Projev Vlastimila Tlust�ho k st�tn�mu rozpo�tu na rok 2007
Vlastimil Tlust�
V�en� pane m�stop�edsedo, v�en� pane premi�re, d�my a p�nov�, z pov��en� vl�dy �esk� republiky v�m p�ednesu �vodn� slovo k n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu pro rok 2007.
P�i zpracov�n� st�tn�ho rozpo�tu na tento rok se vych�zelo z n�sleduj�c�ch v�chodisek:
Za prv� z predikce z�kladn�ch makroekonomick�ch ukazatel�, kterou Ministerstvo financ� zpracovalo ji� v �ervenci leto�n�ho roku. Koncem m�s�ce z��� byl provedena aktualizace t�to predikce, nicm�n� v z�sad� nedo�lo ke zm�n� v�choz�ch makroekonomick�ch parametr�, na kter�ch je postaven tento rozpo�et.
Dal��m v�chodiskem byly tak zvan� v�dajov� r�mce na roky 2007 a 2008, kter� byly stanoveny usnesen�m Poslaneck� sn�movny Parlamentu �esk� republiky, a sice usnesen�m ��slo 2370 z leto�n�ho roku.
T�et�m v�chodiskem byla snaha zapojit v�echny p��jmy z rozpo�tu Evropsk� unie prost�ednictv�m kapitol st�tn�ho rozpo�tu.
D�le�it�m p�edpokladem pro napln�n� p�edlo�en�ho n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu - a v�te, �e to je jedno z problematick�ch m�st tohoto n�vrhu - je p�ijet� novel pr�vn�ch p�edpis�, u kter�ch je�t� nebyl ukon�en legislativn� proces a kter� jsou projedn�v�ny v Poslaneck� sn�movn� soub�n�. Jedn� se o novelu z�kona o nemocensk�m poji�t�n�, o odlo�en� ��innosti tak zvan�ho slu�ebn�ho z�kona o dva roky, o slu�b� st�tn�ch zam�stnanc� a zam�stnanc� ve spr�vn�ch ��adech, a tak� s projedn�v�n�m zm�ny z�kona o spot�ebn�ch dan�ch t�kaj�c�ch se konkr�tn� tab�kov�ch v�robk�.
Sou�asn� s p�edlo�en�m n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu byl Poslaneck� sn�movn� jako samostatn� materi�l p�edlo�en i n�vrh st�edn�dob�ch v�dajov�ch r�mc� na l�ta 2008 a 2009. Jedn� se o sn�movn� tisk 53.
Ve sv�m vystoupen� bych v�s cht�l sezn�mit pouze se z�kladn�mi charakteristikami tohoto n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu a budu se v�novat zejm�na ekonomick�mu v�voji v roce 2006 a jeho predikci na rok 2007, hlavn�m princip�m rozpo�tov� politiky na p��t� rok a samoz�ejm� tomu, co je �st�edn�m bodem jedn�n� v prvn�m �ten�, to znamen� v��i p��jm�, v�daj� a salda st�tn�ho rozpo�tu.
Makroekonomick� r�mec, ze kter�ho tento rozpo�et vych�z�, je zalo�en na p�edpokladu pokra�ov�n� r�stu nejenom �esk�, ale i sv�tov� ekonomiky, p�i�em� o�ek�v�me, �e v roce 2007 dojde k m�rn�mu zvoln�n�. N�vrh st�tn�ho rozpo�tu p�edpokl�d�, �e hlavn�m zdrojem r�stu hrub�ho dom�c�ho produkce bude stejn� jako v leto�n�m roce dom�c� popt�vka. Ta by na rozd�l od p�edchoz�ch let m�la b�t zhruba shodn� ta�ena s pot�ebou dom�cnost� a tvorbou fixn�ho kapit�lu.
Rizikem - a to mi dovolte zd�raznit, a to je prvn� bod, u kter�ho bych si dovolil u�init vyk�i�n�k - rizikem pro tento rozpo�et jsou nejenom �asto zmi�ovan� vn�j�� faktory, jako jsou ceny surovin na komoditn�ch trz�ch a z toho plynouc� infla�n� tlaky, ale zejm�na je rizikem a je to nejv�n�j�� dom�c� probl�m ve ve�ejn�ch financ�ch, a to je dlouhodob� nerovnov�ha ve�ejn�ch financ�, jak u� jsem tu mnohokr�t ��kal, nejenom vysok� �rove� deficitu, ale tendence k jeho rychl�mu nebo zrychlen�mu zvy�ov�n�.
N�vrh st�tn�ho rozpo�tu p�edpokl�d� zrychlen� meziro�n� inflace p�i dosa�en� v��e pr�m�rn� m�ry ne� v roce 2006. Tady mi dovolte p�ipomenout, �e na v�erej��m jedn�n� vl�dy bylo guvern�rem �esk� n�rodn� banky zm�n�no, �e z hlediska pln�n� tak zvan�ch maastrichtsk�ch krit�ri� byl dosud diskutov�n jako hlavn� problematick� ot�zka pr�v� stav ve�ejn�ch financ� a v��e a rychlost zadlu�ov�n�. Objevuje se druh� faktor a t�m je zv��en� inflace a dnes budeme projedn�vat z�kon o zm�n�ch spot�ebn�ch dan� u tab�ku, tak mi dovolte v�s upozornit, �e zvy�ov�n� t�chto dan� je nezbytn� pro zlep�en� bilance st�tn�ho rozpo�tu, ale nesm� p�es�hnout rozumnou hranici, proto�e potom by zv��en� ceny t�chto v�robk� se prom�tly do inflace a �esk� republika by za�ala m�ti v r�mci snahy o p�ijet� eura probl�my i s jej� �rovn�.
Jak� je situace na trhu pr�ce, je - mysl�m - v�eobecn� zn�m�. P�etrv�vaj� struktur�ln� probl�my a tento n�vrh rozpo�tu - a tady pros�m je druh�, velmi z�eteln� vyk�i�n�k - p�edpokl�d�, �e se poda�� sn�it nezam�stnanost v pr�m�ru o 1 % meziro�n� p�i trvaj�c�m n�r�stu m�ry zam�stnanosti i aktivity.
Tak jako u prvn�ho vyk�i�n�ku jsem v�s upozor�oval na to, �e v Parlamentu prob�h� pr�b�n� projedn�v�n� novel n�kolika z�kon�, tady mi dovolte u�init jeden vyk�i�n�k nav�c, tady toti� neprob�h�, a p�esto n�vrh rozpo�tu, tak jak ho p�ipravila u� vl�da Ji��ho Paroubka, o�ek�v�, �e dojde ke sn�en� nezam�stnanosti, nicm�n�, abych to �ekl jednodu�e, pro to, d�my a p�nov�, budeme muset n�co ud�lat. Jin�mi slovy p�ijmout k tomu nezbytn� zm�ny v z�konech. Nebo� bez v�znamn� zm�ny motiva�n�ch podm�nek, to znamen� pom�ru mezi rozsahem soci�ln�ch d�vek a p��jm� z pr�ce, nelze v kr�tk�m �asov�m horizontu o�ek�vat, �e v nezam�stnanosti dojde k v�razn� zm�n�. Jin�mi slovy v rozpo�tu je obsa�en p�edpoklad p�ijet� nezbytn�ch zm�n, kter� pos�l� motivaci k pr�ci, a pokud se tak nestane, o�ek�van� sn�en� nezam�stnanosti o jeden procentn� bod m��e b�t nerealisticky optimistick�.
J� bych to rad�ji je�t� zopakoval, proto�e by to m�lo b�t jedn�m z mott na�� spole�n� pr�ce v p��t�m obdob�. Rozpo�et pro rok 2007 opravdu p�edpokl�d�, �e dojde k v�znamn�m zm�n�m motiva�n�ch podm�nek v pom�ru rozsahu p��jm� z pr�ce a p��jm� ze soci�ln�ho syst�mu.
Podrobn�j�� informace o o�ek�van�m v�voji �esk� ekonomiky v letech 2006 a 2007 najdete samoz�ejm� v p�edlo�en�m materi�lu v jeho ��sti A.
Nyn� bych se zm�nil o t�ch t�ech nejv�znamn�j��ch �daj�ch, kter� jsou p�edm�tem hlasov�n� v prvn�m �ten�. P��jmy st�tn�ho rozpo�tu v roce 2007 jsou napl�nov�ny ve v��i 949, 5 miliardy K�, co� znamen�, �e dojde k absolutn�mu n�r�stu p��jm� v porovn�n� s rokem 2006, a to o 65, 1 miliardy K�. Tady mi dovolte p�ipomenout, �e je ta ��stka velmi podobn� n�r�stu soci�ln�ch v�daj� a �e tedy plat� neradostn� charakteristika v�voje mezi rokem leto�n�m a rokem p��t�m, kter� ��k�, �e t�m�� ve�ker� n�r�st p��jm� st�tn�ho rozpo�tu je pohlcov�n soci�ln�mi v�daji a nemohou b�t tyto prost�edky vynalo�eny na aktivity vl�dy, kter� by mohly p�in�st dal�� sekund�rn� efekty.
V�daje st�tn�ho rozpo�tu dos�hnou v p��t�m roce - nebo jsou napl�nov�ny v rozsahu 1 bilion 40 miliard 800 milion�, co� je meziro�n� zv��en� o 82 miliard K�. Deficit st�tn�ho rozpo�tu je navr�en ve v��i 91, 3 miliardy K�, a to v metodice sestavov�n� st�tn�ho rozpo�tu. Tady mi dovolte upozornit, a m�l by tu b�t asi dal�� vyk�i�n�k, �e v�dajov� r�mec st�tn�ho rozpo�tu a st�tn�ch fond�, kter� schv�lila tato sn�movna na p��t� rok v ur�it�m rozsahu, je ve srovn�n� s t�mto rozsahem, s t�mto n�vrhem st�tn�ho rozpo�tu p�ekro�en o 56miliard600 milion� K�.
Nyn� k p��jm�m z rozpo�tu Evropsk� unie. Jsou rozpo�tov�ny ve v��i 61 miliard 600 milion� K� a ve srovn�n� s rokem 2006 se tyto p��jmy o�ek�vaj� o 4, 7 miliardy K� vy���. Jedn� se zejm�na o p��jmy z takzvan�ch struktur�ln�ch fond� Evropsk� unie, Fondu soudru�nosti na realizaci spole�n�ch program�, a to ve v��i 20, 7 miliardy, ze struktur�ln�ch fond� a Fondu soudru�nosti na realizaci spole�n�ch program� v r�mci programov�ho obdob� 2007 a� 2013 ve v��i 22, 2 miliardy, a p��jmy, kter� jsou ur�eny na realizaci opat�en� v r�mci spole�n� zem�d�lsk� politiky. Z toho je 8, 9 miliardy - proto�e p�edpokl�d�m, �e tady bude o tom velk� diskuse, opakuji 8, 9 miliardy - na p��m� platby zem�d�lc�m a 8, 1 miliardy na realizaci nov�ho programu Obnovy venkova. Pros�m, zaznamenejte, �e tedy celkov� v��e t�chto podp�rn�ch program� pro zem�d�lstv� a venkov dosahuje velmi vysok� v��e.
Nyn� k v�dajov� stran�. U� jsem tady zm�nil, �e n�r�st p��jm� st�tn�ho rozpo�tu je pohlcov�n soci�ln�mi v�daji, a tak v�s nep�ekvap�, �e nad�le pokra�uje r�st pod�lu takzvan�ch mandatorn�ch v�daj�. Celkov� mandatorn� v�daje st�tn�ho rozpo�tu jsou pro rok 2007 rozpo�tov�ny ve v��i 579, 4 miliardy a tvo�� ji� 55, 7 procenta v�daj� st�tn�ho rozpo�tu. I tady mi tedy dovolte p�i�init vyk�i�n�ky, a to proto, �e tento pod�l je nejenom vysok�, ale trvale se zvy�uje.
Od 1. 1. 2007 dojde ke zv��en�, k valorizaci d�chod� o pr�m�rnou ��stku 504 K� a d�sledky toho jsou samoz�ejm� zapo��t�ny do v�daj� p��slu�n� kapitoly Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch v�c�.
Dovoltemi zm�nit dal�� citlivou ot�zku, diskutovanou zejm�na na tripartit�. Byla nalezena �rove� r�stu plat� pro civiln� zam�stnance, kter� byla odsouhlasena tripartitou, to znamen� jak zam�stnavateli, tak reprezentanty zam�stnanc�, a to ve v��i 5 procent proti �rovni leto�n�ho roku. Nad touto �rovn� je o�ek�van� r�st pr�m�rn�ch plat� p��slu�n�k� bezpe�nostn�ch sbor�. Tam se o�ek�v� v d�sledku nabyt� ��innosti slu�ebn�ho z�kona r�st 7, 7 procenta, p�i�em� v rozpo�tov� kapitole V�eobecn� pokladn� spr�va je k tomuto ��elu, to znamen� k realizaci slu�ebn�ho z�kona, vytvo�ena rezerva 1 miliarda K�.
Dal�� - p�ed dne�n�m jedn�n� �asto diskutovanou - ot�zkou je �rove� prost�edk� vynalo�en�ch na v�zkum a v�voj. Jsou rozpo�tov�ny ve v��i 25, 1 miliardy K� a vl�da p�i projedn�v�n� kone�n� podoby rozpo�tu tuto ��stku na tuto �rove� zv��ila z p�vodn� �rovn� o 1, 5 miliardy.
Na takzvan� dorovn�n� p��m�ch plateb, neboli subvencov�n�, nebo plateb pro na�e zem�d�lce se po��t� s ��stkou 5, 3 miliardy K�. A tady mi dovolte uv�st, �e to je ��stka v p�esn� stejn� v��i, s jakou po��tal n�vrh rozpo�tu vl�dy Ji��ho Paroubka.
V rozpo�tu jsou d�le zapracov�ny v�daje ve v��i 7 miliard K� - p�ibli�n� 7 miliard K� - s ur�en�m na projekty financovan� z �v�ru od Evropsk� investi�n� banky. Jak si jist� vzpom�n�te, na t�to sch�zi jsme projedn�vali �erp�n� dvou takov�ch �v�r�, a tak mi dovolte uv�st, na co budou pou�ity prost�edky z nich z�skan�. Je to na rozvoj Masarykovy univerzity v Brn�, podporu investi�n�ch opat�en� na ochranu p�ed povodn�mi, na v�stavbu a obnovu vodovod� a kanalizac�, projekt �esk�ch d�lnic s ozna�en�m B, projekt d�lnice D8 z Trmic na st�tn� hranice a projekt jihoz�padn� ��sti silni�n�ho okruhu Prahy.
To jsou tedy akce, na kter� budou pou�ity �v�ry od Evropsk� investi�n� banky. St�tn� dluh, pokud tento rozpo�et bude takto, jak je navr�en, realizov�n, se v roce 2007 zv��� ze sou�asn�ch 800 miliard na konci leto�n�ho roku na, pros�m dob�e zaznamenejte, 898 miliard korun na konci roku p��t�ho, to je o dal��ch 12, 3 %. A pros�m, toto ��slo, kter� samo o sob� je podle m�ho n�zoru dost astronomick�, nezam��ujte s ve�ejn�m dluhem, nebo� p�i pou�it� term�nu ve�ejn� dluh se dostanete vysoko nad �rove� jednoho bilionu.
V�daje St�tn�ho fondu dopravn� infrastruktury. A tady mi dovolte op�t soust�edit pozornost na jeden z velk�ch probl�m� n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu, kter� bude ur�it� i tady p�edm�tem diskuse. V�daje St�tn�ho fondu dopravn� infrastruktury jsou pro rok 2007 rozpo�tov�ny ve v��i 71, 7 miliardy korun v�etn� financov�n� v�stavby d�lnice D 47, p�i�em� ze st�tn�ho rozpo�tu je uva�ov�no s dotac� pouze ve v��i 4, 4 miliardy korun, a te� je to, co si zaslou�� zvl�tn� pozornost - a z p��jm� z privatizace se uva�uje s prost�edky v objemu 37, 2 miliardy korun.
Kdy� vl�da premi�ra Topol�nka p�evzala od sv�ch p�edch�dc� n�vrh st�tn�ho rozpo�tu, nebyly tyto investi�n� akce, zejm�na akce fondu dopravn� infrastruktury, kryty konkr�tn�mi p��jmy z privatizace a rozpo�et by tedy byl ve stavu, kdy by takov�to akce, jako je v�stavba d�lnic, odstra�ov�n� ekologick�ch �kod, byly v nejistot�. To je d�vod, pro� vl�da p�ed zah�jen�m jedn�n� o st�tn�m rozpo�tu rozhodla o z�m�ru odprodat malou ��st nad svou majoritou ve spole�nosti �EZ, a to s c�lem z�skat v�nos 31 miliard korun, p�i�em� pros�m, a to zde zd�raz�uji, vl�da zat�m nerozhodla o form� tohoto prodeje, pouze sv�m rozhodnut�m pokryla do t� doby nepokryt� v�daje zm�n�n�ch fond�, proto�e v situaci, kdy se musela rozhodovat mezi n�sleduj�c�mi variantami - omezit investi�n� akce, jako je v�stavba d�lnic, nebo ponechat fondy s nekryt�mi bilancemi - zvolila t�et� variantu, a to je ta, kterou v�m popisuji, a to je rozhodnut� o privatizaci ��sti akci� �EZu, aby byly tyto fondy pokryty a mohly se pustit do sv�ch z�m�r�.
Z p�edlo�en�ho n�vrhu st�tn�ho rozpo�tu a navazuj�c�ho navr�en�ho st�edn�dob�ho fisk�ln�ho r�mce vypl�v�, �e, a to nen� charakteristika jenom rozpo�tu na p��t� rok, ale je to charakteristika, jak jsme tady v Poslaneck� sn�movn� u� ��kali, i roku leto�n�ho a roku minul�ho, �esk� republika nedodr�� sv�j z�vazek, nespln� tzv. maastrichtsk� deficit pod �rovn� 3 % HDP. Tady mi dovolte citovat z materi�lu, kter� byl seps�n je�t� v dob� p�soben� m�ho p�edch�dce, z materi�lu Ministerstva financ�, kde se v�slovn� p�e, a j� to cituji, aby bylo jasn�, �e to nem� ��dn� politick� obsah, ale �e to je konstatov�n�, neb to vzniklo, jak ��k�m, v dob� p�soben� pana ministra Sobotky: "V�sledky rozpo�tov�ho hospoda�en� v uplynul�ch letech nebyly dosa�eny reformami na stran� v�daj�, ale vy���m v�nosem dan�. " V�imn�te si, �e deficitn� hospoda�en� na velmi vysok� �rovni pokra�ovalo i v situaci, kdy� st�t zvy�oval da�ovou z�t� a vyb�ral v�t�� dan� nejenom d�ky vy��� da�ov� z�t�i, ale tak� samoz�ejm� d�ky vy���mu hospod��sk�mu r�stu.
D�le byly tyto v�sledky hospoda�en� tak� dosa�eny odlo�en�m ��sti v�daj� rozpo�tov�ch kapitol do rezervn�ch fond�. Kdo tady v�era poslouchal prezidenta NK�, tak ur�it� zaregistroval, �e vytv��en� t�chto fond� a jejich stav je pova�ov�no za znep�ehledn�n� ve�ejn�ch financ�, proto�e ty jednotliv� v uvozovk�ch u�et�en� nebo sp�e nevy�erpan� polo�ky se v rezervn�ch fondech st�vaj� polo�kami neadresn�mi a umo��uj� vlastn� �erp�n� mimo r�mec st�tn�ho rozpo�tu. Nav�c, a to tady tak� v�era pan prezident ��kal, �erp�n� z rezervn�ch fond� se podle platn� metodiky projevuje a projevovat bude dal��m zvy�ov�n�m deficitu.
�pln� na z�v�r, a to zejm�na pro kolegyn� a kolegy ze soci�ln� demokracie a poslance b�val� vl�dn� koalice, mi dovolte ��ci, �e proti n�vrhu, tak jak ho p�ipravila vl�da Ji��ho Paroubka, byly provedeny n�sleduj�c� podle na�eho n�zoru nezbytn� zm�ny. O 4 miliardy byly pos�leny prost�edky, kter� jsou rezervov�ny na �stavy soci�ln� p��e a obecn� �e�eno na d�sledky p�ijet� z�kona o soci�ln� p��i. J� v�m, �e tato ot�zka vyvol�v�, a asi i dnes tady na diskusi se to projev�, velik� z�jem a opr�vn�n� z�jem, a dovolte mi k n� uv�st, �e p�vodn� n�vrh rozpo�tu s ��dnou takovou ��stkou nepo��tal a �e d�sledky p�ijet� z�kona o soci�ln� p��i nebyly do rozpo�tu pro p��t� rok minulou vl�dou prom�tnuty.
J� tady rovnou uvedu, �e odhady mo�n�ho vlivu p�ijet� tohoto z�kona se pohybuj� v pom�rn� �irok�m intervalu. Odhad Ministerstva financ�, a je to odhad, kter� zve�ejnil na jedn� tiskov� konferenci b�val� prvn� n�m�stek Eduard Janota, hovo�il o ��stce bl�zk� 2 miliard�m korun. Ministerstvo pr�ce a soci�ln�ch v�c� ov�em hovo�ilo ve sv�ch odhadech o ��stk�ch p�ibli�n� dvojn�sobn� vy���ch a odhady, kter� se objevuj� v m�di�ch od reprezentant� p��slu�n�ch svaz� a instituc�, kter� reprezentuj� tyto skupiny obyvatel, hovo�� o ��stk�ch dokonce je�t� dvakr�t vy���ch. To, �e se vl�da rozhodla vytvo�it rezervy ve v��i 4 miliard korun, je snaha vyj�t z realistick�ho odhadu mo�n�ho vlivu t�chto z�kon� a vytvo�it v uvozovk�ch transforma�n� pol�t�� pro p�echod od dosavadn�ho financov�n�, kdy prost�edky tekly p��mo do p��slu�n�ch �stav�, a nyn� po zm�n� z�kona pote�ou z��sti p��mo k jednotliv�m ob�an�m.
Druhou z�etelnou korekc� nebo zm�nou v tomto n�vrhu oproti n�vrhu p�edchoz�mu je zv��en� prost�edk� o jeden a p�l miliardy na v�du a v�zkum, o jednu miliardu pro vysok� �koly, a to v d�sledku zv��en� po�tu jejich student�, jeden a p�l miliardy na program obnovy venkova, p�l miliardy na odstra�ov�n� povod�ov�ch �kod, p�l miliardy na obnovu kulturn�ch pam�tek, 300 milion� pro pokra�ov�n� v�stavby pra�sk�ho metra a 300 milion� na program tzv. �tlumu hornictv�. Aby tyto zm�ny zvy�uj�c� v�daje mohla vl�da prov�st, musela samoz�ejm� prov�st i opat�en� se znam�nkem opa�n�m, a proto dal�� charakteristikou p�edkl�dan�ho rozpo�tu je, �e vl�da v n�m navrhuje, aby b�n� v�daje resort� a kapitol pro p��t� rok byly zastropov�ny na �rovni leto�n�ho roku, a vl�da rovn� rozhodla, �e bude omezena v�stavba nov�ch administrativn�ch budov pro ��ely st�tn� spr�vy.
D�kuji v�m v�em za pozornost, omlouv�m se za hlasovou indispozici a mohl bych na z�v�r ��ci, �e nejenom se sv�m hlasem, ale i s t�mto rozpo�tem jsem ud�lal v�e, co bylo mo�n�. D�kuji za pozornost.