polsko vs nemecko
Pol�ci mohou m�t pr�vo na od�kodn�n� z N�mecka
Vladim�r Petril�k
M�nkotvorn� den�k Rzeczpospolita se �l�nkem advok�t� Jacka Franka a Anisy Gnacikowsk� (Var�ava, Hanover) p�ipojil k �vah�m n�kter�ch polsk�ch samospr�v, �e v p��pad� n�hl� vlny n�meck�ch majetkov�ch n�rok� v��i Polsku (za zabaven� nebo ztracen� majetek po 2. sv�tov� v�lce � v d�sledku vyhn�n�) Polsko a jeho ob�an� mohou u�init tot� ve vztahu k N�mecku.
N�meck� kancl�� Schr�der b�hem sv�ho vystoupen� na oslav�ch v�ro�� Var�avsk�ho povst�n� uji��oval, �e spolkov� vl�da nepodporuje majetkov� n�roky vyhnan�ch N�mc�. Le� skute�nost je, zd� se, jin�. N�meck� st�t toti� vyz�v� vyhnan�, aby vraceli pen�ze, kter� tito dostali po v�lce jako n�hradu na ztracen� majetek v Polsku (psala o tom Rzeczpospolita 2.7.2004). Pr�v� tato skute�nost m� dalekos�hl� pr�vn� n�sledky. Toti�: pov�le�n� n�meck� finan�n� n�hrady ru�ily n�rok na od�kodn�n� z Polska. Jsou-li nyn� vyhn�n� vyz�v�n� k tomu, aby tyto pen�ze vraceli, znamen� to, �e t�m vznik� situace, kdy majetkov� �koda op�t existuje. Tato bude pak z�kladem ke vzn�en� n�rok� v��i Polsku.
V �l�nku pol�t� advok�ti d�le upozor�uj� na vadnost mor�ln� argumentace, proto�e ta neobstoj� p�ed ��dn�m soudem � zkr�tka a dob�e, existuje-li majetkov� n�rok a je � li pr�vn� podlo�en�, pak nen� co �e�it � k soudn�mu procesu jednodu�e dojde. Pakli�e polsk� vl�dn� representace nebyla dosud s to se s touto ot�zkou politicky a pr�vn� vypo��dat, na n�sledky nebudeme dlouho �ekat � varuj� pr�vn�ci.
Je v�ak nutn� m�t na pam�ti, �e mince m� dv� strany. Takt� pol�t� ob�an� mohou m�t pr�vn� n�rok na od�kodn�n� od n�meck�ho st�tu za �kody vznikl� b�hem v�lky zp�soben� t�et� ���. Polsko se sice v roce 1953 z�eklo ve�ker�ch repara�n�ch n�rok� v��i N�mecku, ale to se net�k� n�rok� soukrom�ch osob, tento akt se vztahuje k n�rok�m st�tu. Mohou-li se po�kozen� N�mci, b�val� vlastn�ci majetk� na �zem� Polska, obracet na polsk� soudy s c�lem z�skat od�kodn�n�, tak pro� by tot� nemohli �init Pol�ci? Takov�ch po�kozen�ch Pol�k� nen� ani m�lo a ani jejich pr�vn� legitimace nen� o nic hor��, ne�li ta n�meck�.
Advok�ti pak v �l�nku rad�, �e by m�lo j�t o kolektivn� �aloby, co� by vytvo�ilo vhodn� n�tlak na n�meckou justici. Uji��uj�, �e takov� �aloby v�bec nemus� b�t finan�n� n�kladn� � jde o soudn� poplatky - proto�e n�meck� pr�vo p�ipou�t� mo�nost pod�v�n� �alob, dle kter�ch se za nevelk� poplatek kontroluje opr�vn�nost n�roku, aby teprve pak bylo mo�n� podat ji� konkr�tn� �aloby na od�kodn�n�.
Dlu�no dodat, �e takov� soukrom� iniciativy by tak� pos�lily vyjedn�vac� posici polsk�ho st�tu v ot�zce majetkov�ch n�rok� vyhnan�ch N�mc�, mohlo by to m�t i vliv na postoj SRN v ot�zce nab�d�n� vyhnan�ch, aby tito vraceli ��stky, kter� ji� jako od�kodn� po v�lce z�skali. A samoz�ejm�, �e to nic nezm�n� na tom, aby president Kwa�niewski, stejn� jako kancl�� Schr�der, mohl p�esv�d�iv� v�echny uji��ovat, �e polsk� st�t nepodporuje ani nebude podporovat ��dn� n�roky polsk�ch po�kozen�ch.
N�mci sb�raj� podklady pro sv� �aloby ji� dlouho, v tom maj� n�skok, ale s�la Pol�k� v�dy byla v schopnosti ��inn� improvisace, m��eme tud� v��it, �e kolektivn� �aloby v��i n�meck�mu st�tu budeme schopni podat z�rove� s N�mci.
dle Rzeczpospolita 7.8.2004 V.Petril�k www.cepol.stosunki.pl
8. srpna 2004
Vladim�r Petril�k