Ako Slovensko hľadá SuperStar ?

Zuzka Aislerová

Asi jen těžko lze vyjádřit slovy, jaký rozruch v celé naší republice způsobila soutěž vyhledávající mladé pěvecké talenty „Česko hledá SuperStar“.

Podobný poprask způsobila v 29-ti zemích světa, kde se z ní zrodili noví talentovaní zpěváci a zpěvačky a dokonce se mezi nimi našli i hudebníci, kteří si získali oblibu i za hranicemi své země. U nás se na tuto soutěž hledělo jako na poněkud kontroverzní záležitost, davy lidí se nechaly strhnout a každou neděli usilovně mačkaly tlačítka na svých mobilech, aby ten „jejich“ idol nevypadl, zatímco někteří kritici kroutili hlavami, že z toho nemůže vzniknout nic dobrého.

Já jsem vždycky měla smíšené pocity, když jsem sledovala finálovou desítku loňského kola a nevěděla jsem, co si mám o tom všem myslet. Po pravdě jsem ve skrytu duše doufala, že se najde někdo, kdo bude schopen si sám složit hudbu nebo se na ní alespoň podílet, ale na druhou stranu jsem tomu moc nevěřila. Jak všechno dopadlo, už víme, máme před sebou i několik desek od finalistů a každý, ať si o nich myslí své. Z někoho se staly další playbackové ikony, zatímco jiní se potýkají s těžkými nástrahami slávy a pozicí „české celebrity“ a snaží se držet „svého kopyta“ - zpěvu naživo, ke kterému jistě nepatří takové „šašoviny“.

Asi už se k mnohým z vás dostalo, kdo je tou 29. zemí, kde tento fenomén loni a letos poprvé propukl. Ano, hey, jsou to naši bratia Slováci. A protože většina asi nemá problém si naladit slovenskou Jednotku a s porozuměním „cizí“ řeči také ne, možná už nějaký ten pátek (a to doslova) tuhle soutěž sledujete. Tak se pomalu dostávám k tomu, proč jsem se rozhodla ji okomentovat. Když obecně porovnám českou a slovenskou SuperStar, je tu několik podstatných rozdílů. Říká se „jiný kraj, jiný mrav“ a přesto, že to není tak dávno, co jsme všichni patřili do jednoho „kraje“, slovenská mentalita je úplně jiná, bezprostřednější a energičtější, což se odráží jak na soutěžících, tak na publiku a porotě. V Česku se hledá nejen zpěvák nebo zpěvačka, ale také tvář obrazovky a podle toho přistupuje porota k posouzení výkonů uchazečů. Z hodnocení slovenské poroty mám pocit, že víc hledí na opravdový talent, umění zpívat a ne na image a popularitu soutěžících z minulých kol. Podobného názoru jsou, jak je vidno, i diváci a hlasující - důkazem může být třeba to, že minulý pátek, 18. února, vypadl velice oblíbený Peter Konček, který jediný ve finálové desítce zastupoval populární styl r´n´b a black music, podobně jako u nás třeba Sámer Issa, posledně ale na sebe Peter ušil skladbu, která mu vůbec nesedla a tak se mu tohle kolo stalo osudným. Podobně předminulý týden, kdy vypadl Petr Kotula, který celou písničku odezpíval mimo tóninu. U nás soutěž probíhala spíše tak, že miláček publika mohl zazpívat, co chtěl a přesto zůstal v soutěži.

Ve slovenské SuperStar se stávají také malá dramata, nejvíce bohaté na průšvihy zatím bylo kolo na téma „disco 70.let“, kde menší nehoda postihla hned dva účinkující. Zdence Predné spadl mikrofon, ale všechno zlé je k něčemu dobré, alespoň dokázala, že ji jen tak něco nerozhodí, mikrofon prostě zvedla a pokračovala dál. Nevím, nevím, jak by se s tím poprali ostatní. U Petra Končeka, který v předminulém kole ještě postoupil, už to nebyla taková tragédie, pouze mu vypadla vysílačka, jinak odvedl skvělé vystoupení, kde zaujal především choreografií. Obecně „70.léta“ nepatřily zrovna k nejlehčím zkouškám a soutěžící se museli poprat kromě zpěvu i s pohybem a ještě být u toho navlečení do nepohodlných kostýmů.

Abych se vrátila k minulému pátku, to už jsme se přesunuli do současnosti, tématem byly hity roku 2004. Podívejme se alespoň na některé adepty. Například Miro Jaroš, který má mnoho příznivců a odpůrců, podle mého názoru není silný zpěvák, ale dobře si poradí s rozličnými jazyky a nebojí se experimentovat, což také není na škodu. Určitě se u jeho výstupů nenudíte. Miro má svoje slabší a silnější kola a docela záleží, jakou si vybere písničku. Komu to posledně pokulhávalo, byla už zmiňovaná dlouhodobá favoritka Zdenka Predná, možná že přece jen se tentokrát lehce přecenila, vybrala si skladbu od Natashi Bedingfield, která byla trochu nad její síly. Jeden z nejlepších výkonů předvedla Martina Šindlerová, její volbou byla nelehká skladba od Anastacii, kde se mohla blýsknout nízkou i vysokou polohou hlasu a myslím, že zvládla obojí skvěle. Další soutěžící Samuel Tomeček si opět zvolil smutnou baladu, což, jak se zdá, je jeho parketa. A jak jinak to tedy mohlo dopadnout, než, že ji odezpíval naprosto v pořádku. Největším překvapením večera a zlatým hřebem zdaleka nejen proto, že zpíval jako poslední, byl však Tomáš Bezděda, který si vybral jednu ze současně nejoblíbenějších slovenských skladeb od kapely No Name „Hľadám“. Tomáš ji zazpíval naprosto profesionálně a získal si publikum neuvěřitelným způsobem, takový dlouhý a nekončící aplaus, nejenže nezažila slovenská SuperStar, ale nic podobného nebylo k vidění ani v české.

Zatím to tedy vypadá, že Slováci si svých SuperStars váží a nejspíše hledají nástupce jejich populárních interpretů, jako jsou No Name, Team, Elán, Jana Kirschner nebo Misha. Následující páteční večer se znovu rozžhaví Národné tenisové centrum, ale ještě předtím si můžete připomenout postřehy z natáčení ve dvou magazínech v úterý a ve čtvrtek večer na Jednotce.

22. února 2005