Karel Steigerwald: Klaus�v dodatek bude. Podpis t�
19. ��jna 2009
Prezident lidi nap�n�. U� se chystali, �e ho sesad�, odvolaj�, obvin� z velezrady �i jinak zru�� � a zas je p�ekvapil. Lisabonskou smlouvu, pokud ji schv�l� �stavn� soud a pokud se k n� p�id� Klaus�v dodatek, podep�e. Jako obvykle je o tah nap�ed.
Klaus�v dodatek je popul�rn� a obl�ben�. Bene�ovy dekrety zneklid�uj�. Pro mnoho lid� to nen� kus d�vn� historie, nad n� lze s chut� dumat, n�br� zcela konkr�tn� nyn�j�� kus pole, lesa, d�m, kter� m��e n�kdo z�skat �i ne. P�idat k Lisabonsk� smlouv� jakousi ochrannou bari�ru brzd�c� �toky proti dekret�m p�ipad� lidem rozumn�.
Ka�dop�dn� se to obt�n� odm�t�. Argument, �e lisabonsk� spravedlnost neumo��uje zp�tn� m�nit v�sledky druh� sv�tov� v�lky, vlastn� proti Klausovu dodatku nen�. Naopak, kdy� dekrety ohro�eny b�t nemohou, pro� by se dodatek, by� nadbyte�n�, ke smlouv� pro jistotu nep�idal? Ni�emu to ne�kod� a p�ijmout to mohou v�ichni, krom snad t�ch, kdo si na ru�en� dekret� p�ece jen mysl�. Pokud �stavn� soud na Lisabon k�vne, nab�z� dodatek v�chodisko i prezidentu Klausovi. M��e se podepsat, ani� by vznikl pocit por�ky. A nepodepsat Lisabon v dan� situaci prezident asi nikdy nezam��lel. Postavit �eskou republiku proti v�em ostatn�m st�t�m Unie by p�ineslo mnohem v�c politick�ch ztr�t ne� zisk�, a� u� je kritika EU opr�vn�n� hodn�, nebo je�t� v�ce, nebo jen m�lo. Politika t�m ov�em neskon��. Unie se bude d�l hledat a m�nit. Spor mezi centralismem a svobodou d�l pob��, Evropa nen� a nebude v��n�, n�br� st�le ve zm�n�. A� se za sedm nebo patn�ct let bude z��kat Lisabonu, p�ip�ou Klausovi na ��et lichotiv�: byl prvn�.
Klaus�v dodatek asi bude, jeho podpis t�. V takov�m p��pad�, hl�s� slovensk� prezident, bude i Slovensk� republika Klaus�v dodatek po�adovat. Je to pochopiteln�, t�ma dekrety zneklid�uje Slov�ky stejn� jako �echy. Slovensk� vl�da by byla podrobena ostr� kritice, nedok�zali jste, srabi, vyjednat to, co dok�zali �e�i, a slovensk� st�t by se mohl do�kat �vahy, co je v �esku zak�z�no, to u v�s nen�, to�, Ma�a�i, hur� do horn� zem�.
Mo�n�, �e kdy� motiv dodatk� k Lisabonu vstoup� do m�dy, objev� i jin� st�ty n�jak� sv� opr�vn�n� p��podotky, kter� budou cht�t p�semn� zachytit jako Britov�, Pol�ci nebo Irov�. Pr�vodn� p�semnosti kolem Lisabonsk� smlouvy mohou za��t bobtnat stejn� jako zbobtnala i ta smlouva. A vlastn� pro� ne. Cht�j�-li nap��klad Pol�ci potraty �i necht�j�, je jejich politick� a etick� probl�m, ne n� a �e�it ho mohou jen Pol�ci sami, ne n�jak� expert z Bruselu. Pokud v takto a podobn� vyhrocen� problematice odep�e EU st�t�m svobodu i pro jejich zvl�tnosti, nebude ��dn� integrovan� Evropa, p��padn� bude jen Evropa, jak ji zn�me, pln� v�n� a nen�vist�. V tomto smyslu se hrne EU dop�edu p��li� p�ekotn�, a pol�mou se j� proto kola. Nepochybn� je pak sprav� a bude jezdit l�pe a opatrn�ji.
Nap�e se Klaus�v dodatek, vl�dy ho vezmou na v�dom�, proto�e jim nebude nijak vadit, a prezident smlouvu podep�e. Pak nastane �as oslav a do�asn�ho klidu zbran�. Zaj�mav� bude, jestli se najde vl�da, kter� Klaus�v dodatek bude cht�t odm�tnout. To prezidentovu pozici pos�l�: vida je, z�ejm� cht�j� dekrety revidovat.
Klaus by v takov�m p��pad� nemusel nic podepisovat, sta�ilo by jen �ekat a �ekat.
Klausova kritika Lisabonsk� smlouvy (je �ir�� a obecn�j�� ne� jen t�ma revize dekret�) by mohla vyvolat dojem, �e u n�s doma je to lep��, �e p�ijet�m Lisabonu si pohor��me, �e u n�s nen� deficit demokracie, kulhaj�c� svoboda, obrovsk� nefunk�n� byrokracie a chaotick� st�tn� spr�va. Nen� to tak. P�ijet�m Lisabonu si nepohor��me, nejsp� nikdo nezaznamen� ��dn� viditeln� rozd�l. Kdy� u� Unii kritizujeme, m�li bychom si v�imnout, jak ta kritika sed� i na n�s doma.