Bl�zkov�chodn� konflikt a demokracie
Michal Pet��k
Jak mohou ji� od vzniku st�tu Izrael v roce 1948 existuj�c� politick�, n�bo�ensk�, civiliza�n� a ve sv�ch ka�dodenn�ch d�sledc�ch ozbrojen� teritori�ln� konflikt vn�mat ti, kte�� od n�j �ij� tis�ce kilometr� vzd�leni ve sv�ch -u� dlouh� desetilet� vojensky neohro�ovan�ch- evropsk�ch zem�ch?
Nab�z�m n�sleduj�c� �vahu: jestli�e je n�jak� (nejen vojensk�) technologie ji� jednou vyvinuta, nelze ji zmrazit �i dokonce vracet v�voj zp�t. Plyne z toho ale, �e maj� b�t ve�ker� tyto prost�edky zcela automaticky nasazov�ny bez ohledu na to, kdo p�esn� je c�lem t�chto aktivit a jak roste jejich ni�iv� s�la a dosah? M� j�t o zni�en� nebo vyhlazen� protivn�ka? P�edev��m jde toti� v�dy o akt v�le, jde o realizaci, vykon�n� konkr�tn� svobodn� volby toho, kdo t�mito ni�iv�mi prost�edky disponuje.
A napadaj� - li n�s v t�to souvislosti ve vojensk� oblasti p�edev��m rakety s neust�le se prodlu�uj�c�m doletem a zvy�uj�c� se dostupnost jadern�ch zbran�, m�li bychom b�t schopni dom��let v�echny strategick� kombinace u�it� t�chto vojensk�ch prost�edk� r�zn�mi akt�ry sv�tov�ho d�n� (a ne jen n�kter� kombinace, jak tomu b�v� �asto zvykem.)
St�v�-li se politika nebo ve�ejn� m�n�n� pod��zenou a jen sleduje rozvoj zejm�na vojensk�ch technologi�, dost�v� se politika do pod��zen�ho vztahu k vojensk�m c�l�m a vojensk�mu zp�sobu my�len� a o demokratick�m projevov�n� v�le a demokratick�m procesu, v limitn�m p��pad� o demokratick�m spole�ensk�m z��zen�, nem��e b�t �e�i.
V demokraci�ch tomu toti� mus� b�t pr�v� naopak: politika rozhoduje o p��padn�m u�it� vojensk�ch prost�edk� (nap��klad k zaji�t�n� bezpe�nosti ob�an� st�tu a integrity jeho �zem�), proto�e jsou to tito politici, kte�� se ve svobodn�ch volb�ch uch�zej� o sv� (znovu)zvolen�, a to mimo jin� i se zcela konkr�tn�mi programy v oblasti obrann� politiky a vojensk� doktr�ny. Odli�nosti mezi jednotliv�mi koncepty zaji�t�n� n�rodn� bezpe�nosti pak mohou spolurozhodnout o v�t�zi voleb.
Jakkoliv to dnes m��e b�t nep��li� popul�rn� pozn�mka, pak element�rn� nad�azenost politiky a demokratick�ho procesu nad ozbrojen�mi silami dnes v Izraeli zaji�t�na bezpochyby je. Lze z toho pak samoz�ejm� vyvozovat i konkr�tn� politickou odpov�dnost. Tyto konkr�tn� vojensk� a strategick� p��stupy a politiky lze pak podle m�n�c� se popt�vky voli�� m�nit, modifikovat, nahrazovat jin�mi.
Ob�ti z �ad civilist� a dokonce d�t� nemohou nechat lhostejn�m nikoho. A k t�m, kte�� se dnes p�ich�zej� vyk�i�et do ulic evropsk�ch metropol�: m�sto hled�n� dal��ch a opakovan� ne�sp�n�ch m�rov�ch pl�n� a r�zn�ch roadmaps se jejich ambici�zn�ch autor� ptejte, co konkr�tn�ho ud�lali za posledn� t�dny oni a jejich vl�dy pro skute�nou pomoc trp�c�m civilist�m, nap��klad pro distribuci potravin v t�to oblasti.
Michal Pet��k
Autor je poradce prezidenta