Se studenty do Evropského parlamentu

Eva Veselá

Evropský parlament je poměrně vzdálený od regionu, ve kterém dali lidé svůj hlas poslanci, který je v této evropské instituci zastupuje. Proto je také při besedách často vznesená otázka typu: Neztratil jste kontakt se svými voliči?

Na tento dotaz může europoslanec a předseda Svazu měst a obcí České republiky Oldřich Vlasák klidně odpovědět: Neztratil.

Jeho měsíční časový harmonogram je rozdělen mezi Štrasburk, Brusel, Prahu a další místa v Evropě i mimo ni. Týden však tráví vždy ve svém regionu a tento čas je skutečně nabitý schůzkami, v programu má různá setkání s představiteli obcí a měst, návštěvy podniků, firem i škol.

Velký díl svého „českého“ času věnuje středním školám, a to v celých východních Čechách. Během svého volebního období zavítal do mnoha z nich, jmenujme třeba jičínské, trutnovské či hradecké gymnázium J. K. Tyla. Navštívil Střední odbornou školu veterinární v Hradci Králové, Střední průmyslovou školu elektrotechnickou a VOŠ v Pardubicích, stavební průmyslovku v Náchodě, Střední odbornou školu ve Stěžerách či Soukromou floristickou školu v Hradci Králové. Většinu těchto besed provázely také výstavy o Evropské unii, které byly umístěny v prostorách škol či městských úřadů.

Europoslanec Oldřich Vlasák se studenty hovořil vždy na téma, které bylo v té době aktuální. Kromě rekapitulace historických milníků na cestě od vzniku EU až po začlenění České republiky se tak žáci mohli dozvědět leccos zajímavého o Evropské smlouvě - výhodách a nevýhodách dokumentu pro ČR a mohli diskutovat i o možném scénáři ratifikace po neschválení v plebiscitech například ve Francii a Holandsku. Hovořili také často na téma dalšího rozšiřování Společenství.

Diskuse jsou vždy zajímavé a přínosné pro obě strany. Proto studenti dostávali velký prostor ke svým dotazům. Tak třeba Jiřího Svobodu z pardubické průmyslovky zajímalo, jaký je rozdíl mezi pracovními poměry v naší republice a v ostatních zemích Evropské unie. Europoslanec osvětlil studentům problematiku ochranářské politiky některých států, například Francie, která se brání vstupu zahraničních pracovníků. Naopak, podle nejnovějších informací z Evropského parlamentu, prostor na trhu práce uvolnilo pro zahraniční zájemce Řecko. Je to velká výzva pro studenty, kteří se tak mohli v době prázdnin vypravit za výdělkem právě do Řecka.
Dana Dušková se zeptala na spolupráci europoslance s voliči. "Bohužel média nevěnují až tak velkou pozornost poslancům Evropského parlamentu, proto se o jejich práci prostřednictvím novin či televize nedozvíte. Přesto však mnozí z nich mimo své práce v parlamentu udržují velice dobré vztahy se svými voliči," uvedl Oldřich Vlasák. Jedná se například o již zmíněné pravidelné besedy se studenty, dále ing. Vlasák umožňuje občanům návštěvu institucí Evropské unie, do Štrasburku pozval již několik skupin zájemců o evropské dění. Po prázdninách zavítají na půdu evropského parlamentu pod jeho "ochranou" právě středoškoláci.

Studenti si však svůj nevšední „školní výlet“ musí zasloužit, tedy lépe řečeno musí uspět v soutěži, kterou europoslanec vyhlásil v dubnu na školách, které navštívil. Na daná témata: Přínosy a negativa vstupu České republiky do EU. Mohla by Česká republika stát osamoceně mimo Evropské společenství a jaká budoucnost by ji čekala? Měla by se Evropská unie nadále rozšiřovat? – Tak to jsou jen některá z témat, která si mohli studenti zvolit k napsání krátké eseje.

Například Alžběta Kupčíková z Gymnázia J. K. Tyla se zamyslela nad významem zapojení České republiky do EU a mimo jiné uvedla: „Velkým přínosem je možnost studia v zahraničí, které podporují programy jako Erasmus, Leonardo a Socrates. Evropská unie se snaží, aby vzdělání a profesní kvalifikace byly řádně uznávány i v ostatních zemích EU. To je podle mě velmi užitečné. Stává se, že žadateli o zaměstnání neuzná zahraniční zaměstnavatel jeho kvalifikaci a dá přednost uchazeči ze svého státu. Také pokud si nyní udělám státnici z anglického či jiného jazyka, většina zahraničních zaměstnavatelů upřednostní mezinárodní jazykovou zkoušku. Doufám, že státnice a mezinárodní zkouška budou mít v budoucnu stejnou hodnotu.

Vstupem do EU ztratila Česká republika svou národní suverenitu. V řadě věcí se musíme přizpůsobit rozhodnutí jiných států a nemůžeme si o všem rozhodovat sami. Kvůli poloze ČR uprostřed Evropy projíždí státem mnohem víc kamionů, což má vliv na vznik smogu a poškozování životního prostředí. Teď a ještě snad pár let budeme dostávat z rozpočtu EU víc, než do něj dáváme, ale brzo se staneme plátci a budeme platit na země jako Bulharsko či Turecko. Otevření pracovních trhů způsobuje odliv kvalifikované síly a inteligence do zahraničí. Nevýhodou omezení hraničních kontrol bude obtížné zachycení transportů drog a zbraní a obchodu s bílým masem. Myslím, že vstupem do EU si Česká republika polepšila. Vstup nám nepřinesl bohatství, přinesl nám příležitosti, které můžeme - a nemusíme - využít.“

Klára Holcová z VOŠ a SOŠ stavební v Náchodě k připojení dalších států do EU napsala velice zajímavou esej: „…Myslím si, že možným řešením by bylo nedělat z EU jeden velký subjekt s prvky federačního uspořádání, ale vytvořit pouze společenstvo na konfederačních základech, kde by si všichni členové byli rovni a každý stát by si zachoval svou suverenitu. EU by potom byla plnohodnotným soupeřem Spojeným státům americkým, Rusku a Číně, což je jeden ze základních cílů Unie. Pokud ovšem vznikne jeden společný evropský stát a další země z východního bloku budou jeho součástí, přijde nezadržitelný pád…“

Adam Lohnický ze SOŠ veterinární v Hradci Králové pojal práci na téma - Je naše republika outsider ve stávající pětadvacítce? - skutečně po svém: „Seděl jsem onehda na zastávce po noci strávené na diskotéce a čekal na autobus. Pomalu se mi začaly zavírat oči a já usínal. Najednou jsem uviděl německého dělníka, jak žádá o práci v české automobilce,
a rakouského kuchaře žádajícího o přijetí v pražském Interhotelu. Zřejmě se můj
sen odehrával někde v budoucnosti, ale já viděl vše naprosto reálně. Vždyť obyvatelé české kotliny hráli vždy první housle v dovednosti a chytrosti a bylo by tomu i nadále, nebýt komunistického experimentu, který trval dlouhých čtyřicet roků. Věřím, že budoucnost České republiky je mezi špičkou členských států. O tom, jak rychle se tam dostaneme, rozhodnou pouze a jenom voliči. Myslím si, že pod vedením ČSSD s jejich nenávistnou politikou a umělým vyvoláváním závisti k úspěšným lidem to bude trvat hodně dlouho. Ale věřím, že i přes tento handicap se na špici vypracujeme. Protože namícháním slovanské, židovské a německé krve v ideálním poměru vznikl Čech - člověk chytrý až někdy vychytralý, člověk moudrý a člověk šikovný. Všechny tyto vlastnosti nás předurčují k tomu, abychom se.pohybovali na špici. Bohužel máme i jednu negativní vlastnost a tou je sebepodceňování. A také takové to malé češství, které se dá vyjádřit asi takhle: „Jak bych mohl vyhrát, když Němci jsou určitě lepší." Tato vlastnost se ale dá odnaučit. Naše rodiče toho už asi nezbavíme, ale nám sebevědomí roste…“

Většina studentských názorů na evropskou problematiku bude umístěna na webovou stránku ing. Oldřicha Vlasáka - www.vlasak.net, aby se s nimi mohla seznámit i široká veřejnost.

Z každé školy bylo vybráno pět autorů nejzdařilejších prací a ti pojedou s europoslancem 6. září do Štrasburku. Uvidí, jak pracují (hlasují) poslanci v Evropském parlamentu a zažijí na vlastní kůži tu ohromnou „úřednickou mašinérii“ v centru evropského dění.
„Musím se přiznat, že jsem zdaleka nečekal tak vysokou úroveň některých prací. Během mých přednášek jsem se sice přesvědčil, že mnozí studenti mají skutečný zájem o evropskou problematiku, ovšem vyspělé názory a množství vědomostí, které museli žáci načerpat k tak zdařilým esejím, mne mile překvapily. Je to i pro mě určitý impuls a povzbuzení do další činnosti. Jsem velice rád, že tato mladá generace má zájem o dění v Evropě a že jim není lhostejný osud naší země. Těším se na společné zářijové setkání se studenty v Evropském parlamentu a věřím, že i další akce, které připravuji pro mladé lidi nejen v mém volebním regionu, jim přinesou užitek a zvýší jejich povědomí o evropském společenství“, uvedl Oldřich Vlasák.