Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually

Sedmička

Ivan Langer

místopředseda ODS, místopředseda PS Ivan Langer, TV Nova, 8.12.2002


Moderátor (Jana Bobošíková):


Znají strany minulost těch, které nabízejí občanům jako možné budoucí prezidenty? A pokud ji znají, informují o ní občany nebo raději mlčí? Komu prospěl sarajevský neboli tzv. sarajevský atentát? Občanům, politikům nebo politickým kariéristům. A posílil pravici nebo naopak posílil komunisty a sociální demokraty? Demonstrovali zemědělci tento týden nadarmo nebo má vláda reálnou šanci v posledních pěti dnech, které zbývají do rozhodujícího kodaňského summitu ještě něco ve prospěch zemědělců vyjednat? I o tom bude dnešní Sedmička. Pozvání přijali místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer a úřadující předseda US - DEU Ivan Pilip. Začněme horkou novinkou. Sociální demokraté včera skončili několikadenní vzrušené hádky a definitivně potvrdili jméno kandidáta své strany do první volby prezidenta republiky. Ústřední výbor ČSSD v souladu s doporučením předsednictva nominoval exministra spravedlnosti Jaroslava Bureše.


Členové ústředního výboru se začali sjíždět do pražského Paláce kultury před devátou hodinou. Nechyběli ani zvažovaní kandidáti na prezidenta. Výjimkou byl Miloš Zeman. Ten dorazil až v poledne a snad jediný nebyl v saku. Delegátům prý přišel zopakovat, že do první volby hlavy státu nastoupit nehodlá.


Miloš Zeman:


V první volbě rozhodně ne a dejte pozor, ať vás neskřípne ten výtah.


Jednání probíhalo za pečlivě střeženými dveřmi. Až po téměř devíti hodinách se novináři dozvěděli výsledek. ČSSD vysílá do prvního souboje o Hrad Jaroslava Bureše.


Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády:


Gratuluji Jaroslavu Burešovi k této nominaci a chci říct jasně, že ČSSD ji myslí vážně.


A to navzdory tomu, že koaliční partneři, US i lidovci, dali včera jasně najevo, že s podporou Bureše nepočítají. Vedení ČSSD doufá, že se jejich názor změní.


Vladimír Špidla (ČSSD), předseda vlády:


Jsem přesvědčen, že v kombinaci s vahou ČSSD a schopností vyjednávat jsou možnosti, které jsou stejně velké jako možnosti kteréhokoliv jiného kandidáta.


Jaroslav Bureš (ČSSD), kandidát na prezidenta:


Kdybych si myslel, že ta reálná šance tu není, tak bych v tento okamžik nepřijal nominaci.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, favoritem vaší strany byl vždy Otakar Motejl. Podpoří US Jaroslava Bureše?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Pana Bureše naše strana nepodpoří. My jsme jako doporučení k volbě prezidenta republiky řekli v zásadě dvě kritéria hodnotící. Jedno bylo, že to má být člověk, který společnost spíše sjednocuje, než rozděluje. A druhým bylo, že by jeho život měl být nějak spojen se snahou změnit systém, který tady byl před rokem 89. Musím říct, že to druhé jsme nějak u pana Bureše nezaznamenali.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře. Pojďme tedy k Otakaru Motejlovi. Někteří vaši senátoři ho dokonce chtějí nyní na prezidenta navrhnout sami. Jak se díváte na fakt, že sociální demokraté, kteří ho vyslali do referenda, a koneckonců i vaše strana, která ho velmi hlasitě podporovala, neinformovala veřejnost o tom, že Otakar Motejl usmrtil nešťastnou náhodou člověka?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


No podívejte se. Každý z nás, ať je nám kolem čtyřiceti nebo kolem sedmdesáti, za svůj život prožije leccos a jistě jsou i lecjaké věci problematické. Ale on, pokud vím, tak z právního pohledu jeho trest byl zahlazen a nešlo o úmyslný trestný čin.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale já zde nehovořím o neúmyslném zabití v případě pana Otakara Motejla ale já se ptám na to, jak se díváte na fakt, že o tom sociální demokraté neinformovali a že vy jste o tom také neinformovali.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já jsem tuto informaci obdržel v tomto týdnu, takže já jsem o tom ani informovat nemohl. Ale je to věc sice na jednu stranu důležitá, na druhou stranu, protože nejde o úmyslný trestný čin, jde o zahlazený trestný čin, po mém soudu nikoliv diskvalifikující.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, co si o tom myslíte vy? Mají znát, řekněme, občané veškerá možná zákoutí minulosti těch, které strany nabízejí na prezidenta republiky?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Určitě ano. Každý máme svoji minulost a je to stejně tak i v případě pana Motejla. Já bych tam rozlišil dvě problematické věci, neboť se ukazuje, že to není muž bez bázně a hany a ty dvě problematické věci jsou jeho účast v těch tzv. rehabilitačních procesech v šedesátých a sedmdesátých letech a druhá věc je ta dopravní nehoda. V případě té dopravní nehody bych byl možná smířlivější, než byste čekala, jakkoli pan Motejl není kandidátem ODS, protože je to neúmyslný trestný čin a to se v životě prostě stát může.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Jistě. Ale má o tom být veřejnost informována nebo ne?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Tak. A vadí mi to, že pan Motejl sám, když přijal kandidaturu na prezidenta, sám o této své části minulosti neinformoval tak, aby si potom každý mohl učinit svůj vlastní soud. Aby věděl, ano, toto se v životě Otakara Motejla stalo a teď si vyhodnotím, na kolik to považuji za diskvalifikující pro výkon veřejné funkce. A já si myslím, že je dokonce škoda, že jsme to nevěděli i jako zákonodárci v okamžiku, když usiloval o funkci ombudsmana, protože funkce prezidenta i ombudsmana jsou funkce veřejné a toto je základní podmínkou, aby člověk věděl maximum informací z minulosti každého, kdo se o takovou funkci uchází.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Já jsem se chtěla zeptat na další věc. Vy podporujete Otakara Motejla a mě by zajímalo, jaké má odborné kvality, které ho odlišují od ostatních prezidentských kandidátů? Např. od Václava Klause, který je kandidátem ODS.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak především předešlu jednu věc, že doktor Motejl je pro nás z těch kandidátů, které jsme ochotni podpořit, ale pořád tady trvá snaha, aby byl vyslán jeden kandidát, která je, řekněme, kandidát koalice. Čili je tady varianta také podporovat Petra Pitharta a ta strategie záleží na dalších jednáních, protože chceme, aby to byl kandidát schůdný a pokud možno se vyhnout několikatýdennímu představení na téma neúspěšné pokusy o volbu prezidenta. Nicméně máte pravdu v tom, že doktor Motejl pro nás přijatelnou osobou je.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Je to kandidát na prezidenta nám nejbližší, tvrdí váš senátor pan Hadrava např.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak je to v pořádku.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře. Ale jaké jsou tedy ty odborné kvality, které ho odlišují od ostatních kandidátů?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já bych řekl, že on je určitě velmi kvalitní právník. Je člověk, který před rokem 89 se tady choval poměrně velmi statečně, obhajoval řadu disidentů i se svými osobními riziky, např. skupinu Plastic People of the Universe v tom známém soudním procesu. Po roce 89 tady prošel řadou funkcí, kdy pomáhal nějak dotvářet tu dnešní podobu státu a naposled má tu zkušenost funkce ministra spravedlnosti a ombudsmana. Takže po mém soudu je to kandidát, který svými odbornými znalostmi určitě patří mezi ty, kteří jsou odpovídající.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Jeho nástupkyně ve funkci nejvyššího soudce Eliška Wagnerová ho ostře kritizovala za nedostatek schopnosti komunikovat s politiky, za věcné chyby v neúspěšné reformě soudnictví a za věcné chyby v přístupu k soudu. Myslíte si, že Otakar Motejl na tomto poli uspěl?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já neznám na politické scéně člověka, který by neměl oponenty a koho by nikdo nekritizoval.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale neuspěl s reformou soudnictví, to přiznejme. To přeci je fakt.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já bych řekl, že se mu část věcí podařila a část věcí nepodařila, tak jako většině politiků v této zemi.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pan místopředseda Langer už tady hovořil nebo naznačil, cosi o činnosti Otakara Motejla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Co o té činnosti víte vy, pane místopředsedo, co o ní víte jako reprezentant strany, která je připravena Otakara Motejla podporovat?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já o ní vím toto. V polovině roku 68 zhruba, čili době, kdy se tady na krátkou dobu měnily poměry, došlo k doplnění soudních senátů o určitý počet mladších, nezkompromitovaných lidí, aby došlo ke změnám v soudnictví. Mezi tyto lidi se dostal i tehdejší advokát doktor Motejl. Potom došlo ke změně politických poměrů. Zejména začíná normalizace v roce 69. On na tomto místě určitou dobu působil. V květnu roku 70 byl z tohoto místa vyhozen zřejmě proto, že nevyhovoval zadáním, které dával normalizační režim.


Moderátor (Jana Bobošíková):


A víte, oni jsou lidé, a jsou to svědci, kteří se se svými názory a ani se svými zápisy z těch soudních jednání vůbec netají, kteří na činnost doktora Motejla z té doby vzpomínají úplně jiným způsobem. My si nyní poslechneme, jak na něj vzpomíná Slavomír Klaban, což je čestný předseda ČSSD a je to také čestný předseda Sdružení domácího odboje a partyzánů.


Slavomír Klaban, čestný předseda ČSSD:


Soudil naše lidi pro velezradu, zbavoval jich rehabilitace, které nabyli v době tzv. Pražského jara a tím se dopouštěl jaksi značné persekuce politických vězňů. Z osobní zkušenosti se to týkalo mých jako nejbližších, zejména tedy otce.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, Slavomír Klaban se nikdy s těmito svými názory netajil a dokládal je, a já to zde mám také, právě těmi rozsudky a odpověďmi Otakara Motejla. Tyto materiály byly veřejné známé. V tisku byly publikovány už v roce 94. Zajímal jste se někdy o tyto, řekněme, rerehabilitační rozhodnutí senátu Nejvyššího soudu, na kterých se podílel i Otakar Motejl?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak ano. Samozřejmě že zejména poté, co se doktor Motejl stal prezidentským kandidátem, takže je nutné se na tuto část jeho životopisu podívat.


Moderátor (Jana Bobošíková):


A co jste z toho vyvodil?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Myslím si, že je ta situace tehdejší poměrně složitá z dnešního pohledu, protože ty rehabilitace začaly vlastně v tom období přelomu let 68 a 69 jako dobíhání ještě Pražského jara. A mělo to stránku věcnou a procesní. Myslím si, že po stránce věcné doktor Motejl určitě patřil mezi ty, kteří je podporovali, ty rehabilitace. Z hlediska čistě formální, právní je jasné, že to mělo i nějaké procesní náležitosti. Čili tam zřejmě vznikl ten pocit lidí jako pan Klaban, kteří jistě tady jsou velmi jinak důvěryhodnými, respektovanými lidmi, ale které mohou být trochu ovlivněny tou složitostí té procesní stránky věci, protože jsem přesvědčen, že doktoru Motejlovi šlo o to, aby ty rehabilitace byly úspěšně dokončeny, ale aby byly dokončeny způsobem, který je právně nenapadnutelný. Mimochodem, kdyby doktor Motejl byl člověk, jak je popisován některými, to znamená člověk, který je přesně výborný vykonavatel normalizačního režimu v tom, aby ty rehabilitace rušil, tak nebyl dva měsíce zhruba po tom, co je tak napadán, od toho soudu vyhozen.


Moderátor (Jana Bobošíková):


No, co si o tom myslíte vy? Máte k tomu nějaké informace?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Jednoduchá věta. Nehoda, to je ten první případ, nehoda se stát může, ale účast na rozhodování soudu a členství v senátu Nejvyššího soudu není nehoda. Já vím, že od té doby uplynula celá řada let a je velmi těžké vynášet tady nějaký příkrý soud, ale myslím si, že je to opět část minulosti, která nebyla dostatečně zveřejněna a objasněna. Myslím, že pan Motejl měl mít sám zájem toto zveřejnit, vyjasnit a spíše jeho takové přešlapování na místě, snaha skrýt to pod stůl, pro mě vede k závěru, že není něco úplně v pořádku.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, jedním z lidí, kteří navrhli Otakara Motejla na ombudsmana, tedy na veřejného ochránce práv, byla i předsedkyně Senátu za ODS Libuše Benešová. Mě by zajímalo, zkoumali nějakým způsobem občanští demokraté tehdy tyto informace, a upozorňuji, ty informace byly od roku 94 veřejné, mohu doložit mnoha články z tisku?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Nezkoumali, alespoň já ne. A víte, můj vztah k instituci zvané ombudsman je zjevný. Já jsem nikdy nesouhlasil s tím, aby takováto instituce zřízena byla a jako poslanec jsem také ombudsmana, tedy pana Motejla, nevolil. Nicméně tady připouštím, že i svým způsobem ODS tehdy, když takovýto návrh padl, si měla lépe prozkoumat minulost kandidáta, který byl nominován. Ale zde musím říct, že to nebyla nominace ODS jako celku, jako instituce, byla to nominace senátorů zvolených za ODS.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, chtěla jsem se ještě zeptat, budou tedy senátoři za vaši strnu nominovat tou skupinou, řekněme deseti podpisů, Otakara Motejla na funkci prezidenta ČR?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


To je spíše otázka strategie pro další postup prezidentských voleb. Naše celostátní vedení jedná zítra, budeme se tam o tom radit, jsou tam zástupci senátního klubu. Budeme dál konzultovat situaci s našimi koaličními partnery. V tuto chvíli víme to, že doktor Bureš není kandidátem, kterého bychom mohli podpořit. Zdá se tedy, že tady není kandidát, který by vycházel z řad současné koalice a měl šanci projít a na to musíme nějak adekvátně reagovat. Ale jaké to bude, o tom se musíme poradit. Nevylučuji ani takovou variantu.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Takže ty skutečnosti, o kterých jsme tady hovořili, ho nediskvalifikují pro vás?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já jsem přesvědčen, že...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Já vám ta fakta mohu tady potom ofotit a veškerá vám dát.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já ta fakta v zásadě znám. Takže pokud se neobjeví nějaké nové skutečnosti nad ty věci, na které jsem tady reagoval, tak toto nemění nic na tom, že pan doktor Motejl, je kandidát, kterého jsme ochotni podpořit. Případně, bude-li to takticky vhodné, i navrhnout.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, vy jste zatím jediná strana, která oficiálně navrhla svého kandidáta na prezidenta. Jaké jsou podle vás reálné šance Václava Klause. Např. víme i to, že US by na Hradě raději viděla i Miloše Zemana než Václava Klause. Takže ten odpor v té Sněmovně a v tom Senátu je poměrně velký. Jaké jsou jeho reálné šance?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Neumím to zhodnotit. V každém případě k té volbě přistupujeme velmi vážně a seriozně a budeme se pokoušet přesvědčit mimo jiné i US, KDU - ČSL i ostatní politické strany, že náš kandidát je nejenom odborník, ale také, když už tady padla ta dvě kritéria ze strany pana místopředsedy Pilipa, tedy i jakési neposkvrněné minulosti, že je to kandidát, který splňuje obě dvě tyto kritéria a že např. US nebrání vůbec nic pro to, aby ho podpořila. Nakolik teď existuje reálná šance, abych to vypočetl nějakými procenty, že Václav Klaus bude zvolen, to neumím upřímně posoudit, ale budem se snažit udělat maximum.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Vylučujete podporu Václavu Klausovi nebo jsou tam někde pootevřená vrátka?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já teda jednak připomenu ta dvě kritéria. Nevím, jestli je pan místopředseda úplně přesně si prostudoval nebo slyšel. To jedno z těch dvou bylo, že to má být osoba, která společnost spíše spojuje, než rozděluje. Tam je asi větší problém pana předsedy Klause. Jinak osobnostně je bezesporu jako člověkem, který je vhodným kandidátem za nějakou politickou stranu. Ale já šanci pro jeho podporu ze strany US nevidím.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Mám obavu, že vlastnost typu spojovat lidi je hodně blízká nějaké šedé myšce, která nikomu nevadí. A mně by velmi vadilo, kdyby pod synonymem slovíčka spojuje, bylo, nikomu nevadí. To by znamenalo, že je zvolen ten, který je většině politiků a české společnosti lhostejný a já si pořád myslím, že na Pražském hradě jako prezident ČR má být výrazná osobnost.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale my za chvilku budeme hovořit o ODS a vy tam také chcete předsedu, který bude spojovat, takže tu vlastnost až tak nezatracujete.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Ano. Nezatracuji vlastnost spojovat, ale pro mne to nesmí být synonymum, že je nevýrazný. To je pro mne důležité. Spojovat může i výrazná osobnost.


Moderátor (Jana Bobošíková):


V ODS to vře. Naostro totiž začal boj o nové vedení strany. Regionální sněmy v těchto dnech rozhodují, koho vyberou jako kandidáty na nového předsedu a možná i budoucího českého premiéra a na místopředsedy ODS. Kongres proběhne příští víkend. Dlouholetý předseda ODS Václav Klaus svou funkci obhajovat nehodlá.


Na nového předsedu ODS může sázet i veřejnost. Bookmakeři dávají největší šance Nečasovi, Němcové a Zahradníkovi. Nejmenší naopak Topolánkovi.


Mirek Topolánek:


Já jsem přesvědčen, že kongres ODS nebudou ani dostihy ani sázková kancelář a že delegáti budou mít tolik rozumu, aby zvolili toho nejlepšího.


Zatím největším překvapením je totální propad dosavadního místopředsedy ODS Miroslava Beneše. Jihočeská organizace ho odmítla znovu do této funkce nominovat a na příště pravděpodobně nebude ani ve vedení strany. Sám Beneš k tomu odmítl cokoli říci.


Juraj Thoma, jihočeský region:


Pan dosavadní místopředseda Beneš nepřesvědčil.


Martin Kocourek, poslanec ODS:


Je to velmi vážný signál pro kongres, kdy skutečně může dojít k tomu, že ODS vedení bude velmi významně obměněno.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, dnes, pár dnů před kongresem, řada předních funkcionářů najednou ví, jak by měla ODS vypadat, co by měla dělat, že by měla být vstřícnější, komunikativnější, vlídnější k médiím, že by měla mít předsedu, který koneckonců bude spojovat. Pan kandidát Nečas má základní teze k budoucímu směřování. Jak vysvětlíte, že recepty na novou ODS předkládají vesměs ti vrcholní politici ODS včetně vás, kteří měli v uplynulé období největší prostor díky svému mandátu k tomu, aby ODS měnili?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Tak možná je to proto, že mají větší přehled o tom, kde problémy ODS jsou a proto se je snaží nejenom popsat, ale předložit také nějaké recepty. Pro mě spíš je důležité to, zda přicházejí s něčím úplně novým anebo zda jejich teze mají nějakou kontinuity, tedy vychází z toho, co dříve dělali. A když už jste zmínila můj materiál a můj program cesta k úspěchu, tak ten je z výrazné většiny na tom, co jsem dělal jako místopředseda ODS směrem dovnitř ODS. Takže já nepřicházím s ničím úplně novým, co jsem předtím za předsedování Václava Klause nedělal.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Já jsem si ten váš materiál přečetla a tam mimo jiné vyzýváte spolustraníky, nebudu ho hodnotit, budu z něj citovat, vyzýváte tam spolustraníky, stanovme si každý sám pro sebe úkol, že v příštím roce přivedeme do ODS alespoň jednoho nového člena. Vy chcete získávat členy tím, že přemluvíte babičky, tetičky nebo sousedy namísto toho, abyste udělali takový program a zvolili tak výrazné politiky, že by se vám lidé do strany hlásili sami?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Podstata je v tom, že členství v politické straně by měla tomu, kdo o to má zájem, něco nabídnout. Mělo by být, a teď se nebojím toho slovíčka, mělo by být sexy. Prostě člověk ví, že stanu-li se členem např. ODS, mám možnost se odborně vzdělávat, mám možnost získávat komunikační schopnosti, mám možnost se setkávat se zajímavými lidmi, mám možnost se účastnit veřejného života, prostě mám možnost docílit něčeho, co je pro mě prospěšné, co mi pomůže, i když nebudu dělat profesionálního politika, pro můj občanský život. A na tom je postaven i ten můj program a ta nabídka toho členství nebo apel na zvýšení počtu členů je také o tom, že čím více máte kvalitních členů, tím větší máte vnitrostranickou konkurenci. A jestli jsme zastánci volného trhu a konkurenčního střetu, potom věřím, že z konkurence a z toho střetu vzniká kvalita.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, já vám přečtu, jak na ten váš sexy návrh reagují vaši spolustraníci. Je to opět z vaší webové stránky. Je to pan Pavel Rodl, který říká, každý přivést jednoho nového člena je sice hezké, ale co se týče sice počtu členů, ale ne, co se týče kvality. Jsem přesvědčen, že bychom se spíš měli dostat do pozice strany, do které chtějí lidé vstupovat. Spousta lidí souhlasí se základními principy našeho programu, bohužel nemohu ztotožnit s našimi tradičními tanečky, jako je obrat o 180 stupňů, úkroky stranou apod. Problém současné ODS se mi nezdá to, co chce řešit váš projekt, ale nečitelnost ODS, nepředvídatelnost chování strany, ryzí účelovost nových kroků nesouvisejících s ideovými principy. Máte pocit, že ten váš člen vidí ten návrh jako sexy?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Tak je to jeden z názorů a kdybyste přečetla moji odpověď na to, tak říkám, že samozřejmě že ten problém, o kterém píše on, je také platný. Ale kladete-li otázku, aby lidé chtěli do ODS vstupovat, tak to musí být v tu chvíli, když my jim máme co nabídnout. Že se jim to, lidově řečeno, vyplatí. A můj projekt vychází z toho, co už tři roky dělám. Prostě snažím se vybudovat systém odborné přípravy vzdělávání tak, aby každému něco přinesl. Jinými slovy to členství musí být přitažlivé. Jinak to potom vede k tomu, že se účelově navyšují počty členů ODS jenom proto, aby někdo převálcoval toho druhého a to je nepochybně nezdravý jev.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Situace není žhavá jenom uvnitř ODS ale také v US. Např. Jan Ruml, zakladatel vaší strany, charakterizuje stranu, kterou vy momentálně řídíte, slovy, cituji, unie vložila veškerou svoji invenci do vzniku Čtyřkoalice. Když se Čtyřkoalice rozpadla, ocitla se unie s holým zadkem na ulici bez sebevědomí s pošramocenou identitou. Teď je na určité křižovatce jak pokračovat dál, aby se opět stala důvěryhodnou. Pane místopředsedo, vy před sebou máte lednové, docela zásadní jednání a z vaší strany se ozývají hlasy, slučme se s ODS, říkám, jsou to jednotlivé hlasy, ozývají se hlasy, vystupme z vlády. Myslíte si, že na tom lednovém jednání zůstanete koaličním partnerem nebo že může dojít odpor proti účasti US ve vládě tak daleko, že US z vlády vystoupí?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já jsem přesvědčen, že US po lednovém shromážděním svém celostátním nevystoupí z vlády. To by byl krok politicky velmi nešťastný, protože by vlastně to bylo rozhodnutí, kdy té straně jde vlastně jenom o svoji pozici. Protože jediným argumentem v lednu může být prostě fakt, že byť převážil názor, že to straně takticky škodí, ale přece vstup do vlády nemůže být řízen jenom tím, jestli to momentálně škodí takticky politické straně, ale také tím, jestli to přinese nějakou stabilitu zemi, jestli se daří prosadit nějak nějaké programové věci. A my si přece uvědomme, jaká byla situace po volbách. Po volbách varianta vlády stran pravého středu nebyla možná, protože dohromady koalice, tedy US, KDU a ODS, mají asi 83 mandátů, čili nedostatečný počet. A byly tedy pouze varianty ČSSD buď s jednou z těch kombinací pravostředových stran, čili buď jako je dnes nebo s ODS, ať už otevřeně nebo skrytě, to je jedno, anebo ČSSD za podpory komunistů. Čili čisté řešení tady nebylo. Takže já se domnívám, že takový závěr tady nebude. Bezesporu existuje ta kritika, ale týká se taky fungování US ve vládě. A tady je jasné, že US musí dávat výrazněji najevo, že jsou věci, které dokáže prosadit, co jsou ty věci, které umí ovlivnit. A v tomhletom se ztotožňuji s těmi kritiky, o tom budeme muset mluvit.


Moderátor (Jana Bobošíková):


A nevadí vám jako pravicovému politikovi fakt, že se socialističtí ministři vůbec netají tím, že při schvalování sociálních zákonů počítají s podporou komunistů? Na kolik je pro vás stravitelné dělat socialistům ve vládě před veřejností alibi, aby mohli tvrdit, my s komunisty nespolupracujeme, bohumínské usnesení platí, a přitom přihlížet jak společně s komunisty schvalují sociální zákony? Na kolik je to pro vás stravitelné?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Prosím vás, jmenujte mi takový zákon, který byl takhle přijat?


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pavel Rychetský mluví o tom, že při schvalování sociálních zákonů, které se chystají, spoléhá ČSSD na podporu komunistů a tudíž nebude tyto zákony označovat hvězdičkami, protože tam nelze spoléhat na podporu US.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak hvězdičkami může označovat zákony každá z těch koaličních stran. A koaliční smlouva hovoří o tom, že v zásadních věcech ti partneři buď budou hlasovat společně anebo ten zákon nebudou prosazovat. Čili tam trochu používáte to, že vždycky vezmete jaksi jednotlivý hlas a zevšeobecníte ho.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Promiňte, vezmu velmi silný hlas. Vicepremiér pro legislativu, se domnívám, že je velmi silný hlas.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Možná že silný, ale přesto nikoli oficiální, protože oficiální je to, co je ve smlouvách a tam je to, že partneři musí o zásadních věcech hlasovat společně anebo je nebudou prosazovat.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale tam je také to, že všichni něco podpoří a Hana Marvanová vůbec nehlasovala a koaliční smlouva trvá dál.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Proto si také vezměme spíš konkrétní příklad. Jestli se něco takového stalo ve smyslu toho, že by ČSSD něco nepřijatelného protlačila s komunisty. Za ten půlrok vlády se to nestalo. Problém Hany Marvanové je problém složitý, problém trošku z jiného soudku našich vnitřních diskusí.


Moderátor (Jana Bobošíková):


V těchto dnech je to pět let, co proběhl tzv. sarajevský atentát. Pane místopředsedo, máte pocit, že tyto události přinesly posílení pravice a kultivaci politické scény tak, jak to tehdy bylo některými protagonisty těch událostí, kterým někdo říká sarajevský atentát, jiní tomu říkají vystoupení z koalice, těch názvů je zde mnoho, určitě se na něm neshodnete. Máte pocit, že to zkultivovalo pravici tak, jak to bylo prezentováno občanů a tzv. zeslušnilo politiku?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Sarajevo rozhodně české pravici neprospělo. Naopak českou pravici výrazně oslabilo, roztříštilo ji a otevřelo dveře dokořán jak komunistů, tak také socialistům a ve své podstatě Sarajevo vedlo i k opoziční smlouvě, vedlo i k tomu, že teď máme levicovou vládu a US, aniž bych se chtěl plést do jejích vnitřních záležitostí, prostě nevím kudy kam. Jednou nohou sedí na levicové židli, druhou nohou jakoby se snaží pořád dosáhnout někam doprava. Pro mě ale v podstatě Sarajevo znamená jednu věc, je to krok, se kterým jsem se já nikdy nedokázal vnitřně smířit, resp. pro mě zůstává stále nepřijatelným. A čas ukázal, že veškeré jeho důsledky jsou maximálně škodlivé, že se koneckonců i obrací vůči těm, kteří ho spustili.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Jak hodnotíte s odstupem času události před pěti lety? Jenom musím připomenout, že US je nyní pod hranicí volitelnosti do Poslanecké sněmovny, alespoň podle preferencí, a že jste v jedné vládě s ČSSD. Jak je hodnotíte?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Jistě. Přesto jsme stranou, která je v parlamentu, která má druhý nejsilnější klub v Senátu atd. Takže to, co se stalo, je, že US tady vznikla bezesporu to nebyla náhoda a byl to výsledek tehdejší celkové situace. Tady i díky poměrně obratné propagandě zejména ze strany ODS se tady ustálil tento název a taky určitý příběh zjednodušený, který opomíjí tu situaci, která k těm událostem v listopadu 97 vedla. Začalo to na jaře významnou ekonomickou krizí, která ukázala, že problémy...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Počkejte. Nemluvte až tak o propagandě ODS a vzpomeňte si média té doby. Tehdy se vysílaly zcela speciální zpravodajské pořady, kdy prostě v Událostech jste seděl vy a tam jste měl obrovský prostor na to, abyste vysvětloval ty pohnutky, které vás k tomu vedly. Mě spíš dneska zajímá, jestli si myslíte, že ty události, na jejichž interpretaci se neshodnete, posílily českou pravici?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Takže ta ekonomická krize byla velmi hluboká. Byla tam situace s finančními skandály, která odstartovala vše jako závěrečná rozbuška, plus velmi nestabilní situace v koalici. Samozřejmě že ty události potom tu pravici neposílily, ale podíl na tom měli všichni zúčastnění. Např. to, že to vedení ODS zvolené na poděbradském sjezdu místo aby jevilo ochotu o té hluboké krizi diskutovat, tak vyzvalo všechny ty, kteří nesouhlasí s novým vedením, aby stranu opustili. Na to už jsi zapomněl, Ivane? Aby stranu opustili, zahájili boj, který byl veden zejména proti US. A mimochodem, přece začátek toho, že ty pravicové strany spolupracovaly se stranami levicovými ve jménu toho vytlačit toho soupeře, přece bylo zahájeno tzv. opoziční smlouvou, protože my jsme dneska neměli možnost vytvořit pravostředovou vládu, ale ODS v roce 98 po volbách ji měla, protože strany pravého středu tehdy měly 102 hlasů po volbách. A přesto vznikla opoziční smlouva a Miloši Zemanovi se otevřela cesta do Strakovy akademie.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Chcete reagovat?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


To je samozřejmě věc, se kterou já se nemohu ztotožnit. Prostě ten kdo zahájil boj proti komu, je zjevné. Byla to US, která se neustále vymezovala proti ODS. Vymezovala se tak dlouho, až se sama dostala téměř dostala na pokraj své vlastní existence. Ale zpátky k té podstatě Sarajeva. Prostě můžete mít spoustu sporů, nesouhlasných názorů uvnitř jedné politické strany, ale nedá se to řešit takovýmto způsobem a pro mě je stále podstata Sarajeva jako pro zásadového člověka nepřijatelná. Nicméně vidím pozitiva i negativa. Prostě ukázalo se, že život nejsou jenom výhry ale i prohry a že i to, co se jeví jako prohra, pokud člověk trvá na tom, aby si zachoval svoji tvář, může být z dlouhodobého hlediska výhrou. Nakolik to prospěje pravici... Mám návrh. Jestli tedy mluvíme o spojení pravice a spolupráce pravice, má US teďka možnost udělat jasný a konkrétní krok. V tuto chvíli je jediný pravicový kandidát na post prezidenta republiky. Potom bych viděl jako tento krok, signální krok ke spolupráci pravice v tom, že US podpoří Václav Klause na post prezidenta republiky.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Co odpovíte? Budete opakovat, o čem jste hovořil před chvílí, že je to pro vás nepřijatelné?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já myslím, že pan místopředseda si jakoby nezaregistroval, co se od toho roku 97 stalo a já myslím, že kdybychom si hodně detailně zavzpomínali na ty události, že jeho postoje tehdy také byly trošku méně jednoznačné, než jsou teďka. Ale k tomu se nechci vracet.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Tak to teda ani náhodou. A to bysme šli přesně do detailů a dokázali bychom si vypovědět, jak se kdo choval.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Chápu, že máš týden před sjezdem, a nechci se k tomu vracet, ale každopádně ta situace je dneska taková, že se tady vytvořily spíše dva bloky, které jsou charakterizovány trošku jinak, než čistě rozdělení levopravým. A ten jeden blok byl velmi úzce vázán na období té tzv. opoziční smlouvy, mocensky atd. A proto my jsme také po volbách dali přednost té alternativě spolupracovat s tou částí dnešního vedení ČSSD, která sice může být programově o něco více nalevo než ryze pragmatický a programově jako daleko méně zakotvený Miloš Zeman, ale která přece jenom se tady daleko víc dává šanci na snahu o odstranění některých problémů, kterými je ta země jaksi sužována. A já si myslím, že v tomhletom ta šance tady stále existuje. Jestli dojde k vnitřními vývoji v ODS? Jistěže rozumným nějakým směřováním středně a dlouhodobým je, aby ty strany na pravém středu dokázaly spolupracovat. Určitě ano. Ale bude to potřebovat určitý vývoj asi v obou těch stranách a asi rozumnější, vstřícnější návrhy než podpora Václava Klause na prezidenta republiky, protože i on symbolizuje to ohromné rozdělení, ke kterému na pravici došlo.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Já musím zareagovat na tu připomínku sarajevských dnů. Já jsem taky mohl jako celá řada dalších naskočit na tu vlnu, která slibovala vynesení někam do vládních výšin a prostě jsem to neudělal a nikdy bych to neudělal. A jestli to mám zjednodušit. Já myslím, že je zjevné, že se ukázalo v Sarajevu, že není Ivan jako Ivan.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Ale Ivane, nepodsouvej tady mně cíle toho na tom získat nějaké mocenské pozice. Já jsem v tu dobu byl druhý nejvlivnější muž v ODS. Měl jsem být místopředsedou vlády. Snahou bylo zachránit tu situaci v zemi. Bohužel se to nepovedlo. To je pravda.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ve středu Praha zažila největší demonstraci za poslední dva roky. Přes deset tisíc zemědělců doslova oblehlo Ministerstvo zemědělství. Chtěli tak vyjádřit svůj nesouhlas s postupem ČR při vyjednávání o podmínkách vstupu do EU.


Před Palasovým úřadem protestovalo od rána několik tisíc zemědělců.


Neuveden:


Vždyť nás chtějí prodat. Chtějí nás vyloženě prodat, aby nás EU zlikvidovala.


Skandováním Teličko, dotací je maličko, chceme rovnoprávnost v EU apod., se zemědělci dožadovali vystoupení ministra. Ten mezi ně ale odmítl přijít.


Jaroslav Palas, ministr zemědělství:


Já jsem jednal s představiteli zemědělců. Já si myslím, že to je dostatečné.


Ke konkrétním závěrům ale nedošlo. To už zemědělci nevydrželi. Vyslali jeho vchod částí slizně. Nechyběl hnůj, brambory a sláma, kterou zapalovali. Potom začali házet vajíčka a rozbíjet okna.


Jaroslav Palas, ministr zemědělství:


Samozřejmě ten úklid bude něco stát. Bude to na úkor dotací zemědělcům.


Demonstrace skončila okolo poledne na Václavském náměstí. Většina demonstrantů zabalila transparenty a začal čas procházky po Praze a nákupů na Vánoce.


Neuveden:


Na Ježíška nemáme, protože máme nejnižší platy z celé naší společnosti. Ale my si něco pořídíme, ale bude to skromný.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Podle ministra zemědělství Palase byla demonstrace sice nepřiměřeně agresivní, ale oprávněná. Hlavní vyjednavač Telička považuje protesty českých zemědělců za podporu vyjednávání, podle ministra zahraničí Svobody akce zemědělců připomněly citlivost této otázky a mají proto svůj smysl. Jak hodnotíte vyjednávací schopnosti vlády, jestliže po dlouholetém vyjednávání vstupních podmínek se doslova pár dnů před ukončením vyjednávání dovolává pomoci zemědělců v podobě demonstrací?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já bych to neformuloval, že se dovolává pomoci. Já bych to vnímal takto, že EU...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Vyjednavač Telička považuje protesty za podporu vyjednávání.


Jaroslav Palas, ministr zemědělství:


Takže EU musí si uvědomit, že i když ČR je zemí, kde v evropském srovnání pracuje, zejména z těch kandidátských zemí, prakticky nejnižší počet lidí, i na poměry EU poměrně málo, tak že přesto je to téma, které není možné tak jednoduše uzavřít. V tomhletom smyslu chápu vyjádření pana Teličky a dalších. Protože ta jednání jsou složitá a ten náš vyjednávací prostor tam není nekonečný, takže i ten argument pro vyjednavače, podívejte se, zemědělci jako také na nás vyvíjejí tlak, je jako určitě použitelný.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře. A jak tedy hodnotíte ty vyjednávací schopnosti vlády. Myslíte si, že vyjednávala dobře nebo uzavřít. V tomhletom smyslu chápu vyjádření pana Teličky a dalších. Protože ta jednání jsou složitá a ten náš vyjednávací prostor tam není nekonečný, takže i ten argument pro vyjednavače, podívejte se, zemědělci jako také na nás vyvíjejí tlak, je jako určitě použitelný.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře. A jak tedy hodnotíte ty vyjednávací schopnosti vlády. Myslíte si, že vyjednávala dobře nebo že třeba něco opomněla nebo že třeba něco zanedbala nebo že udělala maximum? Co myslíte? Jednou větou.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Jednou větou to říct nejde už z toho důvodu, že přece nastavení naší pozice na zemědělském trhu evropském je dáno celými minulými dvanácti lety a nejen tím.


Moderátor.


Jistě. Ale já předpokládám, že vy jako bývalý ministr financí a jako člověk, který se velmi vyzná v ekonomické problematice, který hovoří několika jazyky a o tu problematiku se zajímá, tak má nějaký názor na to vyjednávání.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já bych řekl, vyjednali něco, co je na hranici vyjednatelného.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Myslím, že se musíme rozhodnout, čí zájmy budeme obhajovat. Zda zájmy ČR v EU nebo zájmy EU v ČR. A já samozřejmě musím ten problém vidět nejprve obecně a potom v té reálné podobě.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ano. Ale ten dotaz zněl, jak hodnotíte vyjednávací schopnosti vlády?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Velmi nízce. Myslím si, že vláda velmi natírá tu budoucnost na růžovo a teď na poslední chvíli se ukazuje, že ta budoucnost není tak růžová. Ten problém má opravdu teoretickou a praktickou rovinu. Teoretická - já jako liberálně konzervativní politik bych si samozřejmě představoval nejlepší tezi, proč kupovat dražší zboží, když ho můžeme kupovat levnější, proč dávat dotace, které vedou de facto k tomu, že to zboží je dražší? Nicméně realita v EU je jasná a já mám obavu, že pokud přistoupíme na podmínky EU, tak za dva roky, až by měly narůstat jaksi ty dotace a podpora a vyrovnávat se, tak za dva roky už nebude co vyrovnávat a co dotovat, protože české zemědělství už nebude existovat.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Co řeknete na takovou tezi? Bude existovat, nebo ne?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Ale tak zemědělství určitě bude existovat.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ano. Ale bude ho méně?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já myslím, že určitý útlum v zemědělství asi bude muset nastat ve všech evropských zemích.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale hovořme nyní o ČR.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


O ČR platí dvě věci. Zaprvé obecně, bez ohledu na vliv vstupu do EU, je situace zemědělců špatná. Tento rok byl pro ně mimořádně špatný. Silný pokles výkupních cen, náklady rostoucí a samozřejmě že to má dopady na zemědělce. O tom není sporu. Druhá otázka ale je, jestli se to zhorší po vstupu do EU. Já jsem přesvědčen, že nezhorší. Protože i ty nižší finanční dotace jsou přece jenom nějaké dotace. Pokud jde o kvóty, podařilo se vyjednat situaci, která, já bych řekl, je přiměřená našim produkčním kapacitám a samozřejmě že musí být snaha vyjednat ještě něco navíc, ale není možné říci, že by vstupem do EU se měla nějak dramaticky zhoršit situace oproti dnešku. Navíc na to musí pochopitelně reagovat i ta vlastní rozpočtová politika státu. A jenom si připomeňme, že v návrhu rozpočtu na příští rok je 14,5 miliardy korun. Čili 1450 korun každý občan ČR přispěje na dotace zemědělství. Plus jsou tam ještě některé další fondy. Čili ono to stojí peníze i všechny občany a musí se udělat rovnováha mezi těmito zájmy.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Budou na tom podle vás zemědělci nějak, řekněme, rapidně hůř, nebo budou stejně?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Nevím, jestli rapidně. Já si nemyslím, že ten problém nastane skokově, že se to propadne, ale to, že ten vztah a postavení bude výrazně nerovnoprávné, že naši zemědělci budou mít podstatně slabší pozici, tak to je zjevné. A proto já si kladu otázku, zda za ty dva roky, kdy se mají dotace narovnávat, zda vůbec bude komu zde narovnávat. Ale vedle toho platí ta úvaha, zemědělci, to je jedna část problému, druhá věc je také spotřebitelé, daňoví poplatníci a to zde bylo zmíněno. 14 miliard dotací ročně je obrovská částka a ptejme se, nakolik je smysluplně vynakládaná či nikoliv. To musím říct zase na straně druhé. Prostě není možné jenom říkat, ochraňujme za každou cenu, musíme se ptát, co to přinese každému člověku.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ono ten vstup do vstup do EU má samozřejmě nejen rovinu ekonomickou, o které nyní hovoříme, ale také rovinu politickou.


Česká republika by mohla ještě před svým vstupem do EU učinit směrem k Německu usmiřovací gesto, zřejmě na úrovni prohlášení vlády. Po schůzce s předsedou Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndtem Posseltem to řekl místopředseda Senátu Jan Ruml. Reagoval tak na rezoluci Evropského parlamentu, který vyjádřil názor, že Benešovy dekrety nejsou překážkou našeho vstupu do EU. Nicméně by bylo žádoucí, aby česká strana učinila politické gesto politování. Většina českých politiků ale podobné gesto odmítá.


České gesto vůči Německu v souvislosti s odsunem sudetských Němců a Benešovými dekrety by podle Jana Rumla mělo být dostatečně široké a mělo by přijít ještě před naším vstupem do EU. Ta sama v rezoluci Evropského parlamentu minulý týden řekla, že takové gesto je z české strany žádoucí.


Jan Ruml (US - DEU), místopředseda Senátu:


To gesto by se mohlo odehrát v rovině jakéhosi prohlášení. Já předpokládám, že to bude gesto české vlády.


Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení:


To je záležitost české strany rozhodovat o takovém gestu.


Mirek Topolánek (ODS), předseda senátorského klubu:


To že Jan Ruml bez toho, že by měl jakýkoliv mandát, o tom vyjednává, je pro mě naprosto nepřijatelné. To je na velkou diskusi na úrovni exekutivy parlamentu.


Někteří politici by ale raději přivítali celoevropskou deklaraci, která by události 2. světové války a následujících let celkově zhodnotila.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Jan Ruml tvrdí, že při diskusích se sudetskými Němci nejde o Benešovy dekrety ani o majetky a že se zajímá o lidský a morální rozměr tématu. Není to naivní hodnocení, když víme, že např. rakouský landsmanšaft podporuje individuální žaloby vůči ČR?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


No použiji-li slovo naivní, tak je to velmi vlídné hodnocení toho, co pan Rum udělal a já jsem prostě z toho velmi konsternován. A jenom si kladu otázku, co tím Jan Ruml sleduje.


Moderátor (Jana Bobošíková):


A jak si vysvětlujete krok, vy se usmíváte, jak si vysvětlujete...


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já se usmívám tomu, co teď řekl Ivan Langer.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Tak to okomentujte.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


A co tím sleduje podle tebe? Chce vydat pohraničí nebo...? Jako to, co tady říkáš, je pokračování v té strategii národovecké předvolební kampaně a to přece musí tady jednou skončit.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


To může skončit za situace, kdy ze strany Sudetoněmeckého landsmanšaftu nebudou znovu a znovu zaznívat požadavky na vrácení majetku. A to je ten problém. A já jsem přesvědčený o tom, že jakékoli smířlivé gesto v tuto chvíli bude znamenat nebo bude interpretováno jako projev slabosti a otvírání dveří těmto skutečným požadavkům. Já prostě nevěřím panu Posseltovi a velmi se divím tomu, že pan Ruml s ním, jako místopředseda Senátu, oficiálně jedná.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Nevím, jestli s ním jedná oficiálně. Nevím, jak to rozpoznat. Ale pan Posselt je člen Evropského parlamentu. Řada z nás se s ním při různých příležitostech setkala, protože není občan z ulice.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale my jsme právě slyšeli, pane místopředsedo, že to gesto, jak Jan Ruml říká, že to gesto by se mohlo odehrát v rovině jakéhosi prohlášení. Já předpokládám, že to bude gesto české vlády. Znamená to, že se na úrovni vládní koalice o něčem podobném jednalo?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Na úrovni vládní koalice se o ničem podobném nejednalo. Ale já bych považoval za rozumné, kdyby se otázka vztahů k Rakousku a Německu také projednala i na této úrovni. A mimochodem nikoli jen vládní, protože to by skutečně mělo být širší. Tady by měla být širší shoda politických stran.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře. A váš názor?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Můj názor je, že Německo a Rakousko jsou významnými zeměmi v EU, že budou našimi sousedy na věky věků a že máme usilovat o to, abychom měli rozumné vztahy. My musíme na jednu stranu říct, že jsou záležitosti, o kterých se jednat nebude, nemá a že nepřipadají v úvahu. To jsou samozřejmě otázky majetkové a to jsou otázky hranic. Mimochodem, pokud jde o otázky majetkové, nedělejme zase na lidi strašení. Nikdy ani v historii polistopadové v těch restitucích naturálních, nikdy, když už vlastníkem byla soukromá osoba, tak se nikdy nic nevydávalo, nikdy se nikomu nesebral dům a nedal se restituentovi. Tak to přeci nikdy nebylo. Ale obecně majetkové věci jsou uzavřená záležitost. Otázky hranic jsou uzavřená záležitost. Na druhé straně víme, že odsun a všechny okolnosti, které ho doprovázely, byly záležitostí, která byla dána 2. světovou válkou, atmosférou jednoznačně zaviněnou Německem, o tom není sporu. Ale že to je řešení, které bylo možné tehdy, ale které přece jenom není standardním řešením mezi národních vztahů. A k tomu by ČR měla říct něco v tom smyslu, že toto si uvědomuje a nicméně že historické následky, to znamená majetkové, hranic a všechny další, že samozřejmě trvají, o těch že nikdy nemůže být sporu. A já myslím, že hledat prostor někde v tomto rozsahu, že tady být může. Ostatně i ta česko-německá deklarace, kterou uzavírala ještě vláda Klausova, přece v tomto směru se pohybuje.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Já samozřejmě souhlasím s tím, aby ČR měla, tak jak zde bylo řečeno, rozumné vztahy s Rakouskem a s Německem. Jsem také připraven pro jakékoli jednání, ale výhradně a pouze jasného stanoviska Sudetoněmeckého landsmanšaftu, že se vzdává jakýchkoli majetkových nároků vůči ČR a občanům ČR. To si myslím, že je ten základní krok, ve kterém potom budu mít jistotu, že nepootevíráme dvířka něčemu, čeho já se velmi bojím.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Ale aby se někomu tohle mohlo přetlumočit, tak už jenom k tomu je nutné s těmi lidmi občas jednat a občas mluvit. Mimochodem, je jasné, že i v těch krajanských sdruženích to není jednotný proud. Tam jsou také umírněnější, rozumnější lidí a jsou tam lidé, kteří si představují, že dostanou majetky zpátky. Ano. Těm je třeba říci, bohužel nedostanete, na to zapomeňte.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Já myslím, že kdo chce slyšet toto stanovisko, žádné majetkové záležitosti se otvírat nebudou, je dostatečně jasné a zaznělo směrem do zahraničí. Nicméně ta odezva je stále nulová.


Moderátor.


No já tady možná trochu problém vidím. Já uvedu některá fakta. Sudetští Němci žijící v Rakousku podnikli nedávno velkou informační kampaň. Vyšli do ulic, aby připomněli, že za svůj domov považují ČR. Upozornili na to, že při komunálních volbách v ČR chyběly více než dva miliony jejich hlasů a jejich představitelé tvrdí, že by sudetští Němci z dnešního politického pohledu volili zřejmě US a možná ČSSD. Poslechněme si telefonát.


Alfréd Becker, místopředseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku:


Dneska to vypadá tak, že bysme tam byli ještě dneska, tak komunismus by určitě nehrál tu roli, kterou dneska má. Ty lidi vidí v té straně, že nemusí vrátit ten německej majetek. Sociální demokracie by byla pro nás volebná, nebo jak se to říká, že by jsme to mohli volit, ale ta strana pana Rumla by byla asi nejsilnější strana pro naše voliče.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Takže pane místopředsedo, čím, řekněme, vysvětlíte onu náklonnost zástupce rakouského landsmanšaftu k US, když říká, komunisty bychom rozhodně nevolili, protože ti by nám nevrátili ten majetek a přímo hovoří o Unii svobody, že to by pro ně byla strana, kterou by eventuelně volit chtěli a přímo ji vyzdvihuje. Jaké pro to máte vysvětlení?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


No tak to jste se měli zeptat v dalším rozhovoru toho pána, protože já ho neznám, nikdy jsem ho neviděl. Ale já bych řekl, že tady to ukazuje jednu věc. Že prostě i ti reprezentanti na druhé straně chtějí mít pocit, že někdo je ochoten se aspoň bavit.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale nemohou u vás získat pocit, že jste ochotni se bavit o majetku?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Ale myslím, že jsem tady hovořil naprosto jasně v tomto směru. A na druhou stranu zase všimněme si oficiálních dokumentů Ministerstva zahraničí. To také hovoří o tom, že je důležité, aby se rozšiřovaly vztahy na všech možných úrovních, politických, občanský, sportovní, kulturní, abychom se co nejvíc snažili dostat ty vztahy, přece jenom teďka zase trošku rozjitřené po těch povolebních kampaních na obou stranách nebo na všech třech stranách, abychom je dostali zpátky do normální podoby. A já myslím, že to je důležité. Podívejte to, že to není tak dramatické problém, to přece ukazuje Rakousko. Já jsem se obával, že se to stane významným tématem předvolebním. Haiderova strana to hrála okrajově a je vidět, že se díky tomu, že dříve to hrála jako nejsilnější kartu, nestala stranou, která by nějak výrazně uspěla. V Německu po volbách v podstatě to okamžitě zmizelo ze stránek novin. Prostě to byla jistá karta do voleb. U nás taky to do jisté míry zmizelo ze stránek novin. A to dává šanci na taková klidná věcná setkávání, kdy si lidé nebudou jaksi předem něco podsunovat, kdy tady jako zakopeme toho strašáka revanšismu, vymezíme jasně hranice a otevřeme prostor k tomu, aby ty vzájemné vztahy byly co nejlepší. Že pořád zůstanou na obou stranách mimochodem, nejenom na Německé, nějaké radikální skupiny, které budou mít jaksi k sobě velmi silné antipatie nebo to na straně německé či rakouské budou chtít budou chtít věci, které jsou nepřijatelné, to tak bude. No ale musí vědět, kde jsou ty hranice.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Já svůj názor na tu věc neměním. Pro mě je naprosto zjevný.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Senát má opět kompletní nové vedení. V čele horní komory zůstane dál lidovec Petr Pithart. Senátoři si na své první schůzi v novém povolebním složení zvolili i čtyři místopředsedy. Žádné překvapení se nekonalo. Vše proběhlo hladce, podle předběžných dohod.


Petr Pithart prošel bez problémů hned v prvním kole. V tajné volbě dostal rovných 50 z 81 hlasů. Podpořila ho vládní koalice a zřejmě i někteří nezávislí senátoři. Pithart byl nakonec jediným uchazečem o předsednický post. ODS svou kandidátku, Dagmar Lastoveckou, stáhla.


Mirek Topolánek, senátor ODS:


Nemáme šanci prosadit svého kandidáta.


Senátoři také rozhodovali o tom, jestli se zvýší počet místopředsedů ze tří na čtyři. Někteří byli proti.


Richard Falbr, senátor ČSSD:


Zbytečně moc lidí, zbytečně moc peněz.


Většina je ale přehlasovala. Do místopředsednických křesel byli nakonec zvoleni Jan Ruml, Mirek Topolánek, Přemysl Sobotka a Ladislav Svoboda. Všichni v prvním kole.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, po senátních volbách, ve kterých vaše strana uspěla, se v ODS takřka unisono ozýval vítězný pokřik. Jsme nejsilnějším klubem, budeme chtít obsadit funkci předsedy Senátu. Z řad lidovců, kteří propadli, naopak znělo, debakl, neúspěch, porážka. Faktický výsledek je ten, že lidovci mají předsedu Senátu a ODS se ani nepokusila křeslo obsadit. Znamená to, že ODS je na rozdíl od lidovců v praxi úplně neschopná proměnit hlasy voličů v reálnou politickou moc?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Teď jste mě dostala do velmi složité situace, protože já jsem po volbách řekl své přání a představu, že si dokáži představit a velmi rád bych viděl v čele Senátu paní Dagmar Lastoveckou. Nicméně to vyjednávání vedli senátoři sami a vedení ODS jim do toho vůbec žádným způsobem nezasahovalo. Takže já jsem zklamaný, to přiznávám, ale musím respektovat vyjednávací schopnosti našich senátorů a možnosti, které v Senátu v tu chvíli existovaly a existují.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Jsme výrazně nejsilnější klub, máme téměř povinnost toho předsedu nominovat a samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom získali těch potřebných 41 hlasů. Tak to tvrdil předseda senátorů za ODS Topolánek těsně po senátních volbách. Pak klub nikoho nenominoval s tím, že ODS nemá šanci svého kandidáta prosadit. Myslíte si, že vzdát se dopředu bez boje, že to je dobrá kvalifikace pro budoucího předsedu ODS? Už tady jeden takový kandidát byl, že jo? Protože senátor Topolánek, to je přeci jeden z těch, kteří se ucházejí o to, aby vedli v následujících letech ODS. Je to dobrá kvalifikace?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Ten, kdo se vzdává bez boje, nemá v politice co pohledávat. A já říkám, že je lepší čestně prohrát, než z boje utéci. A to je i krédo, kterým se já v životě řídím. Nevím, jestli se to dá takto interpretovat, že se vzdali boje, že stáhli kaťata a utekli pryč, ale...


Moderátor (Jana Bobošíková):


No z těch výroků si myslím, že je to naprosto jasné.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Víte, já neumím přesně posoudit, jaká byla ta realita a skutečně ty možnosti na úspěch při obsazování postu předsedy Senátu. Teď musím jenom pokrčit rameny a říci, respektuji to, akceptuji to. Naši senátoři jsou nepochybně lidé moudří, životem zkušení a asi věděli, co dělali. Mě lidsky to mrzí, protože jsem si říkal, že žena v politice, Dagmar Lastovecká jako předsedkyně Senátu, to by bylo velmi dobré.


Moderátor (Jana Bobošíková):


A nemrzí vás lidsky, pane místopředsedo, také to, že byl vytvořen další post místopředsedy Senátu, který obsadila právě ODS a který, co si budeme říkat, znamená 120 tisíc měsíčně z peněz daňových poplatníků, k tomu auto s majáčkem, k tomu kanceláře.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Bez majáčku.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Dobře, bez majáčku. Chudák pan místopředseda. Myslíte si, že jako je to dobře?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Já můžu vycházet z toho, co ODS prosazovala v Poslanecké sněmovně.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Vy jste místopředsedou té strany, takže neházejme všechno na senátorský klub.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Víte, že my jsme byli zastánci toho, aby dvousetčlenná Poslanecká sněmovna měla maximálně tři místopředsedy. Neprosadilo se to. Bylo jich pět. Potom, co US vyštípala Hanu Marvanovou, tak jsou čtyři.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Hana Marvanová, pokud vím, sama rezignovala.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


No dobře. To se tak říká v politice. Ale přiznám se, že čtyři místopředsedové na 81 senátorů se mi zdá příliš.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Neboli senátní klub si v rozporu s hlasy vedení ODS v podstatě dělá...


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Ne. Vedení ODS o tomto nijak nehlasovalo. To v žádném případě.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ale říkalo po volbách, že bude nominovat svého člena na předsedu Senátu, což se nestalo.


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Ano. Ale respektujeme autonomii senátního klubu, který se rozhodl tímto způsobem, který, říkám, mě lidsky mrzí, protože jsem chtěl a přál si, aby paní Lastovecká byla předsedkyní Senátu. Vyhodnotili to jinak, výsledek je takový.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Vaší straně současný předseda Senátu Petr Pithart v čele Senátu vyhovuje. Do čela Senátu ho vaše strana podpořila. Pane místopředsedo, jak jde podpora Petru Pithartovi, bývalému členovi KSČ, dohromady s tím, že vaše stanovy, stanovy US, zakazují kandidovat do parlamentu bývalým komunistům? Jak to, že bývalí komunisté nesmějí na vaše kandidátky, a přitom bývalého komunistu vaše strana podpoří do čela Senátu?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já respektuju naše stanovy, protože byly za určitých okolností schváleny.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Já je tady mám. Mohu je přečíst.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Já to vím, že to tam je, samozřejmě. A taky bych ale řekl, že tato věc, kterou jsme použili na parlament a díky tomu bylo několik lidí vyškrtnuto z kandidátek, že v tom plošném použití má určitou nevýhodu. Má to nevýhodu třeba v tom, že nedovolí rozlišit, jestli někdo...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Promiňte. Pro vás je volba druhého nejvyššího ústavního činitele plošné použití stanov?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Neumožní to rozlišit, jestli ten člověk byl chvilku v KSČ třeba v šedesátých letech a pak to svým následujícím životem velmi výrazně odčinil, mohu-li to tak říci, anebo jestli někdo třeba nebyl ve straně a to jenom proto, že ho tam nestačili vzít nebo proto, že ho tam ani nevzali. A případ toho Petra Pitharta, který pro nás samozřejmě je vážnou věcí, protože je to druhý nejvyšší ústavní činitel, je právě ten případ, kdy v tom individuálním posouzení je zjevné, že Petr Pithart byl sice v KSČ, byl tam ovšem v době, která přece jenom dávala nějakou šanci na to, že se ten režim tehdejší bude nějakým směrem posunovat, což skončilo v roce 68 v srpnu nebo normalizací. Ale potom v následujících dvaceti letech prokázal jaksi velkou odvahu a velmi si myslím, že přesvědčil o tom, že tohleto jisté selhání dostatečně napravil a prokázal, že to je velká osobnost.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Pane místopředsedo, podle vašich slov jste měli v senátních volbách problém s tím podpořit sociálního demokrata Štěcha, protože kandidoval proti politickému vězni a disidentovi Janu Litomiském. Petr Pithart tento problém neměl a Milana Štěcha proti politickému vězni a disidentovi podpořil. Jak hodnotíte tento postoj?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Tak já na tom nevidím nic problematického. Jan Litomiský je člověk, kterého jsem takhle definoval, znám ho osobně, takže to bylo těžké rozhodování. Na druhé straně pan Štěch je poměrně seriozní představitel tady ČSSD a odborů a v tuto chvíli ČSSD je naším koaličním partnerem, takže to rozhodování bylo velice těžké a Petr Pithart se rozhodl tak, jak se rozhodl. Já v tom žádný problém neshledávám.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Poslední dotaz. Mně přišel dopis od jednoho z politických vězňů, který mě upozornil na rozhovor s Františkem Přeučilem. Ten byl odsouzen v padesátých letech v monstrprocesu s Miladou Horákovou na doživotí a odpykal si 14 let. Na tu dobu vzpomíná takto, cituji prosím nyní Mladou frontu Dnes z 22. února 1996. Nejhorší bylo vědomí, že mou vinou trpí manželka, která na tom nebyla zdravotně dobře, a děti. Syna Honzu, tomu bylo 13, vyhodili ze školy a musel se jít učit do ČKD. Dceru Martu, protože byla mladší, čekaly komplikace později. Ale už na základní škole ji její spolužák Petr Pithart ukazoval na stupínku před třídou jako dceru vlastizrádce. Konec citátu. Vy jste hovořil o tom, že za určitých okolností pro vás může být Petr Pithart vhodným kandidátem na prezidenta. Takže řekněme, platí tam to, že opravdu detailně znáte jeho minulost a jeho kroky a jeho některé činy?


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Podívejte, tak to je dneska už druhý prezidentský kandidát shodou okolností, předpokládám, že čirou náhodou, který by nezapadal do scénáře obnovy nějakého uspořádání typu opoziční smlouva...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Ne. Pane místopředsedo, prosím, toto nenaznačujte. To je druhý kandidát, kterého vy jste ochotni za určitých okolností podpořit. Proto o něm hovoříme.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Čirou náhodou se tady na oba dva z nich vytahují věci, které je zvláštní, že se objevují právě v této době, kdy jde právě o post prezidenta republiky, přestože ti lidé...


Moderátor (Jana Bobošíková):


Mně to zvláštní nepřipadá, jestliže mi političtí vězňové posílají takové výstřižky právě v době, když se hovoří o volbě prezidenta republiky. Já na tom nevidím nic zvláštního.


Ivan Pilip, místopředseda US - DEU:


Přestože ti lidé tady celou řadu let ve vysokých funkcích působili a působí a o jejich minulosti bylo toho mnoho známo. Já tenhleten případ neznám. To, co tady citujete, na rozdíl od těch věcí o doktoru Motejlovi, slyším poprvé. Nevím, kolik bylo let Petru Pithartovi. Neznám tu situaci a nemohu než opakovat to, co jsem tady řekl. Nevím, co všechno dělal ve škole Petr Pithart. To opravdu nevím. Pokud by to bylo něco takového, tak je to skutečně velmi nešťastná záležitost. Já hodnotím Petra Pitharta z toho, co o něm jednak je veřejně známo, jednak z toho, co o něm říkají lidé, kteří strávili v době normalizace léta v komunistických vězeních, kteří byli v disidentu a kteří o něm hovoří jako o statečném člověku, který neokázalým způsobem dokázal podporovat odboj proti tehdejšímu režimu s velkým osobním rizikem. Na rozdíl od mnohých jiných se potom netloukl v prsa, nevykládal to všude a to pro mě je víc než některá dílčí selhání vládní.


Moderátor (Jana Bobošíková):


Poslední dotaz na vás, pane místopředsedo. Bylo řečeno, že volba vedení Senátu proběhla na základě předem dohodnutých dohod. Bylo součástí těch dohod, že i občanští demokraté podpoří Petra Pitharta do čela Senátu?


Ivan Langer, místopředseda ODS:


Pokud vím, tak nebylo a předseda senátorského klubu nás ujišťoval, že senátoři za ODS Petra Pitharta nevolili.



Ivan Langer
ministr vnitra
Osobní stránky


Přepis pořadu
Nabízíme Vám přepisy významnějších diskusních pořadů, které stojí za to si přečíst!
 
  Přístupy: 4320 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 


Ivan Langer:


Přepis pořadu:




Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA