Šaškárna v ČTK
Petr Štěpánek
Pan generální Stibral jednoho dne zjistil, že je už starý a opotřebovaný, pročež se rozhodl odejít do důchodu. Napsal tedy Radě ČTK rezignační dopis. Rada nelenila a hned druhý den vypsala výběrové řízení na nového pana generálního. Přihlásilo se šest zájemců a řízení řádně proběhlo. Ale ouha! Vyhrál ho někdo jiný (Hreha), než měl někdo (???) naplánováno (Majstr). A najednou se začaly dít věci.
Vrchní mediální odborář Hubička napsal o Hrehovi nactiutrhačský dopis, plný polopravd a lží. Pro předsedkyni rady Valčákovou se stal záminkou k zařazení zpátečky. Lži českých odborářů dostaly v radě zelenou, argumenty slovenských odborářů, kteří na Hubičkovy lži zareagovali a vyvracejí je, nikdo slyšet nechce. Dochází k zajímavému paradoxu. Ti, kteří pod Hrehou nikdy nepracovali, ho haní. Ti, kteří s ním mají konkrétní pracovní zkušenost, ho chválí. Těm prvním rada naslouchá, ty druhé ignoruje.
A do toho všeho do penze nakročený Stibral najednou zjišťuje, že je zdravý jako rybka a do důchodu se mu vlastně ještě nechce. A zároveň se jako deus ex machina zjevuje „zázračné“ právní stanovisko, že rezignaci nepodal správně, takže ji vlastně nepodal vůbec. Načež rada zjistí, že se tedy vlastně vůbec nic nestalo, pan generální bude dál panem generálním a žádné výběrové řízení se vlastně neuskutečnilo. Sním, či bdím!?
Korunu všemu pak nasazuje předsedkyně Valčáková v rozhovoru pro Radiožurnál. Vůbec nechápe, proč by snad měla rezignovat. Ona prý Hrehu nevolila. Ale nic prý proti němu nemá. Svatá prostoto!
Co z toho všeho vyplývá?
Že pan Stibral je moula, který vlastně vůbec neví, jestli chce, nebo nechce odejít do důchodu. A navíc ani neumí správně napsat rezignaci. Může takový popleta nadále řídit ČTK?
Že Rada ČTK je spolek kašparů, kteří si dělají legraci z veřejnosti, politiků i všech, kteří se výběrového řízení zúčastnili.
Že Rada ČTK je zcela zbytečný orgán. To si mohou generálního ředitele rovnou vybírat sami odboráři. Aby snad nebyla mýlka: opět v tom má prsty také Adam „Mao“ Komers.
Vedlejším zjištěním pak je, že mediálním odborům předsedá bezskrupulózní lhář. A že dvacet let po sametové revoluci je možné kohokoli poplivat jen proto, že působil v privátní sféře.
Spekulace na závěr: O privatizaci ČTK se mluví už několik let. Ono to vážně vypadá, že hoši a děvčata to už měli rozpočítané mezi sebe a jen se vloudila chybička jménem Hreha.
Doufám, že tenhle spolek komediantů (ano, myslím Radu ČTK), kteří po takové přehlídce přemetů a piruet v sobě nemají tolik soudnosti, aby okamžitě rezignovali sami, Poslanecká sněmovna při první příležitosti odvolá. Nebo snad znáte nějaký důvod, proč nadále vydržovat spolek, který není s to důstojně a nezpochybnitelně naplnit svoji základní a nejdůležitější zákonnou povinnost?
