Modrá a zelená jdou dohromady
Zbyněk Klíč
CEVRO 12/2008
Zpráva Pačesovy komise svého času vyvolala v českém politickém éteru řádné pozdvižení. Jak by ne – předseda Akademie věd sáhl na neuralgický bod všech zelených politik.
Politika českých Zelených se krok za krokem přibližuje chování své německé matky. Po oslnivém vstupu (a v českém prostředí nekritickém hodnocení zelených jako pravičáků) nastupuje tvrdá obhajoba zelených témat – životní prostředí, obnovitelné zdroje a lidská práva, která s liberalismem či konzervatismem nemá pranic společného. Ani metody prosazování zájmů se neliší a bohužel, jsou prodchnuty ideologií bez racionálního jádra.
ODS „zelené“ opovrhování liberálním a střízlivým přístupem k ochraně životního prostředí dosud ne úplně využila. Byla a je vnímána jako strana města, kterou volí bohatí, vzdělaní měšťané, podporu venkovanů, kterým na zdravém vzduchu a bezvadných plodinách záleží přeci jen trochu víc než měšťanům, však ODS získává v omezenější míře. I to stojí za porážkou ODS v krajských volbách a strana proto musí, chce-li být dále nejsilnější stranou, na zelená témata reagovat.
ODS je liberálně-konzervativní strana. Klasicky liberální ideje, které podstatná část členstva prosazuje, mají omezený potenciál neustálé inovace (studnice není bezedná a ostatně všichni, snad kromě komunistů, se nazývají liberály). Nová šance pro ODS spočívá spíše v oprášení tradičních konzervativních témat jako podpora rodiny, lokálních svazků nebo zemědělských usedlostí, rozvoji drobných spolků, renesanci venkova a v neposlední řadě také definování „pravicové“ ochrany životního prostředí.
Životní prostředí? Šance pro ODS!
ODS jako by se dosud bála vystoupit s alternativním pohledem na ekologii, než představuje její otec zakladatel. V útrobách stranického programu navzdory tomu existuje konzervativní, střízlivý program, který chrání přírodu a zároveň neubírá lidské svobody.
Je postaven na čtyřech artikulech:
• Životní prostředí chráníme pro člověka, nikoli před člověkem.
• Ochrana životního prostředí je legitimním veřejným zájmem, ostatní veřejné zájmy jsou však neméně legitimní.
• Stát se má v ochraně životního prostředí starat pouze o to, co nemůže lépe obstarat někdo jiný.
• Ochrana životního prostředí a hospodářský rozvoj nemusejí být v protikladu.
Autor konceptu, profesor Univerzity Karlovy a garant ekologického programu ODS Bedřich Moldan, se nebojí vyzvat k úspoře energie nebo pohonných hmot, navrhuje stavbu nízkoenergetických staveb a využití biomasy. Nezříká se však na druhou stranu jádra a už vůbec nepopírá lidskou svobodu nebo volný trh. Vychází totiž z premisy, že člověk ke svému životu zdravé prostředí prostě potřebuje.
Dosud však tento program nebyl prakticky prezentován. ODS se totiž za dobu své historie nezbavila nálepky výhradně ekonomické strany a zákonitě tak popudila ty, kterým se finančně nedaří a pro které neměla záložní téma.
ODS by měla následovat britské konzervativce
ODS tak dnes stojí před rozhodnutím, které v minulosti přijaly všechny velké pravicové strany v Evropě. Změny ve společnosti i šíře témat totiž dokazují, že setrvání na rigidních ideových tématech je receptem pro strany menšiny, jako je třeba KDU-ČSL, pro velkou stranu, která chce vyhrávat volby a ne ustrnout na podpoře kolem dvaceti procent, by ale taková politika nestačila.
Příklady z ciziny jsou nasnadě – britská Konzervativní strana přizpůsobila v kolébce konzervatismu svůj program tématům životního prostředí a její popularitě u voličů to výrazně pomohlo. Podobně úspěšná je německá CDU, která by se setrváním na ryze křesťanských základech stylizovala do role středně velké strany bez dominantní pozice v pravém středu, jaké se těší nyní. Pokud chce ODS zůstat dominantní politickou silou na pravici v ČR, musí reagovat podobně. Pravicové fundamenty svého programu ODS naplňuje. Nabízet toho ale musí víc. Důraz na spolupráci se zájmovými organizacemi, zapojení veřejnosti a v neposlední řadě vhodné uchopení tematiky životního prostředí a venkova – to jsou témata, která dnes rozhodují volby v Evropě, a touto cestou se musí vydat i ODS.
Zbyněk Klíč
výkonný redaktor CEVROREVUE