Cyril�v �upl�k
Emanuel Vejnar
O smlouv� s Vatik�nem se v posledn� dob� p��li� nemluv�. Nen� to v�ak vy�e�en� z�le�itost. Konkord�t sice n�kdej�� ministr Cyril Svoboda v roce 2002 podepsal, jeho podpis v�ak nezakl�d� ��dn� pr�vn� d�sledky. Pokud dokument parlament neratifikuje, je jedn�m z popsan�ch pap�r�, jak�ch jsou na Ministerstvu zahrani�� stohy. P��znivci konkord�tu sice �as od �asu s v�nou tv��� pronesou, �e je t�eba existuj�c� smlouvu schv�lit, v�ichni kolem �e u� tak u�inili. Ale to je jako kdy� advok�tn� koncipient nut� klienta prov�st pr�vn� akt, proto�e u� pro n�j p�ipravil formul��. A�koli ten popsan� pap�r nyn� nic neznamen�, m� svou d�le�itost. Za p��hodn� politick� konstelace se d� toti� okam�it� vyt�hnout ze �upl�ku a p�edlo�it t�m, jejich� podpisy pot�ebnou pr�vn� s�lu maj�.
Pro� je smlouva s Vatik�nem takov� probl�m? St�t p�ece mus� s c�rkvemi upravovat sv� vztahy a nejpo�etn�j�� �esk� c�rkev nem��e b�t v�jimkou. V�ak tak� nen�. Vztah k n� je upraven formou obecn� platn�ch z�konn�ch norem, vymezuj�c�ch vztah ke v�em registrovan�m c�rkv�m. St�t se nenach�z� vzhledem k ��mskokatolick� c�rkvi ve stavu legislativn� nouze. On konkord�t nepot�ebuje. Jeho uzav�en� je jednostrann�m z�jmem ��mskokatolick� c�rkve, kter� j�m z�sk� pro jedn�n� se st�tem v�hodn�j�� postaven�. Podle p�ipraven�ho n�vrhu nap��klad �esk� republika bere na v�dom�, �e se katolick� c�rkev ve sv� �innosti ��d� vlastn�mi z�sadami a naopak j� zaru�uje pr�vo spravovat sv� z�le�itosti v souladu s jej�mi pot�ebami a podle jejich (m�n�c�ch se) p�edpis�.
Konkord�t je mezin�rodn� smlouvou a ty se svou pr�vn� silou stav�j� hned za �stavu a Listinu z�kladn�ch pr�v a svobod. Jsou nad�azeny z�kon�m. Pokud parlament konkord�t p�ijme, nemus� b�t snadn� ho vypov�d�t. V p�ipraven�m n�vrhu je jednostrann� v�pov�dn� lh�ta stanovena na �est m�s�c�, ale kdo v�, jak�ch ��prav� by se mohl text je�t� do�kat. Z n�meck�ho pr�vn�ho ��du se konkord�t uzav�en� mezi Hitlerem a Vatik�nem nepoda�ilo odstranit dodnes. T�ch 74 hektar� pape�sk�ho pozemku m� pro ��mskokatolickou c�rkev nevy��slitelnou hodnotu. Umo��uje j� toti� vyd�vat se za st�t a podle pot�eby nastavovat bu� svou �duchovn� nebo �t�lesnou� tv��. Pr�vn� tomu nelze nic vytknout. Je v�ak z�ejm�, �e se tu hraje hra, jej� protagonista ��elov� m�n� svou identitu.
Ratifikovat smlouvu s Vatik�nem mohou cht�t jen ti poslanci, kte�� kladou z�jem ��mskokatolick� c�rkve nad z�jem st�tu, kter� v z�konod�rn�m sboru zastupuj�. Parlamentn� strana, kter� klade z�jem ciz�ho st�tu nad z�jem st�tu vlastn�ho, je u n�s pouze jedna. Bohu d�ky, nem��e sv�mi t�in�cti poslanci p��mo ovliv�ovat politick� d�n�. V k�ehk� vl�dn� koalici se j� v�ak docela dob�e m��e poda�it tuto smlouvu zobchodovat. Konkord�t ur�it� nebude v na�� sekularizovan� zemi ratifikov�n za norm�ln�ch okolnost�. Za t�ch u� v roce 2003 sn�movnou propadl. Ale on �ek� v �upl�ku Cyrila Svobody na nenorm�ln� okolnosti. A� nastanou, zvednou pro n�j ruku i ti poslanci, kte�� ho z p�esv�d�en� z�sadn� odm�taj�. Nechci malovat �erta na ze�, ale ta situace ur�it� p�ijde.
Emanuel Vejnar
evangelick� far��