pro budouc� p�evrat (jak se pozd�ji uk�zalo - bol�evick�) s p�edstavou, �e kdyby spojenci znova �zradili�, je�t� v�ce by vynikl v�znam uv�liv�ho, neprovokuj�c�ho postupu pro zachov�n� �esk� autonomie v r�mci protektor�tu. P�izn�n� autonomie �ech�m bylo pro N�mce velmi v�hodn�, proto�e k jej�mu uchov�n� pod vlivem nep��zniv�ch okolnost� se upnula nemal� ��st sil �esk�ho odporu.
Na rozd�l od cel� Evropy, kter� se sna�ila za ka�dou cenu vyhnout v�lce, �e�i se na ni paradoxn� t�ili. Nebyla to v�le�n� touha v prav�m smyslu, n�br� p�edstava, �e ke zkru�en� Hitlera posta�� pohr��ka ze strany USA nebo zejm�na SSSR, p�ed jeho� moc� N�mecko okam�it� kapituluje. V p��pad�, �e to vy�st� ve v�lku (samoz�ejm� odehr�vaj�c� se bez ��asti �ech� mimo �zem� �eska), o�ek�vala se rychl� por�ka N�mecka a rychl� obnoven� �eskoslovenska, p��padn� v nov�ch �ir��ch hranic�ch (s �zemn�mi zisky pro �SR). Kdy� v�lka vypukla, v��ilo �esk� obyvatelstvo v jej� konec ka�dou chv�li, nejpozd�ji do V�noc v ka�d�m v�le�n�m roce.
My�len� obyvatelstva bylo napln�no n�rodn� malost�, skr�vanou nev�rou ve vlastn� s�ly, ale sou�asn� se sk�lopevn�m p�esv�d�en�m, �e �esko je st�le ohniskem mezin�rodn�ho d�n� (co� se projevuje dodnes), loajalitou k protektor�m a nacvi�ovanou servilitou k p��padn�m budouc�m osvoboditel�m.
Obrann� opat�en�
Po n�meck� okupaci nastal �as, aby k �z�chran� n�roda� o�ila �drahocenn� n�rodn� schopnost vyp�stovan� B�lou horou: p�ikr�it se, p�izp�sobit se, uskrovnit se. V�voj mezin�rodn� situace je v tom utvrzoval. D�len� Polska, pohlcen� baltsk�ch zem� bylo jen pokra�ov�n�m v�eobecn�ho rozkladu p�sma mal�ch st�t�. Protektor�t se �ech�m jevil jako mnohem men�� zlo, ne� kter� postihlo ostatn�. V tom m�li pravdu.
�e�i se na po��tku protektor�tu domn�vali a protektor�tn� vl�da s nimi, �e zachr�nili krom� on�ch hrdel a statk� i dosti �irokou autonomii, kterou jim N�mci v r�mci ��e vymezili, co� je p�i srovn�v�n� situace po rakousko-uhersk�m vyrovn�n� napl�ovalo optimismem. M�li svou vl�du, autonomii, vlastn�ho prezidenta, to za c. a k. mocn��stv� nem�li. A na vojnu za ��i tak� nemuseli, co� byl tak� podstatn� rozd�l - Hitler odm�tl o �emkoliv takov�m uva�ovat pro proradnost �ech� a slovy, �e nebude t�mto zp�sobem dod�vat zahrani�n�m vedouc�m org�n�m �s. odboje k�dry pro jejich para�utistick� kursy. (Takt� nemuseli narukovat do Wehrmachtu �e�i, kte�� z�stali na �zem�ch odstoupen�ch N�mecku, pokud si ponechali protektor�tn� ob�anstv�, proto�e v oblasti ve�ejn�ho pr�va byli pova�ov�ni za cizince. To se nevztahovalo na �esk� N�mce v protektor�tu � ti se stali ��sk�mi ob�any.)
V prvn�ch letech protektor�tu vytvo�ili �e�i dal�� specialitu, vymkli se sch�matu t�ech vyhran�n�ch skupin: �kolaboranti � vy�k�vaj�c� neanga�ovan� � odboj�. Aktivist�, hlavn� �lenov� protektor�tn� vl�dy, jako p�edseda vl�dy Eli�, Havelka, Ne�as, Feierabend, Kalfus, Schmoranz, Klapka a dal�� spolupracovali v prvn�ch letech okupace s odbojem. (Pozd�ji se kroky vl�dn�ch �initel� a odboje roze�ly.) Podle Feierabenda ch�pal Eli� p�evzet� p�edsednictv� vl�dy jako �osobn� ob�, kterou mus� n�rodu p�in�st, proto�e odm�tat ve�kerou spolupr�ci s nacisty by byla sebevra�da�. Vysv�d�en� jim poskytuje hl�en� Sicherheitsdienstu (SD) z konce z��� 1939: �Vl�da h�j� pr�va �esk�ho st�tu tvrdo��jn�... P�i v�� form�ln� zdvo�ilosti nar�ej� opat�en� n�meck� spr�vy v �esk�ch vl�dn�ch kruz�ch na st�l� odpor, jen� mus� b�t neust�le p�ekon�v�n z�sahy ��sk�ho protektora.� Obzvl state�n� byl ministr a p�ednosta H�chovy kancel��e Ji�� Havelka, kter�ho K. H. Frank nen�vid�l, a ministr financ� Josef Kalfus. Od �ervence 1939, po sv�m n�vratu z USA do Lond�na, udr�oval Bene� styky s n�kter�mi �leny protektor�tn� vl�dy i s veden�m N�rodn�ho souru�enstv�, co� SD neuniklo.
�esk� protektor�tn� vl�da s poukazem na p�e�it� n�roda vyz�vala obyvatelstvo k pr�ci pro n�rod, tedy i pro ��i, �esk� st�tn� spr�va fungovala bezvadn�. Co si N�mci mohli v�ce p��t? Kdyby dali p�ednost �esk�m fa�ist�m, m�li by v m�iku proti sob� �eskou pasivn� rezistenci a obt�e vypl�vaj�c� z v�m�ny garnitur.
T�m�� ka�d� �ech byl solid�rn� s n�rodn�m kolektivem, �lenem N�rodn�ho souru�enstv�, kde byl uplat�ov�n v�dcovsk� princip: funkcion��i byli jmenov�ni shora, sch�ze byly rozpravou, kter� nekon�ila hlasov�n�m a usnesen�m, n�br� sekret��ov�m rozhodnut�m a pokyny. �e�t� fa�ist� byli z n�rodn�ho t�lesa vy�le�ov�ni. �Kruhov� obrana� n�roda byla nam��ena zejm�na proti N�mc�m. Semknut� �esk� masa tak� tvrd� zakro�ovala spole�ensk�m bojkotem proti t�m, kte�� z n� vybo�ovali (jak� b�je�n� tr�nink na l�ta pov�le�n�!), tedy i proti �esk�m fa�ist�m. �esk� �ivnostn�ky s n�klonnost� k fa�ismu nejen ignorovali z�kazn�ci, n�br� je proskribovaly i protektor�tn� ��ady. Organizovala se n�rodn� pomoc rodin�m, jejich� �ivitel� ode�li do zahrani�� nebo byli N�mci zat�eni, p��sp�vky se hledaly i mezi b�n�m obyvatelstvem.
Fa�istick� uskupen�, rasistick� p�edstavy, z�sk�v�n� konfident�
U Vlajky (�esk� n�rodn� soci�ln� t�bor) hr�l velkou roli motiv rasov�, byla velmi �ovinistick�, v podstat� organizace m�stsk�. P�ed okupac� se orientovala na italsk� fa�ismus, po 15. b�eznu usilovala o p�evzet� programu NSDAP. Do sv� vlajky zabudovala svastiku. Nebyly j� ciz� panslavistick� ideje. P�ekvapuje v n� vysok� pod�l inteligentn�ch lid�, vzd�lanc�, zejm�na l�ka��. Jedn�m z jejich v�d��ch duch� byl i rektor Univerzity Karlovy Franti�ek Mare�, velk� odp�rce Masaryk�v, kter� jako fyziolog vych�zel ze soci�ln�ho darwinismu a vitalismu. Vliv Vlajky posl�ze upadal, zadlu�ila se, jej� �lenov� optovali zhusta pro n�meckou st�tn� p��slu�nost.
N�rodn� obec fa�istick� (NOF) se bl�ila fa�ismu italsk�mu, byla vypjat� nacion�ln�. Jej� ��f, Radola Gajda (Rudolf Geider) tvrd� po�adoval hned v roce 1939 od protektor�tn� vl�dy ��e�en� �idovsk� ot�zky na podklad� rasov�m�. Ta se ubr�nila. Zelen� h�kov� k��e a jin� moravsk� venkovsk� fa�istick� skupiny vych�zely z doktr�ny Blut und Boden. �rijsk� pracovn� fronta z v�chodn�ch �ech oslovila p�edev��m �emesln�ky a d�ln�ky, ze kter�ch se rekrutovali ochotn� agenti N�mc�.
Rasov� a �ovinistick� motivy nebyly vlastn� jen �esk�m fa�istick�m seskupen�m a nacist�m, n�br� v�em �ech�m. P�ed poh�bem na Slav�n� byly M�chovy ostatky p�ivezen� z Litom��ic (p�ipadly N�mecku), podrobeny antropologick�mu zkoum�n�, aby v�sledky v�decky dolo�ily, �e �Karel Hynek M�cha pat�� sv�m typem na�emu �esk�mu lidu, z n�ho� vy�el.� Zapomenuto, �e tvo�il zprvu jen n�mecky a byl obrozenci zavr�en pro n�meckou formu r�mu v �esky napsan�m M�ji.
Roz���en byl antisemitismus. Ve zpr�v�, kterou v roce 1943 zaslaly protektor�tn� odbojov� organizace exilov� vl�d� v Lond�n� se prav�: �Antisemitismus bude pravd�podobn� jedin� v�c, kterou si z nacistick� ideologie ��ste�n� osvoj�me. Na�i lid� sice nesouhlas� s besti�ln�m zp�sobem vyb�jen� �id�, p�itom se v�ak domn�vaj�, �e v�t�in� �id� pat�� to, co se d�je. V nov�m st�t� si na�i lid� p�edstavuj�, �e v�ci budou ��zeny tak, aby �id� zase nemohli b�t t�m pov�le�n�m a z na�� pr�ce tyj�c�m �ivlem. V�bec nepom��l� na to, �e by se snad m�lo vr�titi, by� i ��ste�n�, o� p�i�li p�i n�meck�m ��d�n�. N�co podobn�ho by znamenalo postup proti ve�ejn�mu m�n�n�.�
N�meck� bezpe�nostn� slu�by z�sk�valy sv� spolupracovn�ky r�zn�. Nejnebezpe�n�j�� konfidenti poch�zeli ze �zpracovan�ch� ��astn�k� odboje. Nejv�ce jich nacist� ale z�skali vyu�it�m soci�ln�ho nap�t� mezi b�n�m �esk�m obyvatelstvem, podn�cov�n�m chud�ch proti bohat�m a vyu��v�n�m z�visti. Dosp�lo to do stadia, kdy �vagr ud�val �vagra, bratr bratra jen kv�li tomu, �e mu z�vid�li majetek, hezkou man�elku a podobn�. Pro udan� b�valo n�sledkem v�zen�, koncentra�n� t�bor nebo smrt. Je zn�mo v�cero konstatov�n�, �e bez p�ehojn�ho ud�v�n� �ech� mezi sebou by Gestapo a Sicherheitsdienst (SD) zmohly jen m�lo.
V�ra ve SSSR
17. ��jna 1939 se p�esunuje n�meck� policejn� jednotka z T�bora jinam, co� vyvol�v� protin�meckou demonstraci, proto�e se lid� domn�vali, �e N�mci opou�t�j� protektor�t a �e do �ech vstupuje Rud� arm�da-osvoboditelka. Sicherheitsdienst to vyhodnotil jako charakteristick� m�n�n� �esk�ho lidu: �Mase �esk�ho n�roda byla... p�edest�r�na nad�je na osvobozen� ke dni 28. ��jna, p�evzet� protektor�tu Sov�tsk�m svazem, na n�vrat prezidenta Bene�e aj:�
Demonstrace 28. ��jna 1939 byla pl�nov�na jako masov� akce. Protektor�tn� vl�da podnikla opat�en� k podv�z�n� jej� �dernosti a omezila ji pouze na Prahu, proto�e v t� dob� d�razn� oponovala protektorovi a necht�la okupa�n� spr�vu demonstracemi na v�cero m�stech zbyte�n� dr�dit. Shrom�d�n� davy n�padn� �asto vyjad�ovaly svou d�v�ru ve SSSR jako v budouc�ho osvoboditele. Jedn�m dechem se k�i�elo: �A� �ije Bene�!�, �Pry� s Hitlerem!�, �Chceme Stalina!� Nej�ast�ji k tomu dav zp�val Kde domov m�j, Hej Slovan�, dolo�en je i zp�v Internacion�ly (tehdej�� hymna SSSR).
To v�e dva m�s�ce po podpisu paktu Ribbentrop-Molotov. Smlouva nebyla �echy odsuzov�na, n�br� v�t�na (sic), doufalo se, �e se uplatn� i ve vztahu k �esku, �e SSSR, p��padn� i dohodou s N�meckem, zahrne �esk� zem� do sv� sf�ry a p�evezme protektor�t. �eptanda i let�ky tvrdily, �e se Sov�tsk� svaz s N�meckem dohodl jen tak na oko. Sem pat�� i zv�sti o brzk�m n�vratu Bene�ov� a podobn�. Projev komplexu n�roda, kter� si po jedno stolet� navykl o�ek�vat osvobozen� zvn�j�ku, od slovansk�ho Ruska. Teprve pozd�ji, od po��tku roku 1940, kdy u� nebylo mo�n� p�ehl�dnout p��telsk� vztah SSSR a N�meck� ��e, nahradilo v�eobecnou d�v�ru ve SSSR �zkostn� o�ek�v�n�, jak se nakonec ona slovansk� velmoc zachov�. Nicm�n� v m�s��n� zpr�v� pra�sk�ho �seku Sicherheitsdienstu (SD) za z��� 1940 se doslova prav�: �Dnes i m욝ansk�, n�bo�ensky zalo�en� pr�m�rn� �ech chov� stejn� sympatie k sov�tsk�mu Rusku jako ateistick� revolu�n� marxista. V�echny sv�ton�zorov� z�brany z d��v�j�ka jako by byly v cel�m �esk�m t�bo�e p�ekon�ny � s v�jimkou konzervativn�ho rolnictva � ve prosp�ch dalekos�hl� politick� d�v�ry ve velkou slovanskou mocnost ruskou.�
L�sku �ech� ke SSSR dokresluje v�pov�� p�eb�hl�ch voj�k� vl�dn�ho vojska z 30. 1. 1945: �...n�rod se doma p��mo p�ikl�n� ke SSSR ...Velkou Brit�nii naz�v� n�rod velk�m spojencem, ale Rud� arm�da je p��mo zbo��ov�na a v Sov�tsk� svaz doufaj� v�ichni jako ve sv�ho osvoboditele... v�ra v Sov�tsk� svaz je mnohem v�t��, co� nez�st�v� bez vlivu na politick� sm��len�. Obyvatelstvo �p�ij�m� jako samoz�ejmost, �e Rusko bude m�t nejv�t�� vliv na uspo��d�n� st�edn� Evropy�.
U �ech� se u� hned v roce 1939 vytvo�il n�vyk konformismu ne tak k vl�dnouc�mu syst�mu, jako sp� ke konformit� s m�n�n�m masy, p�edstavovan� n�rodem. M�n�n� v�t�iny se poci�ovalo automaticky cenn�j��m a spr�vn�j��m ne� jednotlivcovo, v�ilo se tzv. napravov�n� hlav na z�klad� zdrav�ho lidov�ho c�t�n�, jednotlivec si tedy nau�il autocenzu�e, kdy� zva�oval, zda pravda poslou�� n�rodu jako celku nebo nikoliv, co� je patrn� v po��n�n� �ech� a� do dne�n�ch dn�, zejm�na v prac�ch �esk�ch historik�. Na�i p�edci se sami indoktrinovali a vym�vali si mozky � n�sledky pak hr�ly neblahou roli ve t�et� republice a p�i p�evzet� moci bol�eviky.
Kultura
V prvn�ch letech protektor�tu nebylo zjevn�ch sabot�n�ch nebo bojov�ch �in� proti nacist�m. Odboj, pokud se v�bec dal tak nazvat, se omezoval na p�ed�v�n� zpravodajsk�ch informac� exilu. V t� dob� p�ece ka�d� slou�il n�rodu a bylo jasn�, �e rezistence by m�la za n�sledek omezen� autonomie, nebo �e by N�mci dosadili svou vlastn� spr�vu, co� by, podle tehdej��ho m�n�n�, byla n�rodn� trag�die. Ani pozd�ji sabot�e nep�ekro�ily pro okupanty m�ru nepatrnou. Nemohly, proto�e d�ln�ci v z�vodech vyr�b�j�c�ch pro ��i byli po p��chodu Heydricha i po jeho smrti doslova h��k�ni. Kdyby v�robu ��inn� sabotovali, p�i�li by o pr�ci, o tu�n� placen� p�es�asy, o v�hody jim poskytovan� a byli by pak v r�mci Reichsarbeitsdienstu (��sk� pracovn� slu�by) nasaditeln� kdekoliv, i daleko od sv�ch rodin. Sabot�e v jin�ch oblastech zase nem�ly ��douc� dopad. Heydrich zavedl z�vodn� stravov�n�, ozdravnou z�vodn� rekreaci v zrekv�rovan�ch luxusn�ch hotelech a letovisc�ch (pov�le�n� ROH ho jen napodobilo), zv��il jim p��d�ly potravin, tuk�, tab�ku a cigaret a alkoholu. Heydrich odm�tal ozbrojenou ochranku p�i proch�zk�ch Prahou s t�m, �e �e�i jej miluj�, proto�e jim dal naj�st a zv��il jim p��d�ly.
Dokonce ani r�st �esk�ho hospod��stv� nebyl v t� dob� pro �echy samo��eln� � spat�ovali v n�m dobro pro n�rodn� hnut�, pro pos�len� postaven� n�roda. Stranou z�stala skute�nost, �e v�znamn� podporovalo v�le�n� �sil� ��e. Podle statistik se nikdy v �ech�ch nevydalo tolik knih, nehr�lo tolik divadeln�ch p�edstaven�, nenat��elo tolik film� jako za protektor�tu. Ze zahrani�n�ch her, v�etn� n�meck�ch, byly uv�d�ny nej�ast�ji rusk�. �esk� porodnost enormn� vzrostla, v �esku v�znamn� vzrostl b�hem v�lky po�et dom�c�ch obyvatel.
V�eobecn� panoval u �ech� tzv. protektor�tn� romantick� vztah k realit�, projevuj�c� se zejm�na v citov� argumentaci, ve sklonu k iracionalit�, k nacionalismu, k herderovsk�mu kultu kmene, k n�rodn�m m�t�m, k mysticismu, ke kultu baroka. Krom� posledn�ch dvou sklon� byly ostatn� v mysl�ch �ech� p��tomny po celou dobu 1. republiky. Nutno poznamenat, �e a� na kult baroka se stejn�mi sklony vyzna�oval i nacionalismus n�meck�, co� nen� divu, proto�e �esk� a n�meck� nacionalismus m�ly stejn�ho otce J. G. Herdera a oba byly velmi agresivn�.
Hlavn�m projevem romantick�ho vztahu k realit� byla u �ech� ustavi�n� zcela nere�ln� v�ra v brzk� konec v�lky a to v situac�ch zhola nemo�n�ch: po por�ce Francie se kojili nad�j� na brzkou por�ku N�mecka, po p�epaden� a obkl��en� Jugosl�vie zes�lila slovansk� nad�je v osvobozen� ze strany Ruska, p�i p�epaden� SSSR �e�i ignorovali obrovskou p�evahu N�mecka. Jako v�dy se ka�doro�n� o�ek�val konec v�lky je�t� v t�m�e roce. V��ili v brzk� vnit�n� zhroucen� N�meck� ��e, dokonce i Edvard Bene�. Denn� v�ak byli v protektor�tu konfrontov�ni s opakem - s bezchybn�m fungov�n�m nacistick�ho ��zen�ho hospod��stv�. To nakonec vyvolalo v mysl�ch �ech� pot�ebn� zm�ny vedouc� k akceptaci dal��ch ��zen�ch hospod��stv� � k pov�le�n�mu �esk�mu pl�novan�mu n�rodn� socialistick�mu hospod��stv�, pozd�ji k bol�evick�mu.
Typick� byl tak� kult domova � krajina a domov byly vedle jazyka nej�ast�j��m p�edm�tem zbo�n�n�. V�dom� se vzk��silo �esk� lidov� um�n�, kter� bylo ke konci prvn� republiky ji� prakticky mrtvo. Vytvo�il se um�l� �esk� lidov� kroj, ��kalo se mu sv�r�z, stylizac� z kyjovsk�ho. V takov�ch kroj�ch byly oble�eny o n�kolik let pozd�ji m�stsk� d�vky v�taj�c� Bene�e i Pattona.
Nen�vist v��i N�mc�m, p�edstava vyhn�n�
Byla d�sledkem spole�nosti prolezl� �ovinismem. �esk�m b�sn�k�m, nap��klad Holanovi a Nezvalovi (b�se� ��v�bi�), byli n�me�t� voj�ci hmyzem bez du�e, brouky, pavouky, jindy vamp�ry, symboly pro onu dobu obvykl�. �e�i pova�ovali �esk� N�mce po celou prvn� republiku za hrozbu �e�stv�, cht�li je v�emi prost�edky po�e�tit a od za��tku protektor�tu se d�vali u� na v�echny N�mce se �t�tiv�m pohrd�n�m jako na m�n�cenn� bytosti � zvl�t� p�irovn�n� k odporn�m tvor�m �ivo�i�n� ��e byla p�ekvapiv� obl�ben� a �ast�, rubriky v �asopisech pro milovn�ky p��rody t� doby byly pln� t�to symboliky.
�t�tiv� odpor v��i N�mc�m m�l funkci hlubok�ho p��kopu mezi na smrt znep��telen�mi n�rody. Byl ��inn�m heslem pro �esk� nejprimitivn�j�� vrstvy, proto�e n�rod p�ece mus� ke sv� obran� zmobilizovat ka�d�ho sv�ho p��slu�n�ka, i toho nejnevzd�lan�j��ho, m�-li odolat n�poru n�mectv�.
Postupn�, hned na po��tku protektor�tu, se vytv��� na �esk� stran� idea naprost�ho rozchodu a odd�len� obou etnik a to fyzick�m vyhuben�m �esk�ch N�mc�. Moskva je�t� v roce v roce 1939 a 1940 ukl�d� �esk�m komunist�m, aby bojovali proti tomuto projevu �esk�ho �ovinismu, ale po napaden� SSSR ot��� o 180 stup��. Proti �ovinismu se stav� i masarykovsky zam��en� ileg�ln� �esk� kur�r, le� koncem roku 1939 redakce (ve st�le stejn�m slo�en�) �in� diametr�ln� obrat a p�e: �St�hov�n� soukmenovc�, zapo�at� Adolfem Hitlerem, bude provedeno v pln�m rozsahu, ale v opa�n�m sm�ru, ne� jak si V�dce p�edepsal... budeme... d�lat v��i N�mc�m to, co prosp�v� na�emu n�rodu a odstra�ovat v�e, co na�emu n�rodu nen� na prosp�ch.� (Zde se ono st�hov�n� t�k� p�ist�hovav��ch se N�mc� z ��e, ale nesmi�iteln� t�n u� leccos nazna�uje i pro budouc� osud �s. N�mc�.)
V posledn�m ��sle ze z��� 1941 (�. 3/1941) se pak v �esk�m kur�ru p�e: �...jsou posledn� mosty mezi n�mi a N�mci str�eny.� (N�mci) �vyvolaj� proti sob� takovou z�plavu nep��telstv� na �ivot a na smrt, �e j� ve chv�li p�ekyp�n� n�rodn�ho hn�vu budou s na�� zem� smeteni.� Proklamuje se �SR jako �n�rodn� st�t slovansk��, N�mc�m se ponech� ��sk� ob�anstv� a jako takov� budou vyst�hov�ni, z�stat budou moci jen ti, kte�� prok��, �e se nijak neprovinili (presumpce viny). Odkaz TGM, jemu� �v�rni z�staneme�, interpretuje redakce jednodu�e jako od�in�n� Mnichova.
P�izvukovaly tomu i odbojov� skupiny. P��klady vyniknou, uv�dom�me-li si, �e poch�zej� z obdob� do ��jna 1939, do doby, ne� byli zast�eleni dva demonstranti a dev�t student�. Politick� �st�ed� (P�) si p��lo obnovit politick� syst�m 1. republiky jen s dv�ma t�emi nov�mi stranami, zest�tnit doly, zbrojovky a prov�st novou pozemkovou reformu, po p�echodnou dobu p�ibli�n� roku se m�lo vl�dnout revolu�n�, dikt�torsky. Obrana n�roda (ON) navrhovala zest�tn�n� nerostn�ch surovin, podnik� kl��ov�ho pr�myslu, novou pozemkovou reformu, siln� omezit po�et politick�ch stran, vyhnat N�mce do 24h pot�, co to bude mo�n�, a nastolit vojenskou diktaturu. Program �VOD (�st�edn� v�bor odboje dom�c�ho) a PVVZ (Peti�n� v�bor V�rni z�staneme) obsahoval odm�tnut� prvorepublikov�ch stran a politik� a p�edstavu pov�le�n�ho vytvo�en� dvou nebo t�� nov�ch stran, tedy jist�ho druhu �n�rodn� fronty�. Po studentsk�ch demonstrac�ch zaslalo P� 16. listopadu 1939 exilu zpr�vu, v n� se do�teme: �...abyste pochopili, �e se� (n� n�rod) �hrozn� pomst�, a kdo by se proti vypo��d�n� stav�l a hovo�il o humanit�, demokracii nebo zahrani�n� politick�ch ohledech, toho rozezlen� n�rod smete.�
Vypl�v� z toho, �e �e�i nen�vid�li N�mce ne jako p�edstavitele okupantsk�ho re�imu, ne jako utla�ovatele, ne jako nacisty nebo henleinovce, n�br� pouze jako N�mce. Je nab�ledni, �e po celou dobu okupace snovali p�edstavy o pomst�, jak s nimi, a� je spojenci osvobod�, zato��. D�sledkem byly pov�le�n� zv�rstva, Bene�ovy dekrety, vyhn�n�.
My�lenku vyhn�n� podpo�ila Bene�ova neutuchaj�c� touha b�t po v�lce nejvy���m p�edstavitelem n�roda a st�tu. Ale a� do poloviny roku 1941 po��tal Bene� s pov�le�n�m odchodem jen N�mc� zkompromitovan�ch nacismem (n�kolika set tis�c lid�), s postoupen�m n�kolika �ist� n�meck�ch pohrani�n�ch okres� N�mecku, ��m� by se po�et N�mc� v pov�le�n� republice sn�il asi na 1,4 milionu, s p�esunem N�mc� z vnitrozem� do n�meck�ch okres� v pohrani�� a s vytvo�en�m zast�e�uj�c�ch t�� n�meck�ch �up, kter� by obdr�ely autonomii. Proti jeho p�edstav�m se dom�c� odboj vehementn� vzep�el a se zd�vodn�n�m: �v�me d�vno, �e N�mci jsou v�ichni stejn� ��dal krev a deportaci v�ech N�mc�. V odpov�di Politick�ho �st�ed� (P�) Bene�ovi (radiogram ze 3. 12. 1940) se prav� o v��e uveden�m Bene�ov� pl�nu zcela explicitn�: �...takov� pl�n by znemo�nil V� n�vrat�. Bene� se nevzdal, bojoval za svou p�edstavu, ale v z��� 1941 tlaku z domova podleh� a akceptuje program �VOD: tzv. historick� hranice st�tu ve spojen� s vyhn�n�m v�ech N�mc�. Jen jednu jedinou ��st programu �VOD pokl�dal Bene� za nesmyslnou � pov�le�nou anexi Horn� a Doln� Lu�ice �s. st�tem. Dom�c� odboj t� negoval Bene��v �mysl ��asti sudeton�meck�ch exulant� v �eskoslovensk� lond�nsk� vl�d� (radiogram �VOD z 18. 8. 1941) � britsk� vl�da, kter� podmi�ovala sv� prohl�en� o neplatnosti mnichovsk� dohody ��ast� sudetsk�ch N�mc� v exilov� vl�d� od sv�ho po�adavku po ud�lostech v Lidic�ch, Le��c�ch a v Bernartic�ch upustila.
Vyl��en� skute�nosti a souvislosti v�ce ne� dostate�n� objas�uj�, pro� do�lo k pov�le�n�m exces�m v��i N�mc�m, k jejich vyhn�n�, pro� byly retribu�n� soudy tak krut�, pro� �e�i tak vl�dn� p�ijali pov�le�n� zd�nliv� demokratick� �esk� n�rodn� socialistick� st�t, pro� dali sv� hlasy v�t�zn�m komunist�m ve volb�ch 1946 a pro� akceptovali bol�evickou totalitu bez v�t��ho odporu. �esk� mysli byly na to velmi dob�e p�ipraveny.
Literatura:
Brandes, Detlef: �e�i pod n�meck�m protektor�tem. Okupa�n� politika, kolaborace a odboj 1939-1945, Prostor, Praha 1999
Joza, Petr: Rab�tejnsk� �dol�. Historie pr�myslov� v�roby a koncentra�n�ch t�bor� u �esk� Kamenice, Okresn� muzeum D���n, D���n 2002
Kudrna, Ladislav: Kdy� nel�tali. �ivot na�ich letc� v Polsku, Franci a Brit�nii za druh� sv�tov� v�lky, Libri, Praha 2003
Tesa�, Jan: Trakt�t o �z�chran� n�roda�, Tri�da, Praha 2006
Tom� Krystl�k
publicista