S t�m, jak se vyrojily informace o p��prav� ji� druh�ho �sporn�ho bal��ku ministra financ� Janoty, op�t se politici v�ech zabarven� za�ali p�edh�n�t v tom, co pro n� bude sch�dn�, a co rozhodn� nikoliv.
Mluv� se hlavn� o nutnosti �krt� v povinn�ch soci�ln�ch v�daj�ch. A u� rovnou se ��k�, �e bez rozs�hl� zm�ny z�kon� p�jde �krtat jen velmi t�ko, a m�la by se tak znovu otev��t debata o v�t�� progresi zdan�n�. Po rozs�hl�m zvy�ov�n� dan� z prvn�ho bal��ku tak mo�n� �ek� ob�any dal�� h�eb�k do rakve jejich ekonomick� svobody. Uprost�ed glob�ln� ekonomick� krize se d�l� to nejhor�� mo�n�. Na �kor nezbytn�ch radik�ln�ch �spor op�t posiluje populismus ve prosp�ch udr�en� pseudosoci�ln�ho st�tu a udr�en� vlivu z�jmov�ch skupin, �i sp�e nas�t�ch pijavic.
Ji� v 19. stolet� o tom psal slavn� francouzsk� ekonom Fr�d�ric Bastiat v slavn�m cit�tu, �e st�t se st�v� velkou spole�enskou fikc�, prost�ednictv�m n� se ka�d� pokou�� ��t na �kor ostatn�ch. Varoval p�ed iluz� a pravou tv��� socialismu dlouho p�edt�m, ne� si sv�t za�il experiment t�ch nejv�t��ch mo�n�ch kolektivistick�ch zr�dnost�. Dob�e v�d�l, kde ��h� nejv�t�� nebezpe�� pro ekonomick� a spole�ensk� rozvoj cel� z�padn� civilizace, a historie jen potvrzuje tuto krutou pravdu. Pr�vo se�lo na scest�. P�est�v� plnit sv�j z�kladn� ��el, tedy ochra�ovat jednotlivce a jeho individu�ln� pr�va p�ed zloduchy, ale tak� hlavn� p�ed zv�l� v�t�iny a z�jmov�ch skupin. Naopak se stalo vulg�rn� utilitaristick�m n�strojem v�eho schopn�ch politik� a lobbistick�ch skupin.
R�st nacionalismu, socialismu a soci�ln�ho st�tu �el ruku v ruce s pos�len�m dogmatismu pr�vn�ho pozitivismu. Tedy principu, �e spr�vn� m��e b�t cokoliv z�konn�ho a i z mor�ln�ho zla se m��e leg�ln� st�t �dobro�. N�sledn� se rasistick�, vyvlast�ovac�, p�erozd�lovac� a protekcionistick� z�kony staly hr�znou realitou. Etika svobody a individu�ln�ch ctnost� se p�etransformovala v �etiku� kolektivistick� demagogie a parazitismu. Socialistick� populismus p�etvo�il nez�visl� jedince v z�visl� loutky bezz�sadov�ch politik�. Zni�ilo se pov�dom� o p�irozen� lidsk� solidarit� a lid� se stali celo�ivotn�m rukojm�m socialistick�ho pokrytectv�. �sp�ch se pomalu m��� t�m, jak moc je kdo �ikovn� a dok�e vys�vat z er�ru.
Je absurdn� tvrdit, �e �krty jsou zlo a hroz� snad likvidace posledn�ch v�dobytk� �soci�ln�ho� st�tu. Vysp�lost z�padn�ho sv�ta byla podm�n�na tvrdou realitou industri�ln�ho pokroku. Produktivita a bohatstv� se netvo�� p�erozd�lov�n�m, upl�cen�m voli�� a lhan�m o mo�nosti n�co m�t �zadarmo�. Je t�k� pochopit, �e populistick� soci�ln� st�t �kod� pr�v� nejv�ce t�m, kdo pot�ebuj� skute�nou autentickou solidaritu od t�ch nejproduktivn�j��ch. D�ky syst�mov�mu zneu��v�n� na n� zb�v� naopak m�n�. Osobn� a rodinn� odpov�dnost se vytr�c� a nejpot�ebn�j�� se st�vaj� ob�mi neosobn�ho byrokratick�ho apar�tu. Ni�� to lidsk� motivace, vede to k rizikov�j��mu chov�n� a kr�tkozrak�mu �ivotu �pro tento den�. Bludn� kruh soci�ln� z�vislosti se v dob� krize st�v� je�t� bludn�j��m a d�le �to�� na lidskou integritu.
Na�e zem� si nem��e dovolit je�t� n�jakou dobu ��t z rozs�hl� akumulace kapit�lu jako v nejvysp�lej��ch zem�ch. Porovn�v�n� jejich da�ov�ch sazeb s �esk�mi je naprosto absurdn�. �esk� deficity st�tn�ch rozpo�t� jsou dlouhodob� katastrof�ln� a m�ra tolerance zahrani�n�ch investor� je p�ece jen nastavena jinde.
Zvy�ov�n� da�ov� z�t�e nejproduktivn�j��ch lid� v kombinaci s udr�ov�n�m asoci�ln�ho zneu��v�n� v r�mci pseudosoci�ln�ho st�tu a v�hod pro z�jmov� skupiny je naprosto smrt�c�. Sn�� se je�t� v�ce motivace t�ch, kdo tuto zemi dr�� nad vodou, a zhor�� se dlouhodob� perspektiva pro v�echny � a� u� �oby�ejn� �i �neoby�ejn�.