Mirek Topolánek: Premiér Fischer přebírá absolutní odpovědnost
10.04.2009, E15
publikováno: 10.04.2009
Jaké kroky vaše vláda ještě před odchodem ze Strakovy akademie podnikne?
Je celá řada legislativních aktů, které jsou v nějaké fázi. Na vládě jsme si předložili určitou sumarizaci a 20. dubna rozhodneme, které z nich ponecháme v legislativním procesu a které stáhneme. Evidentně to budou ty, které nejenže v dané chvíli nemohou ve sněmovně projít, anebo už vláda nemá mandát, aby v nich pokračovala. Může být několik přístupů. I věci, které neprojdou sněmovnou, mohou být z určitého pohledu cenné už tím, že veřejnosti dávají informaci o tom, že neprošly.
Které návrhy zákonů chcete prosadit?
Například normy, které se připravují dvanáct či patnáct let a jsou předložitelné. To je občanský a obchodní zákoník. Domnívám se, že právě v období letní překlenovací vlády by to bylo dokonce vhodné. Bude to určité krátké období, kdy bychom tyto zákony, naprosto zásadní kodexy, možná byli schopni posoudit bez nějakých ideologických předsudků a dokonce je legislativním procesem protlačit. Bylo by to krásné, protože jinak by padly pod stůl a diskuze o nich by se přesunula do příštího období. A to jsme o dva roky dále. To, co budeme chtít dodělat velmi kvalitně, je české předsednictví. Chceme zvládnout některé summity, které proběhnou do 9. května. Je to summit s Kanadou, Job summit, trojkový summit a na něj navazující summit Východní partnerství. Pak je to následující summit Jižní koridor, který se týká energetické bezpečnosti. Z exekutivních kroků je to implementace protikrizových opatření. Chceme ještě stihnout schválení dohodnutého balíčku. Tedy všechny tři naše návrhy, které pokládáme za nosné. Odpisy, změny insolvenčního zákona a slevy na sociálním pojištění. Plus věci, dohodnuté s opozicí. To jsou návrhy na změny a zvýšení podpor v nezaměstnanosti na přechodné krizové období, je to mírné zvýšení přídavku na dítě a vyšší sleva na dani na děti. Šrotovné je navrženo kompromisně, fakticky v letošním roce nebude využito, protože nevyřeší situaci našich automobilek. Ty mají naopak zvýšenou poptávku. Je připravené k vyhlášení na příští rok, v tomto smyslu je ten kompromis přijatelný i pro odbornou veřejnost, nejen pro obyvatelstvo. Pokud se nám vše podaří schválit, tak to beru ještě jako úspěch této vlády.
Už jste si sám pro sebe bilancoval, co považujete za úspěch končící vlády?
Třeba věci, které jsme jako předsednická země EU prosadili na summitu G20. Tam se určitým způsobem prolnuly přístupy americké, třetího světa a evropské. Většinu z toho evropského přístupu jsme prosadili. Americký prezident Barack Obama přijel do Evropy - nechci říci, že jsem na tom měl nějaký podíl známým výrokem o cestě do pekel - naladěn na kompromis. Podařilo se nám nastartovat důchodovou reformu, důchodová reforma proběhla. To si tedy řekněme. Tím, že se nám podařilo prosadit její první etapu a nastartovat druhou jsme minimálně vytvořili prostor pro příjmy. První změna ale byla klíčová. Byly to klíčové parametrické změny, a ty nám umožnily hledět na důchodový systém s jakousi mírou důvěry do budoucna. Horší je to ve zdravotnictví. Ten sektor je sice stabilizovaný, ale už na konci roku v něm bude chybět osm miliard. A to nepředpokládám, že by se zrušily poplatky.
Zdravotnictví vůbec asi patří na stranu neúspěchů, ne?
Když dnes KDU- ČSL říká, že koalice celou dobu byla výborná a ona vládu neshodila, tak já musím říct, že vlastně všechny problémy začaly u KDU-ČSL a jejího odmítání zdravotní reformy. Kdybychom zdravotní reformu realizovali, a sílu bychom na to s hlasy lidovců měli, tak by se možná nerozpadla ani celá vládní koalice. Kořeny rozpadu koalice vidím v hlasování některých poslanců KDU- - ČSL o některých zdravotních zákonech. A vetování jakéhokoliv progresu ve zdravotní reformě už ve vládě. To je také největší dluh této vlády a vlastně všech posledních vlád.
Vláda Jana Fischera bude sice úřednická, ale se záštitou dvou nejsilnějších stran. Jak silný bude mít mandát?
Jestli se o tom máme vůbec bavit, tak se nejedná o podporu dvou nejsilnějších stran. Je zcela evidentní, že překlenovací vláda je sestavována na půdorysu čtyř parlamentních frakcí. Nechci řešit vnitrostranické spory KDU-ČSL, ale dohodli jsme se. Takže KDU bude tuto vládu a toto řešení podporovat. Zelení rovněž. Myslíme si, že tento kabinet má celkem jasný mandát, a jeho přesné fungování jsem vyjádřil třemi slovy - letní překlenovací vláda. Nehovoří se ani o vládě údržbářů či podržtašek, jak jsem se dočetl. To je velmi pejorativní a nepravdivé. Nicméně, ta vláda z důvodu času, a proto, co je jejím úkolem, nemá plnohodnotný mandát, přestože je vládou politickou. Rámec toho, co má udělat, je přesně dán. Pokud není možné - a brání tomu jak rozhodnutí prezidenta, tak rozhodnutí ČSSD - dokončit plnohodnotně české předsednictví, tak nepochybně budeme chtít onu obrovskou ostudu, to, co nazývají v Evropě totálním bláznovstvím a vůbec tomu nerozumí, dokončit bez prohlubování této ostudy. Další věcí bude příprava rozpočtu na příští rok. Tam se samozřejmě budeme muset bavit na širší bázi čtyř politických frakcí. A dalším jejím úkolem samozřejmě bude dokončení některých privatizací.
Privatizace tedy budou pokračovat?
Samozřejmě, na tom je absolutní shoda. Jednání probíhají například o ČD Cargo, standardně, takže není proč takové věci zastavovat. Na tom se všichni shodujeme.
Na prodeji letiště se například se sociálními demokraty neshodujete...
Myslím, že se shodujeme minimálně na tom, že ho nezastavíme. Jen ten proces neukončí překlenovací vláda, rozhodovat bude vláda s mandátem. Tím nezpochybňuji fakt, že ve sněmovně leží zákon, který má prodej letiště zakázat. Ten má zakázat rozhodnutí, nikoli proces, který k němu vede. Exekutivní kroky nemůže vládě Jana Fischera nikdo zakázat. Premiér přebírá absolutní odpovědnost. A legislativní kroky bude předkládat takové, o kterých si bude myslet, že pro ně získá podporu. Představa, že tady pantátové budou na nitkách vodit nějakou loutku premiéra, je prostě podle Ústavy nesmyslná.
Ale nový předseda vlády se nemůže opřít o vlastní poslance.
Bude mít podpisy řekněme 150 poslanců pro překlenovací vládu a pro ústavní zákon o předčasných volbách. A tito poslanci dají překlenovací vládě důvěru. To není málo. Jaké kroky bude Jan Fischer dělat, jaké zákony bude případně předkládat - on nic moc nestihne, protože legislativní proces je zdlouhavý - to je na něm.
Premiér Fischer ale přece přijde do sněmovny s programovým prohlášením
To bude redukované. V čase i věcně. Nikdo přece netají před veřejností, jaký mandát bude mít překlenovací vláda.
Jistě. Například ČSSD ale říká, že dočasná vláda by mohla mít natolik silné pravomoci, aby mohla upravit třeba energetickou politiku státu ve prospěch jádra. Je to i vaše představa?
To si děláte legraci. Kolem Temelína nejsou žádné restrikce, probíhá posuzování vlivu stavby na životní prostředí pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku. V dané chvíli se s Temelínem nemusí vůbec nic dělat. Je to úplný nesmysl, nesmysl, nesmysl. Přestože byli zelení ve vládě, tak standardně probíhá proces, který se nezdržel ani o vteřinu. Kdyby socialisté, jak jsou teď tak chytří v energetice, opravdu o něco na Temelíně stáli, tak během osmi let svého vládnutí udělali alespoň ten krok, který jsme my udělali za poslední tři roky. To, co socialisté říkají o energetické politice, je normální politická proklamace. Energetická koncepce státu se dotváří. A já doporučím Janu Fischerovi, aby pokračoval ve vytváření mezirezortní skupiny, která bude dokončovat a oponovat návrh, který vznikl na ministerstvu obchodu a průmyslu. Teprve potom půjde tato koncepce k širší diskuzi. To je standardní proces a nijak se nemění se změnou vlády. Přesvědčení - tak konečně odejdou ti zelení, mě fascinuje. Oni neodejdou, oni spolupracují na konstituci nové vlády, oni se podepisují pod vyjádření důvěry nové vládě. Takže představa, že teď se najednou něco změní A co, jako? To je mediální taškařice.
ODS má jistě určitou představu o programovém prohlášení budoucí vlády
Na představu o programovém prohlášení se ptejte budoucího premiéra.
Přece nějaký názor
Nebudeme si přece nalhávat, že plnou odpovědnost nenese nový premiér. Nese.
Nemluvíme o odpovědnosti, ale představě o chodu věcí budoucích.
Tak já to zjednoduším. Třeba energetická politika se bude měnit minimálně ve dvou věcech. Za prvé jsou to závazky České republiky stran klimatické politiky Evropské unie. Za druhé je to energetická bezpečnost. V tomto smyslu se energetická politika měnit musí. Česká republika bude mít problém s energetikou. Ve smyslu obavy z vyšší závislosti na importovaných zdrojích a hledání náhradních cest a náhradních řešení. Druhá věc je náš závazek v rámci EU a globálního světa bojovat s emisemi CO 2. V tomto je odpovědnost nové vlády absolutní. To, že nakonec bude muset hledat podporu ve sněmovně, je evidentní. Nicméně ani já, a mám pocit, že ani Jiří Paroubek, natož dva menší původně koaliční partneři, nemají zájem být s překlenovací vládou spojováni víc, než je bezprostředně nutné. My hledáme cestu ke stabilitě, k zamezení chaosu, a řekl bych, co nejrychlejších voleb, jak je jen z Ústavy možné. K tomu hledáme nějaký vehikl, nějakou překlenovací vládu, která bude mít politický mandát ze sněmovny.
Budete s ČSSD jednat, o tom jaký věcný mandát má mít Fischerova překlenovací vláda?
Nemám pocit, že bychom chtěli mluvit do programového prohlášení nové vlády. Myslím si, že Jan Fischer celkem jasně pochopil zadání. To zadání je ve čtyřech hlavních oblastech, o kterých jsem už mluvil. Samozřejmě, že když se například budeme bavit o rozpočtu, a ten na příští rok vůbec nebude lehké sestavit, budeme chtít, aby ve sněmovně prošel. Určitě budou konzultace, určitě se vytvoří nějaká expertní skupina. Nemám ale pocit, že by si politici chtěli s novou vládou nějak významně zadat. Přesto za ni ponesou určitou odpovědnost.
Budete v souvislosti s protikrizovými opatřeními žádat úpravu rozpočtu pro letošní rok?
O tom sice mluví Jiří Paroubek, ale já se domnívám, že to není potřeba. Výdaje jsme podvázali redukcí, vlastně jsme ukradli pět procent rezerv na rezortech. To, co půjde přes, půjde do deficitu. Řadu impulzů proti krizi jsme provedli loni, řadu letos. Díky našemu nenáviděnému batohu jsme schodek dostali lehce nad jedno procento, a tím jsme ekonomiku připravili na horší časy. Osobně se domnívám, že úprava letošního rozpočtu může být jenom v položce deficit. Ostatně nikdo neví, co se stane v druhé polovině letošního roku, jestli se situace stabilizuje, nebo ne. Proto by ty úpravy byly nesmyslné a domnívám se, že se na tom nakonec domluvíme i se sociální demokracií.
Ve Fondu dopravní infrastruktury chybí osm až deset miliard korun. To bude řešit ještě vaše vláda?
Budeme to řešit a jediná možnost jsou externí zdroje.
Z privatizace ČSA?
To může být třeba půjčka. To teď neřešme. Privatizaci ČSA snad také nikdo bránit nebude. Ale představa, že by tato privatizace vynesla tolik, aby přinesla chybějící peníze Takový optimista nejsem.
Získá návrh ústavního zákona o předčasných volbách dostatečnou podporu u zákonodárců ODS?
Jistěže ano. Pro mě bylo třeba důležité, že se za navržené řešení postavil senátní klub ODS. Protože ústavní zákon musí schválit třípětinovou většinou přítomných horní komora parlamentu. Při plném počtu jedenaosmdesáti senátorů je 49 hlasů. Tento počet hlasů frakce, které uzavřely dohodu, mají. Takže potřebné hlasy ve sněmovně máme a máme garantovaný úspěch i v Senátu. Proto jsem také podpisové listiny nechal sestavovat. Představa, že by si někdo hrál s myšlenkou, že se podepíše, a pak hlasovat nebude, by byla opravdu na emigraci z této země. A to nepředpokládám.
Diskuze o novém volebním zákoně je už pasé?
Jeho návrh leží ve sněmovně. Nemá podporu sociální demokracie, nemá podporu komunistů, a to celkem logicky. Stávající systém je určitým nepodařeným hybridem, který prosadila opoziční smlouva a vykuchal ho Ústavní soud. To naprosto vyhovuje komunistům, a tím fakticky do budoucna i socialistům. Dohromady už v minulém období měli ve sněmovně 111 hlasů. A když si nějakým způsobem zkoušejí vládnutí na krajské úrovni, tak není vyloučeno, že to můžou realizovat i na centrální úrovni. Tento volební zákon jim to umožňuje. Diskutovat o tom můžeme, ale ne to dávat jako podmínku. Podmínky pro dohodu o překlenovací vládě jsme se snažili očesat - ať z jedné, či druhé strany - na minimum. Protože jinak by ta křehká dohoda nevznikla. A my bychom se tady trápili buď s nevládou Václava Klause, nebo s polovládou Mirka Topolánka.
Alespoň za pokus by to stálo, ne?
Ptejte se Jiřího Paroubka, ne mě, proč nechce změnit volební zákon alespoň tak, aby znovu nedošlo k patové situaci. No, prostě nechce. U nás na Ostravsku se říká - ni bo ni. Ne, protože ne. O volebním systému diskutovat můžeme, prosadit změnu neumíme. Ano, mí voliči to chtějí, já to chci, ale to nic neznamená. A samozřejmě, že jsme to vznesli jako požadavek. Bylo to odmítnuto. Tečka.
(Autor: Jana Havligerová, Vladimír Piskáček)