Ani sto jedna krát opakované neprávo se nestává právem
Pavel Foltán
V pátek dne 25. dubna ve 14:40 hodin jsem na svém blogu CzechUnderNet zveřejnil článek „Ani stokrát opakované neprávo se nestává právem“. Zhruba 100 minut poté (cca. v 16:20 hodin) tento článek převzal internetový deník Česká média (klobouk dolů, zdá se, že ČM jsou nejen rychlejší, než ČD, ale na trase Brno - Praha jsou ještě rychlejší, než Pendolino ;o) O necelých dalších 100 minut (cca. v 17:55 hodin) už na uvedený článek na ČM reagoval v diskusi Jan Kálal, coby autor článku, na jehož dílčí část byl shora zmíněný můj článek pouze upřesňující reakcí. Z uvedených časových proporcí mimo jiné vyplývá i potěšitelný fakt, že jak renomovaný internetový deník Česká média, tak i skromný „androšový“ blog CzechUnderNet jsou ostře sledovanými médii, což svým způsobem jistě potěší. Nicméně zpět k tématu. Jan Kálal v té diskusi na ČM reagoval takto:
25.04 17:55:33 autor: Jan Kálal ip: 85.207.70.120
Titulek: Radní-neradní
Označení šestice lidí, kteří podle názoru soudu i premiéra Mirka Topolánka byli sice několik let členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale kteří se přitom po svém - byť nyní zrušeném - odvolání neúčastnili ani jednoho zasedání RRTV, jako radních-neradních, mi přijde jako adekvátní zratka. A zní to myslím i lépe, než neradní-radní, což by přitom vystihovalo lépe časovou souslednost náhledu na jejich posty.
Jan Kálal se ve svém „take it easy“ diskusním přístupu k „urbi et orbi“ pouští na velmi tenký led hned úvodem, když svou krajně nepřesně zvolenou formulací „podle názoru soudu a premiéra“ zcela irelevantně „pejorativizuje“ (zde naprosto nepochybně relevantní, standardní a korektní procesně-právní) jak institut pravomocného rozsudku příslušného soudu, tak i následující institut příslušného správně-právního úkonu předsedy vlády České republiky.
Anebo snad citovaný vzkaz Jana Kálala čtenářům „DigiZone“ má být chápán tak, že pravomocný rozsudek příslušného soudu a následný úkon předsedy vlády České republiky není (pro něj ani pro ně) nijak právně závazný a tedy nemusí být (jimi ani kýmkoliv) respektován? To by bylo - velmi mírně řečeno (a to jak za daného stavu věci, tak i obecně) vskutku mimořádně arogantní.
Jan Kálal pak dále pravděpodobně buď ani není schopen postihnout fakta, nebo je nechce vidět a uvádět, anebo má problémy s počty, když formulačně žongluje v tom smyslu, že „…šestice lidí… byli sice několik let členy Rady…“, když (zde zcela jasným, nezpochybnitelným a pravomocným rozsudkem soudu i příslušného úkonu premiéra) je nezvratně prokázáno, že oněch šest lidí bylo členy této Rady 6 (slovy šest) let. Přičemž je - dnes už i obecně - zcela exaktně známo také od kdy do kdy (v mém případě např. od roku 2001 do roku 2007 - jak je ostatně zcela jasně a nepochybně psáno in fine mého shora uvedeného článku).
Navíc dotčené odvolání bylo sice zrušeno rozsudkem příslušného soudu z května 2007, nicméně to neplatné odvolání bylo zrušeno od samého počátku, takže v tom směru se na něj hledí, jako by nikdy nebylo.
Jan Kálal má zřejmě problém i s významovou logikou mateřského jazyka, např. při použití shora uvedeného obratu „po svém … odvolání“. Doufám, že konstruktér této formulace nemá na mysli, že by uvedení členové RRTV snad tehdy odvolali sami sebe?
Jan Kálal zcela zjevně nemá ani ponětí o tom, co to je zákaz výkonu povolání. Mohl by se možná zeptat někoho, kdo to z minulého režimu pamatuje. Mohl by se možná zeptat i mě. Znám to jak z minulého režimu, tak i z tohoto. Na rozdíl od něho. Nejsem si však jist, zda by mi byl ochoten a možná spíše schopen porozumět, oč tu vlastně běželo a běží. Např. vzhledem k těm adekvátním zkratkám (podle slovníku je význam pojmu „adekvátní“ = přiměřený, shodný, plně odpovídající něčemu) a žonglování, s rádoby „pojmy“ jako „časová souslednost“ nebo „náhled na posty“ nebo podobné rádoby intelektuálně inženýrské nesmysly. U příležitosti pitoresknosti podobných obratů lze totiž snad už jen němě užasnout nad takovouto „nesnesitelnou lehkostí psaní“, jíž zřejmě předchází i „nesnesitelná lehkost myšlení“ - a to myšlení nikoli jednoduchého, v němž je krása a síla, nýbrž „myšlení“ zjednodušeného, v němž je nebezpečno (řečeno v pokorné úctě k oběma naznačeným klasikům). A řečeno s jedním z těch Klasiků: „… všimněte si, jak jsem tolerantní…“
Pavel FoltánJUDr. Pavel Foltán, člen RRTV, která byla odvolána v roce 2003, hudebník, dramaturg, producent, publicista,
autor je mediální poradce a přednáší na universitě