Milan, Cigán, kterého mám rád
Petr Paulczynski
Milan, Cigán, kterého mám rád
Postupem času se mi dostalo od multikulti intelektuálů přídomku xenofob, či dokonce rasista. A to jenom proto, že jedním z mých témat je chování většinové části menšinového etnika, které se vymyká pravidlům chování, které považujeme za standardní.
Ale zvykl jsem si, že tito salonní chytráci dělají rasizmus ze všeho a z každého, kdo se pokusí o nějaké řešení nebo myšlenku, která v konečném důsledku má problematiku nepřizpůsobivé části cigánského nebo chcete -li romského etnika řešit. Intelektuálští ombudsmani, kteří perou prádlo těm, co nazývají věci pravým jménem by však určitě nešli i Už dlouho jsem se na toto pole nepouštěl. Ale včerejší blog kolegy Srstky na iDnes - Proč můj přítel nemá rád Romy aneb exkurse do hlubin Cikánovy duše mne opět vytáhl z ulity. Já totiž se závěry kolegy Srstky, světe zboř se, nesouhlasím.
Nikdo totiž nepíše o těch, kteří se díky osvíceným rodičům z gheta vymanili. To je samý titulek: Napadl stejně starého chlapce a utekl nebo Další přepadení desetiletým dítětem. O pozitivních vzorech, o skutečné nové cigánské šlechtě nikdo nenapíše. Protože oni možná ani nechtějí. Jsou rádi, že se vlastní pílí vymanili a že je většinová společnost přijala. A za ty "své" se i trochu stydí. Měli by zajít mezi své a uplatnit svou autoritu. Autoritu, kterou i já pamatuji. Byly doby, kdy skutečná cikánská šlechta ji měla.
Ale zpět k nadpisu. Mám kamaráda, který se za svůj cigánský původ nestydí. Dokonce se pustil na pole, kde obvykle Cigána nepotkáte. Hraje (a dobře) tenis - nabízí se titulek černý muž v bílém sportu. Potápí se a vyvrací tak teorii, že Cigáni se bojí vody. Výborně tančí, což potvrzuje moje paní. A dovede hodiny poutavě vyprávět o historii svého národa. Vysvětlí proč se říká Rom. A přitom o sobě v klidu řekne, že je cikorka. Cikorka s titulem MBA. Vypracoval se od píky a ví, že se věci nezískávají snadno. Ví, že romské etnikum nemá potřebu pracovat, protože stát nabízí alternativu skoro stejných peněz, a bez práce. Ví, že za neúspěchy romských dětí ve škole stojí jejich rodiče, kteří jim dovolují nechodit do školy, posílají je krást. Řekl mi, že princip tragedie celé téhle sociální skupiny vězí v pasti mimo jiné proto, že nepochopila smysl vzdělání v životě.
Jde svým životem příkladem těm ostatním. Vím, že vráží peníze do výchovy mladých Romů. Bez humbuku, bez očekávání nějaké pozornosti. Aby těch co o nich psal pan Srstka nebyla většina. Protože až se vrátí z Kanady první vykutálenci a budou se dožadovat svých pečených holubů do huby, bude ještě veseleji.
Nezapomínejme však na ty, kteří žijí mezi námi, jsou to Cigáni a ani to nevnímáme. Nezapomínejme však také, že pozitivní diskrimimace a politicky korektní chování je cesta do pekla. Protože do diskuzí pod blogy o Cigánech myslím nepíší rasisté, ale lidi kteří mají dost toho, že někomu se dostává výhod, zatímco jiným ne.
A ti ostatní Romové, co jsou jako můj kamarád Milan s tím sakra musí pomoct. Kde jste všichni? Já vidím jen Milana.
