Pou� MUKL� na Svat�m Host�n�...
�aloudek Petr
/Z edice: Jsou mezi n�mi � o nev�edn�ch lidech v�edn�ho dne/
P�ijeli ze v�ech kon�in �esk� i Slovensk� republiky, n�kte�� jako b�val� exulanti dokonce z Rakouska, N�mecka a �v�carska. V ruk�ch mnoh�ch mal� n�kupn� ta�ky z plastu �i tkaniny, jak� se kdysi za komunismu v �eskoslovensku b�n� prod�valy. N�kdo m�l v�ak i decentn�, na dne�n� dobu ov�em ji� starom�dn� ko�enou aktovku. N�hodn� proch�zej�c� mu� kolem mne ji otv�r� a j� zahl�dnu jej� obsah. Nen� tam ��dn� laptop �i fascikly s veled�le�it�mi dokumenty; jen sva�ina zabalen� v pap��e, krabi�ka l�k�, kapesn�k, star� o�oupan� se�it velikosti A3 a je�t� n�jak� mali�kosti...
Nerv�zn� pohledy na hodinky, sp�ch, v�ichni cht�j� stihnout m�i v 10 hodin. P�epln�n� chr�m, mohutn�m, sborov�m zp�vem dun�c� zdi, zvonek, dobr� des�tka koncelebrant� � v�ichni, a� na jednoho mlad�ka ji� star��ho vzhledu � a d�stojn� projev premonstr�tsk�ho opata ze Strahova, V�ta Pojezdn�ho:
�Do krimin�lu se m��e dostat leckdo, ale b�t zav�en kv�li politick�m n�zor�m a kv�li �estn�mu charakteru je zlo�in...� rezonuje v m�ch u��ch. Kdy� m�e skon��, ub�raj� se lid� pomalu ven. Proch�z� ti�e kolem mne, v mnoha o��ch se lesknou slzy, na tv��i smutek... Na mal� cesti�ce vedle baziliky se �ad� do ceremoni�ln�ho z�stupu voj�ci v par�dn� nazdoben�ch stejnokroj�ch, bl�skaj�c� boty, �avle na boku, v ruk�ch kytice a v�nce. P�ijeli speci�ln�m autobusem a� z Prahy, p��mo z Hradu, odkud je pro tuto akci zap�j�il prezident republiky. V �ele pr�vodu lad� t�ny v�n� hudby kapela hradn� str�e. Bezvadn� nacvi�en�m pochodem se konvoj d�v� do pohybu. Asi po 200 metrech doraz� v�ichni k mal�mu pomn�ku. P�es z�stup lid� ho nevid�m, u� v�ak v�m, �e je to pomn�k ob�tem komunistick� perzekuce � M U K L �m. Pro ty teprve ned�vno narozen� vysv�tluji: Mu��m Ur�en�m K Likvidaci. Bylo jich na tis�ce, pracovali v J�chymov�, Pardubic�ch, Valdic�ch, Pankr�ci, Leopoldov�, Podol�nci... a mnoha jin�ch l�grech komunisticko-est�b�ck�ho teroru pades�t�ch a �edes�t�ch let. Hodn� jich tam z�stalo a t�ch, co p�e�ili, jsou dnes pouh� stovky... Na Svat� Host�n jich p�i�la ji� jen mal� ��st, proto�e v�t�ina z t�ch, kte�� je�t� �ij�, je na tom zdravotn� velice �patn�. P�ijeli zvl�tn�mi autobusy, n�kte�� jeli celou noc. Jsou zde p��tomn� i mlad�� lid� a p��buzn� nespravedliv� odsouzen�ch - man�elky, d�ti a vnuci, kte�� si tak� dost vytrp�li. N�kte�� z nich tla�� voz�k a na n�m hrom�dka bytosti z t�la a du�e, sp�e v�ak du�e, proto�e t�lo je ji� star�, nemocn� a bezvl�dn�...
Leto�n� pouti 5. z��� 2009 jsme se z��astnili poprv� na popud na�ich p��tel, man�el� z V�dn�. Oba by mohli napsat o komunistick� perzekuci obs�hlou knihu. Do V�dn� emigrovali v roce 1968, pot� co skon�ila �ra Dub�eka a oni byli plni obav, aby se neopakoval desetilet� l�gr v uranov�ch dolech, kter� pro�il ON a obdob� strachu z �ek�n� v nejistot� a pln� �strk�, kter� pro�ila ONA. Proto zvolili rad�ji �ivot v nejist� cizin�. Nebyli ji� nejmlad��, byli ve v�ku, kdy m� �lov�k r�d u� ur�it� jistoty a z�zem� a za��na se p�ipravovat na obdob�, kdy u� nebude m�t tolik sil a finan�n�ch mo�nost�, aby mohl ��t v slu�n�m d�chodu. V takov�m v�ku a s d�tmi se v�ru velice t�ko za��n� od nuly, v ciz�m sv�t�, v ciz�m jazyce, bez p��buzn�ch, bez p��tel� Kdo to nezkusil, a� rad�ji poml��!
Tito na�i p��tel� nezanev�eli, nezaho�kli a dnes, kdy jsou ji� otev�en� hranice, se r�di vrac� do sv� star� vlasti. Ne v�dy jsou to v�ak p��jemn� n�vraty. V dob� komunismu, kdy byly hranice hermeticky uzav�en� a oni odsouzen� za �zlo�in opu�t�n� socialistick� vlasti�, sv� p��buzn� a mil� nav�t�vovat nemohli. Nyn� ji� mnoho z jejich nejbli���ch ne�ije. To, co jim kdysi bylo drah�, na co r�di vzpom�nali, kam by se znovu r�di vr�tili - to zav�l �as a bolest v srdci... P�esto se raduj� z t� velk� zm�ny, kter� p�ed 20 lety v �eskoslovensku nastala. Jsou v�ak obez�etn�, �ivotn� okolnosti a zku�enosti je zformovaly v osobnosti, kter� v�
Kdy� jde �lov�ku o hol� �ivot, ztr�c� smysl v�e, co nen� d�le�it�. A kdy� jde �lov�ku o to, aby mohl svobodn� d�chat, myslet a ��t, odpad� v�e nepodstatn�. Svoboda sama o sob�, ve sv� podstat�, je tak nesm�rn� obs�hl� a bohat�, �e bez fanf�r a v�elijak�ch ozdob vysta�� k tomu, aby �lov�ka pln� uspokojila a naplnila. Na�i p��tel� jsou realist�, vid�, co se v republice d�je, kolik k�ivd dodnes nebylo napraveno, kolik zkorumpovan�ch posluhova�� komunistick�ch zlo�in� se beztrestn� a voln� pohybuje, dokonce se z nich stali �sp�n� podnikatel�, v�en� ob�an�, n�kte�� i politici na nejvy���ch m�stech. P�evl�k�n� kab�t� je typickou m�dn� �innost� lid� pochybn�ho charakteru. Na �zem� �ech, Moravy a Slovenska se v�ak tato �innost stala samoz�ejmost�, je to jev tak typick� a �ast�, �e se u� nikdo nad t�m nepozastavuje. Zn�m� rumunsk� europoslanec, b�val� disident a protestantsk� biskup, kdysi navr�en� na Nobelovu cenu m�ru L�szlo T�k�s v rozhovoru pro MF Dnes, uve�ejn�n�m 15. srpna tohoto roku, varuje, �e to dvacetilet� sametov� koketov�n� se zlo�iny komunismu se m��e z dlouhodob�ho hlediska t�ce nevyplatit: Jestli se neud�l� mor�ln� ��ra a nepojmenuj� se konkr�tn� zlo�iny komunismu, kter� budou pat�i�n� kvalifikov�ny, posouzeny, odsouzeny a potrest�ny, bude se spole�nost po��d jen zm�tat v jak�msi za�arovan�m kruhu a nejenom �e se nedostane d�l, ale hroz� re�ln� nebezpe��, �e jednoho dne dojde k propuknut� nov� diktatury...
Jsem nesm�rn� r�d a vd��n� za to, �e se pou� na Svat�m Host�n� kon� pravideln� za��tkem z��� ka�d� rok od p�du komunismu. Lid� by nem�li zapomenout. Na�e demokracie m� zat�m st�le jen kr�tk� trv�n� a jej� stabilita je vratk�. P��l bych si, aby zlo�iny komunismu nikdy nezapadly prachem zapomenut�. P��l bych si tak�, abychom byli my - d�ti nov� generace, kter� ji� politick� �ikany neza�ila, vd��n� v�em t�m, kte�� n�m svou ob�t� p�isp�li k z�sk�n� svobody, ve kter� �ijeme. K� se o t�chto lidech bude v�dy mluvit s �ctou a povd�kem a k� jsou na�imi vzory!
ThLic. Peter �aloudek, V�de�, z���, 2009
www.peterzaloudek.com
P.S.1.
Cestou na Host�n jsme jeli tax�kem s man�ely odn�kud z Vala�ska. Oba jsou ji� d�chodci, politi�t� v�zni nebyli. Na mou ot�zku, pro� tedy na tu pou� jdou, mi �ekli: �V�te, v na�em n�rod� je tak zamotan� situace, �e mnoho lid� nev�, komu ma v��it. N�m jsou ob�ti t�chto lid�, kte�� nikdy nedostali �anci ud�lat kari�ru �i m�t d�le�it� postaven� ve spole�nosti, nesm�rn� sympatick�, chceme si je uctit a alespo� svou ��asti na t�to pouti jim vzd�t hold...� Pak se ke mne obr�til a �ekl: �Na t�chto pout�ch jsme ji� potkali a taky te� tam uvid�te mnoho politik�, dokonce i �len� vl�dy. Schyluje se k volb�m, ur�it� jich tam p�r bude � mne by v�ak bylo milej��, kdyby tam rad�ji nechodili a nezneu��vali t�to pouti pro sv� politick� c�le...
P.S.2
Slavnostn� �e� u pomn�ku m�la jedna vysoce postaven� politi�ka z Prahy. Jej� projev se mi velice l�bil, natolik, �e jsem �el za n� a po��dal ji o kopii. Ochotn� mi ho poskytla. P�vodn� jsem cht�l ��st z jejiho projevu pou��t na z�v�r tohoto m�ho textu. Pak mi ale bylo �e�eno �sty skute�n�ho MUKLA: �Ta pan� um� hezk� mluvit. Je v�ak �lenkou strany, kterou by r�da o�istiila od skvrn, kter� na sob� ta strana m�, proto chod� na takov� akce. Nav�c, zanedlouho budou volby a �lenov� v�ech stran l�kaj� a hledaj� voli�e, kde to je jen mo�n�...
A tak navzdory tomu, �e projev pan� politicky byl hezk�, nebudu ho ted zverejnovat. Jednak nechci delat propagaci urcit� (jk�koliv) politick� partaji a jednak j� nechci davit na stejnou �roven s temi, kter� byli za komunismu pron�sledov�n�
�aloudek PetrThLic. Peter �aloudek sa narodil v roku 1958 v �iline, od roku 1983 �ije vo Viedni. Za totality p�sobil v slovenskom katol�ckom podzem�, spoluorganizoval pa�ovanie n�bo�enskej a duchovnej literat�ry a premietanie vtedy zak�zan�ch filmov a diapredn�ok s n�bo�enskou t�matikou. Po n�tenom odchode do emigr�cie vy�tudoval v R�me teol�giu a nieko�ko rokov p�sobil vo Viedni ako k�az. Nesk�r sa o�enil a od roku 1991 pracuje ako r�diologick� laborant na jednej z viedensk�ch klin�k.
Osobn� str�nky