Oldřich Vlasák: Kongres starostů a primátorů v době krize hledá řešení

Kongres starostů a primátorů v době krize hledá řešení

Oldřich Vlasák

23.04.2009, Hospodářské noviny

Dopady krize ani náklady některých kroků modernizace nesmí nést pouze obce

Příjmy obcí ze sdílených daní letos vlivem finanční krize zaznamenají meziroční propad, což je situace, s níž se řada starostů či primátorů nikdy předtím nesetkala. Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) pravidelně komunikuje s Ministerstvem financí ČR a zprostředkovává aktuální odhady. Již pokladní plnění za první čtvrtletí ukazují, že celkové inkaso všech sdílených daní se pohybuje zhruba 10 % pod skutečností roku 2008. A tato situace se v průběhu letošního roku nezlepší, neboť většina protikrizových opatření směřuje k odlehčení podnikatelského sektoru a ke snižování daní, tedy také zdrojů obecních rozpočtů.

Jak zmírnit dopady krize

Svaz chápe nezbytnost některých kroků, které mohou zmírnit dopady krize, zdá se však, že navrhovatelé jen zřídka berou v úvahu dopad na rozpočty samospráv. Například odpuštění záloh na daň z příjmů malých fyzických a právnických osob se dotkne převážně právě obcí. Zástupci SMO ČR v minulých dnech upozorňovali představitele vlády (té v demisi i té úřednické) a poslance na související riziko nedostatečného spolufinancování naplánovaných projektů. Je mylné předpokládat, že z rezervy, kterou si obce vytvořily, lze pokrýt investice i neodhadnutelné výpadky zdrojů.

Analýza financování obcí

Na Kongresu starostů a primátorů potřebujeme diskutovat také možné změny v rozpočtovém určení daní a financování přenesené působnosti. Na webových stránkách SMO ČR byla zveřejněna analýza, kterou v průběhu loňského roku zpracovávalo konsorcium vysokých škol pod vedením Vysoké školy ekonomické v Praze. Podstatným závěrem analýzy, který by měl mít rychlé řešení, je potvrzení nedostatečného financování nákladů obcí spojených s výkonem přenesené působnosti. Potvrdilo se, že obce doplácejí na činnosti, které zajišťují pro stát. U obcí I. typu dosahuje průměrné krytí nákladů zhruba 20 %. Předpokládáme, že navýšení bude již součástí přílohy státního rozpočtu na rok 2010, kterou připravuje Ministerstvo vnitra ČR. Věříme v součinnost obou ministerstev tak, aby prokazatelně nedostatečné financování zajištění státní správy bylo odstraněno co nejdříve.

Analýza rovněž potvrdila opodstatněnost začlenění počtu žáků základních a mateřských škol mezi kritéria sdílení, a to na úkor přepočítávaného počtu obyvatel. Zařazení počtu žáků mezi kritéria sdílená představuje systémový přístup, který logicky reaguje na potřeby obcí a který také koresponduje s celospolečenským důrazem na kvalitní vzdělávání. Ministerstvo financí propočítalo na základě parametrů dodaných Svazem měst a obcí ČR dvě varianty dopadů (A. 2 % rozloha a 8 % žáci, B. 3 % rozloha a 7 % žáci). Nedílnou součást návrhu představuje změna školského zákona ve smyslu zrušení povinnosti úhrady neinvestičních výdajů od obcí, jejichž žáci navštěvují danou školu. Současný příspěvek na žáka by byl začleněn do systému sdílených daní v aktuálním objemu 1,5 mld. Kč. S ohledem na dopad případných změn v koeficientu rozlohy na malé a rozlehlé obce, doporučuje Svaz druhou variantu, tedy ponechání stávajícího podílu 3 %.

SMO ČR se neztotožňuje s návrhy radikálních změn, které způsobí přesuny mezi velikostními kategoriemi, jež by mohly vést až k neschopnosti zajišťovat základní funkce obce či města. V době, kdy se opět navrátí meziroční růst daňových příjmů, je prostor pro sbližování příjmů obcí jednotlivých velikostních kategorií prostřednictvím vícerychlostních přírůstků. Jinak řečeno, příjmy určité kategorie dále neporostou a celý přírůstek se rozdělí mezi ostatní obce. Cílem skutečné reformy založené například právě na provedené analýze výdajů by jistě nemělo být prvoplánové zhoršení postavení některých obcí.

Datové schránky

Aktuálním tématem, kterému se bude Kongres starostů a primátorů věnovat, je i problematika zavádění datových schránek. Realizace příslušného zákona s účinností od 1. července 2009 bude mít dopady na všechny složky veřejné správy včetně měst a obcí. I nejmenším obcím vznikne povinnost zřídit si datovou schránku a jejím prostřednictvím komunikovat s ostatními subjekty stanovenými zákonem. Aby mohl být celý systém v červenci úspěšně spuštěn, musí obce splnit řadu předpokladů a je zřejmé, že čím menší obec, tím nesnadnější podmínky pro realizaci systému i pro efektivní návratnost vložených nákladů. Z pohledu obcí je rovněž důležitou otázkou, kdo bude nejen zavedení systému, ale i jeho následný provoz, financovat. Svaz sice vnímá eGovernment jako nástroj pro zkvalitňování, zjednodušení, zrychlení a zvýšení transparentnosti veřejné správy, ale odmítá, aby finanční a organizační náklady spojené s realizací opatření prosazovaných státem znamenaly nucený zásah do rozpočtů obcí.