Oblíbený, ale asi zkorumpovaný ministr

Jan Suchánek

Tak okradeným napsal pan ministr. Teda pověřil k tomu svého úředníka. Jedná se o samotného ministra spravedlnosti, který šéfuje justici, která je podle BISky, premiéra a soudce Cepla v rukou organizovaného zločinu. A s tím ten pan ministr nic nedělá, protože on má teď asi za úkol vyloučit kolizi rozhodnutí odvolacího soudu ve věci justiční mafie, která osvobodila Čunka, a vyloučit kolizi rozhodnutí o osvobození konkurzního soudce Berky s volbami. Nic z toho vládě ani samotnému ministrovi nemůže prospět. Možná jen proto s tím organizovaným zločinem a konkurzní mafií nic nedělá. O zkušenosti s tím jeho nic neděláním s korupčním vlivem mafie na justici se s vámi podělím.

Konkurzní věřitel se domáhá, aby mu bylo z konkurzní podstaty vydáno 70 miliónů korun, které konkurzní podstata inkasovala nezákonným zpeněžováním majetku konkurzního věřitele tak, jak je podrobně dokumentováno konkurzním spisem. Po dlouhých dvou letech soudce nařídil, aby poškozenému konkurznímu věřiteli bylo vydáno necelých 10 miliónů. O tomhle jsem tady psal 9.11.2008. Teď z těch 70 v konkurzní podstatě zbyly jen 2 milióny korun.

Protože jsem byl dlouhá léta trestně stíhán za účastenství na daleko menších zločinech aniž by vůbec tvrdili, že jsem porušil nějakou svou povinnost, pak jsem se domníval, že účast soudce na defraudaci cca 60 miliónů korun, nedává záruku, že by tento soudce byl schopen vést konkurzní řízení jako spravedlivý proces. A to je podle zákona kárným proviněním soudce, protože logicky účastenství na defraudaci cca 60 miliónů narušuje důstojnost soudcovské funkce a ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Teda důvěru okradeného konkurzního věřitele určitě. Proto jsem okradenému poradil, ať dá předsedovi krajského soudu v souladu se zákonem návrh na zahájení kárného řízení s tímhle zkorumpovaným konkurzním soudcem.

Pan krajský předseda seznal, že ten paragraf o tom, že by se tím měl on zabývat, v jeho jurisdikci neplatí a doporučil okradenému, ať se obrátí na pana ministra, kterému to prý ze zákona patří. No a teď přijde jak s korupcí demonstrativně náš skvělý ministr nebojuje. Nejdříve i on seznal, že ten paragraf o tom, že by se tím měl zabývat on sám, neplatí a poslal to zpět na kraj. Tam má ale mafie naprosto neprůstřelné postavení a ta si přála, aby se pan ministr otevřeně přihlásil k hájení zájmů mafie. Společně spáchaný zločin dělá ty nejpevnější vazby, které bývalí bolševici praktikují dodnes. A tak pan ministr pověřil svého úředníka, aby poškozenému napsal, že se korupce konkurzního soudce odkládá, protože se pan ministr ztotožňuje se stanoviskem pana krajského předsedy. Ano s tím stanoviskem, že se tou korupcí má zabývat sám pan ministr. To je v takhle zkorumpované zemi dostatečné ministerské zdůvodnění, aby se mafii legalizovalo 60 miliónů čistá ruka. Teda míň, soudcům taky něco museli asi dát.

Abychom panu ministru rozuměli, asi to znamená, že paragrafy, které by mohl kdokoliv použít k obraně před mafií, podle krajského předsedy a pana ministra neplatí. Mafie už to věděla předem a tak její nástroj, správce konkurzní podstaty dal žalobu na svého konkurzního soudce, že své rozhodnutí o tom, že se má vydat aspoň těch necelých ukradených 10 miliónů, zrušil. A soud to začal k překvapení všech projednávat. Už myšlenkový přínos pana ministra ke korupčnímu ovládnutí justice mafií rozvedli natolik, že se dovolávají neplatnosti Občanského zákoníku a potvrzují, že už dávno pro ně přestal platit zákon o konkurzu a vyrovnání.

On pan ministr spravedlnosti v tom není sám, policie by taky neměla odvahu odmítnou tu defraudaci vyšetřovat, kdyby nevěděla, že tahle mafie má svoji oporu i v jejich ministrovi vnitra. A do třetice pan ministr financí, který to jistí vzadu tím, že jeho správce daně z těchto peněz nechce žádnou daň z příjmu ani DPH, protože by taková daň krátila nebo „nedejbože“ dokonce znemožnila příjmy mafie. Jak může někdo chtít integraci do EU, když tu EU teď mohou řídit tak skvělí korupčníci.

A nakonec standardně poznámku ke krizi. Kdyby mělo smysl něco radit vládě, která nemá možnost nic prosadit, tak by rada byla. Co tak umožnit občanům od daňového základu odečíst náklady na pořízení nového bydlení a současně jim umožnit prodat práva k bytu s regulovaným nájmem, pokud takový výnos zainvestují do nového bydlení? Dokonce by investoři do nového bydlení mohli od státu dostat bezúročnou půjčku na DPH, která by byla splatná až při prvním prodeji té nemovitosti. Ono ale nemá smysl radit tam, kde korupce téměř vše paralyzuje, a navíc je vláda menšinová, bez ekonomického kvalifikačního minima.

Ta pro řešení krize intelektuální nemohoucnost byla zase demonstrována Nečasem, když nebyl schopen čelit odborářské demagogii a Švarc systém vzdal bez boje. Ve Švarcově systému jde o to, že pokud chcete začít podnikat a nabídnout někomu práci, což je jediné skutečné řešení krize, nemusíte si při Švarc systému pořizovat mzdovou účetní a hlavně si nemusíte dělat na každého zaměstnance rezervu 5ti měsíčních platů, když už byste pro něj neměl žádnou práci a museli mu dát výpověď. Pokud tu rezervu nemáte, pak vám jako živnostníkovi hrozí exekutor, který vás bude dlouho existenčně likvidovat k zajištění sociálních práv vašeho bývalého zaměstnance.

Protože tohle je sebevražedný nesmysl, nikdo se začít podnikat ani nepokusí. Nečas a jeho kolegové to zjevně nechápou a i proto nebyl schopen tomu rudýmu odboráři připomenout, že jeho odboroví druzi se přece mohou svobodně rozhodnout, že na Švarc systém nikdo z nich nepřistoupí a radši zůstanou na sociálních dávkách. Zase se ukazuje, že hrubou chybou bylo si nalhávat, že svobodu nám vytlachal Havel a spol. Ve skutečnosti socialismus zbankrotoval stejně jako teď bankrotuje sociální stát a my jsme se tomu poučení ve skutečnosti vyhnuli, aby teď, když to Klaus někde připomene, jej naše levičácké elity hned umlčely nebo aspoň překřičeli.

Ono mimo pozornost všech jde v krizi ještě více o ošetření mezních stavů. Sociální závazky k nepotřebným zaměstnancům zlikvidují mnoho podniků. Stejně toto riziko zabrání, aby nové pracovní příležitosti vznikly. A tahle nevědomost je tak obrovská, že zřejmě nikdo nechápe proč je trh efektivnější než státem nebo EU řízené hospodářství. Nejde jen o to, jak jeden z členů NERVu teď vysvětloval rozhlasovým posluchačům, že svobodný občan se svým majetkem naloží odpovědněji než úředník nebo politik s cizím. V korporativním kapitalismu se už s vlastním majetkem většinově nepodniká. Na trhu jde o to, aby byla zachována distribuce rizika na co největší počet subjektů, aby důsledky špatných rozhodnutí neměly takové dalekosáhlé důsledky jako ty, kterým dnes čelíme. Nechat vládu rozhodovat o cestě z krize je šílené riziko. Když Topolánek a Čunek zbankrotovali jako podnikatelé, národa se to vůbec nedotklo.

Ani NERV nepomůže. Mnou odposlouchaný jeho člen, tvrdil, že rozhodujícím věřitelem Husajna Obamy je Čína. Rozhodujícím věřitelem jsou ale ve skutečnosti ti, kteří si v USA spoří na důchody. A to jsou ti, které sociální deformace svobodného trhu nadiktované levicovými vládami v USA nejvíce okradly. A v USA i v EU tohle okrádání střadatelů pokračuje. Proto tady upozorňuji, že řešení krize může být v tom, že stát se vzdá daňových příjmů, které by stejně jinak nikdy neměl. Daně za investory do bydlení zaplatí ti, co ty byty postaví. A tam, kde díky Švarc systému vznikne nové podnikání, tam bude úspora podpor v nezaměstnanosti a daně z podnikání nového.

Kdo by se při praktikování masivního státního znehodnocování peněz zabýval, že ministři si jedou ještě bokem svoji korupci s organizovaným privátním zločinem, konkurzní mafií, když si ani nikdo nepřizná, že trvání patového stavu v Parlamentu je státními výdaji jen oddalováním a ve skutečnosti jen prohlubováním krize. Potvrzením skutečnosti, že záchranou pro nás je jen prosazení se svobodného trhu, je propad směnného kurzu koruny, který odvozeně od neschopnosti vlády a jejího zadlužování znehodnotí úspory našich občanů a současně jim zajistí pracovní místa.