Hurikán Gustav zasáhl Republikánský konvent v Minneapolis

Adéla Kadlecová

01.09.2008, zpravy.ods.cz

I když hostitelské město Republikánského konventu leží na horním toku řeky Mississippi daleko místa jejího ústí v Mexickém zálivu, jehož oblasti tropický hurikán postihne asi nejvíce, Gustav dal o sobě vědět i v severoamerické Minneapolis.

Republikánská národní komise již oznámila, že se žádné bombastické slavnostní zahájení shromáždění konat nebude. Podle vyjádření Johna McCaina by bylo v době blížící se národní katastrofy stranické křepčení nepatřičné. Republikáni se první den konventu soustředí na vnitrostranické administrativní záležitosti s tím, že další změny programu se budou odvíjet od aktuální situace. Plánuje se, že v rámci konventu proběhne finanční sbírka na bezprostřední humanitární pomoc i pozdější rekonstrukci postiženého regionu.

Večer před dnem zahájení je jasné, že úvodního blok konventu na téma veřejné služby se smrskne na minimum. Z původní pětice vystupujících George W. Bush, Laury Bushové, Richarda Cheneyhi, Arnolda Schwarzeneggera a Jospeh Liebermann bude v Minneapolis pouze posledně jmenovaný senátor. Kalifornský guvernér Schwarzenegger řeší v Kalifornii rozpočtovou krizi a prezidentský pár odjel na místa, ve kterých probíhá evakuace obyvatel. Pro dosluhujícího Bushe je dnešní situace pokusem o reparát nezvládnutého krizového řízení při hurikánu Katrina v roce 2005.

Vše zlé je i k něčemu dobré. Bez zbytečného cynismu si je třeba připustit, že hurikán je pro republikánského kandidáta McCaina i příležitostí. McCain se může v praxi – byť omezené jeho současnými kompetencemi - projevit jako rozhodná vůdčí osobnost, která v případě krize dokáže národ sjednotit. Gustav je pro McCaina také šancí, jak se podprahově distancovat od současného prezidenta Bushe a slíznout i kus jeho smetany v podobě pozitivních bodů za již fungující systém civilní ochrany, který od událostí před třemi lety doznal změn a zdá se, že funguje.

Nemálo republikánských delegátů v soukromých rozhovorech připouští, že jim zrušení vystoupení G.W. Bushe a více-prezidenta Cheneyho ani za mák nevadí. McCainovi by dle jejich názoru stejně příliš nepomohl. Současný prezident a jeho působení v Bílém domě postavení Staré dobré strany v očích Američanů poškodilo a sám McCain ve své předvolební strategii lavíruje, do jaké míry se má Bushem ztotožnit tak, aby si na jedné straně udržel pověst stranického samorosta, ale na druhé straně přesvědčil stranické jádro v klíčových státech, které za "W" stále stojí. Faktem zůstává, že zatím si tandem McCain –Palinová dává záležet, aby se na své hurikánové misi po státech Mexického zálivu s Busem nepotkal.

McCain v prohlášení ke změnám v programu konventu zdůraznil, že " je třeba si sundat klobouky stranické a nasadit si klobouky americké". Poselství jasně jednotící a zaměřené směrem k americkým voličům, kteří uvádí, že jim velmi vadí stále se prohlubující stranickost a polarizace politické scény na úkor efektivnosti vládní administrativy. Příčin tohoto stále hlubšího rozdělení je mnoho: od de facto nepřetržitého sledování kampaně bloggery i médii, která se stále více elektronizují, až po aktivní americkou zahraniční a bezpečnostní politiku v nejednoznačném systému post-bipolárního uspořádání. Všechny důvody ale oba kandidáty v důsledku vedou ke stále vymezenější profilaci.

Bezprostřední společenské i ekonomické důsledky hurikánu Gustav, které budou stále akutní v době voleb, mohou posilnit současnou tendenci Američanů upřednostňovat pragmatičtější a smířlivější styl politiky, na druhé straně jsou v protikladu s dalším zažitým aspektem volebního chování Američanů, který nelze podceňovat, a to je tzv.rozdělené hlasování. Stručně řečeno jde o cílené vyvážení politické příslušnosti prezidenta většinou v obou komorách Kongresu. Američané v sobě mají hluboce zažitý základní konstituční princip "brzd a vyvažování" (checks and balances) a v zásadě nedůvěřují "vládě jedné strany", která má prezidenta i legislativní většinu. Američané dnes toužící po více konsensuální a efektivní politice mají s vyhroceným stranictvím již tak dost špatných zkušeností. Clintonův reformní pokus zavést univerzální systém zdravotního pojištění z roku 1993 či Bushův pokus o změnu v důchodovém systému o dva roky později ztroskotaly na neústupnosti obou politických stran. Systémové problémy v těchto oblastech, které se Američanů bytostně a každodenně týkají, stále přetrvávají. I z tohoto důvodu budou fenomén strategické hlasování brát jako jeden z dalších rozhodujících faktorů volebního boje oba kandidáti, byť by dnešní situace měla teoreticky nahrávat spíše McCainovi.