Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Martin Říman: Nenecháme ze sebe dělat extremisty



06.02.2009, Hospodářské noviny

Budete si kupovat v nejbližší době auto?

Pokud budu tady na úřadě, tak si nové auto kupovat nebudu, protože mám služební. Ale pokud bych musel odejít, tak si ho samozřejmě rychle koupím.

Ocenil byste šrotovné?

Já bych ho neocenil, protože já nemám auto, které bych mohl do toho šrotu dát.

Takže to, že prosazujete šrotovné, je spíš otázka principu...

Jako že já to prosazuji kvůli sobě? Ne. Já mám starého eskorta z roku 1999, kterého jsem dal synovi, a to je všecko. Podívejte se, noviny, rádia a televize jsou dnes 24 hodin denně plné negativních zpráv. Krize žije vlastním životem a pohybuje se v začarovaném kruhu, kdy špatné zprávy dávají vznik špatným očekáváním, špatná očekávání nemotivují k nákupům, neexistence spotřeby znamená ještě horší čísla a ještě horší články... Všichni víme, že potřebujeme dát ekonomice, lidem a podnikům nějaké pozitivní zprávy, aby se nebáli, šli a nové auto si koupili.


Zaručený recept na takovouhle krizi, kterou nikdo nepamatuje 80 let, samozřejmě neexistuje. I Amerika se děsí, jestli jejích 825 miliard může zabrat. Ale zrovna u šrotovného ministr financí Kalousek říká: Je to mimořádně nákladné a mimořádně neefektivní. Pomůže to maximálně Škodě Mladá Boleslav...

Jestli bude šrotovné mimořádně nákladné, to bude záležet na vládě, kolik na to uvolní peněz. Ten systém je tak jednoduchý, že si vláda může říct: Dáme do toho tolik a tolik miliard a od toho se dají odpočítat všechny další parametry. Kolik lidé na nové auto dostanou, jak dlouho to bude trvat a na jaká auta se bude vztahovat. Takže kolik na to dáme, je věcí politického rozhodnutí.

A kolik musí vláda na šrotovací prémii dát, aby to mělo pro český průmysl nějaký efekt?


Lobbisté v podobě Svazu automobilového průmyslu, a teď myslím celoevropského, ne jen českého, dokonce tvrdí, že šrotovné bude mít pro státní rozpočet pozitivní dopad. Protože když do toho dáte 30 tisíc na jedno auto, tak na zaplacené DPH dostanete do státní kasy více.

Vy s tím souhlasíte?

Na té argumentaci něco je. Protože jestliže to omezíme autem za 400 tisíc korun, tak 19 procent ze 400 tisíc je skoro 80 tisíc korun. Což je příjem státní pokladny. Ale ta úvaha platí jen ve chvíli, pokud by si člověk to auto jinak nekoupil. Pokud by si ho stejně koupil, tak samozřejmě ta úvaha dost silně kulhá. Když se vrátíme k tomu, že nám klesá průmysl a výroba právě v tomto okamžiku, tak to smysl má, protože ten člověk si to auto koupí teď. Nekoupí si ho až za tři roky, což by udělal bez té pobídky. A všichni věříme, že ty tři roky nebude průmysl klesat dvojciferným tempem.

Řekl jste, že by šrotovné mohlo být 30 tisíc. To je váš návrh?


Když jsme to před Vánoci začali diskutovat, tak jsme uvažovali o příspěvku na auto zhruba tisíc eur. Což dneska odpovídá necelým 30 tisícům. Ale třeba v Řecku ten systém nastavili supervýhodně, došlo tam k masivnímu využití šrotovného a výsledkem bylo, že v daném období vylítly prodeje neuvěřitelně vysoko a další tři roky neuvěřitelným způsobem prodeje spadly. To jsou prostě nezamýšlené důsledky sociálního inženýrství. Co si budeme povídat.

Kolik peněz by měla vláda na šrotovné dát?

Určitě to bude v řádech miliard. Konkrétní číslo zatím nemůžu říct, protože to musí vyplynout až z debaty vlády o tom, kolik peněz můžeme dát do zvýšení poptávky.

Pojďme k návrhu na vracení daní živnostníkům, což je vlastně návrat ke tři roky starému programu ODS Živnostenská patnáctka...

Samozřejmě.

Takže v krizi jste si vzpomněli na program?

My na něj myslíme dnem i nocí.

Ale vážně: Jak reálná je tahle možnost?


Měli jsme to v programu a je to i v programovém prohlášení vlády, kam jsme dali, že vláda zváží daňové prázdniny. Program vlády jsme psali ve chvíli, kdy rostla ekonomika o 6,5 procenta. Teď jsme v jiné situaci, kdy je podle mého názoru k zavedení těchto prázdnin mnohem vhodnější doba. Živnostníků je v této zemi asi 900 tisíc, což je už hodně velká skupina, která zatím na reformách nijak zvlášť nevydělala. Když si vezmete nedávné snížení sociálního pojištění, tak na něm vydělali zaměstnanci a zaměstnavatelé a už mnohem méně živnostníci. U nich to snížení pojištění bylo nejnižší.

Takže prosazení daňových prázdnin pro živnostníky je vaší absolutní prioritou?

Podle mě to priorita je.

Kolik by prázdniny stály?


Stály by jednotky miliard. Podobně jako u šrotovného si můžete předem říct, kolik do toho chcete dát, a k tomu dopočítáte všechno ostatní. Nemusí to být prázdniny stoprocentní, ale pouze prázdniny šedesáti-, sedmdesáti-nebo osmdesátiprocentní. Určitě to musíte omezit nějakým stropem. Protože jestli nějaký živnostník daní pět nebo deset milionů, tak je nesmysl mu to odpouštět. Vracení daní je zaměřeno na klempíře a další drobné řemeslníky. Ti nedaní miliony. To znamená, že je to třeba omezit svrchu 100 tisíci nebo 150 tisíci korunami.

A vy byste byl spíš pro stoprocentní daňové prázdniny nebo třeba pro 50procentní?

Pokud bychom vyšli z toho, že to omezíme nějakým stropem, tak by se to osvobození pohybovalo mezi 50 a 80 procenty. Tak, aby se to vešlo zhruba do sedmi miliard.

Ze všech návrhů vlády a NERVu se určitě ještě bude vybírat. Řekněte nám tři návrhy, které podle vás nejvíc zaberou.


Já bych vybral posílení programu panel, šrotovné a daňové prázdniny. A samozřejmě snížení sociálního pojištění.

Daňové prázdniny by se týkaly roku 2007 nebo 2008?

Musí to být už uzavřené daňové období. Takže v úvahu přichází rok 2007.

Sociální demokraté nám včera řekli, že jejich protikrizový balík by stál do 50 miliard. Kolik by stál balík vlády?

To je otázka číslo jedna. Ale platí, že ne každé protikrizové opatření musíme platit ze státního rozpočtu. Třeba šrotovné by se dalo zčásti hradit z fondu životního prostředí. Ať chcete nebo ne, tak je to opatření na ochranu ovzduší. Emise starých aut jsou opravdu vysoké. Stejně tak program panel může být částečně hrazený z fondu bydlení. Zároveň by mohla jít část peněz z mimořádné dividendy ČEZ. Jinak nechci střílet, ale myslím si, že vláda nemůže jít dál než do řádů nějakých 20 nebo 30 miliard. Pokud chce udržet nějakou rozpočtovou disciplínu.

Když se vrátíme do doby před 10 lety, tak jestli bychom si něco nedovedli přestavit, tak že spolu budou vládnout Říman a Bursík. Jak vlastně spolu vycházíte lidsky?

My spolu vycházíme korektně. Na čem se domluvíme, to platí, což je strašně důležité. Samozřejmě, že na sebe narážíme třeba v energetických otázkách. Ale pokud se mě ptáte, jestli by to nebylo lepší s ČSSD, s níž bychom se na jádru shodli, tak v 95 procentech ostatních věcí se shodneme lépe se zelenými.

V ODS koluje takový polovtip, který říká, že Mirek Topolánek by byl vůbec nejradši, kdyby prvním místopředsedou byl Kalousek a druhým místopředsedou Bursík. Nevypovídá to něco o ODS? Ta je přece úplně jiná než v době, kdy jste v ní před 13 lety zahajoval vrcholovou kariéru. Cítíte to taky?


Já myslím, že ODS není jiná. Alespoň co se týče ódéesáckého myšlenkového schématu. Myšlení "starých psů", jako je Říman, Nečas nebo Topolánek, tak to je pořád stejné. Akorát ten svět okolo nás se mění. A člověk musí s okolním světem nějak vycházet, pokud v něm chce žít. My si samozřejmě velmi pevně a přesvědčivě myslíme, že globální oteplování je pitomost. Ale přijet do Bruselu na jakoukoli radu, kde je téma, jak chránit klima s tím, že je to totální hloupost, tak to je asi stejné, jako kdybyste před inkvizičním stolcem před 250 lety řekli, že čarodějnice nejsou. Oni by se s námi vůbec nebavili, protože by byli přesvědčení, že čarodějnice jsou. Rozdíl mezi dneškem a tehdejší dobou je, že tehdy by nás upálili a dneska by se na nás dívali jako na idioty.

Vy jste hlasoval proti vstupu do Evropské unie.

Ano.

Udělal byste to znova?

Ano.

Fakt byste hlasoval i po pěti letech proti vstupu?


Nevidím důvod, proč bych svůj názor změnil. To, co jsem od unie očekával, to se zhruba stalo.

Co nejhoršího se podle vás od vstupu do unie stalo?

Jsme nuceni dělat některé věci, které bychom jinak dělat nemuseli. Například bychom měli v otázkách obnovitelných zdrojů nebo globálního oteplování volnější ruce, než máme teď.

Ale taky jste na kongresu ODS říkal, že není jiná cesta než schválit Lisabonskou smlouvu.


To je to, co jsem říkal před chvílí. Svět je prostě v nějakém stavu a my nejsme páni bozi ani caři, abychom nemuseli svět respektovat. Nemusíme schválit Lisabonskou smlouvu, ale berme na vědomí, že výsledkem toho bude konec této vlády a to, že ODS bude jedno, dvě, ale možná ještě víc volebních období mimo hlavní proud české politiky. Veřejné mínění a Evropa by z ODS udělaly extremistickou stranu, protože Lisabonskou smlouvu odmítají v Evropě jenom malé extremistické strany. Pokud jsme na to připravení, tak do toho pojďme. Ale já jsem přesvědčený, že na to připravení nejsme. Už jsme prostě do Evropské unie jednou vstoupili a musíme se podle toho chovat.

A jak budete hlasovat o Lisabonské smlouvě?

Já už jsem pro ni hlasoval na vládě a neumím si představit, že bych jako loajální člen vlády hlasoval jinak. Navíc platí, že národ není připraven jít proti všem.
(Autor: Petr Vašek)

 
  Přístupy: 7720 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 




Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA