Budeme světovým šampiónem

Bedřich Moldan

15.01.2009, Reflex

Klimaticko-energetický balíček legislativních aktů má zaručit, že EU dosáhne v roce 2020 tří konkrétních cílů stanovených Evropskou radou již v březnu 2007. Totiž že sníží emise skleníkových plynů o 20 procent, zvýší podíl obnovitelných zdrojů na 20 procent a sníží energetickou náročnost ekonomiky o 20 procent. Domluvit konkrétní detaily (jak víme, ďábel je právě v podrobnostech) trvalo mnoho měsíců, a s konečnou podobou dohody je Česká republika spokojena, jak opakovaně prohlásil premiér, naposled na plénu Senátu 8. ledna 2009. S celým balíčkem, to znamená i s jeho dopady, tedy vláda souhlasí a já sám tento názor zastávám také.

Spokojenost vlády vyvolává zejména úspěch při dojednání kompromisu ve věci aukcionování povolenek, kde se podařilo vyjednat řadu výjimek výhodných pro český průmysl, včetně uhelné energetiky. Celkové závazky Česka jsou ve srovnání s jinými zeměmi EU, zejména se státy patnáctky, relativně snadno splnitelné. Míra solidarity evropských států je stále vysoká, my na tom výrazně profitujeme. Lze jmenovat poměrně nízké závazky v rámci tzv. sdíleného úsilí, to znamená snížení emisí mimo systém obchodování s povolenkami, i únosný podíl obnovitelných zdrojů, obojí hluboko pod závazky většiny zemí patnáctky i celé EU. Přitom naše emise skleníkových plynů na hlavu jsou v rámci EU na jednom z prvních míst, takže větší tlak na nás by byl zcela pochopitelný.

Já sám jsem spokojen především s tím, že cíle z roku 2007 nebyly sníženy, a to navzdory hlasům upozorňujícím na nejistou ekonomickou budoucnost. Považuji to za dobrý základ pro náročná jednání, která budou předcházet kodaňské klimatické konferenci, jež se pokusí vyjednat globální režim letos v prosinci. V hojné míře se uplatní české předsednictví. (Všichni víme, že klíčová je pozice USA, jež dosud není známa, ale stojí za zmínku, že oba prezidentští kandidáti při kampani ohlásili, že budou prosazovat závazky globální i své země, které jsou náročnější, než má dnes EU.)

Rovněž mě potěšilo, že Česká republika při jednáních Evropské rady nebyla součástí skupiny sedmi nových zemí (vedené Polskem), která prosazovala zásadní změkčení evropských závazků. Souhlasím s nastoupenou cestou zejména proto, že závazky nevidím jenom jako břemeno (a už vůbec ne neúnosné břemeno), ale zejména jako výzvu a příležitost k potřebným změnám celé energetické politiky, jejímiž hlavními prvky by měly být zejména zvýšení efektivity využití současných energetických zdrojů, decentralizace energetického systému, výzkum a podpora nových technologií.