Virtually - tituln� str�nka Fotolab Virtually


Kon�� ml�cen� pr�zdn� sl�my? (1968-2008)

Ale� Knapp

Jubileum roku osma�edes�t�ho je v Evrop� t�matem �etn�ch diskus�. Zahrani�� v�nuje letos r�znorodou pozornost revolt� na Z�pad� v�etn� takzvan� �sexu�ln� revoluce� a vrac� se i k d�n� v �eskoslovensku. U n�s naopak hroz�, �e vybran� jedinci budou p�et��sat jen tuzemsk� ud�losti roku 68 a n�slednou normalizaci.

Kdy� ned�vno vy�la v pa��sk�m nakladatelstv� Tana �ditions kniha fotografi� Josefa Koudelky nazvan� Invasion - Prague 68 (Invaze - Praha 68), francouzsk� den�k Le Monde zhodnotil v�c takto: zat�mco ve Francii se v kv�tnu 1968 hl�sili revoltuj�c� studenti k leninismu a maoismu, v srpnu t�ho� roku utopily tanky Rud� arm�dy v krvi Pra�sk� jaro. Le Monde oce�uje svazek jako jednu z nejlep��ch knih, kter� jsou k leto�n�mu jubileu ve sv�t� vyd�v�ny (jen ve Francii m� jejich po�et p�es�hnout osmdes�tku). Fotografick� dokumenty n�m toti� sd�luj� n�co zcela jin�ho ne� veter�ni roku 1968, z nich� n�kte�� budou mo�n� i schopni s pla�tivou nostalgi� vzpom�nat, jak se jim nepoda�ilo uskute�nit �socialismus s lidskou tv���. Fotografie se od zkresluj�c�ch sv�dectv� a ideologicky pok�iven�ch v�klad� odli�uj� t�m, �e nel�ou. Francouzsk� den�k proto upozor�uje na Koudelkovy sm�nky Pra�an�, kte�� ve snaze zm�st okupanty odstra�ovali tabule s n�zvy ulic, kte�� �m�rali na sov�tsk� tanky nacistick� h�kov� k��e. Fotografie, p�e Le Monde, v�ak zachycuj� i �zr�dn� klid�, jen� z�hy nastal: �N�pisy na zdech jsou smaz�ny, dl�d�n� v ulic�ch opraveno. Sov�tsk� �normalizace� se dala na pochod.�

Barbarstv� s lidskou tv���
O �ivotn�ch p��b�z�ch mlad�ch v�dc� levicov� revolty roku 1968 na Z�pad�, jej� ��astn�ci p�evraceli auta, stav�li barik�dy, obsazovali budovy univerzit a m�vali Leninov�mi a Maov�mi portr�ty, bylo ve sv�t� naps�no dost. Stejn� jako o tom, jak v n�sleduj�c�ch 70. letech podrobili oni mlad� rebelov� sv� p�vodn� marxistick� sm��len� ostr� sebekritice. Kdo s�hne po zahrani�n�ch, do �e�tiny nep�elo�en�ch pramenech, zjist� nap��klad, �e francouzsk� filozof a spisovatel Bernard-Henry L�vy z��toval s komunistickou teori� i prax� v knize Barbarstv� s lidskou tv��� (1977). �e pot� hovo�� je�t� p�esn�ji o �barbarstv� s mladistvou tv��� a �intelektu�ln� pedofilii�, kter� ve sv�m vz�v�n� ml�de�e jako p�edvoje lidstva tvo�� spole�n� rys komunismu i nacismu. Kdy� se pak p�edloni nedlouho po francouzsk�m vyd�n� objevila v kvalitn�m p�ekladu do �e�tiny L�vyho cestopisn� publikace Americk� z�vra� (nakladatelstv� Host, 2006), redakce n�kter�ch na�ich den�k� ji z�ejm� posoudily jako ideologicky z�vadnou z toho d�vodu, �e autor v n� p��li� m�lo nad�v� na USA. List Pr�vo z objednan�ho textu z�ke�n� vy�krtnul recenzentovo hodnocen�, �e dr��me v ruce jeden z nejlep��ch edi�n�ch po�in� roku, MfDnes odm�tla �esk� vyd�n� Americk� z�vrati recenzovat v�bec.
Ikona �osma�edes�tn�k�� ve Francii, Daniel Cohn-Bendit, kter� to z pouli�n�ch bitek na pa��sk�ch barik�d�ch v kv�tnu 1968 �asem dot�hl a� na poslance za stranu Zelen�ch v Evropsk�m parlamentu, m� podle v�eho zelenou i v �esk�ch m�di�ch. U� dlouh� l�ta ale Cohn-Bendit pova�uje rok osma�edes�t� za uzav�enou minulost, nerad o n�m mluv�, a podle toho vypadaj� i jeho nicne��kaj�c� v�pov�di. Jednu z nich ned�vno publikovala p��loha Kav�rna MfDnes jako dopln�n� �ist� osobn�ch vzpom�nek a subjektivn�ch pocit� sociologa M. Petruska - nejsp� s c�lem vzbudit �ten���v myln� dojem, jak vydatn� se list dan�mu t�matu v�nuje.

�(Neo)normalizace� je kdy�...
N�meck� m�s��n�k Literaturen se v kv�tnov�m ��sle zab�v� leto�n�m v�ro��m z n�kolika odli�n�ch pohled� a edito�i jsou pot�eni, �e kon�� ml�cen� pr�zdn� sl�my v podob� osobn�ch zpov�d� na t�ma �M�j rok 68� �i �Tv�j rok 68�. A �e pam�tnickou dojmologii kone�n� vyst��daj� fundovan�j�� historick� rozbory na odborn� pou�en� �rovni. Autorka jedn� ze stat� se nap��klad pozastavuje nad t�m, pro� se odjak�iva hovo�� pouze o mu��ch, shrom�d�n�ch kolem v�dce studentsk� revolty ve Spolkov� republice N�mecko Rudi Dutschkeho, ale nikdy nepadne ani slovo o jeho vztahu k �en�m. V �ech�ch je zase t�eba vyslovit obavu, �e ud�lost� roku osma�edes�t�ho a n�sledn� normalizace se chop� v m�di�ch vedle pam�tn�k� i mlad� aktivist� a budou mudrovat o dob�, ve kter�, jak se lidov� ��k�, si je�t� �hr�li v uhl�ku na hav��e�.
Inspirov�n pojmem �neonormalizace�, se kter�m vyrukoval V�clav B�lohradsk� a oh�n� se j�m p�i fu�ov�n� do filozofie i biolog Stanislav Kom�rek, rozhodl se autor podepsan� jm�nem Martin �kabraha srovnat obdob� normalizace po srpnu 1968 s dne�kem. �kabraha, prezentovan� jako filozof, se v textu s n�zvem �Na�e dne�n� (neo)normalizace� (t�den�k A2, 22/2008) obouv� do empirick�ho studia historick�ch fakt� a tvrd�, �e jak�si neonormalizace, kter� pr� v �esku nastala po roce 1989, �potla�uje subjektivn� �i osobn� dimenzi pozn�n�. �kabrahovi jak vid�t le�� v �aludku hlavn� z��zen� �stavu pro studium totalitn�ch re�im� jako� i to, �e premi�r Topol�nek p��slu�n� badatele pochv�lil a sl�bil jim finan�n� podporu. Kmenov� p�isp�vatel listu Pr�vo a t�den�ku A2 si pro sv� v�vody na�el argumentaci vskutku pozoruhodnou. Konstatovat, �e v nacistick�ch koncentra�n�ch t�borech zem�elo n�kolik milion� �id�, je toti� podle n�ho pouh�m ��ermov�n�m tvrd�mi fakty�, a stejn� tak i vytv��en� seznam� ob�t� komunistick�ho re�imu autor vn�m� jako �typick� projev byrokratizace moci�. �kabraha se dokonce za�ti�uje v�rokem filozofa Jana Pato�ky, funguj�c�ho v obecn�m pov�dom� st�le je�t� jako symbol protikomunistick�ho odboje, a nejsp� si ani neuv�domil, do �eho se mu vlastn� Pato�ku poda�ilo namo�it. �kabraha, vyd�van� za nad�jn�ho mlad�ho u�edn�ka profesora B�lohradsk�ho, by toti� v N�mecku nejsp� rovnou inkasoval dva roky natvrdo za pop�r�n� holocaustu. A rovn� v �ech�ch by neu�kodilo, pokud by jeho text vzbudil vedle polemick�ch ohlas� i pozornost st�tn�ho z�stupce.

Rusov� ven!
Rozhodn� je t�eba br�t s rezervou, odvol�v�-li se n�kdo u n�s na prominentn�ho filozofa sou�asnosti, Slovince Slavoje �i�ka, a prezentuje-li jej coby kdov�jak radik�ln�ho kritika kapitalismu. Pr�v� �i�ek toti� v jednom z esej�, kter� k leto�n�mu v�ro�� pravideln� zve�ej�uje francouzsk� den�k Le Monde, jasn� smetl ze stolu marxistickou v�zvu, �e filozofov� dosud sv�t jen vykl�dali, te� je v�ak t�eba jej zm�nit. �i�ek nechce, aby se n�kdej�� osma�edes�tnick� �ev revoltuj�c�ch pa��sk�ch student� �Do ulic!� prom�nil v realitu a v boj za zm�nu funguj�c�ho spole�ensk�ho syst�mu. Vlastn� p�izn�v�, �e jeho anga�ovanost je �ist� preventivn� a m� n�s ochr�nit p�ed n�silnou privatizac� na�eho individu�ln�ho v�dom� do rukou kolektivist�.
Na z�klad� zku�enosti p�edpokl�dejme, �e ty nejsledovan�j�� sd�lovac� prost�edky se u n�s vynasna��, aby v nich bylo zahrani�n� d�n� k jubileu roku osma�edes�t�ho reflektov�no jen omezen�. Ve Frankfurtu nad Mohanem, v jednom z ohnisek osma�edes�tnick� revolty ve Spolkov� republice N�mecko, si lze na v�stav� Historick�ho muzea p�ipomenout i �esk� let�ky ze srpna 1968 s n�pisem �Svoboda pro �eskoslovensko, Rusov� ven!�. Muzeum nab�z� a� do listopadu bohat� program p�edn�ek a debat, �esk�m hovor�m o roce osma�edes�t�m se tak nab�z� obohacen� o celoevropsk� rozm�r. Doba konce �edes�t�ch a po��tku sedmdes�t�ch let vnesla t�eba impulsy do pronatalitn� politiky. �eny, bojuj�c� tehdy v z�padn�m N�mecku za legalizaci um�l�ho p�eru�en� t�hotenstv�, ob�alov�vaj� na plak�tech l�ka�e, justici, politick� strany, tisk, reklamu i farmaceutick� pr�mysl. Auto�i Martin Dannecker a Reimut Reiche v historicky p�elomov� publikaci z roku 1974 nazvan� Oby�ejn� homosexu�l cht�j� umo�nit norm�ln� existenci osob�m zam��en�m na tot� pohlav� a zabr�nit jejich diskriminaci. Jin� heslo tehdy zn�lo: �Jsme lesby, je n�s hodn�, nebudeme se u� schov�vat.� A dokladem, �e ona doba nepostr�dala ani smysl pro humor, je nap��klad �ada ironick�ch portr�t� z roku 1972 od n�meck�ho um�lce J�rga Immendorfa. Protagonist� komunistick�ho hnut� Marx, Engels, Lenin, Stalin i Mao jsou na nich zobrazeni s v�razem seniln�ch m�rumilovn�ch d�de�k�.
�vahy k jubilejn�mu roku 1968 z leto�n�ho Festivalu spisovatel� Praha p�sob� v kus� podob�, v jak� o nich referoval �esk� denn� tisk, nep�esv�d�iv� a vyh�bav�. Ve srovn�n� se zahrani��m sch�z� r�znorod� mno�stv� reflex�. Do srpnov�ho jubilea zb�v� u� jen n�kolik m�lo t�dn� na p��pravu t�m, kdo by snad p�ece jen cht�li v m�di�ch sd�lit n�co inteligentn�ho a p��nosn�ho.



Ale� Knapp
publicista, liter�rn� kritik
 
  P��stupy: 33426 Koment�� St�hnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
k�epelka �mok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP �l�nky
TOPlist
REKLAMA