Medi�ln� bitvy
Martin Dane�
V�t�inu v�lek prov�zej� bitvy propagandistick�. Kv�li prova�enosti pojmu propaganda se v posledn�m desetilet� rad�ji hovo�� o bitv�ch medi�ln�ch. Na podstat� v�ci to nic nem�n�. Ameri�t� odp�rci v�lky ve Vietnamu nejprve na dom�c� p�d� vyhr�li bitvu o ve�ejn� m�n�n� a nedlouho nato se americk� vojska potupn� st�hla ze Saigonu.
Modern� n�stroje medi�ln� propagandy jsou d�ky sofistikovan�j�� technice st�le ��inn�j��: digit�ln� sn�mky mu�en� ir�ck�ch v�z�� americk�mi voj�ky v Bagd�du oblet�ly sv�t a v pr�b�hu n�kolika dn� ot��sly americk�mi pozicemi v Ir�ku i pozic� prezidenta Bushe ve vlastn� zemi. Arabov� v k�p�ch je �trumfli� videem s pod��znut�m hrdla americk�ho civilisty. N�kte�� Ameri�an� se ve sv�m p��stupu k zajatc�m voln� inspiruj� gestapem; jejich muslim�t� nep��tel� se pak uchyluj� k odvet�m ve st�edov�k�mu stylu. Nen� se �emu divit: valn� ��st obyvatel St�edn�ho v�chodu dodnes ve st�edov�ku �ije.
Kombinace st�edov�ku s p�enosov�mi technikami 21. stolet� tvo�� perverzn� atraktivitu nejnov�j��ch medi�ln�ch bitev. Bin L�din a jeho spojenci na n� ostatn� stav�j� celou svou strategii: teror proti nevinn�m lidem z�sk�v� k��en� efekt teprve po celosv�tov�m zve�ejn�n� �okuj�c�ch z�b�r� s n�m. M�dia pln� sv�j pochmurn� �d�l d�rc� neplacen� reklamy pro fanatick� zvrhl�ky. Demokratick� vl�dy maj� ve sv� akci tu �nev�hodu�, �e se nach�zej� pod kontrolou vlastn�ch ob�an�. Naopak terorist� neznaj� limity: tak jako sv�tov� architekti projektuj�c� st�le vy��� a vy��� mrakodrapy, i oni r�di p�ekra�uj� sv� meze v po�tu zmasakrovan�ch ob�t�.
Washington medi�ln� bitvu o Bagd�d prohr�v�. Propu�t�n� stovek m�stn�ch v�z�� i �vahy o sta�en� vojsk po p�ed�n� moci prozat�mn� ir�ck� vl�d� jsou tich�m dozn�n�m por�ky tvrd�ho kursu prezidenta Bushe a ministra obrany Rumsfelda. Z�pad svou v�lku s terorismem vyhraje jen tehdy, nenech�-li si vnutit jeho metody boje. Bez medi�ln�ho v�t�zstv� toti� nebude ani toho re�ln�ho.
5/16/2004
Martin Dane�V roce 1991-92 byl diplomatick�m poradcem v Kancel��i prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidov�ch novin�ch, Metropolitanu, �esk�m den�ku, ��fredaktor Denn�ho Telegrafu (1993-94) a m�s��n�ku Mezin�rodn� politika (2002). V sou�asn� dob� �ije a pracuje ve Francii
Osobn� str�nky