Očekávám, že se jménem Senátu omluvíte

Jiří Svoboda

Otevřený dopis předsedovi Senátu Parlamentu ČR

Prof. MgA. Jiří Svoboda
režisér

V Praze 10. dubna 2004.

Vážený pane předsedo,

domnívám se, že si, lépe než já, uvědomujete slabou pozici Senátu Parlamentu ČR ve vědomí české veřejnosti a předpokládám, že péče o pověst této součásti našeho ústavního systému Vám, jako předsedovi, leží na srdci. Zejména proto, že ústavní orgán s tak nízkou legitimitou většiny členů (vzhledem k opakovaně nízké volební účasti postačila ke zvolení některých senátorů jejich rodina a širší okruh známých) může přežívat pouze díky politické vůli části profesionálních politiků, které je třeba někam odložit, protože by jinde nenašli tak pohodlné a tak lukrativní uplatnění.

Píši Vám proto, vážený pane předsedo, že předpokládám, že Vám tento stav není lhostejný, neméně pak proto, že jste vždy osobně usiloval o to, aby Váš obraz ve veřejném mínění byl především obrazem korektního, slušného intelektuála, jemuž je hrubost a hloupost cizí. Jistě Vám proto není lhostejná absurdita pozice Senátu Parlamentu ČR ve vztahu k obsazování uvolněných míst soudců Ústavního soudu. Postavení některých Senátem zamítnutých kandidátů v Akademické hierarchii a prestižních funkcích v oblasti práva zřetelně obnažuje osobní motivace části Senátorů, jejichž vzdělání ani osobní kredit obdobných schopností a vlastností zamítnutých kandidátů nedosahuje.

Možná Vám, vážený pane předsedo, nepřipadá tak absurdní jako mně, když se ve sdělovacích prostředcích opakovaně jménem Senátorů k osobě a postupu pana prezidenta vyjadřuje člověk, který neobstál ve vztahu k „Lustračnímu zákonu“ (pro který jste i Vy hlasoval) a díky této skutečnosti by v civilním životě mezi obyčejnými lidmi nemohl vykonávat ani funkci vedoucího pošty, ředitele mateřské školky, či koncesovanou živnost. Nevadí Vám, vážený pane předsedo, když se tento člověk jako mluvčí podstatné části Senátorů suverénně a arogantně vyjadřuje k osobě Prezidenta ČR a udílí mu známky?

Není mi známo, čím odborně či profesně proslul pan Zdeněk Bárta. Není mi známo, zda k jeho zvolení senátorem stačilo dva tisíce, či šest tisíc voličů. Od minulého týdne však již nemusí trpět frustrací z vlastní bezvýznamnosti – výrokem o možné kvalifikaci postupu pana prezidenta při navrhování ústavních soudů jako „vlastizrady“ se dozajista na několik dní zviditelnil a dodal si významu, po němž patrně touží. Příznačné je, že zřejmě ani následně nedokázal svou intelektuální a psychickou indispozici reflektovat, svůj výrok pro televizní kameru i s odstupem opakoval, což svědčí o tom, že jeho indispozice je déle trvajícího rázu, není-li chronická.

Vážený pane předsedo, předpokládám, že jste si vědom, že takový obraz Senátu Parlamentu ČR neprospěje zlepšení jeho autority a hodnověrnosti ve veřejném mínění a následně ani posílení jeho legitimity větší účastí ve volbách. Očekávám proto, že se od excesivních výroků některých kolegů na adresu pana prezidenta budete distancovat a jménem intelektuálně i psychicky lépe vybavené většiny se panu prezidentovi omluvíte.

V opačném případě byste nejen ve mně vzbudil dojem, že jste s charakterem a myšlenkovou úrovní uvedených výroků osobně solidární; a co hůře, že tyto výroky odpovídají obvyklé úrovni jednání ústavního tělesa, jehož jste předsedou.

V úctě


P.S. Kopii tohoto dopisu předávám médiím, neboť se domnívám, že je pro veřejnost užitečné, seznámit se s textem a zejména pak s Vaší reakcí.

Vážený pan
JUDr. Petr Pithart
Předseda Senátu Parlamentu ČR

4/12/2004

Jiří Svoboda
Filmový režisér (Sametoví vrazi, Udělení milosti se zamítá, Jen o rodinných záležitostech, Skalpel, prosím, aj.), bývalý člen a předseda KSČM (do r. 1992).
Od roku 2006 působí na Universitě Jana Amose Komenského jako spolu garant oboru mediální komunikace
Osobní stránky