Žlutí proti oranžovým aneb Zvolili jste si je!

Josef Havránek

Radim Jančura ve mně svými zkratkovitými výlety do politiky nevzbuzuje ani tu nejmenší důvěru, ale co se týká jeho žluté autobusové dopravy - to zase všechna čest - to byla opravdovská sametová revoluce!

Nikde sice není krví psáno, že by pan Jančura nutně musel svůj fenomenální autobusový úspěch zopakovat i na železnici, nicméně, už jenom s ohledem na ty jeho dosavadní nezpochybnitelné úspěchy, by šanci, a nejenom on, dostat měl - evidentně tady přece nejde o nějakého naivního snílka.

Všichni, kdo alespoň občas jezdíme vlakem, máme dozajista zkušenosti s tou obrovskou, nepřehlédnutelnou zanedbaností. Asi jen hrstku z nás potěší, že povětšinou jezdíme v téměř starožitných vagónech, které při každém přibrzdění trhají uši.

Ano, občas se na regionálních tratích objeví i takové první vlaštovky modernizace. Ty nové soupravy ČSD nesměle nahrazující motoráčky, nevypadají na první pohled vůbec špatně, ale na to, že jsou zbrusu nové, je až nepochopitelné jak jsou hlučné a mizerně odpérované. A to už vůbec nemluvím o Pendolínu - tomu esu Českých drah, jehož fantasticky drahé pořízení a lopotné uvádění do provozu by zruinovalo každou jinou nestátní firmu.
Kraje se nyní desetiletou smlouvou s ČSD chystají fakticky zabetonovat současný prachmizerný stav - odmítají dát šanci konkurenci, která, alespoň na první pohled nabízí lacinější a slušnější cestování.

Proč tak, tahle vesměs oranžová vedení krajů, rozhodla - zatím nedokáží srozumitelně a jasně vysvětlit. Nezbývá tedy než se jen domýšlet, že jde o především o politické rozhodnutí, že tak vycházejí vstříc svým bratránkům z odborů, kteří se racionálního podnikání, úspornosti a pořádku na dráze obávají jako čert kříže!

Je mi úplně fuk, zda žlutý Radim Jančura, bude, či nebude organizovat nějakou kampaň proti oranžovým, ale to, že se tou smlouvou mezi kraji a ČSD na dlouhých deset let zmrazí ty stávající, neúnosné poměry - to mě tedy fakt mimořádně štve!