Komorous, Hučín, Obst, Čunek a smradlavé tvarůžky

Pavel Zvěřina

Přiznám se na rovinu, že z dob ČSSR ve mně přetrvává nedůvěra a odpor k policii. Nutno také podotknout, že ani její jednání posametové mě zrovna nenaplňuje nějak silnou euforií. Tentokrát však, poprvé a dost možná i naposled v životě, vystoupím na její podporu.

Ve svém krátkém rozboru (Komorous stejný jako Filip. Ale horší.) on-line interview čtenářů iDnes se šéfem protidrogové centrály Komorousem jsem záměrně ponechal stranou vše, co souviselo s jeho současnou prací. Pozastavil jsem se jen nad jeho neschopností či neochotou přiznat (zdá se, že i sobě samému) skutečnou vlastní minulost. To, že jaksi zůstal na půli cesty k lítosti. (Je vlastní chybou deníku iDnes, kterého se to nejvíce týkalo, že můj komentář k interview nezveřejnili, jiní ano.) Myslím si, že jsem se trefil do černého, protože o pouhých pár dní později vyjádřil podobný pocit i ministr vnitra Langer.

Patrně pod vlivem snahy působit vyrovnaným dojmem, v návaznosti na rozhovor s Komorousem, iDnes zařadil i on-line interview se dvěma osobami, které na svých ramenou nesou věnec pochybného vítězství z jeho zázračného odhalení, redaktorkami MFdnes Lucií Tvarůžkovou a Krystynou Wanatowiczovou (za jejichž články, jak kdosi považoval za nutné zdůraznit, redakce MFdnes i její vedení stoprocentně stojí). Nevím, jestli pocitu vyrovnanosti bylo dosaženo u ostatních čtenářů, já, sám za sebe, musím konstatovat, že naposledy jsem četl agitaci podobné úrovně při politickém školení mužstva v době základní vojenské služby někdy tak kolem roku 1985. (Rozhovor, jímž se dále nebudu zabývat, je ZDE.)

V rámci skutečné vyváženosti, mi ale nezbývá než připomenout číslo 50/2001 magazínu Týden. Tam, na straně 18 v článku "Nejdříve kriminál, pak spravedlnost", je uvedeno, že "...bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín se po několika měsících na Pankráci zhroutil a lékaři ho odvezli do psychiatrické léčebny..."

I těm, kdo nečtou detektivky, není vůbec složité představit si, co taková věta dokázala udělat v myslích Hučínových informátorů (a nutno podotknout, že se jednalo o informátory, jejichž informace byly samotnou BIS hodnoceny jako kvalitní a navýsost užitečné). Dnes už je jasné, že tato, Tvarůžkovou (která odmítla zveřejnit zdroj) tak nevinně předložená "objektivně posouzená informace" o Hučínově zhorucení se, na hony vzdálená pravdě, nebyla ve skutečnosti ničím jiným, než záměrně řízenou dezinformací, jejímž cílem bylo vyvolat strach z prozrazení v řadách Hučínových zdrojů, a která se zrodila v nejtemnějších koutech kanceláří BIS, tehdy od deseti k pěti vedené ředitelem Jiřím Růžkem (který Hučína odstavil od práce v BIS; dnes je bezpečnostním poradcem v KDÚ-ČSL).

Ano, na sklonku roku 2001, v době, kdy na Hučína byl vytvářen skutečně silný nátlak, aby prozradil své informační zdroje (což on v zájmu jejich bezpečnosti odmítl a nikdy neudělal), a kdy probíhalo operativní sledování celé řady lidí, potenciálně podezřelých z toho, že právě oni byli jeho zdroji, byla Lucie Tvarůžková, polovina toho vůbec nejobjektivnějšího neinvestigativního (jak samy ve zmíněném rozhovoru zdůraznily) novinářského dua na světě, hlásnou troubou těch nejhorších darebáků. Kdo nevěří, ať si nalistuje. Doporučuji především redakci MFdnes. A snad i KDÚ-ČSL.

A nyní ta samá Lucie Tvarůžková útočí na šéfa protidrogové centrály Komorouse. Toho samého Komorouse, který se při společném jednání vedení policie a BIS, konaném v době po Hučínově osvobozovacím rozsudku, dovolil optat, jestli čistě náhodou, třeba i jen ze strategických důvodů, ponecháme-li stranou prostou slušnost, by se po řádné omluvě neměla Hučínovi vrátit jeho hodnost a zaměstnání v BIS (kde jen tak mimochodem byl Hučín před svým nezákonným propuštěním několikrát opakovaně vyhodnocen jako nejlepší důstojník).

Důstojník pro styk s veřejností Policie ČR se po výkonech té slavné dvojice Kischů v sukních nechal slyšet, že dochází k bezprecedentní mediální kampani proti řediteli NPC i proti Národní protidrogové centrále jako takové. Přiznávám, že i já jsem na úplném začátku měl stejný dojem. Ale jde to zřejmě dál, než jsem si původně myslel.

Jakkoli jsem byl rozčarován Komorousovými reakcemi v on-line diskusi iDnes, nemohu nevidět, že útoky proti němu jsou součástí mnohem širší diskreditační kampaně, že ve skutečnosti zřejmě nejde ani tak o Komorouse samého, ani o protidrogovou centrálu (to jsou jen mafii-milé třísky, padající při kácení lesa), dokonce ani o Hučína, ale že se jedná o soustředěný útok na naši policii, na naše ministerstvo vnitra, na naše bezpečnostní orgány. Jenže každá demokracie, a tím spíše ta naše mladá a vratká, potřebují dobrý a silný bezpečnostní aparát. A možná se vůbec nemusí jednat o útok drogovou mafií, ale o staré známé bolševické struktury. (Pro ty kdo už nepamatují: oni bolševici, a jak to vypadá, tak i Paroubkovi socani, když je vyhodíte dveřmi, lezou zpátky třeba i komínem, když to nejde oknem.)

On totiž jeden z těch nevydaných Hučínových zdrojů měl na mušce mimo jiné i jistého Radima Obsta, někdejšího svazáka jak řemen. Toho samého Radima Obsta, kterého již zmíněný tehdejší ředitel BIS Jiří Růžek zachránil před bezpečnostní prověrkou, a který nyní, ve funkci náměstka Okresního státního zastupitelství v Přerově, splétá oprátku pro Jiřího Čunka (za vydatné pomoci svého starého známého, bývalého ministra spravedlnosti JUDr. Jiøího Nováka, který Èunkovo trestní stíhání inicioval). A do tohoto stavu se najednou objeví duo objektivních zapálených "novinářek"... Inu, některá okřídlená rčení jsou skutečně pravdivá, třeba to o té rybě, co smrdí od hlavy. I když tentokrát jsou cítit navinulé tvarůžky. (Více se jistě o Mgr. Radimu Obstovi i o vztazích Obst-Novák dozvíme z vystoupení ing. Petra Částečky a Vladimíra Hučína před "Čunkovou" komisí 29.3.2007.)

Jak já to vidím, Obst může být jenom jedním kamínkem z mozaiky, která se může nešťastným (pro staré stuktury) zásahem najednou zčistajasna rozpadnout. V sázce je tedy hodně. Pro některé všechno. Nic naplat, vláda by zřejmě měla uposlechnout výzvy senátora Štětiny, a skutečně se podrobně seznámit se svazky BIS z operací Silon, Špunt, Dýka a Hrob, týkajícími se levicového extremismu. Když už konečně máme vládu jmenovanou a pevně ve funkcích, je třeba, aby ona jednala. Půlleté bezvládí nadělalo škody dost. Nemůžeme si dovolit další pasivitu, zvláště u bezpečnostního aparátu. Myslím, že by si ministr měl svolat své nejbližší ovečky na pořádnou debatu a pak hlavně konat, jinak se z toho bláta nevyhrabe a bude mít pořád svázané ruce. A ministerstvo bude ochromené. Což je něco, co si Česká republika prostě nemůže dovolit. Ale "šťastnou" shodou okolností také něco, co je zřetelným cílem té kampaně, jak ostatně Lucii Tvarůžkové jistě potvrdí její nezávislé zdroje.