Předseda Mladé pravice Lukáš Petřík: Tlačíme politiky do prava
Lukáš Petřík
Co je zač Mladá pravice a na jaké problémy se zaměřuje?
MP je občanské sdružení, které se hlásí k politickému odkazu Margaret Thatcherové , Ronalda Reagana a řady dalších osobností patriotického a konzervativního smýšlení. Zaměřujeme se na negativní jevy současnosti, jako jsou evropeismus, radikální feminismus, ekologismus, sociální inženýrství, homosexualismus, NGOgoismus, antiamerikanismus, politická korektnost a multikulturalismus. Ačkoliv nepopíráme důležitost ekonomických témat a ochrany soukromého vlastnictví, domníváme se, že problém současné pravice je v tom, že opomíjí důležitost tzv. kulturní války, jak ji popsal ve své knize Smrt Západu Pat Buchanan. Tvrdíme, že aby svobodná společnost fungovala a zachovala se, musí stát na některých nezpochybnitelných hodnotách.
Zajímalo by mě, které hodnoty to jsou, a hlavně jak je chcete prosadit?
Jsou to hodnoty, na kterých stojí naše židovsko-křesťanská civilizace. Nejprve klasická liberální práva jako jsou právo na život od početí do přirozené smrti, svoboda slova a svoboda vyznání, rovnost před zákonem, ochrana soukromého vlastnictví. Dále to je vlastenectví a ochota bránit svou vlast a civilizaci proti tomu, kdo chce tyto svobody zničit; obrana křesťanství, které přineslo euroatlantické civilizaci její mravní hodnoty; ochrana tradiční rodiny jako základní jednotky společnosti, kde se jednotlivec socializuje a získává své postoje. Navíc pokud za současné krize rodiny budeme nadále vymírat stejným tempem, převezmou Evropu imigranti, kteří pocházejí z jiných civilizačních okruhů, které neuznávají klasická liberální práva, a tím pádem budeme připraveni o své svobody. Příkladem je islám, který odstoupení od víry a homosexualitu trestá smrtí. Je tedy paradoxní, že postmoderní levice bojuje za „práva“ homosexuálů a žen a zároveň za „práva“ islámu, který se ženami a homosexuály nezachází zrovna dvakrát humánně…
Politici mohou změnit hodnotovou orientaci společnosti jen direktivně. Ale ona se přece má formovat ve svobodném prostředí, kde vliv mají církve, univerzity, umění, literatura...
Je třeba udělat „dlouhý pochod institucemi“, které jste zmínil, ovšem směrem nazpátek. Jeden patriotický film Mela Gibsona toho dokáže mnohem více, než tisíc přednášek Rogera Scrutona. Katedra Gender Studies a další ideologické levicové katedry také napáchaly obrovské množství škody, protože formují novou elitu, která ovlivňuje společenský diskurs a veřejné mínění, takže je potřeba pracovat s mladými lidmi, aby se tím nenechali indoktrinovat.
Co s tím děláte přímo vy?
Naše prostředky jsou omezené, takže své hodnoty můžeme prosazovat prostřednictvím nám blízkých médií jako je EUportal, EUrabia a Eportal a spoluprací s dalšími pravicovými médii a think-tanky. Snažíme se rovněž publikovat v médiích se širším záběrem. Dále šíříme naše ideje třeba na veřejných shromážděních ? pořádali jsme několik manifestací proti komunismu a s řadou dalších konzervativních, židovských a proamerických organizací jsme pořádali vzpomínkovou akci na 11. září zaměřenou proti islámskému terorismu.
Bohužel na svou vlastní televizi, celostátní deník, filmové studio zatím nemáme prostředky…(smích)
Navíc s Vámi nesouhlasím v tom, že politickými rozhodnutími, se toho nedá v této oblasti mnoho změnit. Je potřeba, aby stát necenzuroval v zájmu politické korektnosti média. Také je zapotřebí, aby vrátil rodině její původní, tedy i ekonomickou funkci, zrušil nesmyly o pozitivní diskriminaci a antidiskriminaci atd. Naším úkolem je „tlačit“ na pravicové politiky, aby hájili pravicové kauzy. Tedy spíše, než aby direktivně něco poroučeli, tak aby mnoho regulací a programů zrušili. Například vznikem sociálního státu byla zničena ekonomická funkce rodiny a vzájemná pouta mezi jejími členy.
Údajně jste vznikli odštěpením od Mladých konzervativců (MK). Copak pro Vás nebyli dost napravo? Má smysl tříštit síly?
Tato kauza měla složitější pozadí. Hráli v ní roli osobní vztahy s tehdejším vedením a předsedou MK. Regionální klub MK Praha , v kterém jsme původně působili, byl dosti aktivní a dělal politiku do jisté míry nezávislou na centrálním vedení. Kvůli tomu, že jsme na 1. máje pořádali protikomunistickou demonstraci, zrušilo vedení MK nejsilnější a nejaktivnější klub z celých MK, čili nám vlastně skoro nic jiného než založit vlastní organizaci nezbylo.
Ale rozdíl byl i ideový. Zatímco se MK nominálně hlásili ke konzervatismu a thatcherismu, byla tam (a stále je) řada lidí, kteří podporují třeba registrované partnerství, EU a řadu víceméně levicových řešení. Mnoho lidí tam je i z důvodů kariérních. Nám vyhovuje, že nejsme přímo vázáni na žádnou stranu. Sice nejvíce sympatizujeme s ODS, ale máme volnější ruce ji kritizovat z pravicových pozic. Na druhou stranu máme v MK známé, se kterými normálně komunikujeme. Zdravá konkurence prospěje tím, že nominálně pravicové subjekty můžeme motivovat k tomu, aby se pravicově vskutku chovaly.
A není to všechno nějaká póza? Mladí jsou údajně po celém světě nalevo (to je také podle R. Scrutona důvod, proč by mohlo být volební právo zvýšeno na 25 let). Jak to, že u nás jsou silnější spíš mládežnické organizace napravo od středu?
U MP to póza rozhodně není. S tou levicovostí mladých lidí to nemusí platit absolutně. Určitě se mezi nimi najde i pár rozumných příznivců pravice, jako jsme my (smích). Zda-li jsou u nás silnější ty pravicové mládežnické organizace, těžko posoudit. Navíc, když řada členů těchto organizací bývá spíše levicově liberální? To platí obecně o tzv. „pravicových“ stranách v Evropě, které jsou pravicové spíše nominálně a v ekonomických i morálních otázkách se blíží umírněné levici…
Takže chcete tvrdit, že česká pravice není žádná pořádná pravice? V tom případě se musím zeptat, kdo z našich politiků vyhovuje vašim kritériím a kdo už ne.
No, mnoho jich nebude. Když američtí konzervativci tvrdí, že v Evropě už de facto žádná pravice neexistuje, mají vesměs pravdu. Pokud se podíváme do ČR, tak to je pro nás z těch známých politiků, kteří se dají označit za pravicové, určitě Václav Klaus se svou kritikou evropeismu, homosexualismu, multikulturalismu atd. Tomu držíme palce. Dále např. europoslanci Hynek Fajmon a Jan Zahradil, i když k Zahradilovi mám výhradu v tom, že podporuje „práva“ homosexuálů, což se podle mě neslučuje ani s konzervativním, ani s klasicky liberálním pohledem na svět. Jako konzervativec se vždy také vymezoval Petr Nečas, otázka však, do jaké míry je své názory schopen prosadit, což platí asi i o Marku Bendovi. Jako vcelku rozumnými se mi také jevili Jan Vidím, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček a Miroslav Beneš. Ze stran mimo ODS by to pak byl určitě Karas z KDU-ČSL.
Dále je zde však řada osobností z pravicového prostředí, kteří nepůsobí úplně přímo v politice, a ke kterým máme více či méně ideově či osobně blízko. Např. čestný předseda redakční rady EUportal.cz Benjamin Kuras, Miloslav Bednář, lidé z Hradu jako Ladislav Jakl, Michal Petřík a Tomáš Haas, Petr Mach a CEP obecně, Roman Joch a Matyáš Zrno z OI, Robert Kotzián a David Hanák z Občanského konzervativního klubu a mnoho dalších. Dále na Slovensku je řada konzervativních think-tanků a médií, které jsou opravdu pravicové, a se kterými spolupracujeme.
Jestli jste něčím charakterističtí na první pohled, tak je to skeptický postoj k EU. Proč?
Protože Evropská unie je od svých prvopočátků konstruktivistický projekt, který chce shora pomocí sociálního inženýrství vytvořit evropský superstát. Tvrdíme, že demokracie nemůže fungovat bez svého dému, politického národa. Žádný evropský politický národ však neexistuje.
My podporujeme mezinárodní spolupráci nezávislých států, která nebude popírat jejich suverenitu a demokratické rozhodování občanů v rámci jednotlivých národních států. Český lid již nerozhoduje o zákonech platných v této zemi. Rozhoduje o nich nevolená byrokracie a Rada ministrů, v které můžeme být přehlasováni.
To, že zákony EU de facto schvaluje Rada EU, což jsou zástupci exekutiv jednotlivých států, je porušením dělby moci. Funguje to na podobném principu, při kterém získal Adolf Hitler a jeho exekutiva skrze zmocňovací zákon legislativní pravomoci vydávat zákony. V obou případech, tedy našeho vstupu do EU a nástupu Hitlera, se jednalo o zrušení demokratické formy vlády demokratickou procedurou, i když v případě našeho referenda, které bylo charakteristické demagogickou evropeistickou propagandou, je možná i ta procedura sporná. Podobnou otázku a to, zda-li je Německo ještě parlamentní demokracií, když v posledních letech přijímá více než 80 % zákonů prostřednictvím směrnic EU, si kladl i bývalý soudce německého ústavního soudu a později prezident SRN Roman Herzog. V EU navíc vládne nový typ politické korektnosti, tzv. evropeistická korektnost, kdy je každý kritický hlas směřovaný k EU umlčován. Navíc je EU ovládána těmi zhoubnými ideologiemi, které jsem vyjmenoval výše.
ČR je na tom ale určitě výrazně lépe, protože někteří vrcholní politici, například prezident a premiér, tomuto povinnému eurooptimismu nepropadli. Jak toho ale EU dociluje, že politici a média jsou téměř v celé EU tak nekriticky eurooptimistická?
S tím premiérem bych si nebyl tolik jistý… (smích).
Evropeisté dokázali propagandou a lhaním ovládnout média a veřejný diskurs o budoucnosti Evropy. Brusel si plíživou cestou uzurpoval skrze armádu byrokratů další a další pravomoci. To byl i případ leadera Konzervativní strany Edwarda Heathe, který vědomě lhal, že Británie svým vstupem do EHS neztrácí suverenitu. Na jeho nehoráznou lež upozorňoval ideový předchůdce Margaret Thatcherové Enoch Powell. K tomuto tématu existuje výborná knížka Skryté dějiny evropské integrace. Podobně u nás stejně lživě tvrdil, že nepřijdeme o svou suverenitu, Cyril Svoboda.
Jaká je potom pro Vás alternativa k EU? Jestliže necháte samostatné národní státy bez dozoru, tak začnou zase blbnout, jako třeba před první světovou válkou, kdy spolu soupeřily, popichovaly se a škodily si jako malé děti.
Já bych zpochybnil tezi, že za vše mohou národní státy. Největší krize v Evropě spíše vyvolaly snahy o vytvoření nadnárodního impéria a superstátu, jak se o to snažili Habsburkové v době třicetileté války, Francouzi a Napoleon v době revolučních válek a Německo v době Viléma II. a Hitlera. Druhá světová válka např. nebyla porážkou nacionalismu, ale vítězstvím nacionalismů jednotlivých národních států, které se vzepřely Hitlerově snaze jejich národní identitu potlačit a vytvořit supranacionální árijský evropský superstrát, ve kterém by i německý národ zanikl. Toto není můj výmysl - stačí si jen přečíst Arendtovou nebo např. Hitlerovy Monology.
Samozřejmě, že i národní státy mezi sebou válčily. To, že se v Evropě po druhé světové válce zatím neválčilo bylo dáno tím, že státy byly vyčerpané, začala studená válka a nemohly si dovolit mezi s sebou válčit, protože by je pohltil někdo mnohem silnější; také tím, že v Německu byly dislokovány americké jednotky a především vznikem NATO. NATO bylo hlavní příčinou a je dostačující zárukou, aby mezi sebou evropské státy neválčily.
Navíc je velkým mýtem, že EU eliminuje konfliktní potenciál národních států. Evropeisté se snaží vytvořit nový druh nacionalismu - euronacionalismus, který by se mocensky, ekonomicky i hodnotově vymezoval proti USA. Různé projekty evropské obrany a společné zahraniční politiky, včetně satelitního pozičního systému Galileo, mohou vést až k nové studené válce, tentokrát s USA. Jako alternativu k EU bych viděl Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), které má s EU dohodu o volném obchodu a k hospodářské spolupráci suverénních států bohatě stačí.
Jaké akce vaše organizace plánuje na nejbližší dobu? A co je vlastně náplní jejího fungování?
Naše činnost je úzce spjata s námi asociovanými internetovými časopisy o Evropské unii (EUportal.cz), o islámu (EUrabia.cz) a o české politice (Eportal.cz), na kterých naši členové publikují. Avšak nejsou to naše „vnitrostranické weby“. Publikují tam i osoby ze širokého spektra pravice od libertariánů po hardcore konzervativce, od lidí z think-tanků a novinářů, po politiky. Naší snahou je vytvořit volnou platformu rozličných pravicových směrů, které by spolu co nejšířeji komunikovaly a spolupracovaly, podobně jako se to povedlo za Reagana v Americe. V podobném ohledu nyní připravujeme nový web EUserver.cz, který by shromaždoval informace, ze všech českých a slovenských euroskeptických organizací.
Dále uvažujeme o tom, uspořádáme manifestaci na podporu amerických protiraketových základen v ČR. Občas pořádáme i veřejné diskuse.
Může se u vás líbit třeba studentovi, který nežije jenom politikou?
Studentovi, který nežije jenom politikou, se u nás určitě bude líbit. Ve srovnání s MK jsme relativně malá organizace, takže nějaké frakční boje u nás nehrozí. Jsme tedy kamarádi, kteří spolu rádi zajdou na pivo, na koncert, na střelnici… Rozhodně nejsme banda akademických sucharů, co nemají smysl pro humor a neumí se dobře pobavit.
Kdo má zájem, ať se ozve na: lukas.petrik@euportal.cz <mailto:lukas.petrik@euportal.cz> - předseda MP
Webové stránky: www.pravice.org <http://www.pravice.org/> , www.EUportal.cz <http://www.EUportal.cz/> , www.Eportal.cz <http://www.Eportal.cz/> , www.EUrabia.cz <http://www.EUrabia.cz/>, www.EUserver.cz <http://www.EUserver.cz/> (v přípravě)
Ptal se Jan Šmíd, vyšlo v časopise Agora únor 2007
Lukáš Petříkšéfredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz , předseda o. s. Mladá pravice , redaktor časopisu Portál Osobní stránky
|