�esk� strany po prezidentsk� volb�
Petr Sokol
Cevro
Mnoz� p�edv�dali, �e prezidentsk� volba p�inese zem�t�esen� na �esk� politick� sc�n�. Katastrofick� sc�n��e byly spojov�ny zejm�na s mo�nost�, �e by prezident Klaus sv�j mand�t neobh�jil. Spekulovalo se o mo�n�m p�du vl�dy, o n�stupu velk� koalice nebo o p�ed�asn�ch volb�ch.
Jenom�e V�clav Klaus sv�j mand�t obh�jil a zem�t�esen� se nekon�, a� to b�hem dramatick� volby mohlo vypadat jinak. P�esto se v�sledek i pr�b�h prezidentsk�ho kl�n� v �esk�ch politick�ch stran�ch projev�. Jak?
V�t�zn� s�rie ODS pokra�uje
Za�n�me u Ob�ansk�ch demokrat�, kte�� jsou v posledn� dob� d�tmi �t�st�ny. U� se asi ani nedopo��t�me, kolik�t� v�hry v �ad� se ve volb�ch do�kali. ODS byla v cel� prezidentsk� volb� jednotn� a v�ben� �vejnarova t�bora, �e se v n� nach�z� n�kolik pro�vejnarovsk�ch volitel�, se uk�zalo jako nenapln�n� p��n�. ODS jako jedin� volila ve v�ech kolech jednotn� a plnou silou stejn�ho kandid�ta, co� se ��dn� jin� politick� stran� nepoda�ilo. Lidovci byli hluboce roz�t�peni a v prvn� kole se jim dokonce volitel� za�ali postupn� ztr�cet. Soci�ln�m demokrat�m revoltoval poslanec Sn�til�, komunist� m�nili postoje kolo od kola a zelen�m nakonec chyb�la poslankyn� Zubov�. ODS se tedy m��e v klidu zam��it na podzimn� krajsk� volby, kde je �ek� obhajoba dominantn�ho postaven� v krajsk� politice.
Hluboce rozd�len� lidovci
Lidovci se nach�zej� v opravdu �alostn�m stavu. Strana se rozestoupila do dvou skupin. Jedna ��st chce spolupracovat ve vl�d�, zat�mco druh� sice o vl�dn� m�sta usiluje, ale z�rove� si pohr�v� s my�lenkou dal��ho luxovsk�ho obratu, kter� ODS za�ila ji� v polovin� funk�n�ho obdob� prvn� Klausovy vl�dy. I tehdy KDU-�SL vstoupila do vl�dy s pravicov�m programem, ale po dvou letech najednou za�ala hr�t vnitrokoali�n� opozici se zd�raz�ov�n�m svoj� soci�ln� dimenze. Lidovci, �i alespo� jejich ��st, jak ukazuje aktu�ln� debata o jejich nov�m programu, op�t po�ilh�vaj� doleva. Jejich n�vrh bour� mnoh� z programu schv�len�ho v dob�ch p�edsedy Kalouska a m�ch� lev� st�ed v ekonomick�ch ot�zk�ch, s populismem v oblasti bezpe�nosti. U� jejich bl��c� se programov� konference a n�sleduj�c� sjezd uk��, zda levicov� tendence �pln� p�evl�dnou, a zda to p��padn� jednota strany vydr��. Z�stupci prav�ho k��dla v KDU-�SL, v �ele s ministry Topol�nkovy vl�dy, jist� nebudou sed�t se zalo�en�ma rukama.
Zelen�: jen bou�e ve sklenici vody?
V nejmen�� koali�n� stran� vyvolala prezidentsk� volba asi nejv�t�� emoce, co� m��e na prvn� pohled vypadat trochu paradoxn�. Zelen� p�ece dos�hli mnoh�. Jako nejmen�� parlamentn� strana si vybrali kandid�ta, kter� nakonec pro�el a� do �est�ho kola volby a podlehl v�t�zi rozd�lem t�iceti hlas�. Tento relativn� �sp�ch byl ale vykoupen zhor�en�m atmosf�ry v koalici. To z�ejm� Burs�kovi, kter� vsadil v osloven� voli�� na ostrou r�toriku, p��li� nevadilo. Co ho m��e v�ce zneklid�ovat, je situace ve stran�. V n� se mnohem �ast�ji oz�vaj� opozi�n� hlasy a k��dlo kolem b�val� ministryn� �kolstv� Kuchtov� zbroj� p�ed stranick�m sjezdem. Jejich �sp�ch se ale zd� b�t m�lo pravd�podobn�, znamenal by toti� stranickou sebevra�du, nebo� bez Burs�ka by se pravd�podobn� vr�tili zp�t ke hranici dvou procent podpory, j� dosahovali p�ed n�stupem st�vaj�c�ho veden�. P�esto nelze levicov� tendence ve stran�, mnohdy podporovan� �SSD, podce�ovat.
�SSD: Paroubkova s�rie proher
Rovn� �SSD �ek� volba p�edsedy strany. M� se uskute�nit po krajsk�ch volb�ch a Ji�� Paroubek to nemus� v�bec m�t lehk�. V�dy� zat�m nevyhr�l jedin� volby. V�dy s�z� vysoko, jako v situaci, kdy v�e sm��oval k rozbit� koalice podporou kandid�ta zelen�ch �vejnara. P�i sv�ch s�zk�ch se �asto dostane a� t�m�� k c�li, ale nakonec, by� t�sn�, prohraje. To se mu p�ihodilo nejen v parlamentn�ch volb�ch, ale tak� p�i sestavov�n� vl�dy, a nyn� i p�i prezidentsk� volb�. K tomu p�idejme ne�sp�ch p�i sen�tn�ch a komun�ln�ch volb�ch v roce 2006 a m�me bilanci Paroubkova p�edsednictv�: velk� bitvy, sam� prohry. Zachr�nit ho m��e u� jedin� v�razn� �sp�ch v podzimn�ch volb�ch, ale i tak to nebude m�t proti bloku Sobotka���kromach jednoduch�. A to se nav�c p��t� p�edseda �SSD bude volit p��mo, tedy hlasy v�ech stranick�ch �len�.
KS�M: p�edsjezdov� tane�ky
Komunist� p�i prezidentsk� volb� tak dlouho taktizovali, a� jim nezbylo nic. To je jist� dobr� zpr�va pro �eskou demokracii. Zat�mco p�ed p�ti lety byly jejich hlasy velmi d�le�it� a je�t� pos�len� tajnou volbou, letos je jist�, �e prezidentovi nep�idali ani hlas. Jejich chaotick� postup je mo�n� p�ipsat na vrub vnitrostranick� kampani p�ed �volbou nov�ho p�edsedy. P�edseda Filip m� konkurenty zprava i zleva a mus� kli�kovat. Medi�ln� zn�m� m�s�top�edseda Dolej�, z�stupce um�rn�n�ho k��dla, pravd�podobn� na sjezdu naraz� na tvrdou stranickou z�kladnu tak, jak se to stalo v�em, kte�� vyt�hli v KS�M um�rn�nou kartu. V�t�� nebezpe�� proto Filipovi nejsp� hroz� zleva, kde stoj� Greben��kovo tvrd� stalinistick� k��dlo.
Jak je vid�t, ve v�ech parlamentn�ch stran�ch, snad s v�jimkou ODS, prezidentsk� volba notn� zah�bala s vnitrostranick�mi kartami p�ed budouc�mi stranick�mi volbami.
Petr Sokol