Evropo vpřed společně s Irskem!
Oldřich Vlasák
Cevro revue 6-7/2008
Irští občané vyslovili poměrem 53,4% ku 46,6% nesouhlas s Lisabonskou smlouvou. Již teď je ale jasné, že Irové chtějí v Unii setrvat. Více než devadesát procent Irů odmítá z Unie vystoupit. Průzkumy veřejného mínění v Irsku ukazují, že ti, kdo v referendu hlasovali „ne“, doufají v renegociaci textu. Irové požadují zachování neutrality, odmítají harmonizaci daní a trvají na zachování náboženských hodnot tak, aby nebyla ovlivněna jejich restriktivní potratová politika. Lze proto předpokládat, že se Irové pokusí vyjednat výjimky.
Druhým klíčovým aktérem je Francie, která přebírá předsednictví Rady Evropské unie. Na posledním bruselském summitu francouzský prezident Nicolas Sarkozy upozornil, že bez nové smlouvy není možné další rozšiřování Evropské unie. Francie naznačuje, že nechce hledat nový text a otevírat tak Lisabonskou smlouvu, která vznikla po dlouhém vyjednávání. Již teď je však jasné, že pokud bude Francie, která má po odmítnutí Ústavní smlouvy navíc sama „máslo na hlavě“, pouze panovačně a silácky mentorovat, ničeho pro Evropu nedosáhne.
Poté, co ve Velké Británii dal Lisabonské smlouvě zelenou také londýnský Nejvyšší soud, je třetím stěžejním hráčem na evropském poli Česká republika. Dosavadní vývoj jednoznačně ukazuje, že náš postup, kdy jsme se bezhlavě nepouštěli do ratifikace Lisabonské smlouvy, byl správný. Otevírá se nám teď prostor pro zohlednění návrhu Ústavního soudu. Ten má do podzimu rozhodnout, zda je Lisabonská smlouva v rozporu s českou ústavou nebo nikoliv. Po irském odmítnutí Česká republika ratifikační proces nebrzdí a nemusí tak být aktivní. Naše vláda Lisabonskou smlouvu schválila jako kompromis s tím, že hodnotou, kterou pro Evropu získáme, bude jednomyslný konsensus. Toho se dosáhnout nepodařilo. Teď je třeba naslouchat, jednat a hledat společné řešení. Řešení, které bude vyhovovat nám, Irům i ostatní 25 členským státům, a zejména pak řešení, které bude legitimní z pohledu občanů.
Měli bychom se také poučit z historie. Opakuje se totiž situace při schvalování Maastrichtské smlouvy, kdy řekli „ne“ Dánové. Po dánském odmítnutí tehdy socialisté společně vypracovali memorandum „Dánsko v Evropě“, které zakotvilo čtyři výjimky, díky nimž členské státy na summitu v Edinburghu v prosinci 1992 zůstaly jednotné. Po irském odmítnutí by proto evropské pravicové strany mohly přijít s dokumentem „Irové v Evropě“ a zajistit tak, že půjdeme vpřed společně s Irskem.
Oldřich VlasákIng. Oldřich Vlasák
Poslanec Evropského parlamentu za ODS