Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


04.04.2004  Sedmička – P. Buzková, V. Exner
  


Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Pozvání do studia přijali ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petra Buzková z ČSSD, dobrý den.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Dobrý den.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

A poslanec Václav Exner, místopředseda KSČM, dobrý den.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Dobré poledne.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No a než začneme diskutovat, mám tu pro vás novinku, takzvaný index důvěry. Přímo při vysílání můžete nyní dát najevo, komu z našich hostů dnes víc věříte, kdo má silnější argumenty, čí vystoupení je přesvědčivější. Bude-li to Petra Buzková z ČSSD, volejte na číslo 906340901 nebo pošlete na číslo 9000606 SMS ve tvaru NOVA 1. Má-li vaši důvěru Václav Exner z KSČM, volejte 906340902 nebo pošlete SMS ve tvaru NOVA 2 na číslo 9000606. Tolik k indexu důvěry a nyní pojďme k tématům. Sportovní kluby našly originální způsob jak obejít chystané zvýšení daně z přidané hodnoty. Od května by měly ze vstupenek odvádět státu devatenáctiprocentní daň, což by znamenalo výrazné zdražení vstupného. Kluby ale chtějí využít toho, že na kulturní akce zůstává daň nadále jen pětiprocentní. Pokud se tedy sportovní utkání zkombinuje s kulturním vystoupením, mohou pořadatelé předstírat, že vlastně prodávají vstupenky na kulturu. Stačí, aby například v přestávce zápasu vystoupil zpěvák.

NEDĚLE

/ukázka/

redaktor

"Nápad jednoduchý jako facka," to říkají někteří zástupci sportovních klubů na Zlínsku, Brněnsku, Karlovarsku nebo v Hradci Králové.

M. VANĚK, HC Energie Karlovy Vary

Zdá se nám to velice zajímavé a budeme o tom velice vážně přemýšlet.

K. APOLENÁŘ, FC Hradec Králové

Nápad je to zajímavý.

Jakub KOUDELKA, manažer brněnského basketbalového týmu

Já si myslím, že je to celkem fantastickej nápad a je potřeba o tom uvažovat.

redaktor

Poprvé veřejně popsal tenhle recept šéf Sazky na konci minulého týdne.

Aleš HUŠÁK, generální ředitel Sazka, a. s.

Víme, jak to obejít, zápas Sparta - Slavia bude za korunu, ze které odvedeme devatenáct procent. A předtím bude krátké vystoupení Pepy Vyskoče s harmonikou za sto padesát korun. To se zdaní jen pěti procenty, protože je to kulturní akce. Vláda si o to sama řekla.

redaktor

Kluby uvažují o tom, že by na stadionech vystupovali například místní hudebníci, kteří nejsou tak drazí. Třeba známý zlínský harmonikář Květoslav Trávníček, ten bere za hodinu osmdesát korun.

Květoslav TRÁVNÍČEK, harmonikář

Hokejistům bych šel zahrát, no, celkem za minimální poplatek.

redaktor

V jednom z kroměřížských klubů už plánují výstavu fotek svých sportovců. Cena za prohlídku? Ve výši vstupu na jedno utkání. A na zápas přitom mohou jít fanoušci zadarmo.

ANKETA

osoba

Určitě by mi to nevadilo.

osoba

Já myslím, že to je dobře tahle, jak to bylo vymyšlený.

KONEC ANKETY

redaktor

Ministerstvu financí se ale tento trik nelíbí.

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí ministerstva financí

Pokud by se ukázalo, že je zákon takto obcházen, bylo by nutné to novelizovat tak, aby to nebylo v budoucnu možné.

redaktor

Zda se stanou kulturní vystoupení běžnou součástí sportovních zápasů, by se mohlo ukázat už za pár týdnů.

/konec ukázky/

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Takže, paní ministryně, jakou podle vás odvedl ministr financí, vláda a celá vládní koalice práci, jestliže zákon o DPH ještě ani nepodepsal prezident republiky a my už nyní slyšíme o tom, že bude zřejmě nutné ho novelizovat.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ono ho možná ani nebude nutné novelizovat, protože tento postup, který zde byl nastíněn panem Hušákem a některými dalšími, by podle vyjádření ministerstva financí vlastně již teď byl pravděpodobně krácením daně. A podle zákona o správě daní a poplatků mají finanční úřady samozřejmě možnost zkoumat odvedenou daň a zkoumat, co bylo dominancí takového programu. To znamená, že pravděpodobně kdyby byl zvolen následující postup, došlo by při daňových přiznáních k tomu, že by daň byla dovyměřena.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Pojďme nyní k té samotné kauze vstupenek na sport. Ty, jak známo, od května zřejmě zdraží o čtrnáct procent, pokud provozovatelé promítnou to navýšení do cen. Proč vláda upřednostnila příznivce divadla, nebo příznivce výstav před sportovními fanoušky? Protože na kulturu, jak známo, vstupenky zdraženy nebudou. Proč tomu tak je?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ono je to trochu složitější. Tam totiž v návrhu zákona od počátku bylo, že ve snížené daňové sazbě budou divadla a kulturní organizace, které jsou plně dotovány státem. A pak tam vznikl problém, že by vlastně vznikla konkurenční výhoda pro, a teď to říkám zjednodušeně, státní divadla a státní kulturní instituce oproti těm soukromým. Z toho tedy vznikla ta ohromná diskuse, jak diskutovala celá řada menších soukromých divadel. Tehdy dospěla vláda i Poslanecká sněmovna k názoru, že tady by měla být zrovnoprávněná situace. Jinak je to ve sportu. Tam tomu takto není, ale je potřeba říct ještě jednu věc. Že dokonce i některé kluby, které zde hovořily o tom, jak budou daň z přidané hodnoty obcházet, pravděpodobně plátci daně z přidané hodnoty nejsou. To znamená, že celý tento problém se vůbec netýká malých sportovních klubů a takzvaného sportu pro všechny, týká se vlastně akorát velkých a do značné míry již komerčně laděných zápasů a klubů.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No, jistě, ale ten dotaz zůstává stejný. Proč mají být zdaněni více ti, kteří půjdou na hokej do hokejové haly, než ti, kteří půjdou do Národního divadla?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Dobře, takže myslíte, že by bylo správnější, aby v podstatě všechny kulturní akce, to znamená i ty státem dotované i ty soukromé, byly plně srovnatelné daňově s komerčně laděnými například mezinárodními zápasy i potom s určitými drobnými zápasy, které jsou spíše sportem pro všechny?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No, když se podíváte, tak i divadla mají své sponzory, byť jsou to divadla státní. A já pořád neznám tu odpověď na otázku, proč sportovní fanoušek má za své vyžití být zdaněn víc než fanda kultury.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Víte, ono je to tak. Samozřejmě našla by se celá řada užitečných činností, pro které by se našlo zdůvodnění, proč by se měly objevit v té snížené pětiprocentní sazbě. Nicméně samozřejmě není možné vyjít vstříc všem. Já osobně jsem ráda, že se netýká celý tento problém právě té části, která je sport pro všechny, to znamená malých sportovních klubů a podobně. V čem vidím větší problém, než v tom, že bude zvýšené vstupné na například mezistátní zápasy u velkých sportovních klubů, vidím v tom, že na sport dopadne, ale nedopadne to pouze na sport, to dopadne všeobecně, zvýšená sazba za investice. To je problém, který budeme muset řešit.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

To bezesporu, ale pořád jste nevysvětlila, proč tedy ten fanoušek toho velkého sportovního utkání má zaplatit vyšší daň než ten, kdo jde do národního divadla.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já myslím, že už jsem to vysvětlila dostatečně.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Dobře. Dejme slovo panu místopředsedovi. Co si o tom myslíte vy? Co říkáte tomu, že ...

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

My jsme pro zvýšení daně z přidané hodnoty, ani pro celý zákon nehlasovali, tak těžko toto vysvětlovat. My jsme byli pro to, aby v té snížené sazbě zůstala celá řada věcí, které byly převedeny do vyšší sazby. Pro nás je vůbec problém zvyšování nepřímých daní problémem, který se dotýká všech občanů. Naopak bychom byli spíše pro posilování přímých daní. Ale protože přímé daně se snižují, tak vláda se rozhodla nepřímé daně zvýšit. Má to přinést zhruba deset miliard korun ročně, to zvýšení, které je spojeno s tímto zákonem, který údajně měl být jenom přizpůsobením našeho systému daně z přidané hodnoty Evropské unii. Přičemž ale už předtím předchozí kroky vlastně zvedly u nás daň z přidané hodnoty, takže například za první čtvrtletí se vybralo zhruba o třetinu víc než v loňském roce. To jsou věci, které dopadají bohužel příliš plošně na lidi, s tím souhlasit nemůžeme. Pokud jde o sport, byli bychom pro, aby také sport byl v té nižší dani.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Vy jste chtěla reagovat? Nebo jste si dělala poznámku? Ne?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ne, tak já jsem si pouze dělala poznámku, která je v tom smyslu, že samozřejmě pro stranu, která nemusí v tuto chvíli přistupovat k reformě veřejných financí a nemusí hledat dodatečné zdroje, je vždycky strašně snadné říct, co všechno by do té snížené daně ještě dali. Ale to je tak vždycky.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Na druhou stranu pro spravedlnost musíme říci, že pokud se nyní podíváme na základní daňové sazby DPH v Evropě, tak tím snížením na devatenáct procent se jim tato koalice dost přiblížila. To jenom pro úplnost. A ta fakta jsou v tomto ohledu, myslím, naprosto jasná. Paní ministryně, ovšem zvýšení DPH se netýká jen vstupenek na sport. Jak jsem se dozvěděla na ministerstvu financí, tak zdražena bude i veškerá mimoškolní vzdělávací činnost. Vy jste ministryně školství, mládeže, tělovýchovy. Ve vládním prohlášení je napsáno v kapitole Vzdělávání, cituji: "Vláda bude zvláště podporovat vzdělávání v uměleckých a jazykových školách jako nedílné a nepostradatelné součásti vzdělávacího systému." A v kapitole Mládež a sport se píše: "Vláda bude podporovat rozvoj a sociální dostupnost širokého spektra forem sportovní činnosti." Jak to jde dohromady s tím, že veškeré mimoškolní aktivity, tedy jazykové, sportovní, výtvarné kroužky, od května zatížíte o čtrnáct procent vyšší daní?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Je to trošku složitější. V této záležitosti plně vycházíme z legislativy Evropské unie a do snížené sazby v oblasti vzdělání, to znamená v podstatě všech různých kursů, jazykových kursů, různých doškolování a podobně, lze zařadit nebo plně osvobodit od daně ty, které provozují tuto činnost na základě nějaké státní akreditace. To znamená, ke zvýhodnění dochází u těch kursů, které provozují například vysoké školy, které provozují školy, které jsou zapsány do sítě škol a podobně. Nebylo možné v tomto případě, a věřte tomu, že ministerstvo školství i já osobně jsme vyjednávali poměrně velmi intenzivně o tom, co všechno lze v této oblasti zařadit do snížené sazby, ale nebylo možné tam zařadit jakékoliv vzdělávací kursy, které fungují na ryze komerční bázi, bez jakékoliv akreditace. Já si myslím, že největší problém je to asi u těch jazykových škol. A já si dokážu představit do budoucna jednání, které jsme již zahájili s ministerstvem financí, zahájit i jednání s těmito školami o tom, že předpokladu, že by vznikl nějaký druh akreditace ze strany státu vůči těmto školám, že by bylo možné jejich přeřazování do snížené daňové sazby.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

A, paní ministryně, můžete nějak vyjádřit poměr mezi tím, co tedy zůstane v té snížené daňové sazbě, a mezi těmi aktivitami, které se přesunou do té zvýšené? Protože já myslím, že řada rodičů ani neví, jestli tu složenku posílá, například za ten keramický kroužek, jestli posílá zařízení, které je akreditované nebo není. Máte to nějak spočítáno, na kolik procent z těch činností dopadne ta vyšší daň?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Tak to vám bohužel v tuto chvíli nejsem schopna říct.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Co vy říkáte tomu, že zájmová činnost se alespoň zčásti, jak uvedla tady paní ministryně, od května zdraží až o čtrnáct procent?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já se ještě jednou větou vrátím k tomu vašemu argumentu, že byla snížena ta základní sazba na devatenáct procent. Výsledek té celé úpravy DPH ale má být takový, že se peníze, které občané vydají za DPH, zvýší, já už jsem to citoval, zhruba o deset miliard korun ročně. Jinými slovy, na občany to nemá dopad snížení daní celkově, ale naopak o těch deset miliard zvýšení. Pokud jde o zájmové kroužky a jiné podobné výchovně-vzdělávací nebo podobné aktivity, myslím si, že to patří do toho, o čem mluvíme, že chceme být společnost vzdělání, že chceme být společnost užitečného volného času. Ani tady nevidím žádný zvláštní důvod pro to, aby takzvaná státní akreditace byla kritériem. Samozřejmě, že bych viděl takovou možnost, aby to kritérium spíše bylo podle typu služby, aby to, co opravdu znamená výchovu nebo vzdělávání, tak bylo podpořeno, to, co je něco jiného, tak aby zůstalo v základní sazbě. Ale uvědomuju si, že takové třídění není úplně jednoduché.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Takové třídění prostě nejde, tudíž to, co říkáte, je malinko floskule z toho důvodu, že já si dokážu představit, že budeme hledat způsob daňového zvýhodnění například pro jazykové kursy. Ale nevím, proč by stát měl daňově zvýhodňovat například komerční společnost, která vám za deset tisíc korun za víkend bude tvrdit, že vás naučí, jakým způsobem odzbrojit svého nadřízeného při vyjednávání, když to trochu přeženu. To znamená, že já neznám jiný způsob, jakým rozlišit tyto vzdělávací aktivity, než určitou možností akreditování. Protože těch vzdělávacích možností je takové množství, že nevyjmenujete všechny názvy, abyste to byla schopna rozlišit.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Na druhé straně jste, paní ministryně, právě teď předvedla, že sama umíte rozlišit některé z těchto aktivit, srovnat rozdíl mezi jazykovými kursy a mezi obranou před nadřízeným, nebo možností napadení nadřízeného. Já se domnívám, že ta možnost tam je, je potřeba to posuzovat. Ale obecně asi se shodneme na tom, že pokud jde o oblast rozšiřování vzdělávání, pokud jde i o účelné využití volného času, pak bychom to neměli zatěžovat nadměrnými daněmi. V tom se snad shodneme.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

V tom se shodneme, ale vy sám dobře víte, pane poslanče, že takovouto věc nelze legislativně upravit, to znamená to rozdělení. Vždy vám budou vznikat nové a nové formy, nové a nové typy a to nikdy není možné legislativně upravit.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Mluvíte o tom, že to současná vláda neumí. Já nechci jí podezírat z něčeho špatného, ale prostě a dobře upravovat nové věci je nutné. A kritérium, jaké pro určitou úpravu zvolíme, je věcí toho, jaké kritérium vybereme.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já nemluvím o tom, že to současná vláda neumí, já říkám, že to pouze objektivně nejde.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Děkuji, pojďme dál.
04.04.2004 TV Nova - 12:00 Sedmička hod.
Pořadí zprávy: 2/5 Vývoj cen potravin po vstupu do EU


Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Sousední Polsko zachvátilo nákupní šílenství. Lidé podnikají nájezdy na obchody s potravinami a skupují zásoby cukru. Se vstupem Polska do Evropské unie se totiž cena cukru výrazně zvedne. Poláci, zejména ti starší, se obávají, že už na něj nebudou mít. O cukr je takový zájem, že prodejny dokonce zavedly omezení, kolik kilogramů si smí jedna osoba koupit.

PONDĚLÍ

/ukázka/

redaktorka

Pod cenovkou, která v přepočtu odpovídá čtrnácti korunám, je prázdné místo. Prodavačka ukazuje, že tam obvykle býval cukr. Koupit ho lze už jen v supermarketech, ale i tam se regály vyprazdňují neobyčejnou rychlostí.

nakupující

Už nějaké zásoby doma mám, ale ještě si dělám další.

nakupující

Až vstoupíme do Unie, bude cukr moc drahý.

redaktorka

Cukr je vidět prakticky ve všech nákupních vozících, lidé jej skupují rovnou ve velkoobchodním balení. Aby prodejny vůbec stačily regály doplňovat, stanovily limit, kolik kilogramů si jeden člověk smí koupit. Ve většině obchodů to je deset kilo na osobu.

Arkadiusz AUGUSTYNIAK, vedoucí prodejny Auchan v Gdaňsku

Připomíná to přídělový systém.

redaktorka

Poláci mají zejména kvůli oblíbenému zavařování velkou spotřebu cukru, a tak se pro zásoby vydávají i na několikrát.

/konec ukázky/

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Takže podle průzkumů veřejného mínění se tři čtvrtiny Poláků obávají růstu cen potravin po 1. květnu, po vstupu do Evropské unie. Mají se obávat i čeští občané nebo ne?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já se domnívám, že pro české občany bude ten dopad diferencovaný. Celkově je bohužel potřeba se obávat, že pro české občany se zdraží věci, které se pěstují a které se vyrábějí u nás. Odstranění cel bude nepochybně znamenat snazší proniknutí zahraničních potravinářských výrobků na český trh. To může některé potravinářské výrobky zlevnit, ale zároveň bohužel mít dopad na naše výrobce, třeba i likvidační. Některé výrobky to může zdražit. Celkově ale má tento systém podle odhadů, které jsou k dispozici, vést ke zdražení potravin.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Co tomu říkáte, paní ministryně? Stane se něco podobného po vstupu do Evropské unie?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Podle oficiálních informací, které mám z ministerstva financí, jsem přesvědčena o tom, že by k něčemu podobnému dojít nemělo, protože na rozdíl od Polska je v České republice velice nízká inflace a ten problém, který v Polsku nastal s cukrem, ten je velice specifický, k tomu by u nás dojít nemělo rozhodně, a to z toho důvodu, že zatímco v České republice se v průběhu několika posledních let uvolňovaly cukerné kvóty, tak Polsko takovýto krok nikdy neudělalo. To znamená, že nyní má poněkud šokový dopad.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Tady asi nemáte správné informace, paní ministryně, inflace v Polsku byla jeden a půl procenta. Je to sice nepatrně vyšší, nebo zhruba srovnatelné s Českou republikou, ale ten důvod zvyšování cen mezi jiným je z toho důvodu, že se očekává zvýšení inflace až ke čtyřem, čtyřem a půl procentům. Také u nás ministerstvo financí odhaduje, jak víte, zvýšení finance kolem třech ... pardon, zvýšení inflace na tři až tři a půl procenta. To je právě ten dopad, který bude nerovnoměrný a který může v oblasti, které se týkají jednotlivých potravinářských výrobků, vést k jejich výraznému zdražení.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Chcete na to reagovat? Já tady mám dva seznamy, tak jak vyplývají z denního tisku, který se odvolává obvykle na rozhovory s jednotlivými pracovníky řetězců. Takže nejprve to, co by se ... podívejte, co by mohlo zlevnit, alespoň jak o tom hovoří obchodní řetězce. Mohly by to být víno, vejce, italské těstoviny, čokoláda, časem také drůbež a vepřové maso. Naopak co by se mohlo zdražit zejména z důvodů jiné celní politiky, to je rýže, banány, ořechy a také bohužel i ten zmiňovaný cukr. Mě by zajímalo, pojďme se chvilku bavit o důchodcích. Důchodci dostanou spolu se vstupem do Evropské unie od 1. června jednorázovou tisícikorunovou dávku. Zdůrazňuji, že bude jednorázová. Má vláda nějak spočítáno, jak se změní životní úroveň důchodců po vstupu do Evropské unie, až tento, řekněme, jednorázový tisícikorunový dárek vyčerpají? Paní ministryně.

PO VSTUPU DO EU ZLEVNÍ: PO VSTUPU DO EU ZDRAŽÍ:

víno rýže
vejce banány
některé druhy uzenin tropické ovoce
italské těstoviny ořechy
olivy rybí konzervy z Asie
čokoláda cukr
drůbež pomerančový koncentrát
vepřové

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Tento jednorázový tisícikorunový dárek by spíše měl být, jak už vy jste správně řekla, spíše dárkem, spíše určitou motivací vlastně v téhle době, kdy dochází k určitým daňovým reformám. A podle oficiálních odhadů ministerstva financí by nemělo dojít ... by nemělo dojít ke změně životního standardu.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Názor KSČM?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já jsem rád, že jste ukázala ten seznam zboží, protože na tom seznamu, který se má zlevnit, kromě čokolády, je všechno, co se u nás vyrábí. Jaký to bude mít dopad na naše výrobce, o tom jsem se už zmínil. Pokud jde o ten druhý seznam, tak naopak jsou to dovozové věci, které budou tedy konkurovat jiným potravinám na našem trhu. Pokud jde o tu otázku, že důchodci dostanou dárek, pak musím říci, že podle mých informací to mnoho důchodců, včetně důchodcovských organizací, pokládá spíše za almužnu, než za dárek, protože tisíc korun si vezměte, kolik je to z celoročního příjmu při průměrnému důchodu kolem sedmi, sedmi a půl tisíce korun. Je to jedna sedmina měsíčního příspěvku, zatímco to zdražení, které to má kompenzovat, bude trvalé.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Víte, pane místopředsedo, co na tohle to říct. Pokud by vláda takovýto krok nenavrhla, určitě byste jí kritizovali, pokud takovýto krok navrhla, kritizujete ji také. Ale já konec konců nic jiného nemohu čekat.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

My jí, pani ministryně, nekritizujeme za to, že udělala určitý vstřícný krok vůči důchodcům, ale kritizujeme ji za to, že tento krok je zanedbatelně malý. Už v současné době, jak asi víte, průměrný důchod v reálných hodnotách je sotva na úrovni toho, co bylo na konci osmdesátých let. Podle údajů například Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska je stále zhruba sedm, osm procent pod touto úrovní, zatímco příjmy ostatních obyvatel jsou někde mezi jedenácti a patnácti procenty nad touto úrovní. A v této situaci zdražit základní potraviny některé, zvýšit DPH jako nepřímou daň a vykompenzovat to tisícikorunou opravdu není významný příspěvek do rozpočtu rodin důchodců.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Víte, takováto čísla, která tady říkáte, jsou sice bezesporu velice zajímavá, mohou být i líbivá, ale jsou značně zavádějící. A to vlastně i z toho důvodu, že pokud používáte srovnatelné údaje před rokem osmdesát devět, dochází vlastně k tomu, že v době, kdy se totálním způsobem změnilo hospodářství České republiky, kdy se hospodářství České republiky uvolnilo zpoza železné opony, muselo dojít k tomu, že určité vnitřní dluhy, které tady vznikaly za řadu let vlády komunistické strany, se vlastně v dnešní době začaly objevovat na povrchu a musely se začít kompenzovat.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Paní ministryně, já budu rád, když řeknete čísla lepší, která by důchodce daleko líp potěšila než ta moje čísla. A pokud jde o vnitřní dluh, tak právě důchodci jsou ta skupina, u kterých se bohužel ten vnitřní dluh, jak jsem právě těmi čísly dokázal, prohloubil.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já s vámi ... takhle, mohu s vámi souhlasit v něčem, ale je také potřeba říct, že od té doby došlo k velice významnému posunu ve stáří populace. To znamená, vlastně v dnešní době neustále stoupá počet důchodců a tato vláda se maximálním způsobem snaží, aby právě důchodci byli těmi, na které bude ta situace dopadat co možná nejméně. Ale řešíme to v situaci, která je.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Snad se vláda snaží, ale nedaří se jí to.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

To je váš názor.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Děkuji. Pojďme dál.
04.04.2004 TV Nova - 12:00 Sedmička hod.
Pořadí zprávy: 3/5 Financování vysokého školství v České republice


Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Praha tento týden zažila zřejmě největší studentský protest od roku osmdesát devět. Do ulic vyšlo v rámci akce nazvané Týden neklidu na tři tisíce studentů, kteří spolu s učiteli požadují více peněz pro naše vysoké školství. Kvůli nedostatku financí totiž odcházejí do zahraničí nejen nejlepší učitelé, ale i studenti. Akci podpořili rektoři a děkani řady univerzit a někteří politici, včetně koaličních. Připomínám, že vzdělání je už šest let deklarovanou prioritou vlády.

ÚTERÝ

/ukázka/

redaktor

"Tohle není apríl", tímhle heslem dnes začala demonstrace studentů a vysokoškolských pracovníků, kteří sem do Prahy přijeli nejen z Olomouce, Ústí nad Labem, Plzně, ale i dalších měst. Odhadem na tři tisíce lidí. Proč se bouří? Vysoké školství je prý v krizi a nutně potřebuje několikamiliardovou injekci. Školám chybí vybavení, profesoři berou méně než vojáci či úředníci a jen polovinu toho co poslanci. Protestuje se různě už od pondělka, předevčírem na kolejích matematicko-fyzikální fakulty vytvořili studenti z rozsvícených oken písmena TN - Týden neklidu, dnes vyšli s učiteli do ulic.

PRŮMĚRNÁ MĚSÍČNÍ MZDA

manažer 86 000 Kč
poslanec 46 500 Kč
lékař 33 000 Kč
bankovní úředník 29 000 Kč
voják z povolání 23 000 Kč
vysokoškolský pedagog 22 000 Kč

Václav HAMPL, předseda akademického senátu Univerzity Karlovy Praha

Jaképak nejsou peníze, kde jsou?

studentka

To chce neklid! To chce neklid!

redaktor

Mohutný průvod se vydal od Univerzity Karlovy k Poslanecké sněmovně. Když procházel Staroměstským náměstím, objevil se transparent "Týden neklidu" i na radnici. Demonstrace se také stala atrakcí pro desítky turistů.

student

Dokud jsou to jenom sliby, máme právo na pochyby!

redaktor

Policie na řadě míst zastavovala dopravu, počkat v koloně musel úplně každý. Když studenti přicházeli k Senátu, urychleně se zavřela jeho brána, u sněmovny zase čekaly desítky policistů, studenti tam poslali s peticí jen pár zástupců.

zástupce studentů

Tady je.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství /ČSSD/

Děkuji. To si vezmete vy? Děkuji. Takže petice jsem se zbavila. Takže já ...

zástupce studentů

Doufáme, že to nebude takhle jednoduché.

redaktor

Ministryně Buzková ale vysokoškolákům žádné další peníze neslíbila. Ti se tak vrátili zpět se slovy: "Petra všechno převzala."

zástupce studentů

Ale nic nám nedala.

redaktor

Poté rozřezali obří prasátko.

student

Naše malé prasátko, chcípne hlady zakrátko!

redaktor

A vypustili desítky žlutých balónků.

student

Už to volá do nebe! Už to volá do nebe!

redaktor

Studentský neklid dneškem nekončí, pokud vláda nenajde na vysoké školství více peněz, chtějí studenti demonstrovat znovu.

/konec ukázky/

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No a já doplním některá další fakta, tak jak je zveřejnily samy o sobě vysoké školy. Například medici se učí z atlasu kožních nemocí z roku padesát pět, katedra pomocných věd historických na Karlově univerzitě dostává na svůj celoroční provoz dvanáct tisíc korun. Z důvodu nedostatečné prostorové kapacity nebylo možné do Ústavu románských studií přijmout rozsáhlý a cenný knižní dar od španělské vlády, protože by se tam prostě nevešel. Knihovna Ústavu hudební vědy filozofické fakulty je z poloviny rozmístěna ve skříních na chodbě, v posluchárně a na půdě, včetně vzácných rukopisů. A vrchol všeho. Profesor na plný úvazek, pětapadesát let, dva doktoráty, habilitace ve dvou oborech, patnáct let praxe, přednášel na desítkách světových univerzit, hostoval v Oxfordu a Cambridge, po nedávném zvýšení platu bere sedmnáct tisíc korun hrubého, tedy dvanáct tisíc dvě stě deset korun čistého. Paní ministryně, vy jste pro svou sedmiletou dceru dala přednost, každý rodič chce to nejlepší, zahraniční základní škole. Kdybyste nyní stála před rozhodnutím dát ji na českou filozofickou fakultu nebo třeba na Sorbonu, co byste z hlediska kvality vzdělání zvolila?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Jakým způsobem ... takhle, v jaké škole bude studovat moje dnes sedmiletá dcera, jak sama dobře víte, se budu rozhodovat v době, kdy to bude aktuální.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Já vím, ale kdybyste nyní měla volit ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Připadá mi tento začátek tohoto tématu z vašich úst poněkud nekorektní, ale to je v pořádku, já už jsem na to zvyklá.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Promiňte, ale já ho opět zopakuji. Kdybyste nyní měla volit pro své dítě tuzemskou filozofickou fakultu, nebo Karlovu univerzitu, já jsem tady popsala to, co o ní zveřejnili studenti, a zahraniční vysokou školu, jak byste volila?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já nevím, v tuhle tu chvíli to není u mě na pořadu dne, to znamená, že jsem se tímto tématem nezabývala. Já se zabývám tématy, které jsou pro školství důležitější, než kam by šla moje dcera, pokud by jí bylo o deset let více, než jí je.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Dobře. Jak byste volil vy, pane místopředsedo?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, my máme doma ještě jednu dceru, které teď je sedmnáct a půl, je na gymnáziu, bude ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Dobře, tak jste třeba před rozhodnutím ...

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... během dvou let končit školu, je na veřejném gymnáziu, ale shodou okolností se specializací na francouzštinu. Budeme muset přihlédnout k tomu, jaké ona bude mít přání. Samozřejmě, že v daném případě bychom se nebránili ani Filozofické fakultě na Karlově univerzitě ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ale co byste jí doporučil?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... kterou já jsem vystudoval a která mě ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ale co byste jí za současné situace doporučil?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... dobře vybavila, podle oboru, tak na Sorboně, kdyby ona se pro to rozhodla. Ale ta Sorbona by asi i pro rodinu byla výrazně dražší.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Dobře. A z hlediska kvality?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Z hlediska kvality. Já si nemyslím zatím, že naše vysoké školy paušálně mají nízkou kvalitu, nebo nižší kvalitu než školy jiné. Bohužel ... konec konců nedávno to připustila i paní ministryně školství, u nás celkově zhoršuje svou kvalitu. To mě tedy velice mrzí a trápí. Bohužel to není špatná perspektiva jenom pro naši dceru, ale pro řadu dalších mladých lidí. Byl bych rád, kdybychom mohli společně přispět k tomu, aby se to změnilo.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Paní ministryně, vysokoškoláci tvrdí ve svých různých propočtech, že už dnes je jasné, že české veřejné vysoké školy nevstoupí do Evropské unie jako rovnoprávný partner. Dokládají to čísly. A sice tvrdí, že v Evropské unii se v průměru vynakládá na školství jeden a půl procenta hrubého domácího produktu, u nás je to pouze poloviny, tedy nula celá osm desetin procenta. Jak se na tato čísla díváte?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já to říkám strašně nerada, ale ta čísla, která vysokoškoláci použili, prostě nejsou korektní. Já vám budu citovat čísla, která vycházejí z průzkumu OECD, to znamená, že jsou dostatečně přesná. Jedna celá pět procent nebo trochu více vydává na vysoké školy pouze Finsko, Kanada, která ovšem není v Evropské unii, Dánsko a Švédsko. Jinak všechny ostatní země jsou hluboku pod jedna celá pěti procenty. Česká republika v tuto chvíli není na čísle nula celá osm, ale minimálně nula celá devět. A kdybychom do toho započítali ještě terciální vzdělávání, to znamená vyšší odborné školy, jak je tomu všude v Evropě, byli bychom podle mého soudu asi tak na jedna celá jedna. Vy jste hovořila o Sorboně, o Francii, já můžu říct z této statistiky, kterou zde mám, že částka, kterou vydává Francie ze svého hrubého domácího produktu, je velmi podobná, možná nepatrně vyšší, než jak je tomu ... ne, řekla bych velmi obdobná, jak je tomu v České republice. Tahle ta čísla jsou podle mého soudu jasná a kromě toho když se podíváme na prostředky, které jdou do veřejných vysokých škol, tak ten nárůst je zde ohromný. V roce 1997 to bylo nula celá padesát osm procent hrubého domácího produktu a když budu brát léta, od kdy jsem ve funkci, tak v roce 2002 to byla nula celá osm set dvacet čtyři, v roce 2003 to bylo nula celá osm set šedesát čtyři a v letošním roce ještě nejsou přesná čísla, ale odhaduje se, že to bude asi nula celá devadesát dva, až devadesát tři.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Neboli ty peníze, které jdou do školství, rostou. Čím si tedy vysvětlujete ty protesty jak studentů na jedné straně, ale také celé konference rektorů? Řada rektorů se do těch protestů v podstatě zapojila i svými prohlášeními osobními v tisku a tak dále. To nejsou jen studentské happeningy.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Zrovna tak, jako se tam řada rektorů nezapojila, ale to je jedno. Já v tuhle tu chvíli prostě nechci nějakým způsobem kritizovat tento studentský protest, protože já jsem ráda, že se vysokoškoláci zajímají o veřejné dění a že je tíží osud jejich vysokých škol. Naše vysoké školy jsou naprosto samostatné a tudíž v mnoha případech záleží i na tom, jakým způsobem se svými finančními prostředky hospodaří. Já zde bohužel nemám přesná čísla, ale jsou nesmírně zajímavá například v tom, jaká je úroveň odměňování na jednotlivých vysokých školách. V některých případech je to i dvouapůlnásobek například odměny profesora či odměny docenta než na jiných vysokých školách. Víte, já nechci tvrdit těmi čísly, která jsem tady řekla, že jsem spokojená s financováním veřejných vysokých škol, protože přestože ty finanční prostředky, které do nich dneska jdou, jsou už docela slušné, ty veřejné vysoké školy mají obrovský vnitřní dluh. A já osobně vidím jako velice podstatné, aby v příštím roce šly značně zvýšené finanční prostředky především do výzkumu prováděného na vysokých školách. Nicméně myslím, že v letošním roce, a rok 2004 je rokem, kdy do veřejných vysokých škol byl přírůstek finančních prostředků historicky nejvyšší po roce 1989, tak zrovna v letošním roce my tyto protesty přijdou možná trochu nadnesené.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

KSČM tyto protesty podporuje, alespoň se tak vyjádřila paní poslankyně Konečná, která dokonce tvrdí, že Špidlova vláda dovedla podporu českého školství na úroveň afrických zemí. Takže předpokládám, že budete paní ministryni oponovat. Vy jste sám říkal, že to není tak zlé, před chvílí totiž.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já jsem říkal, že to není tak zlé s kvalitou vysokých škol, nikoliv s jejich financováním. Opravdu počet studentů na vysokých školách se v posledním období zvýšil pomalu na dvojnásobek, ale peníze, které tam tečou, vybavení a učebny, koleje, to všechno se bohužel adekvátně nezvýšilo. To je napětí, které na vysokých školách v tomto směru vzniká. Pokud jde o HDP, hrubý domácí produkt a jeho podíl, tak pak je potřeba ještě vzít v úvahu nejen podíl na celkovém vytvořeném produktu, ale na to, že na osobu ve Francii je v současné době zhruba dvakrát tolik než v České republice. A tudíž když je stejné procento, tak to ve skutečnosti znamená dvakrát tolik na občana na vysoké školy než u nás. Takže opravdu jestliže paní poslankyně Konečná uvedla srovnání s Egyptem, tak možná můžeme gratulovat Egyptu, že je tak vysoko jako my, ale na druhou stranu to není žádná příliš dobrá známka. Paní ministryně mluvila o tom vnitřním zadlužení. Možná, že se víc lidí shoduje na tom, že to je asi deset miliard korun. A pokud by toto vnitřní zadlužení mělo být odstraněno, tak ten příspěvek, který letos byl dvě celé šest miliardy korun podle vás, dvě celé dvě miliardy korun podle některých údajů a něco přes miliardu korun podle pana ministra Sobotky, jenom jsem si vzal čísla z posledního období, bohužel nemůžu sám úplně přesně posoudit, které číslo je přesné, tak by jenom to odstranění vnitřního dluhu trvalo, řekněme, pět až deset let.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Prosím vás, za prvé, já naprosto stojím za číslem dvě celé šest, které skutečně je pravdivé a je dokazatelné. Vy jste hovořil o tom, že ... jakým způsobem stoupl počet studentů a jak nedostatečně k tomu stoupl počet finančních prostředků. Já bych zase ráda uvedla čísla, protože ta čísla mám prostě ráda. V roce 1997 byl fyzický počet studentů sto padesát tisíc tři sta třicet tři a hrubý domácí produkt byl nula celá padesát osm. V roce 2004 je fyzický počet studentů dvě stě čtyřicet čtyři tisíc osm set devadesát jedna a hrubý domácí produkt se odhaduje něco málo přes nula celá devět, asi nula celá devadesát dva. Já si myslím, že ten nárůst je zhruba srovnatelný s tím počtem studentů, možná malinko méně, ale rozhodně nelze říct, že ten nárůst nereflektoval přijímání počtu vysokoškoláků. Kromě toho bych chtěla upozornit ještě na jeden velice významný nástroj. Za prvé tyto finanční prostředky, které zde uvádím, jsou finační prostředky, které jdou přímo ze státního rozpočtu. A veřejné vysoké školy samozřejmě mají být financovány vícezdrojově, tato přesná čísla nemáme, které jdou do veřejných vysokých škol ze soukromé sféry. A právě proto, aby se posílilo ... za prvé tedy ty finanční zdroje od soukromé sféry a za druhé aby se posílilo i sepjetí mezi vysokými školami, zvláště technickými, a českým průmyslem, přichází vládní koalice s návrhem na velice významné nepřímé zdroje financování veřejných vysokých škol, to znamená odpisové položky pro soukromé společnosti v případě financování veřejných vysokých škol a výzkumu a vývoje a osvobození veřejných vysokých škol od zdanění darů. Což si myslím, že pro ně může znamenat poměrně významné finanční částky.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

A to by mělo platit od kdy, paní ministryně?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Tento návrh by v letošním roce měl být schválen parlamentem.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Co tomu říkáte, pane místopředsedo?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, k tomu říkám jenom to, že čísla, která paní ministryně uvedla, bohužel ukazují na to, že problém se neřešil, že problém se v nejlepším případě udržel. Jestliže počet studentů vzrostl o víc než o třetinu za to období od roku devadesát sedm a jestliže peníze na podílu HDP vzrostly sotva ... vzrostly také o třetinu, potom jsme v podstatě na tom samém stavu na studenta, v jakém jsme byli v roce 1997. Jestliže zvyšujeme počet studentů a chceme-li zlepšit stav, pak, paní ministryně, opravdu budeme muset zlepšit i ten příspěvek, řekněme, počítaný na jednoho studenta. I když si uvědomuju, že to má samozřejmě i všelijaká specifika kolem této kdysi ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Pane místopředsedo, já jsem ale netvrdila, že tady došlo k nějakému významnému nárůstu financování počtu studentů, já jsem pouze řekla, že není pravda to, co jste říkal vy, že se téměř zdvojnásobil počet studentů a neodrazilo se to na dotacích. A to jsem tím, myslím, jasně vyvrátila.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já jsem, paní ministryně, srovnával celých čtrnáct let, zatímco vy jste srovnávala období ... posledních sedm let, to je přece rozdíl, to uznáte. Ono také určitou dobu se žilo z prostorů a z toho, co bylo k dispozici, které možná ve srovnání s dnešní dobou byly naddimenzované. No, ale teď už to prostě není možné a další zvyšování studentů už musí být zajištěno tím způsobem, že přibudou také prostory, učebny a tak dále. Kromě ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Jako myslíte, že naddimenzované byly možnosti před rokem osmdesát devět, kdy studovalo zhruba deset procent populačního ročníku?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, k těmto deseti procentům byli studenti rozhodně lépe zajištěni na jednoho studenta, pokud jde o prostory, knihy, učebny a podobně, než tedy v současné době. Jak vyplývá z čísel, která uvádíte. Pokud jde o tu otázku ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Možná byli lépe zajištěni, ale studium na vysokých školách bylo naprosto nedostupné, na rozdíl od dnešní doby.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, tak oba dva jsme, paní ministryně, vystudovali vysokou školu a myslím si, že jsme měli možnost ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Pane místopředsedo, abychom se na chvíli podívali také, co by chtěli ve vzdělávání dělat komunisté. Já jsem si pečlivě přečetla váš program, kde píšete o společnosti vzdělání, nyní z něj budu citovat. "KSČM podporuje rozvíjení národní identity a svébytnosti s plným zapojením etnických menšin proti uniformitě a amerikanizaci. KSČM bude prosazovat, aby se trvalou součástí vzdělávání stalo přátelství k ostatním národům." Já tedy tomu opravdu vůbec nerozumím. Vy tedy budete bojovat ve školství proti amerikanizaci, zároveň budete prosazovat přátelství s ostatními zeměmi, to bude kromě těch zemí, které jsou v NATO a ve kterých je McDonald, nebo jak jako toto jde dohromady?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já nevím, čemu na tom nerozumíte. To, co bylo přečteno, tak vám mohu zcela potvrdit. Jestliže mluvíme o přátelství mezi národy, tak z toho nebudeme vyjímat ani státy NATO, ani žádný jiný stát, ani ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ale budete zároveň bojovat proti amerikanizaci.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... ani Austrálii, ani Čínu. Ale proti amerikanizaci ano. A já si myslím, že k tomu se možná přihlásíte i vy. Protože řada věcí, které bohužel k nám přicházejí, zrovna třeba v oblasti kultury, v oblasti vzdělávání, budeme se možná bavit ještě o násilí na školách, tak to asi z té Ameriky si opravdu nepřineseme. Tuto amerikanizaci my opravdu v programu nemáme. Ale to ... řekl bych, že to jenom volně souvisí se vzděláváním a ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Promiňte, jak bude ten boj proti amerikanizaci vypadat?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, boj proti amerikanizaci bude vypadat takovým způsobem, že budeme podporovat věci, které jsou orientovány jiným směrem.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

A ty jiné budete potlačovat, nebo jak to budete dělat?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ty jiné nebudeme potlačovat, ale nebudeme jim dávat přednost, nebudeme se snažit o to, aby byly finančně výhodné. Vezměte si tedy televizi Nova, když jsme v ní, a filmy, které probíhá. Tak pro vás jsou daleko levnější filmy v současné době americké, které mají na světovém trhu nižší ceny, ale bohužel to není často ta kultura, kterou by naši lidé chtěli a kterou by prosazovali. I když máte v některých případech dost velkou sledovanost.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Víte, já nechci být zlá, ale chtěla bych říct, že právě ty Spojené státy americké jsou ve výzkumu a vývoji nejdál a že Evropa, která se maximálním způsobem snaží dohnat inovace, které probíhají ve Spojených státech, neříkám, že má Spojeným státům ustupovat, ale musí si z nich v mnoha věcech vzít příklad. Byť já osobně neříkám, že jsem příznivcem všech trendů, které sem ze Spojených států přicházejí, tak si ale nemyslím, že by bylo třeba je nějakým způsobem vyčleňovat.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, ale pokud budeme hovořit o vědě a výzkumu, paní ministryně, tak tam se tedy rozhodně shodneme. Jestliže my máme určitou úroveň i financování vědy, uvědomte si právě, že za posledních, znovu připomenu, těch čtrnáct let, abychom se potom nemuseli hádat, se například počet výzkumných a vědeckých pracovníků v naší zemi snížil na zhruba polovinu. Jestliže veřejné investice jsou dneska naprosto nedostatečné, tak potom to asi není ten trend, který je amerikanizací v tom smyslu, jak vy jste o tom mluvila. A jestli vláda přijde například v rozpočtu na příští rok s tou myšlenkou, kterou jste tady řekla, a to té investice státu, prosím i vícezdrojové, do oblasti vědy a výzkumu se vrátí na jakousi rozumnou úroveň, protože neřeknu, že bude posíleno všechno, tak to bude jenom věc, která se určitě setká s příznivým ohlasem u poslanců a senátorů Komunistické strany Čech a Moravy při posuzování rozpočtu.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Nechme reagovat paní ministryni.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ale zatím bohužel praktické kroky jsme neviděli.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Nechme reagovat paní ministryni.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já si dovolím jenom malou poznámku. Ale to, že od doby komunismu klesl počet výzkumných pracovníků, na tom není nic divného, protože vy jste sice hovořil o tom, že těch výzkumných pracovníků bylo hodně, bylo také hodně výzkumných ústavů, ale už jste neřekl nic o tom, jaká byla tehdejší efektivita. Já si myslím, že dnešní skladba výzkumných organizací, ať již jsou na vysokých školách, v rámci akademie věd nebo se jedná o průmyslový výzkum, zhruba odpovídá, i když bych si samozřejmě přála, aby finanční prostředky do výzkumu a vývoje byly navýšeny. Což si myslím, že se podaří mimo jiné právě i těmi nepřímými nástroji v daňové oblasti.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Paní ministryně, možná, že se nejdřív shodneme, že tady komunismus nebyl, potom nedošlo ke snížení v době komunismu ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Promiňte, a co tu bylo?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

A co tu bylo?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Článek čtyři v ústavě, co zde bylo?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já nejdřív dokončím tuto věc. Ke snížení došlo právě po té době, o které jste tedy mluvila, takhle jste ji označila, nikoliv v té době. A proč chcete vy posílit, jestliže si myslíte, že to je přiměřené, jak jste před chviličkou právě řekla? Ne, ne, není to přiměřené. A já jsem ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Pane místopředsedo, vy ale teď totálně překrucuje to, co říkám. Já ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Pane místopředsedo, prosím, ne, počkejte, nejprve ať nám odpoví ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

... jsem hovořila o počtech zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, nikoliv o finančních prostředcích.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

... ať nám odpoví pan místopředseda na otázku, v jakém systému jsme žili, jestliže komunistická strana zakotvila do ústavy článek čtyři, že je vedoucí úlohou ve společnosti, když tvrdíte, že zde komunismus nebyl.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Jestliže komunistická strana, a nesprávně, začlenila do ústavy článek čtyři, tak ten článek čtyři hovořil o vedoucí roli určité politické strany a nikoliv ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Takže zde byla komunistická diktatura nebo ne?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Promiňte, ale nikoliv o tom, v jaké společnosti žijeme. To snad budete i vy rozlišovat.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Takže vy přiznáváte, že jsme žili ve společnosti protiprávní, nebo já teď vám už vůbec nerozumím.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No, tak možná, že si to můžeme vysvětlovat ještě déle. Byla tady ústava, ta ústavě měla svůj ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ano, říkala - vedoucí úloha komunistické strany, ale podle vás jsme žili v komunismu.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... měla své věci, ta ústava charakterizovala naši společnost, ta ústava charakterizovala vedoucí roli jedné politické strany. Toto nebylo správné, byla to naše chyba a je to i do dneška samozřejmě náš problém právě mezi jiném v tom, že to můžeme při každé příležitosti opakovat.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ne, vy sám jste řekl, že jsme nežili v komunismu.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

V komunismu. Ale, prosím vás, jestliže byla vedoucí úloha komunistické strany, tak to přece není komunismus. Nebo vy máte představu o komunismu, že to je vedoucí úloha komunistické strany? To snad ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Paní redaktorko, já myslím, že právě dostáváme lekce z vědeckého komunismu. To znamená, že ... dobře, ale konec konců, pane místopředsedo, já myslím, že to, že máte diktaturu proletariátu stále ve svém programu, nepopřete.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ale my nemáme za prvé diktaturu proletariátu, ale za druhé ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Pardon, ne diktaturu proletariátu, omlouvám se, třídní boj, ten tam máte.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Třídní boj tam také nemáme. Paní ministryně, budete-li mít zájem, já vám předložím naše dokumenty k tomu. Ale diktatury většiny je diktatura, která je i v současné době. My tam také máme respektování menšin. A kromě toho diktatura, která je vládou lidu, to je přece záležitost, kterou možná prosazujeme všichni. Doufejme, že ji budeme prosazovat lépe než v minulosti.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Víte, pane místopředsedo, já si myslím, že tahle diskuse už diváky vůbec nebaví, ale kromě toho bych ráda řekla, že jakmile se respektují menšiny, tak to není diktatura.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Děkuji, pojďme dál.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

To s vámi souhlasím.
04.04.2004 TV Nova - 12:00 Sedmička hod.
Pořadí zprávy: 4/5 Novela školského zákona


Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Školy čeká revoluce. Po měsících sporů se ministryni školství Buzkové podařilo prosadit návrh nového školského zákona. Nad jeho zněním se dlouho dohadovala se svým vládním kolegou, unionistou Petrem Marešem. Kompromisní návrh dnes poslanci poslali do dalšího projednávání, i když ODS se snažila zákon zamítnout.

STŘEDA

/ukázka/

redaktor

Pokud bude nový školský zákon schválen, skončí prý pro žáky doba biflování a škola jim nabídne větší možnosti rozvíjet jejich vlastní schopnosti a talent.

Michaela ŠOJDROVÁ, poslankyně /KDU-ČSL/

Ten zákon přináší řadu nových, moderních prvků.

redaktor

Podle vládního návrhu například zmizí direktivní osnovy a nahradí je vzdělávací programy, ty pouze určí, jaké dovednosti a znalosti mají školáci získat.

Milan HAMPL, učitel olomoucké základní školy

Může se stát, že jedno učivo bude probíráno v šesté třídě na jedné škole a v sedmé na druhé. Děti se stěhují. Ten přechod mezi různými školami bude velmi obtížný.

Alena MÍKOVÁ, ředitelka olomoucké základní školy

Bohužel připravení na to samozřejmě nejsme.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství /ČSSD/

Školy nemusí mít obavy z této změny, protože na zavedení je dostatek času.

redaktor

Mají být také zavedeny státní maturity, povinné školní rady, nebude nutné pouze známkovat, poslední rok ve školce by byl zadarmo a žáci víceletých gymnázií by v půlce museli dělat postupové zkoušky a tak dále.

žák olomouckého osmiletého gymnázia

No, toto by se mi fakt nechtělo dělat.

žákyně olomouckého osmiletého gymnázia

Protože ti ostatní, co by se tam vlastně dostali ze základní školy, by je dělali jenom jednou a my bysme je museli dělat dvakrát.

redaktor

Nejostřeji se proti novému školskému zákonu postavila ODS.

Walter BARTOŠ, poslanec /ODS/

Ten zákon je špatný, z gruntu špatný.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství /ČSSD/

Ty argumenty ODS vycházejí opravdu z toho principu - budu proti, ať je v tom zákonu naprosto cokoliv.

redaktor

Výhrady však mají i komunisté a také vládní unionisté a budou žádat změny.

Petr MAREŠ, předseda US-DEU

Aby ředitelé škol a učitelé uplatnili maximum své vlastní invence.

redaktor

Návrh nového školského zákona vyvolal podle ministryně Buzkové největší politickou a odbornou diskusi od roku devadesát dva. V jaké podobě tedy bude nakonec schválen, není v tuto chvíli jasné.

/konec ukázky/

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Já přece jen ještě naváži na náš předchozí rozhovor. Vy opět ve svém programu pro školství píšete. KSČM tedy píše, cituji: "Škola by měla obnovit svou úlohu při objektivním, pravdivém výkladu dějin." Takže mě by zajímalo v souvislosti s tím, o čem jsme mluvili, který výklad dějin by měla škola podle vás obnovit, pane místopředsedo, jestli ten před rokem osmdesát devět, ten před rokem čtyřicet osm. Který výklad dějin by to měl být?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já si myslím, že je napsáno objektivní, za tím bych stál. Jestliže byl kus neobjektivity před rokem osmdesát devět nebo v současné době, pak bychom si přáli, aby, pokud jde o dějiny, byl ten výklad objektivní. Podíváte-li se ... a předchůdci paní ministryně, panu ministrovi Eduardu Zemanovi jsem poskytl konkrétně v této věci určité podkladové materiály k rozboru učebnic dějepisu, které zvláště novou dobu, období druhé světové války, ale i některé další věci vykládají takovým způsobem, že prostě to za objektivní nelze označit.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Otázka je, jak vypadaly ty učebnice před rokem osmdesát devět, třeba i v otázce druhé ...

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

I kdyby byly špatné, tak bychom si možná všichni společně přáli, aby se už nic takového neopakovalo, aby ty nové nebyly zase stejně špatné, třeba na jinou stranu, aby prostě byly objektivní. A to je to, co jsme napsali do našich dokumentů a co bychom si přáli.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

A já si také velice přeji objektivitu učebnic. Myslím si, že jsem k tomu udělala poměrně významný krok, protože dříve všechny učebnice, které měly mít doložku ministerstva školství, tak autor nebo nakladatelství si sami mohli zvolit recenzenta, kterého platili, to znamená, že tam ta míra objektivity nebyla taková. Od loňského roku je seznam takovýchto recenzentů vedený ministerstvem školství. Ministerstvo školství také platí tyto recenze. Jsou to všechno uznávaní odborníci v tom kterém oboru. Takže já věřím tomu, že ta objektivita je teď skutečně zaručena.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

V tomto vás, paní ministryně, plně podporujeme a vítáme to jako rozumné opatření. Dokonce bych řekl, že přivítáme, když těch recenzentů bude spíš víc než míň na každou učebnici.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Paní ministryně, do prvního čtení prošel nyní školský zákon, zavádí řadu novinek, uvidíme, jaký bude jejich osud, protože se očekávají pozměňovací návrhy. Nicméně opět i v tom novém školském zákoně řada věcí stojí a padá s penězi. Já jsem si přečetla v důvodové zprávě k tomu zákonu ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Paní redaktorko, všechno stojí a padá s penězi.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ano, ano.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Všechno ne.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Že ten zákon bude požadovat po státním rozpočtu i po rozpočtech krajských a obecních zhruba o sedm set milionů korun ročně navíc, ať už to půjde na zavedení školních matrik, na reformu maturitních zkoušek, na ty bezplatné mateřské školy v ten poslední rok před školní docházkou. Budou ve státním rozpočtu na takové peníze, jestliže jsme ve stamiliardovém deficitu?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Jsou to finanční prostředky, které by měly nabíhat postupně, jejich část se může podařit krýt z kapitoly ministerstva školství současné a další by měly nabíhat až po roce 2006, kdy by reforma veřejných financí měla být ukončena. To znamená, já věřím tomu, že ty finanční prostředky se najdou.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Podpoříte, aby se v souvislosti právě se zavedením školského zákona, protože zatím KSČM ho propustila do prvního čtení v Poslanecké sněmovně, aby se navyšovaly peníze?

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Myslím, že jste správně charakterizovala, že jsme už v té diskusi k tomu uvedli určité výhrady, k nimž se chceme vyjádřit v průběhu druhého čtení. Ale zatím jsme připraveni tento zákon podpořit. On je skutečně potřeba, protože ten současný stav je velmi roztříštěný, nejednotný a hlavně jak pro žáky, tak pro učitele nevýhodný. Takže ano. Pokud jde o těch sedm set milionů korun, tak tady máme dva problémy. Za prvé těchto sedm set milionů korun nejde na zkvalitnění vzdělávání, ale na administrativní a jiné úkony spojené s tou změnou. Pokud jde o ten zákon, který souběžně je probírán, o pedagogických pracovnících, tak tam paní ministryně ve svém vystoupení v Poslanecké sněmovně informovala, že se bude snažit to rozložit tak, aby v zásadě výraznější náklady nebyly do roku 2006 a potom to byly náklady v řádu teda stamilionů korun, které postupně budou k této věci nabíhat. Tady nám vadí i to, že má dojít ke změně. Přitom tento kariérní řád, který je s tím spojen a tak dál, má nabíhat tak, že je to vlastně slib do budoucnosti, až po funkčním období této vlády. Je to záležitost, která je námi podporovaná, ale budeme mít k tomu další výhrady.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

To tak prostě není. Samozřejmě každý náběh nové věci, pakliže se jedná o významnou změnu, potřebuje nějaký čas. Paní učitelka předtím tady na monitoru říkala, že mají strach z rámcových vzdělávacích programů z toho důvodu, že na to nejsou připraveni. Proto je potřeba dvouletého přechodného období, aby se ty školy na to připravit mohly. Co se týká kariérního řádu, kde se jedná především o neustále zvyšování kvalifikace jednotlivých učitelů. Také je vlastně třeba připravit studijní programy, připravit akreditované instituce. Ony samy budou potřebovat určitý čas k tomu, aby toto další vzdělávání zvládly. To znamená, toto jsou věci, které se nedají dělat ze dne na den. Vždycky je třeba je dělat dopředu a dát jim určitý časový prostor. Myslím si, že kdyby školy neměly možnost na ty jednotlivé školské vzdělávací programy, kterých se některé obávají, mít tu možnost dva roky na jejich přípravu, kdy samozřejmě ministerstvo školství udělá z metodického hlediska maximum pro to, aby to zvládly bez obtíží, kdyby to měly udělat například do druhého roku, myslím si, že by skutečně měly právo si stěžovat, že to nemohou zvládnout.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ale proti tomu nic ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Promiňte, od kdy by měl začít ten zákon tedy platit, pokud projde tím běžným schvalovacím procesem?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Tak ten zákon by samozřejmě platil poté, co projde schvalovacím procesem, ale samozřejmě je tam celá řada institutů, které budou mít určité náběhové období, jako je například státní maturita, která by měla platit od roku 2008, jako jsou rámcové vzdělávací programy, kde by měla být pro přípravu školních vzdělávacích programů doba dvou let pro jejich přípravu a pro přechod.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Takže to nebude tak, že by platily ty vzdělávací programy hned od září, čehož se také někteří učitelé obávali.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ale samozřejmě, že ne. To já jsem ani nikdy neříkala. Některé školy, a jsou to především větší městské školy, jsou na ten přechod k rámcovým vzdělávacím programům už dnes připraveny. Naopak je očekávají co nejdříve, protože se prostě těší na tuto možnost změny. Ale pro ty školy, které s tím budou mít problémy, budou to především menší školy, za prvé ministerstvo školství připravuje různé vzorové programy, rukověti, internetovou poradnu a podobně, ale skutečně budou mít čas dva roky, než na tyto školní vzdělávací programy přejdou. Já si myslím, že chtít to po nich okamžitě, například od 1. září letošního roku, by bylo značně neuvážené.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Pane místopředsedo.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já dokonce chci připomenout, že ty náběhy například rámcových vzdělávacích programů budou dokonce dlouhodobější, protože než se to dostane celé až po osmou třídu, aby určitý žák prošel celým tím cyklem, nebude se to začínat uprostřed, tak to dokonce ... nebo po devátou třídu, tak to samozřejmě bude trvat deset, jedenáct let, celý ten náběh. A to samozřejmě na této věci vítáme. Pokud jde o tuto záležitost, musím říci, že pokud je mi známo, tak je to přijímáno dobře i s obavami, podle toho, koho se to týká. Samozřejmě, že podmínky velkých škol, především těch základních škol, jsou lepší než podmínky těch menších škol, jako to připomněla paní ministryně.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

V tom se shodujete v podstatě.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Takže tady ten problém není. Já jsem poukázal jen na to, že ty peníze, které byly vyčleněny v důvodové zprávě, tak že převážně nejdou v této chvíli na kvalitu vzdělávání, ale na ten transformační proces, který je s tím spojen. To si myslím, že bylo potvrzeno.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ano, ale ten transformační proces má hodně společného s kvalitou vzdělávání.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Samozřejmě. Ale kvalita vzdělávání také má své nároky. Ten není bezprostředně tímhle způsobem řešen, je to výhled trošku složitější. A to financování je otázka, která konec konců v tom zákonu ani není řešena úplně.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Děkuji, pojďme dál.
04.04.2004 TV Nova - 12:00 Sedmička hod.
Pořadí zprávy: 5/5 Třinácté a čtrnácté platy státních zaměstnanců


Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Státní zaměstnanci se dohodli na termínu hodinové stávky. Práci přeruší v úřední den, ve středu 21. dubna od osmi do devíti hodin. Pracovníci veřejné správy a služeb tak budou protestovat proti tomu, že dostanou místo poloviny jen desetinu třináctého platu. Tento týden o tom rozhodla vláda. A podobné to má být i se čtrnáctým platem.

/ukázka/

redaktor

Ministr práce Škromach, který boj o vyšší třinácté platy prohrál, přišel po jednání vlády pro mnohé se šokujícím oznámením. Pokud budou na deset procent zkráceny i čtrnácté platy, řada státních zaměstnanců najde na výplatních páskách měsíčně o pět set až tisíc korun méně. Ukazuje se však, že ztráty budou ještě vyšší.

Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/

By to bylo třicet devět procent asi zaměstnanců, kteří by šli se svým ročním příjmem níže.

redaktor

Odboráře, podle kterých se to dotkne až šedesáti procent zaměstnanců, neochota vlády značně rozčílila.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů České republiky

To je přímo skandální. Jsem čekal alespoň pětadvacet procent.

A. VONDROVÁ, předsedkyně odborového svazu

Zásadně tento výsledek odmítám.

F. DOBŠÍK, předseda odborového svazu

To považuji za ostudné.

redaktor

Toto jsou jen některé petice, které už dorazily z krajů a ve kterých se říká: "Chceme situaci řešit razantnějším způsobem." Odpoledne pak odborářský předák Štěch oznamuje, že už po Velikonocích lze očekávat hodinovou stávku.

A. VONDROVÁ, předsedkyně odborového svazu

My jsme k těm protestům teď vyzvali právě.

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů

Tlak budeme zvyšovat.

redaktor

Například tady na Liberecku již řada podniků dokonce uvažuje o stávce.

Milan ŠUBRT, krajský předseda Asociace samostatných odborů

Tentokrát už nebudeme tak hodní, budeme tvrdší.

redaktor

Také tady v Olomouckém kraji jsou odboráři jednáním vlády značně pobouřeni.

Marek KRYL, školské odbory

Samozřejmě půjdeme i do stávky.

redaktor

Jak jsme zjistili, budou chtít odboráři tady na jihu Čech zapojit do protestů proti vládě i neodboráře.

J. HOŠNA, hasičské odbory

Dotýká se to snížení platů všech.

E. MIKEŠOVÁ, školské odbory

Je to lumpárna.

redaktor

O výši čtrnáctých platů se bude ještě vyjednávat. Rozhodnutí totiž vláda odložila na září.

Marek ZEMAN, tiskový mluvčí Ministerstva financí ČR

Bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet státní rozpočet.

Pavel DUMBROVSKÝ, redaktor

Ani přes ohlášené protesty nehodlají politici vládních stran ustoupit a čtrnácté platy nějak výrazněji zvýšit.

Karel KÜHNL, předseda poslaneckého klubu US-DEU

Jsme v deficitu, žádat ještě větší deficit není opravdu seriózní.

/konec ukázky/

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No a v deficitu jsme byli i 26. září roku 2003, kdy všechny strany kromě ODS odhlasovaly, že ústavní činitelé budou pobírat polovinu třináctých a čtrnáctých platů v letech 2004, 2005 a 2006. Takže jaké máte vysvětlení pro to, že jak celá ČSSD, tak KSČM zvedly ruku pro to, aby poslanci, senátoři, prezident a další ústavní činitelé měli zákonem garantováno plných padesát procent třináctého a čtrnáctého platu? Stručně. Prosím, pane místopředsedo.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Především je potřeba připomenout, že v letech devadesát sedm, devadesát osm, když se tato věc zaváděla, tak když se mluvilo o třináctém a čtrnáctém platu, tak si všichni představovali celý plat.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Já hovořím o hlasování z 26. 9. a o padesáti procentech.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Nebuďte netrpělivá.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Jsem velmi netrpělivá.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Za druhé v době, kdy jsme hlasovali o padesáti procentech, se mluvilo o padesáti procentech také pro veřejnou správu. Mě velice mrzí, že ... a bohužel je to menšinová vláda sociální demokracie a dneska ta koaliční vláda, si začaly vysvětlovat třináctý a čtrnáctý plat jako něco, že to taky může být korunu padesát, nebo deset procent, nebo padesát procent. Z toho nesouladu toho rozhodování vyplynulo toto hlasování. Hlasovali jsme v době, kdy se slibovalo také státním úředníkům padesát procent. Když se nebude pro státní úředníky, budeme ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ale vy neustále tvrdíte, že máte své vlastní ekonomické analýzy, vy jste tomu věřili tedy, že ten stát na to má.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

No a proč bychom nevěřili, jestliže odpovědní ministři ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Když pořád tvrdíte, že hospodaří špatně, že máte své ...

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

... tvrdili, že na to peníze seženou. My bohužel ... jestliže nyní nejsou, není to opravdu naše ostuda.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Proč jste pro to hlasovali vy?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Byla to bezesporu chyba, k takovému hlasování asi prostě dojít nemělo.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Já vím, že nyní to chcete napravit, že pan ministr Škromach přichází s návrhem, jak, řekněme, tyto třinácté ... polovinu těchto třináctých a čtrnáctých platů pro ústavní činitele zrušit, nicméně ta polovina toho třináctého platu ještě letos vyplacena bude, protože to není možné zákonem zvládnout. Říkám to ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Ano, je to tak.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Říkám to správně. Víte, první místopředseda vlády a ČSSD Stanislav Gross v pátek v Kotli na Nově připustil v podstatě to, co vy. Vy říkáte, že to byla chyba, on doslova připustil, že to bylo vůči občanům, cituji, sprosté. Zároveň ovšem s chlapeckým šarmem občany ujišťoval, že on osobně se o to ale vůbec nezasloužil. Prosím režii.

Stanislav GROSS, místopředseda vlády, místopředseda ČSSD /ukázka/

Pokud byste se podívali na to, jak jsem třeba já hlasoval o těchhle věcech, tak já tady čistý svědomí mám.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

No, takže my jsme se podívali, jak pan ministr hlasoval. A jeho čisté svědomí vypadá tak, opět poprosím režii, že zvedl ruku právě pro to, aby měl i on polovinu svého třináctého a čtrnáctého platu. Stručně. Nakolik je podle vás ministr Gross důvěryhodný po tom, co jsme viděli?

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Já jsem ten Kotel neviděla.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Ne, není to vytrženo z kontextu, je to ...

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Takže nevím, jestli to není vytrženo z konextu.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Není to vytrženo z kontextu.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Osobně to v tuhle chvíli nechci komentovat, myslím, že je to otázka spíše na něj.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

To určitě, ale ono se mu sem k nám moc nechce, už jsem ho několikrát zvala.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Já to nechám na samostatný úsudek každého diváka, myslím si, že si ten názor na to udělal. Chtěl bych jenom připomenout, že to samé hlasování bylo zároveň spojeno s tím, že se rozhodlo o tom, že ústavní činitelé budou mít zmrazené platy až do roku 2006. Bylo by dobře, abyste i toto korektně říkala. A my jsme připraveni rovněž přizpůsobit vždycky platy ústavních činitelů tomu, jaké jsou platy v národním hospodářství a v daném případě i ve veřejné sféře.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Neboli podpoříte i to, aby se státním činitelům, aby neměli ten třináctý a čtrnáctý plat, tedy pardon, ústavním činitelům, jak s tím nyní hodlá přijít ...

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Podpoříme. Ale ještě raději ...

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

... pan ministr Škromach.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ještě raději bychom podpořili opatření, která by vedla k tomu, abychom platy u nás nemuseli stále snižovat proti tomu, co se slibuje.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Dnešní Sedmička. Ano, prosím.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Takhle. Já bych tady ráda řekla, že není pravda, že se platy snižují. Ten dopad v platech v oblasti rozpočtové a příspěvkové je velmi diferencovaný. A ten dopad, který se týká snižování platů, se v principu týká pouze nejvyšších platových tříd. Do platů v rozpočtové sféře se letos finanční prostředky přidávaly, to znamená, není pravda, že celkově se platy snižují. Pouze se to diferencuje, v některých případech se zvyšují více, v některých případech se mírně snižují, ale ten celkový objem je vyšší, než jak tomu bylo v loňském roce. A co se týká těch třináctých a čtrnáctých platů, já bych ráda řekla jednu věc. Já jsem osobně přesvědčena, že by bylo správné, myslím, že řada mých kolegů z vlády má podobný názor, kdyby třinácté a čtrnácté platy definitivně přestaly existovat, protože měsíců je také pouze dvanáct, a finanční prostředky, které se do nich dávají, byly započítány do tarifu.

Václav EXNER, poslanec, místopředseda KSČM

Ani já proti tomu nic nemám. Budete možná těžko vysvětlovat, když ten třináctý plat uděláte, a čtrnáctý, uděláte desetiprocentní, pak ho rozložíte a bude to dohromady půl procenta.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka

Už musíme končit. Já nyní poprosím diváky, aby také přestali hlasovat, zároveň poprosím režii, abychom viděli, komu z vás dnes diváci více věřili. Tak osmdesát procent diváků, nebo z těch, co hlasovali, uvěřili místopředsedovi KSČM Exnerovi. Pouhých dvacet procent ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Buzkové. To je dnešní výsledek. Sedmička končí, na viděnou za týden. Na shledanou.

Petra BUZKOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /ČSSD/

Na shledanou.

4/6/2004



Přepis pořadu
Nabízíme Vám přepisy významnějších diskusních pořadů, které stojí za to si přečíst!
 
  Přístupy: 132 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA