Demokracie versus eurokracie

Martin Daneš

Euroústava nezemřela, ujišťovali nás minulý víkend evropští vůdci shromáždění v Bruselu, konečný termín jejího schválení se pouze odkládá. Po Velké Británii tak svá ústavní referenda “odložily“ Dánsko, Švédsko, Irsko či Portugalsko. Nejbližší lidové hlasování se mělo konat 10. července v Lucembursku. Tamní premiér a současný předseda Evropské rady Jean-Claude Juncker oznámil, že nechá na parlamentu, zda termín referenda též neodloží. Důvody k panice jsou: lucemburští odpůrci ústavy se z původních čtrnácti procent po holandském a francouzském „ne“ náhle přehoupli přes čtyřicet.

Politici a Bruselem korumpovaná média nám přesto neustále opakují: Nic se neděje, jedeme dál, Francouzi a Holanďané totiž nehlasovali proti ústavě, ale vyjadřovali se k vnitřní politice svých zemí, případně ke každodennímu chodu unie, jež se „vzdaluje občanům“. O samotný ústavní text prý v žádném případě nešlo. Ucpávají si uši před hlasem vlastních občanů, kteří si nepřejí shora řízené sjednocování kontinentu, plíživě nastolující diktaturu anonymních technokratů a ponižující demokratické národní státy na poloautonomní provincie.

Jenže Francouzi prý ústavě vyčítají, že je málo sociální, a Holanďani zas, že je málo liberální; vzájemně se vylučující výtky jsou přece důkazem, tvrdí eurofanatici, že tito lidé ústavu neznají. Zase vedle: jakýkoli pokus napasovat evropské země, tolik odlišné nejen svými národními mentalitami, nýbrž i hospodářskými a sociálními systémy, do jedné formy nemůže fungovat ke spokojenosti všech. Anebo jen tak, že silnější vnutí svůj model slabším. Osobně si nepřeji, aby za mě rozhodovali Chirac se Schröderem hromující proti „sociálnímu dumpingu“ východních členských zemí. Naštěstí už to oba mají za pár, jako celý Evropský svaz, chaloupka na muřích nožkách.

Martin Daneš
V roce 1991-92 byl diplomatickým poradcem v Kanceláři prezidenta republiky. Pracoval jako redaktor v Lidových novinách, Metropolitanu, Českém deníku, šéfredaktor Denního Telegrafu (1993-94) a měsíčníku Mezinárodní politika (2002). V současné době žije a pracuje ve Francii
Osobní stránky