Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Je�t� k v�ro�� �nora: nad�je a omyly F. Peroutky*

Michal Pet��k

Jedin�m c�lem politiky b�v� �asto zdrtit - �so oder so�, jak ��kal Hitler, p�e F. Peroutka ve sborn�ku sv�ch �l�nk� z prvn�ch t�� pov�le�n�ch let Tak nebo tak. Kniha v�ak nen� zdrcuj�c� kritikou nastupuj�c�ho komunismu �i jeho p��mou paralelou s nacismem. Texty vyjad�uj� my�lenku a autorovo p�esv�d�en�, �e zm�na spole�ensk�ho z��zen� a nastolen� socialismu jsou nutn�, mohou v�ak b�t nicm�n� provedeny dvoj�m zp�sobem: jedn�m, kter� n� �ivot obohat� a zjemn� �i druh�m, kter� by jej mohl ochudit �i u�init hrub��m. Toto je rozcest�, na kter�m podle Peroutky tehdej�� �esk� spole�nost st�la.

Peroutka byl p�esv�d�en, �e �jen socialismus je mo�n�.� Ten pak m��e lidstvu p�in�st netu�en� obohacen�, ale tak� netu�en� ochuzen�, podle toho, jak� �ivly v n�m nabudou p�evahy. Jako z pera n�kter�ch dne�n�ch intelektu�l� se pak zd� jeho �vaha, �e komu opravdu jde o osvobozen� lidsk� osobnosti, nesm� se lhostejn� stav�t k vyhl�dce, �e nyn� m��e b�t �lov�k osvobozen od v�ky trvaj�c� nadvl�dy pen�z, kter� nen� o nic d�stojn�j��, ne� kter�koliv jin� nadvl�da.

Zm�nu politick� taktiky KS� si bylo mo�no po v�lce pov�imnout na ka�d�m kroku. Sliby �ivnostn�k�m, roln�k�m i inteligenci, se kter�mi �la na�e komunistick� strana v roce 1946 do je�t� relativn� (a na dlouhou dobu posledn�ch) svobodn�ch voleb, p�inesly sv� ovoce. Atmosf�ru doby glosuje autor takto: �Kdysi by si byl po��dn� komunista dal sp�e vy��znout jazyk, ne� by se p�ihl�sil k demokracii. Nyn� se k n� hl�s� desetkr�t denn�. Kdysi byli komunist� nervosn�, kdy� se p�ed nimi promluvilo o svobod�. Nyn� p�� ohniv� ver�e na svobodu.� Nastupuj�c� �ru vystihl �slov�m: ���d�me od v�s svobodu podle z�sad va�ich - a odp�r�me v�m ji podle z�sad na�ich.�

Takto Peroutka formuluje svou �odpov�� pravici,� �ili reakci na obavy pravicov� orientovan�ch �ten��� (je zaj�mav�, jak siln� paralely s dne�kem zde m��eme vid�t): ot�zka, kterou t�eba rozhodovat nen� ta, zda kapitalismus za v�ech �as� byl neschopn�m syst�mem, n�br� ta, kdy p�est�v� b�t prosp�n�m syst�mem. Doch�z� pak k z�v�ru, �e po n�jak� dob� by kapitalismus dosp�l do stadia, kdy by nejen pro n�j, ale i pro mnoho hodnot, kter� pova�ujeme za nezadateln�, vznikla situace b�t �i neb�t. V t�ic�t�ch letech -p�e- se k �divu v�t�iny uk�zalo, �e ta kritika, kter� je obsa�ena v socialistick� bibliot�ce, m�la pravdu. Socialist� podle n�j nep�ihl�ej� ne�inn� a jejich vlivem by se nyn� ka�d� hospod��sk� krize zm�nila v krizi politickou.

Takto vid� hierarchii kapitalismu: barbarsk� p�ednost ba�en� po zisku; rozum, humanita, kultura m�ly podle n�j postaven� jen v druh� �ad�. Teorie o neregulovatelnosti hospod��sk�ho �ivota je pro n�j atent�tem na p�edstavy o s�le inteligence. Klade si ot�zku: v�e na sv�t� lze uspo��dat rozumem mimo d�je v�robn� a konsumn�? Tomu by skute�n� �iv� inteligence mohla uv��it teprve a� by prohr�la sto pokus�.

Dnes ji� v�me, �e jde o klasick� p��klad dom��livosti intelektu. Docela prozaicky by v�ak bylo mo�no nam�tnout, �e zde p�ece nejde o slova b�hv�jak�ho teoretika pl�novit�ho uspo��d�n� hospod��sk�ho �ivota, ale jen o up��mn� p�esv�d�en�ho socialistu. Kapitalismus je toti� pro Peroutku v�robn� a spot�ebn� anarchie. P�irozen� m�sto inteligence je pak podle n�j na stran� hospod��sk�ho pl�nu. Ani demokracie, ani inteligence nesm�j� sv�j osud spoutat s kapitalismem, d� Peroutka.

A nejde o latinskoamerick�ho revolucion��e, ale o �solidn�ho� prvorepublikov�ho novin��e, kter� ��k�: �nyn� jsme dosp�li do stadia, kdy soci�ln� ot�zku t�eba vy�e�it nebo zahynout.� Socialismus je pro n�j hospod��sky rozumn� a lidsky u�lechtil� ide�l. Budou-li k n�mu p�ita�eny v�echny nejkulturn�j�� �ivly a prosyt� a zjemn� jej, mohou se rozvinout jeho kladn� prvky, kter�ch je v�ce, ne� v kapitalismu, uzav�r� Peroutka sv� �vahy nad n�mitkami zast�nc� pravice.

Ve sv� �odpov�di levici� Peroutka konstatuje, �e Ko�ick� vl�dn� program st�h� osud mnoha slavn�ch knih, kdy ka�d� o nich mluv�, ale m�lokdo je �te. Jeho zaj�mav�m post�ehem je v t�to souvislosti to, �e kdybychom jej cht�li doslovn� prov�d�t, museli bychom se vracet zp�t. Tvrd�, �e bylo socializov�no mnohon�sobn� v�ce, ne� v n�m bylo obsa�eno. V��m� si, �e je zvykem u dopisovatel� z levice, �e u t�ch, kte�� s nimi v n��em nesouhlas�, neuzn�vaj� ideov� motivy ani po�estnost ani rozumnost. Nad takov�m �lov�kem maj� jen tento z�v�r: takov� mu� bu�to je zcela hloup�, nebo byl n�k�m koupen.

Z�rove� ale upozor�uje na to, �e levice m� z d�vod� sv�ho nov�ho mocensk�ho postaven� mnohem v�ce hmotn�ch mo�nost� odm��ovat lidi �i �kupovat du�e� ne� pravice. Neskr�v� pak ani n�sleduj�c�: n� politick� �ivot churav� na to, �e jist� vlivn� ��st lidu je neschopna vid�t v demokratech a humanistech n�co jin�ho ne� mravn� nebo rozumov� m�n�cennou vrstvu a proto jimi dosti up��mn� pohrd� a nepova�uje z�vazky jim dan� za svat�. Sv� kritick� �vahy na adresu levice vyjad�uje d�le takto: Jsou-li takov� lid�, kte�� nedovedou pochopit a obs�hnout svobodu, je t�eba je isolovat spole�n�m �sil�m v�ech ostatn�ch, rozumn�j��ch, hrd�j��ch � nebo m�n� drav��ch povah. Jak ale maj� ony m�n� drav�� povahy isolovat ty drav��, kter� ale nav�c nedovedou pochopit �i obs�hnout svobodu?

Z�v�rem pak u� nelze rozeznat Peroutku od ��dn�ho klasick�ho teoretika �i propag�tora centr�ln� ��zen� socialistick� spole�nosti: bez socialismu, bez �st�edn�ho pl�nov�n� v hospod��sk�m �ivot� un�ely by n�s mohutn� modern� v�robn� prost�edky nezn�mo kam � patrn� ke katastrof�. Mimo to se socialismus podle n�j shoduje s mravn�m stavem v�t�iny lidstva, kter� si p�eje, aby heslo rovnosti bylo dobudov�no i ve smyslu hospod��sk� rovnosti a rovn� p��le�itosti pro v�echny. A kde maj� b�t z�ruky, �e se nakonec socialismus nestane onou no�n� m�rou, p�ed kterou rovn� varoval? �v���me v nic jin�ho, ne� v ur�it� vlastnosti �esk�ho lidu, kter� p�sob� ve v�ech stran�ch, za v�ech re�im� a za v�ech ideologi�.�

Obdob� celkov�ho spole�ensk�ho, politick�ho a ekonomick�ho �padku, kter� se u n�s v tomto obdob� pr�v� rodilo, je dokladem toho, kam na�i zemi dovedl pl�nuj�c� (a pl�novan�) lidsk� rozum. Ferdinand Peroutka z p�esv�d�en� propagoval a podporoval socialismus; pojem, jeho� obsah ur�ovali jin�; pojem, jen� pot� ozna�oval jeden z totalitn�ch re�im� XX. stolet�. Tolik pov�le�n� p��b�h �lov�ka, vn�man�ho jako jeden z pil��� na�� prvorepublikov� demokracie a klenot na�� p�edv�le�n� kritick� �urnalistiky.


* Vzpom�nka na knihu F. Peroutky Tak nebo tak; Praha, Franti�ek Borov� (edice Kmen) 1947
CEP Newsletter, b�ezen 2008



Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta
 
  P��stupy: 4662 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA