T�et� republika - n�rodn� socialistick� st�t 1945-1948
Tom� Krystl�k
P�edehra
Ideov� v�chodiska pov�le�n�ho st�tu vych�zela z nekomunistick�ho odboje. Jsou shrnuta v programu Za svobodu, kter� byl vypracov�n v l�tech 1939-41, a jeho� auto�i byli i Milada Hor�kov�, Ludmila Jankovcov� a Vladim�r Krajina. Podle n�j m�l b�t kapitalismus nahrazen ��dem �soci�ln� spravedliv�j��m a hospod��sky ��eln�j��m� a spole�nost by m�la b�t uspo��d�na na �z�klad� net��dn�m�, nebo� �teprve demokracie hospod��sk� a soci�ln� trvale upevn� demokracii politickou a umo�n� st�t�m vnit�n� rovnov�hu a vn�j�� bezpe�nost�. Autor�m se druh� sv�tov� v�lka jevila jako �boj mravn�ho a politick�ho n�zoru demokratick�ho... s fa�ismem a nacismem�. Pot� byla v tom, �e k �demokratick�mu n�zoru� podle nich pat�il nejen socialismus, n�br� �sv�m ideov�m c�lem� i komunismus.
Toto pojet� vych�zelo z negativn� reflexe politiky 1. republiky. Edvard Bene� s t�mito tezemi souhlasil a druhou sv�tovou v�lku m�l za �boj o nov� soci�ln� a hospod��sk� ��d� na evropsk�m kontinent�. V��il v evolu�n� synt�zu �liber�ln� demokracie�, kter� by m�la sebrat �odvahu k reform�m ve smyslu omezen� pr�v na soukrom� vlastnictv� a ve smyslu socializa�n�m�, a sov�tsk�ho socialismu, jen� p�ekon� diktaturu proletari�tu a vyvine se k �postupn� svobod� politick�, n�bo�ensk� a duchovn� v�bec�. S takov�mi p�edstavami byla nakro�ena podruh� cesta k �s. totalitn�mu st�tu z vlastn�ch ideov�ch zdroj�; poprv� tomu tak bylo za tzv. druh� republiky 1938-1939.
Edvard Bene� byl tak� p�esv�d�en, �e se SSSR p�es sv�j pakt s Hitlerem ze srpna 1939 nakonec p�ipoj� k protihitlerovsk� koalici a po v�lce mu p�ipadne v�znamn� role v Evrop� a �e se v n�m v nejbli���ch pov�le�n�ch letech prosad� demokracie. Tak uva�oval �lov�k, kter� nechal za prvn� republiky jako ministr zahrani��, pozd�ji i jako prezident d�sledn� utajovat zpr�vy st�l�ch �eskoslovensk�ch mis� (pak diplomatick�ho zastoupen�) ve SSSR o hladomorech, o sov�tsk�m teroru v��i vlastn�mu obyvatelstvu. Vysv�tlen� sch�z�. Je v podez�en�, �e byl agentem NKVD ji� v dob� p�edv�le�n�, jeho mysl zcela ovl�dl obsedantn� blud o brzk� demokratizaci SSSR, nebo� o tom p�e ji� v roce 1939, v dob� stalinsk�ho teroru (sic), v kombinaci s obrovsk�m osobn�m komplexem Mnichova.
Ji� na za��tku roku 1939 uva�oval Bene� takto (ze z�znamu Bene�ovy rozmluvy s kur�rem dom�c�ho odboje z ledna 1939): �Bude do st�edn� Evropy mluvit Rusko...� (Hitler) �n�m pom��e k sousedstv� s Ruskem. C�l po budouc�ch katastrof�ch mus� b�t, aby v U�horodu bylo Rusko... Pre�ov Rusku co nejbl�e... hranice s Ruskem co nejdel��.�
Exilov� vl�da v Lond�n� vyty�ila politiku od�in�n� Mnichova - Bene� mluvil o pov�le�n� n�rodn� a soci�ln� revoluci, o socializuj�c� nebo regulovan� demokracii - kter� m�la tyto hlavn� body:
1. obnova �SR v hranic�ch z roku 1937 (Bene� zaml�el, �e ji� 28. 08. 1941 Podkarpatskou Rus p�isl�bil sov�tsk�mu vyslanci v Lond�n� Majsk�mu slovy: �ot�zku Podkarpatsk� Rusi budeme mezi sebou �e�it pozd�ji a jist� se dohodneme.� Nic jin�ho mu nezb�valo - nesm�l relativizovat po�adavek obnovy st�tu v p�vodn�ch hranic�ch p�edchoz�m odstoupen�m jeho ��sti)
2. hlavn�m spojencem po v�lce se m�l st�t SSSR jako z�ruka p�ed n�meckou hrozbou
3. v�stavba n�rodn�ho st�tu �ech� a Slov�k� - co� zahrnovalo likvidaci n�rodnostn�ch men�in jejich vyst�hov�n� z republiky, nebo jejich p�en�rodn�n�
4. rozd�len� majetku n�rodnostn�ch men�in soci�ln� slab�m �ech�m a Slov�k�m, zn�rodn�n� n�meck�ch bank a n�meck�ho pr�myslu
5. odstran�n� politick� rozt��t�nosti redukc� po�tu politick�ch stran a zaveden� �regulovan� demokracie�
Bene� p�ijel v prosinci 1943 do Moskvy podepsat spojeneckou smlouvu se SSSR na dvacet let, setkal se s nejvy���mi sov�tsk�mi st�tn�ky, dos�hl jejich souhlasu ve v�ech z�kladn�ch ot�zk�ch i v ot�zce pov�le�n�ho odsunu n�meck�ho a ma�arsk�ho obyvatelstva en bloc zejm�na pot�, kdy� sl�bil, �e jejich zabaven� majetek nebude rozd�len, n�br� zn�rodn�n. Bene� v Moskv� p�ipustil, �e je ochoten pod siln�m tlakem spojenc� sn�il po�et odsunut�ch N�mc� na dva miliony. (Do konce v�lky, z�ejm� z nejistoty, jak� stanovisko zaujmou z�padn� spojenci, n�kolikr�t po��tal s men��m rozsahem vyhn�n� ne� plo�n�m, s odstoupen�m n�kter�ch ryze n�meck�ch pohrani�n�ch okres� zejm�na v�b�k� N�mecku, sest�hov�n�m �s. N�mc� z vnitrozem� do pohrani�� nebo za hranice a to bez �zemn�ch kompenzac� na �kor N�mecka, nebo s nimi.) Ve sv� verb�ln� p�izp�sobivosti za�el Bene� v Moskv� tak daleko, �e vyhn�n� �s. n�rodnostn�ch men�in vyl��il jako �sou��st pov�le�n� politick�, hospod��sk� a soci�ln� p�tiletky�. Stalinovi Bene� tehdy osobn� p�isl�bil Podkarpatskou Rus. V jedin�m, v �em u Stalina neusp�l, bylo potrest�n� Slov�k�, jako ob�an� st�tu v�l��c�ho na stran� protivn�ka. Stalin to zam�tl s t�m, �e ��dn� slovansk� n�rod nesm� b�t potrest�n.
Hned v prvn�ch moskevsk�ch rozhovorech v prosinci 1943 p�i p��le�itosti podeps�n� spojeneck� smlouvy se SSSR se Bene� do�adoval koordinace evropsk� politiky se sov�tskou a t� neju��� hospod��sk� spolupr�ce mezi pov�le�nou �SR a SSSR. Bene� Molotovovi p�edal memorandum o pov�le�n� hospod��sk� spolupr�ci obou st�t� a z�ejm� tak� podepsal hospod��skou dohodu.
V��e uveden� v�rokov� nejistota je zp�sobena faktem, �e texty jedn� nebo v�cero souvisej�c�ch smluv se smlouvou spojeneckou podepsan�ch Bene�em p�i jeho n�v�t�v� Moskvy nebyly nikdy zve�ejn�ny. Jedin�, co se podle sv�deck�ch v�pov�d� v�, je, �e Bene� p�edlo�il v Moskv� �ty�i memoranda a to o odsunu N�mc� a Ma�ar�, o hospod��sk� spolupr�ci, o vojensk� spolupr�ci, o �eskoslovensk�ch po�adavc�ch pro p��m���. ��dn� z t�chto memorand p�ed t�m nevid�la, t�m m�n� projednala a schv�lila �s. exilov� vl�da nebo St�tn� rada v Lond�n�. Bene� ani dodate�n� jim memoranda a text(-y) souvisej�c�(-ch) smlouvy(smluv) nep�edlo�il. Smlouva spojeneck� projedn�na p�edem ale byla - s platnost� na p�t let s t�m, �e ji pak prodlou�� parlament v osvobozen� vlasti. Fierlinger jako velvyslanec v Moskv� ale nechal Rusy do textu zabudovat dvacetiletou platnost, Bene�ovi a vl�d� se to nel�bilo, ale neprotestovali.
Podle hospod��sk� smlouvy uzav�en� v Moskv� v prosinci 1943 m�lo doj�t nejen ke zv�t�en� objemu zahrani�n�ho obchodu mezi ob�ma st�ty a k p�ev�n� orientaci �s. exportu na SSSR, n�br� i k p�izp�soben� struktury �s. hospod��stv� sov�tsk�m p�tilet�m pl�n�m, ke stanoven� pevn�ho kursu mezi korunou a rublem, k v�m�n� technick�ho know-how, ke zn�rodn�n� kl��ov�ho pr�myslu, bank a k pl�novan�mu ��zen� hospod��stv�. Ve�ker� zbrojn� pr�mysl pr� p�ejde do rukou �s. st�tu a bude vyr�b�t pro pot�eby obou arm�d, kter� maj� dost�vat z�sadn� stejn� zbran�. �eskoslovensko se pr� bude pod�let na obnov� zni�en�ch oblast� SSSR.
Bene� z�st�val hluch� k hlas�m z�padn�ch i n�kter�ch �s. exilov�ch politik�, kte�� ho varovali p�ed p��klonem k Moskv� a kte�� nev��ili, �e SSSR nebude zasahovat do �s. politiky. N�mitky zavrhoval poukazem na sv� p�esv�d�en�, �e sov�tsk� re�im se zdemokratizuje a SSSR opust� sv�j program vyvol�n� evropsk� bol�evick� revoluce. V jeho p�edstav�ch se m�l sov�tsk� z�jem v pov�le�n� Evrop� omezit na vytvo�en� p�su sousedn�ch st�t�, kter� by m�ly vl�dy naklon�n� SSSR. P�ece sov�t�t� st�tn�ci mu sl�bili, �stn� i smluvn�, nevm�ov�n� se do vnit�n�ch z�le�itost� st�tu.
Bene� z Moskvy ozn�mil 21. 12. 1943 v rozhlasov�m vys�l�n� do protektor�tu a na Slovensko n�sleduj�c� zm�ny v pov�le�n� republice: omezen� po�tu politick�ch strana na t�i, zavede se lidov� demokracie, syst�m N�rodn� fronty, kter� bude nositelkou vnit�n� politiky. Bene� se v projevu zm�nil i o budouc� t�sn� hospod��sk� spolupr�ci se SSSR, kter� bude vy�adovat p�estavbu pr�myslu a dopravy, zaveden� syst�mu pl�nov�n� a �v�decky p�ipravenou prvn� p�tiletku�.
Bene� se tak� poprv� od sv�ho odjezdu z �SR setkal s vedouc�mi politiky KS� dl�c�mi v Moskv� - Gottwaldem, �vermou, Kopeck�m, Sl�nsk�m. Komunist� m�li p�ipraveny p�esn� formulovan� n�vrhy na uspo��d�n� pov�le�n� republiky. Bene� s nimi souhlasil a u� tehdy p�iznal KS� pozici nejsiln�j�� strany bezprost�edn� po v�lce (sic), v�etn� pr�va obsadit posty ministersk�ho p�edsedy a d�le�it�ch ministersk�ch resort�. (V t� dob� vesm�s zbyte�n� �stupky. Zde op�t nal�hav� vyvst�v� d�vod, pro� tak Bene� �inil.) Komunist� zna�n� povzbuzeni sv�m �sp�chem za�ali formovat tzv. socialistick� blok, slo�en� s n�rodn�ch socialist�, soci�ln�ch demokrat� a komunist�, aby mohli l�pe vykon�vat tlak v��i lond�nsk� vl�d�, ale hlavn� k pos�len� sv�ch pov�le�n�ch pozic v republice.
Podle Bene�ov�ch slov se SSSR od doby jeho prvn� n�v�t�vy v roce 1935 velmi zm�nil. Pokl�dat rozpu�t�n� Kominterny, nov� postoj k n�bo�enstv� (pozn. autora: velk� tolerantnost v��i pravoslav� vlivem v�le�n�ch pot�eb), spolupr�ci se Z�padem a proslovanskou politiku za pouhou taktiku, by bylo chybn�. Z v�lky podle n�j vzejde SSSR jako st�t, kter� si sice uchov� sv�j hospod��sk� a soci�ln� syst�m, av�ak politicky se vyvine v �novou lidovou demokracii�. Bude st�t v �ele Slovan� a vym��e si nov� postaven� ve sv�t�. Sov�tsk� a �eskoslovensk� syst�m se budou sbli�ovat (sic). Pas� spojeneck� smlouvy o nevm�ov�n� do vnit�n�ch z�le�itost� navzdory l�iv� propagand� N�mc� a zr�dc� dokazuje, �e SSSR respektuje nez�vislost mal�ch n�rod� a st�t� a p�eje si siln� �eskoslovensko, siln� Polsko a silnou Jugosl�vii, jako� i samostatn� Rakousko, Rumunsko, Bulharsko, Ma�arsko a Finsko. T�mito slovy to vysv�tlil po sv�m n�vratu z Moskvy britsk�mu ministerstvu zahrani�� prost�ednictv�m britsk�ho velvyslance u �s. vl�dy Philipa Nicholse. Tak� Hubert Ripka, n�m�stek ministra zahrani��, v�ude prohla�oval, �e smlouva ukazuje, �e SSSR nechce st�edn� Evropu bol�evizovat. Pol�ci ozna�ili Bene�e za �ubytovatele komunismu ve st�edn� Evrop�.
Postoje USA
Ameri�an� byli velmi ned�v��iv� v��i politice lond�nsk� exilov� vl�dy. Hned po podeps�n� �eskoslovensko-sov�tsk� smlouvy nevylu�ovali, �e �eskoslovensko spolupracuje se SSSR, napom�h� mu vytv��et sf�ru vlivu v Evrop� a je mu zav�z�no mnohem v�ce, ne� je zn�mo. Ke konci v�lky byli mnoz� Ameri�an� p�esv�d�eni, �e �eskoslovensko u� podlehlo vlivu SSSR a komunismu. P�esto ale Spojen� st�ty v prvn�ch pov�le�n�ch m�s�c�ch prosazovaly v �SR sv�j hospod��sk� a kulturn� vliv. Mezn�kem byla z�ejm� m�rov� konference v Pa��i v l�t� 1946, kter� odhalila diametr�ln� rozd�ln� z�jmy �v�chodn�ch� a �z�padn�ch�st�t�. �echoslov�ci tam toti� systematicky oponovali americk�m n�vrh�m a ostentativn� hlasovali s deleg�ty SSSR. V �s. tisku dos�hly protiamerick� v�pady takov�ho rozsahu a intenzity, �e americk� velvyslanec Steinhardt se c�til v z��� 1946 nucen ofici�ln� si st�ovat �s. ministerstvu zahrani�n�ch v�c�. Rostouc� nap�t� mezi �SR a z�padn�mi velmocemi konstatoval nejen ministr zahrani�� Masaryk a jeho n�m�stek Clementis, n�br� i Bene�, kdy� v polovin� srpna 1946 hovo�il o existenci dvou blok� v Evrop�.
�eskoslovensko se o zhor�en� vztah� se Z�padem zaslou�ilo zejm�na divok�m odsunem n�meck�ho obyvatelstva. P�es zdr�enliv� postoj z�padn�ch mocnost� organizovala �s. vl�da �divok� vys�dlovac� akce mezi �ervnem a srpnem 1945 zcela jednostrann� a v koordinaci se Sov�tsk�m svazem. T�m �SR zcela zpochybnila princip, kter� Bene� b�hem v�lky ozna�oval za z�kladn� podm�nku �sp�n�ho �e�en� n�meck�ho probl�mu, toti� �up��mnou a loaj�ln� spolupr�ci v�ech �lensk�ch st�t� koalice i po por�ce N�mecka�. Praha se t�m v o��ch Z�padu sama vman�vrovala do role poslu�n�ho Stalinova komplice p�i uskute��ov�n� jeho nep��li� pr�hledn�ch mocensk�ch pl�n� ve st�edn� Evrop�. Nen� divu, �e USA ztratily z�jem pomoc� sv�ch �v�r� financovat sov�tskou kontrolu nad �eskoslovenskem.
Vezmeme-li to z jin�ho hlediska, tak na pov�le�n� v�voj v Evrop� m�la v�znamn� vliv politika odkladu (postponement), kterou praktikovaly jak USA, tak do jist� m�ry i Velk� Brit�nie. Byla to z�sada nejednat o m�rov�m uspo��d�n� b�hem v�lky, ale a� p�i m�rov�ch jedn�n�ch. M�la sv� opodstatn�n� v tom, �e zabra�ovala mo�n�m konflikt�m mezi spojenci v dob� v�lky, ale tak� dv� nev�hody. Zneklid�ovala mal� spojeneck� st�ty, kter� si p��ly m�t ur�it� z�ruky ohledn� pov�le�n�ho uspo��d�n� a tedy p��padn�ho spln�n� sv�ch v�le�n�ch c�l�, a p�isp�la k tomu, �e Spojen� st�ty prop�sly v letech 1941 a 1942 vhodnou chv�li se dohodnout se SSSR o politick�m pov�le�n�m uspo��d�n� v Evrop� v dob�, kdy Sov�tsk� svaz byl ve velmi kritick� vojensk� situaci. Po obratu ve v�lce po bitv� u Stalingradu museli Ameri�an� ji� jen p�ihl�et, jak Stalin politiku odkladu zcela ignoruje a upev�uje svou politickou pozici ve st�edn� Evrop�.
Na za��tku roku 1944 bylo ji� jasn�, �e osvobozovat �SR bude v�hradn� Rud� arm�da. Zjistil to zcela en passant, neb spojenci se k t�to ot�zce nevyjad�ovali, tehdej�� �s. ministr financ� exilov� vl�dy Ladislav Feierabend t�m, kdy� v souladu se spojeneck�m usnesen�m, �e na osvobozen�ch �zem�ch se budou pou��vat zprvu tzv. invazn� pen�ze, kter� vyd� p��slu�n� spojeneck� zem�, po��dal USA o jejich tisk. Eisenhower�v �t�b odpov�d�l, �e tisk �eskoslovensk�ch invazn�ch pouk�zek nep�ipad� v �vahu. Z�padn� spojenci tak� odm�tli uzav��t s �s. exilovou vl�dou i smlouvy o spr�v� osvobozen�ch �zem�.
N�rodn� frontovn� syst�m
O komunistick�m n�vrhu vl�dn�ho programu se diskutovalo od 22. do 28. b�ezna 1945 za ��asti p�ti komunist�, �ty� soci�ln�ch demokrat� a n�rodn�ch socialist�, dvou lidovc�. Mezi t�mito ��astn�ky byli dva �lenov� lond�nsk� exilov� vl�dy. P�vodn�, komunistick� n�vrh byl s nepodstatn�mi zm�nami p�ijat, jin� p�edlo�en nebyl. Jedin� spor byl o pov�le�n�m postaven� Slovenska, kde komunist� prosazovali rozs�hlou politickou autonomii, kde�to n�rodn� socialist� a lidovci v autonomii spat�ovali ohro�en� n�rodn� jednoty. Nakonec ustoupili a podvolili se p��n� KS�. (N�vrhy slovensk�ch komunist� o p�ipojen� Slovenska ke SSSR pacifikoval u� p�edt�m Jan �verma vysazen� na Slovensko - Stalin z�ejm� nehodlal �elit dal��m spojeneck�m n�mitk�m, �e roz�i�uje rusk� imp�rium.) Z�stupci nekomunistick�ch stran se b�li, �e by komunist� mohli nakonec jednat i bez jejich stran, nav�c byli p�esv�d�eni o ��elnosti �i nezbytnosti hlubok�ch struktur�ln�ch zm�n v pov�le�n�m st�t�. Komunist�m tehdy vy�el z�m�r s on�m socialistick�m blokem, mimo n�j byla jen strana lidov�. Delegace Slovensk� n�rodn� rady jednala odd�len� a byla p�izv�na k diskusi jen k ot�zk�m t�kaj�c�m se Slovenska. Klasick� uk�zka taktiky �rozd�l a panuj�.
Nen� se t�eba divit tomu, jak mohl n�vrh vl�dn�ho programu komunist�m tak hladce proj�t. Sta�� si p�e��st programov� prohl�en� n�rodn�ch socialist� v lond�nsk�m exilu, ve kter�m k nejd�le�it�j��m pov�le�n�m vnitropolitick�m zm�n�m �adili p��pravu �zespole�en�t�n� (zn�rodn�n�) �dol�, obchodu s uhl�m, hutnick�ho a t�k�ho pr�myslu, bank a l�zn�. Soci�ln� demokrat� ��dali �rychl� vytvo�en� jednotn� socialistick� strany �eskoslovenska, kter� jako jedin� m��e garantovat, �e na�e nov� republika bude republikou socialistickou�. �e by tuto �sjednocenou� stranu ovl�dli komunist�, je jaksi nenapadlo - pozd�j�� to p��klad slou�en� �SSD a KS� nebo v�chodon�meck� SED. O nezbytnosti �zk�ho a trval�ho spojenectv� se SSSR ��dn� z p�ipu�t�n�ch politick�ch stran v N�rodn� front� nepochybovala.
Ve spojitosti s uveden�mi z�sadami a politikou od�in�n� Mnichova se pov�le�n� republika koncipovala jako nacion�ln� socialistick� st�t ohromuj�c�m zp�sobem podobaj�c� se nacion�ln� socialistick�mu N�mecku a hned se j�m po v�lce stala. S dv�ma rozd�ly: ciz�m, parazituj�c�m t�lesem na t�le n�roda nebyli �id� jako rasa, n�br� n�rodnostn� men�iny - Sudeton�mci, Ma�a�i a Pol�ci a form�ln� existovalo ve st�t� v�ce politick�ch stran ne� jedna, musely v�ak t�hnout za jeden provaz, proto�e pod hrozbou rozpu�t�n� nesm�ly p�ej�t do opozice (viz n�e popsan� mechanismus N�rodn� fronty). I koncentra�n� t�bory se promptn� z��dily, etablovalo se bezpr�v�, krutosti, mu�en� p�ev�n� nevinn�ch lid�, takt� �zemn� n�roky na �kor ciz�ch st�t� byly vzneseny. �eskoslovensk� kone�n� �e�en� av�ak nespo��valo ve vyhlazen�, n�br� v plo�n�m vyhn�n� b�val�ch spoluob�an� za hranice doprov�zen� realitou desetitis�c� mrtvol.
�ten��i, kter�m se nel�b� term�n nacion�ln� (n�rodn�) socialismus ve spojitosti s �echy, nech� si uv�dom�, �e �esk� nacion�ln� socialismus p�edch�zel n�meck� � ke konci 19. stolet� vznik� v �ech�ch prvn� n�rodn� socialistick� strana jako reakce na �esk�ch n�rodoveck�ch socialist� na internacion�lnost soci�ln� demokracie, zakladatel strany V�clav Klof�� se touto prioritou chlubil. Jednodu�e: �echy jsou pravou ideologickou vlast� nacion�ln�ho socialismu, N�mci �echy jen napodobili.
Nejd�le�it�j�� odchylky od p�edv�le�n�ho syst�mu byly dv�. Z��dilo se p�edsednictvo vl�dy, kter� tvo�il p�edseda vl�dy a p�t jeho n�m�stk� - z�stupc� stran N�rodn� fronty. Komunist� p�edpokl�dali, �e jimi budou p�edsedov� jednotliv�ch stran. Byla to tedy legalizovan� obdoba nedemokratick� p�edv�le�n� P�tky a obdobn�ch formac�. P�edsednictvo bylo koncipov�no jako v�konn� org�n vl�dy, p�edev��m v�ak jako vrcholn� politick� org�n st�tu. P�edsednictvo vl�dy, stejn� jako onehdy P�tka, rozhodovalo o v�ech d�le�it�ch politick�ch ot�zk�ch vl�dy i st�tu a via facti st�lo nad parlamentem.
Druhou bylo z��zen� N�rodn� fronty, kterou tvo�ily p�ipu�t�n� strany a kter� byla sou�asn� jejich nad�azenou instituc�. Jak zn�mo, byly zak�z�ny v�echny dal�� p�edv�le�n� politick� strany, zejm�na dv� nejvlivn�j�� - v �esku agr�rn� a na Slovensku �udov�. Nejhor�� ov�em bylo, �e z��zen� N�rodn� fronta sama rozhodovala i o p�ipou�t�n� nov�ch politick�ch stran a teprve na z�klad� svolen� NF sm�l p�ipustit novou stranu ministr vnitra. Z�kladn� podm�nkou povolen� byl souhlas s politikou NF, tj. s programem vl�dy. Ergo, opozi�n� strany, leg�ln� opozice proti vl�d� nemohly v�bec vzniknout. D�le: ka�d� strana, kter� by ode�la do opozice nebo byla z vl�dy vylou�ena, ztr�cela automaticky �lenstv� v NF a ministr vnitra ji byl povinen rozpustit. P�esto se �e�t� historici i publicist� dodnes sna�� tvrdit, �e se jednalo o demokratick� st�t. M��e b�t st�t demokratick�, kdy� v n�m nesm� vzniknout opozi�n� politick� strana nebo st�vaj�c� p�ej�t do opozice?
Komunist� se sna�ili roz���it z�vaznost rozhodnut� NF na co nej�ir�� okruh ot�zek a oblast� t�kaj�c�ch se st�tu. Proto j� p�edkl�dali v�echna rozhodnut� vl�dy a jej� n�vrhy z�kon� a pova�ovali za samoz�ejmost, �e v�ichni poslanci je odhlasuj� v podob�, v jak� byly p�edlo�eny. Pokud by poslanci cht�li vyj�d�it n�jak�mu ministru svou ned�v�ru nebo hlasovat proti jeho expos� v parlamentu, bylo by to kvalifikov�no jako projev ned�v�ry cel� vl�d�. N�kter� oblasti prohl�sila NF za tabu a zak�zala jejich kritiku nejen sv�m stran�m, n�br� i tisku a spole�ensk�m organizac�m. Byly to zejm�na: vztah k SSSR, k jeho vnit�n� i zahrani�n� politice, zn�rodn�n� pr�myslu, vl�dn� program, projevy a �innost prezidenta.
V�sledkem bylo, �e vl�da se sice form�ln� zodpov�dala parlamentu, fakticky ale N�rodn� front� - tedy sama sob� (teoreticky vedouc�m funkcion���m vl�dn�ch stran v p��pad�, kdyby nebyli �leny vl�dy). T�m byla demokracie zcela suspendov�na. Taktick�m rozd�len�m komunistick� strany na �eskou a slovenskou byli komunist� nejsiln�j�� stranou ji� v prvn� pov�le�n� vl�d�.
Prost�, pov�le�n�, tzv. t�et� republika nebyla nic jin�ho ne� nedemokratick� �esk� nacion�ln� socialistick� st�t.
Pov�le�n� realita
Lond�nsk� vl�da p�edpokl�dala, �e na osvobozen� �zem� se p�esune vrchn� velitelstv� �s. ozbrojen�ch sil v �ele s gener�lem Sergejem Ingrem, ale SSSR vyslovil gener�lu Ingrovi ned�v�ru. Bene� se podvolil, vyhodil nejen Ingra, n�br� i gener�ly Franti�ka Moravce a Bohumila Miroslava (vlastn�m jm�nem Neumann), jmenoval ministrem obrany Ludv�ka Svobodu, b�val�ho u�itele ma�ar�tiny ve vojensk� akademii, agenta NKVD a kryptokomunistu.
Okam�it� se skon�en�m v�lky se prudce vzedmul �esk� nacionalismus, m�stn� proti Pol�k�m, na cel�m �zem� �eska proti N�mc�m. Na Slovensku se vyhrocoval nacionalismus proti Ma�ar�m. �esk� nacionalismus posiloval enormn� n�rodn� hrdost (Na co, proboha? Na sklon�n� ��je za protektor�tu?) a �stil v neoblomn� p�esv�d�en� a v�dom� o velmi v�znamn�m, ba historick�m posl�n� �esk�ho n�roda v Evrop� (sic). Podobn� p�esv�d�en� panovala i mezi sv�tov�mi v�lkami, jsou p��tomna dodnes, nap�. ve velmi roz���en�m pocitu, �e �esko je st�edobodem sv�ta.
P�edseda n�rodn� socialistick� strany Petr Zenkl prohla�oval: �Z�klad n�rodn�ho socialismu spat�uji v harmonick�m spojen� nacionalismu, socialismu a demokracie�. Prezident Bene�: �Jsme Slovan� a jsme sousedi SSSR, p�ev�n� slovansk�ho st�tu. Je p�irozen�, �e jeho socialistick� struktura m� na n�s vliv.� C�rkve pova�ovaly socialismus za realizaci Kristov�ch ide�l�. Pro katolickou c�rkev byl socialismus jako idea nep�ijateln�, le� �jako praxe ov�em m��e b�t nejen p�ijateln�, n�br� i v�tan��. Z dobov�ho tisku: �TGM u� nen� mezi n�mi, ale jeho socialistick� idealismus... uskute��uje s ruskou pomoc� jeho nejlep�� ��k E. Bene�. To bude prav� n�rodn� socialismus �eskoslovensk�.�
Nejd�le�it�j�� zm�nou bylo rozs�hl� zn�rodn�n� bank, pr�myslu a poji��oven. KS� ve sv�m n�vrhu vl�dn�ho programu se zn�rodn�n�m nepo��tala. �Zasko�il� je soci�ln� demokrat z prav�ho k��dla V�clav Majer, kter� v diskusi navrhl a prosadil dodatek: �Postavit cel� pen�n� a �v�rov� syst�m, kl��ov� podniky pr�myslov�, poji��ovnictv�, p��rodn� a energetick� zdroje pod v�eobecn� st�tn� veden�...� Sice to neznamenalo doslovn� vyvlastn�n�, ale �lenov� vl�dy s n�m v r�zn� m��e po��tali. KS� se je�t� po��tkem �ervence zn�rodn�n� br�nila. S p��pravou zn�rodn�n� za�al vst��cn� soci�ln� demokratick� ministr pr�myslu Bohumil Lau�man. 3. �ervence 1945 doporu�il Bene� Gottwaldovi, ob�vaje se spor� v parlamentu a politick� krize, aby p�ipravil dekrety o zn�rodn�n�, kter� by podepsal je�t� p�ed svol�n�m prozat�mn�ho parlamentu. Komunist� se chopili p��le�itosti a se soci�ln�mi demokraty vypracovali n�vrhy na tak rozs�hl� zn�rodn�n�, kter� nep�edpokl�dal ani prezident, ani jejich vl�dn� partne�i. Vl�da p�es r�zn� v�hrady dekrety schv�lila, prezident je podepsal. Do zn�rodn�n� spadalo 60% ve�ker� pr�myslov� v�roby. Zn�rodn�n� sektor p�edstavoval nov� prvek v ekonomice. Nejv�t�� ekonomickou silou se stal st�t, tedy vl�da, ve kter� m�ly naprostou p�evahu levicov� strany. Ji� v kv�tnu 1945 za�ala pozemkov� reforma. Vyvlastn�no bylo 2946 tis�c ha p�dy, z toho dostalo n�co p�es 303 tis�c roln�k� 1220 tis�c ha. Nejv�ce konfiskovan� p�dy, 1995 tis�c ha, bylo v pohrani��.
Z�pad byl rozsahem �s. zn�rodn�n� v ��jnu 1945 zasko�en. Ameri�an�m ani Brit�m se p�es enormn� �sil� nepoda�ilo dos�hnout, aby majetek jejich ob�an� a spole�nost� zn�rodn�n nebyl. �s. vl�da nebyla schopna v�as rozhodnout ani o pravidlech od�kodn�n� za jejich majetek, a kdy� tak kone�n� u�inila, nebyli Ameri�an� ani Britov� spokojeni s okruhem od�kod�ovan�ch osob.
Prezident Bene� si vymezil ve vnitropolitick� oblasti roli nejvy���ho st�tn�ho ��edn�ka nestrann�ho a nestranick�ho. Respektoval stanoviska vl�dy a NF, pokud se s nimi dostal ve vnitropolitick�ch z�le�itostech do sporu, ustoupil, vl�da zase mu naslouchala v ot�zk�ch zahrani�n� politick�ch a ��dila se jeho n�zory a n�m�ty. To mu nebr�nilo, aby sv�mi projevy zna�n� vyost�oval n�lady proti �s. N�mc�m.
Komunist� se nesli na vln� vzedmut�ho �esk�ho �ovinismu, vyd�vali se za stranu n�rodn�, stoj�c� v �ele bojovn�k� za n�rodn� z�jmy a demokracii, br�nili se, aby byli pova�ov�ni za �levici n�roda�. M�li to snadn�, v jejich prosp�ch mluvilo i prorusk� a velmi levicov� c�t�n� velk� ��sti �esk�ho obyvatelstva. Mnoho lid� se octlo v KS� jen proto, �e v n� spat�ovali obdivovatelku SSSR. Dal�� v�bila mocensk� pozice KS�: strana poskytovala sv�m �len� nejr�zn�j�� v�hodn� m�sta a funkce, v�hodn� p��d�ly v r�mci pozemkov� reformy a ze zabran�ho majetku a r�zn� jin� privilegia. B�hem deseti m�s�c� po v�lce vzrostl po�et �len� KS� z 27 tis�c na 1 007 834, z toho na Slovensku na 150 330 tis�c.
Masov� n�bor do KS� p�inesl, jak se uk�zalo v p�edsjezdov�ch diskus�ch na ja�e 1946, n�zorovou pestrost �lensk� z�kladny. Komunistick� veden� ale z taktick�ch d�vod� tolerovalo ve stran� i odp�rce diktatury proletari�tu, obdivovatele prezidenta Bene�e, zast�nce kombinace k�es�anstv� a komunismu, i kdy� to odporovalo ideologii strany. Soust�edilo se ale ��elov� na ideologickou �istotu funkcion��� KS�.
Volby v �esk�ch zem�ch v kv�tnu 1946 vyhr�la KS� (40,2 % hlas�) p�ed n�rodn�mi socialisty (23,6 % hlas�), na Slovensku zv�t�zila Demokratick� strana (62 %) p�ed KSS (30,37 %). Jako jedin� n�rod z pozd�j��ho sov�tsk�ho bloku si �e�i v relativn� svobodn�ch volb�ch zvolili dobrovoln� komunisty.
Le� na Slovensku z�stupci Demokratick� strany, vyhrav�� volby, nevytvo�ili v�t�inu v n�rodn�ch v�borech podle principu pom�rn�ho zastoupen�, proto�e to komunistick� strana nedovolila - ztratila by t�m moc ve v�t�in� m�stn�ch a okresn�ch zastupitelstev. Demokratick� strana z�skala tak� v�t�inu m�st ve sboru pov��enc�, v nejvy��� v�konn� slo�ce na Slovensku. Pro�e� byly pravomoce sboru pov��enc� promptn� sn�eny. KS� se rozhodla vl�dnout na Slovensku bez ohledu na v�sledky voleb 1946 a z Prahy. A to za souhlasu v�ech dal��ch tzv. demokratick�ch stran v NF.
Toto v�znamn� selh�n� v�ech dal��ch p�ipu�t�n�ch �demokratick�ch� politick�ch stran se opom�j�, zaml�uje. D�vody ��ste�n� objas�uje Hubert Ripka ve sv�ch pam�tech: �e�t� politici jen obt�n� spolupracovali se slovensk�mi, kter� st�le podez��vali, �e cht�j� vytvo�it ��esko-slovensk� dualismus�, jak�si p�edstupe� k federalizaci st�tu. �e�i v�dy razili tzv. doktr�nu n�rodn� jednoty, tedy jednotn�ho �eskoslovensk�ho n�roda, tud� i jednoho vl�dnouc�ho centra. Od oslaben� Demokratick� strany si v�echny politick� strany, zejm�na n�rodn� socialistick�, slibovaly potla�en� nebezpe�� vzniku �du�ln�ho syst�mu� a soci�ln� demokrati mohli b�t nav�c tak� motivov�ni, ziskem jednoho k�esla ve sboru pov��enc�. T�m byla zcela poh�bena p�edst�ran� demokrati�nost st�tu.
Zm�ny, kter� �e�t� politici podcenili
V b�eznu 1947 za�aly vn�j�n� politick� zm�ny. USA v r�mci Trumanovy doktriny poskytly pomoc Turecku a �ecku, na ja�e byli komunist� vytla�eni z francouzsk� a italsk� vl�dy. Hlavn� zm�nu vyvolal tzv. Marshall�v pl�n hospod��sk� pomoci evropsk�m zem�m. V Marshallov� pl�nu na pov�le�nou obnovu vid�la Moskva potvrzen�, �e USA se budou i nad�le anga�ovat v Evrop� a zapln� mocensk� vakuum vznikl� oslaben�m Velk� Brit�nie a Francie, kam Moskva hodlala mocensky expandovat. Bylo jasn�, �e v z�padn� Evrop� podlehne Spojen�m st�t�m, proto�e nen� schopna sama obdobnou hospod��skou pomoc poskytnout. �SR ale hodlala Marshall�v pl�n p�ijmout. V �ervenci 1947 ozna�il Stalin �s. vl�dn� delegaci v Moskv� Marshall�v pl�n jako �pokus o izolaci SSSR�, �eskoslovenskou ��ast v n�m za ��in nam��en� proti SSSR�, a �e na p�ijet� nebo nep�ijet� Marshallova pl�nu �z�vis� sov�tsko- �eskoslovensk� p��telstv�. �s. ��ast na konferenci o Marshallov� pl�nu v Pa��i �by ani sov�tsk� ve�ejnost, ani sov�tsk� vl�da nesnesly�. Podle sv�dectv� �lena delegace, gener�ln�ho tajemn�ka ministerstva zahrani�� Arno�ta Heidricha �Stalin ozna�il za c�l nyn�j�� sov�tsk� politiky dostat Ameri�any z Evropy a Asie... Marshall�v pl�n je pro Spojen� st�ty jen prost�edkem, jak upevnit sv�j politick� a hospod��sk� vliv v Evrop�... �eskoslovensko proto nem��e a nesm� napom�hat k uskute�n�n� tohoto americk�ho z�m�ru. Z�jmem SSSR a jeho spojenc� podle Stalina je naopak donutit USA, aby vyklidily Evropu a postupn� v�echny mocensk� pozice, kter� ve sv�t� dr��. Velk� Brit�nie a Francie, odk�z�ny samy na sebe, budou pak, jak zd�raznil Stalin, p�esp��li� slab�, aby mohly odporovat z�jm�m SSSR a jeho spojenc�, tj. komunizaci Evropy.�
Bene�, jakmile dostal Gottwald�v telegram z Moskvy o postoji SSSR k Marshallov� pl�nu ozn�mil vl�d�, �e o postoji Moskvy nelze diskutovat a �e p�vodn� rozhodnut� vl�dy mus� b�t zm�n�no. Prezident�v n�zor byl �jednomysln� p�ijat parlamentem. A bylo po �eskoslovensk� participaci na americk�m pl�nu pov�le�n� obnovy.
Nem�n� bylo jasn�, �e v �eskoslovensku se brzy nastol� diktatura sov�tsk�ho typu. Ov�em, to pr�v� politik�m nekomunistick�ch stran nedoch�zelo. Moskva spat�ovala v�chodisko v p�em�n� st�t� ve sv� sf��e vlivu na blok st�t� s komunistick�m re�imem jako p�edpokladem pro p��m� ��zen� z Moskvy. Z�rove� skon�ila s rozli�ov�n�m on�ch st�t� na slovansk�, neslovansk�, pora�en�, v�t�zn�. Odm�tnut� Marshallova pl�nu interpretovali Ameri�an� naprosto spr�vn� jako d�kaz, �e �eskoslovensko je zcela v rukou SSSR.
P�edstavitel� �s. nekomunistick�ch stran toto v�znamnou zm�nu v mezin�rodn� situaci nezaregistrovali, nebo si ji neuv�domili v dostate�n�m rozsahu. T�k� se to i pr�b�hu pozd�j��ho p�evzet� moci komunisty. Sv�d�� o tom i jejich memo�ry vydan� v exilu, kter� dokazuj�, �e ani po letech onu realitu nepochopili. Komunisti�t� funkcion��i naopak onu zm�nu rychle vst�ebali - sov�t�t� soudruzi ji jim promptn� objasnili. Nekomunistick� �s. strany nepost�ehly, �e spojenectv� �SR se SSSR dost�v� nov� obsah - st�le je sice chr�n� p�ed N�meckem, ale je ��m d�l v�ce nam��eno proti USA a jej�m z�padn�m spojenc�m. KS� po ustaven� Informbyra v z��� 1947 zah�jila systematick� ta�en� proti �americk�mu imperialismu a jeho spojenc�m�, �americk�mu pl�nu na obnovu n�meck�ho imperialismu�. V druh� polovin� roku 1947 se nekomunistick� strany pokusily ��ste�n� vyv�it jednostrannou orientaci na SSSR spojeneckou smlouvou s Franci�. Sta�il jedin� Stalin�v dopis Bene�ovi a bylo po n�.
Hlavn�m motivem neochv�jn�ho spojenectv� se SSSR byl u nekomunistick�ch stran doslova pudov� �ivo�i�n� strach z budouc�ho n�meck�ho nebezpe��. Ministr spravedlnosti, n�rodn� socialista Prokop Drtina je�t� 24. �nora 1948 (sic) opakoval, �e �nejd�le�it�j�� z�ruka bezpe�nosti a nejpevn�j�� jistota spo��v� v �zk� spolupr�ci se SSSR.�
P��sn� vzato m�ly nekomunistick� strany NF jen dv� alternativy: distancovat se od politiky SSSR za cenu st�etu s KS� a eventu�ln� sv� por�ky, nebo ve spojenectv� s n�m pokra�ovat, co� znamenalo mu umo�nit formov�n� jeho mocensk�ho bloku. Jakou cestu zvolili, je jasn� - hlas Mnichova byl rozhoduj�c� a jejich vypjat� �esk� �ovinismus jim nedovolil nejen se odd�lit od politiky SSSR, n�br� i dohl�dnout d�sledky spojenectv� s n�m.
Koncem srpna 1947 p�edlo�il Rudolf Sl�nsk� pl�n pro p��pad vyvolan� politick� krize nekomunistick�mi stranami a snaze o mo�n� ustaven� ��ednick� vl�dy. KS� by odpov�d�la gener�ln� st�vkou a vytvo�en�m ��ednick� vl�dy z ��edn�k�-komunist� a odbor���. Navrhl podchytit �levicov� �leny a hlavn� funkcion��e nekomunistick�ch stran, sympatizant� KS� (vyjma ji� st�vaj�c�ch kryptokomunist� v nich) do zvl�tn� kartot�ky k pozd�j��mu vyu�it�, kalkulovalo se, �e by mohli p�evz�t ve vlastn�ch stran�ch s kryptokomunisty veden� a zbavit se tzv. reak�n�ho k��dla. Funkcion��i nekomunistick�ch stran byli z�sk�ni ke spolupr�ci s KS� r�zn�. Jedni ji� p�ed v�lkou cht�li p�estoupit ke komunist�m, ale KS� je poslala v roce 1945 do nekomunistick�ch stran - n�kte�� z nich byli registrov�ni jako tajn� �lenov� KS�. Na druh� m�li kompromituj�c� materi�ly o jejich spolupr�ci s okupa�n� moc� za v�lky, zachr�nili je p�ed trestn�m ��zen�m a zav�zali si je ke spolupr�ci. T�et� se dostali do rozporu s vlastn� stranou, �tvrt� up��mn� v��ili komunist�m, jejich proklamac�m, �vlasteneck�m� z�m�r�m a podobn�. V listopadu 1947 se KS� rozhodla ony �levicov� funkcion��e z nekomunistick�ch stran za�adit na svou kandid�tn� listinu v p��t�ch volb�ch.
Zn�rodn�n� pr�mysl se sice v roce 1947 u� p�ibli�oval objemem sv� v�roby p�edv�le�n�mu stavu, ale v�robn� n�klady z�st�valy velmi vysok�. Postupnou obnovou zni�en�ho evropsk�ho hospod��stv� mimo �SR (v �SR nebylo v podstat� co obnovovat) se sni�ovala jeho konkurenceschopnost na mezin�rodn�m trhu a ve srovn�n� s ostatn�mi st�ty klesalo i tempo jeho rozvoje. Obdobn� bolest �s. pr�myslu jako p�ed v�lkou, tentokr�t za odli�n�ch podm�nek - s relativn� velmi zmodernizovan�m pr�myslem N�mci b�hem protektor�tu. Projevily se d�sledky odsunu n�meck�ho obyvatelstva - zaost�valy zejm�na obory jako stroj�renstv� a textiln� pr�mysl, kde se sn�il v�voz natolik, �e nekryl ani n�klady na n�kup surovin pro n�. K tomu v�emu skon�ily dva roky trvaj�c� dod�vky stroj�, surovin a potravin od UNRRA. St�tu za�aly chyb�t devizy. �e�t� zem�d�lci nebyli tak v�konn� jako �s. N�mci, chyb�ly i n�meck� pracovn� s�ly - 300 tis�c hektar� z�stalo v roce 1947 neobd�l�no, co� p�edstavovalo ztr�tu minim�ln� 24 tis�c vag�n� obil� (bez vlivu toho roku panuj�c�ho sucha).
Pro ilustraci doby uve�me ze vzpom�nek Ladislava Feierabenda: ��n� v roce 1947 byly velmi nep��jemn�, proto�e kr�de�e dostoupily nesl�chan�ch rozm�r�. Ze vzd�len�j��ch pol� si lid� odv�eli na�i �rodu v cel�ch snopech a pro n� hr�ch si p�ijeli s n�kladn�m autem. �etn�ci, k nim� jsem m�l dobr� pom�r, se b�li ze strachu p�ed komunistick�m sekretari�tem zakro�ovat, tak�e jsme museli pole hl�dat sami s na��m hajn�m... N�kdy se lid� nedali odb�t, ani kdy� byli p�i kr�de�i p�isti�eni. Pokles obecn� mor�lky byl hrozn�.�
Komunist� najednou vid�li, �e rozdali v�echno, co zabrali, a p�itom ani zdaleka neuspokojili vrstvy spole�nosti pot�ebn� pro revolu�n� zm�nu. Nejni��� vrstvy z toho profitovav�� se za�aly ob�vat, �e hospod��sk� pot�e je p�iprav� o dosud vytvo�en� zisk. Nepravidelnosti v z�sobov�n� i z�kladn�mi potravinami rostly. Nejv�ce postihl pokles �ivotn� �rovn� ��edn�ky a inteligenci, museli se spokojit s �rovn� o mnoho ni��� ne� za doby p�edv�le�n� a protektor�tu. Od l�ta 1947, kdy mohutn� vzrost z�jem SSSR o pom�ry v �eskoslovensku, za�alo u komunistick�ch funkcion��� p�eva�ovat p�esv�d�en�, �e jejich strana p��t� volby z�ejm� nevyhraje.
Vl�da se 13. 02. 1948 usnesla, �e ministr vnitra Nosek mus� zru�it odvol�n� osmi nekomunistick�ch velitel� Sboru n�rodn� bezpe�nosti, Nosek tak odm�tl u�init. Gottwald odm�tl 20. 02. o tom ve vl�d� jednat, n�rodn� socialisti�t�, lidove�t� a minist�i slovensk� Demokratick� strany podali demisi. Soci�ln� demokrat� se v t� chv�li dosud nerozhodli. Odstupuj�c� minist�i t�� nekomunistick�ch stran nedovedli po��tat. Aby vl�da padla, bylo podle �stavy pot�eba demise nadpolovi�n� v�t�iny ministr�. Vl�da m�la 26 �len�, demitovalo 12.
Soci�ln� demokrat� svolali hned p�edsednictvo, aby demise sv�ch ministr� na n�vrh V�clava Majera projednali, ale proti se ost�e postavili Fierlinger a minist�i Jankovcov� a Tyme�. Minist�i ale dali sv� mand�ty k dispozici v�konn�mu v�boru strany, kter� byl svol�n na 23. 02. Ani zde Majer nepochodil. Pot� se V�clav Majer po konzultaci se sv�mi p��teli odhodlal k posledn�mu kroku. Jak tvrd� Ladislav Feierabend ve sv�ch vzpom�nk�ch �zavolal t�� 23. �nora telefonicky Jana Masaryka a navrhl mu, aby oba dva spole�n� podali demisi. Masaryk souhlasil, sl�bil, �e demisi obou okam�it� prezidentovi p�edlo��, a skute�n� tak u�inil, nebo� prezident toho pou�il v rozhovoru s Gottwaldem, kdy� st�le nal�hal na �stavn� �e�en� krize.� Pro� nebyly ony dv� demise p�ijaty, z�st�v� dodnes nevysv�tleno. �e by Bene� na ony dv� demise zapomn�l, je vylou�eno. Praktick� uskute�n�n� komunistick�ho p�evzet� moci umo�nil pr�v� Bene�, kter� ministr�m radil demitovat a uji��oval je svou autoritou, �e je nenech� padnout. Co z toho plyne, je jasn�. Franti�ek August p�e, �e v lednu 1948 na��dil Molotov Sudoplatovovi z MGB, aby odjel do Prahy a tajn� vy��dil Bene�ovi, �e mus� p�edat moc ve st�t� Gottwaldovi a z ��adu d�stojn� odej�t. V��i Bene�ovi byla pou�ita stvrzenka na 10 tis�c USD, podepsan� jeho tajemn�kem, kter� mu poskytl NKVD na p��kaz Stalina v ��jnu 1938 p�ed jeho odjezdem do Anglie. P�evzet� pen�z i p�es t�et� osobu se pokl�d� za v�zac� akt.
I kdyby toho v�eho nebylo, tak demitovav�� minist�i t�ech nekomunistick�ch stran �patn� odhadli Bene�e. Jakmile podali demisi, bylo �e�en� na n�m. Museli p�ece v�d�t, �e Bene� jako vrchn� velitel v tomto sporu nepou�ije arm�du z obav, �e by mohl vyvolat ob�anskou v�lku. P�itom odjezd prezidenta do jedn� z vojensk�ch pos�dek mimo hlavn� m�sto, odkud by ��dil akci proti komunist�m a proti v�li ministerstva n�rodn� obrany, bylo jedin� mo�n� �e�en� slibuj�c� �sp�ch. Lidov� milice (cca 6500 osob) by hrav� rozpr�ila jedna obrn�n� divize. Gottwald jednat se stranami odstoupiv��ch ministr� odm�tl, vl�du doplnil. Prezidentu republiky p�i�lo 5327 rezoluc� pro komunistick� �e�en� vl�dn� krize a jen 150 proti n�mu. 25. �nora 1948 v 11 hodin prezident bez protestu Gottwald�v n�vrh na dopln�n� vl�dy podepsal. V dubnu 1948 to Gottwald vyl��il takto: �On� (Edvard Bene�) �m� jednu dobrou str�nku, �e toti� v�, co je s�la a dovede ji ocenit realisticky.�
Ministr zahrani�� USA Marshall se je�t� v dob� �norov� krize vyslovil, �e komunistick�m pu�em by se nic nezm�nilo v zahrani�n�-politick� orientaci �SR, jak existovala u� od roku 1945.
T�m skon�ila druh� �esk� cesta k totalitn�mu st�tu z vlastn�ch ideov�ch zdroj� - p�ekazil ji Sov�tsk� svaz a komunismus sov�tsk�ho typu.
Literatura:
August, Franti�ek, JAB (ed.): Ve znamen� temna. Sov�tsk� �pion�n� a podvratn� �innost proti
�eskoslovensku v letech 1918-1969, Votobia, Praha 2001
Bene� 2, Edvard: Demokracie dnes a z�tra, London 1940
Brandes 2, Detlef: Gro�britannien und seine osteurop�ischen Alliierten 1939-1943. Die
Regierungen Polens, der Tschechoslowakei und Jugoslawien im Londoner Exil vom Kriegsausbruch bis zur Konferenz von Teheran, Collegium Carolinum, M�nchen 1988 (�esky: Exil v Lond�n� 1939- 1943, Karolinum, Praha 2003)
Feierabend, Karel Ladislav: Politick� vzpom�nky, Atlantis, Brno 1996
Jaksch, Wenzel: Cesta Evropy do Postupimi, Institut pro St�edoevropskou kulturu a politiku,
Praha 2000
Kalvoda 2, Josef: Role �eskoslovenska v sov�tsk� strategii, D�lo, Kladno 1999
Kalvoda 3, Josef: Z boj� o z�t�ek, Moravia Publishing Inc, Toronto 1994, 1996, D�lo 1998
Kaplan, Karel: Nekrvav� revoluce, 68 Publishers, Toronto 1985
Kaplan 2, Karel: Pov�le�n� �eskoslovensko. �eskoslovensko 1945-1948. N�rody a hranice, N�rodn�
politika, M�nchen 1985
Ku�era, Jaroslav: �Der Hai wird nie wieder so stark sein�. Tschechoslowakische
Deutschlandpolitik 1945-1948, Hannah-Arendt-Institut f�r Totalitarismusforschung, Dresden 2001 (�esky: ��ralok nebude nikdy tak siln��. �s. zahrani�n� politika v��i N�mecku 1945-1948, Argo, Praha 2005)
Ripka, Hubert: Czechoslovakia Enslaved, London 1950
Tom� Krystl�k
publicista