Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Zapomenutá zákoutí Lisabonské smlouvy (díl I): Bič na neposlušné členské státy

Tomáš Břicháček

Následující článek je v pořadí prvním z připravované série věnované některým ustanovením Lisabonské smlouvy, která doposud nezaslouženě unikala zájmu komentátorů. Ukážeme v něm, že Lisabonská smlouva může přijít členským státům Evropské unie "draho" nejen v přeneseném smyslu slova.

Nezanedbatelnou proměnou projde v případě vstupu smlouvy v platnost úprava řízení o porušení Smlouvy (tzv. "infringementu"), a to pokud jde o postih členského státu, který nesplnil povinnosti vyplývající z rozsudku, kterým Evropský soudní dvůr (ESD) konstatoval, že dotyčný členský stát porušil své závazky vyplývající z evropského práva. Tuto situaci v současné době upravuje článek 228 Smlouvy ES, a to následovně:

1. Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.

2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát takováto opatření nepřijal, vydá poté, co poskytla státu příležitost se vyjádřit, odůvodněné stanovisko upřesňující body, v nichž dotyčný členský stát nevyhověl rozsudku Soudního dvora. Nepřijme-li dotyčný členský stát opatření, která vyplývají z rozsudku, ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru. V takovém případě navrhne paušální částku nebo penále, již je členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.


Dle této právní úpravy (první) rozsudek ESD, kterým je konstatováno porušení komunitárního práva s sebou nenese žádnou penalizaci. K uložení peněžní sankce může dojít až v řízení, které následuje po opětovné žalobě Komise. Dlužno podotknout, že k postupu podle čl. 228 odst. 2 se Komise uchyluje až po delší době od rozsudku - po dvou až třech letech - a že ESD prozatím uložil peněžní sankci pouze ve čtyřech případech. To znamená, že stát, který např. nezapracoval v termínu některou směrnici do svého právního řádu může v současné době "v klidu" svůj závazek porušovat třebas sedm až devět let, než se dočká sankce.

Podívejme se nyní jak by se situace změnila se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Novelizovaný článek 228 - po přečíslování čl. 260 Smlouvy o fungování EU - by stanovil následující: (podstatné změny jsou zvýrazněny tučně)

1. Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie.

2. Má-li Komise za to, že dotyčný členský stát nepřijal opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora Evropské unie,
může předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie poté, co poskytla tomuto státu příležitost se vyjádřit. Navrhne paušální částku nebo penále, jež je dotyčný členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může mu uložit zaplacení paušální částky nebo penále.

Článek 259 není tímto postupem dotčen.

3. Předloží-li Komise Soudnímu dvoru Evropské unie věc podle článku 258
[tj. podá-li žalobu pro porušení Smluv - TB] z důvodu, že dotyčný stát nesplnil povinnost sdělit opatření provádějící směrnici přijatou legislativním postupem, může, pokládá-li to za vhodné, navrhnout paušální částku nebo penále, již je dotyčný členský stát povinen zaplatit, ve výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

Shledá-li Soudní dvůr Evropské unie, že došlo k porušení povinnosti, může členskému státu uložit zaplacení paušální částky nebo penále, které nepřekročí výši navrženou Komisí. Platební povinnost nabude účinku ke dni stanovenému Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku.


Nová úprava, jak je zřejmé, směřuje k urychlení celé procedury. Jednak u všech typů "infringementů" odstraňuje fázi odůvodněného stanoviska Komise, což může zkrátit řízení o několik měsíců. Jednak v případě (běžných) směrnic přijímaných Radou a Evropským parlamentem umožňuje Komisi navrhnout uložení peněžního trestu již v samotném rozsudku o porušení, a nikoliv až v druhém rozsudku. Tato změna už by znamenala zkrácení řízení o několik let. Sankce v těchto případech by mohla přijít např. po čtyřech až pěti letech od zahájení předžalobního řízení Komisí.

Vzhledem k hojnému využívání "infringementů" ze strany Komise (žalob každoročně podá kolem půl druhé stovky, předžalobní fázi zahájí přibližně v desetinásobném množství případů) a obecněji vzato rasanci, s jakou Komise prosazuje zájmy Evropské unie, lze předpokládat, že se nových prostředků aktivně chopí.



Tomáš Břicháček
Autor je redaktorem časopisu euPortál (www.euportal.cz)
Osobní stránky
 
  Přístupy: 17550 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA