První týden Obamovy vlády – splácení dluhu sponzorům

Zbyněk Klíč

blog.idnes

Obamova štace v Bílém domě začala zhurta. Americký prezident zrušil věznici na Guantanámu, uvolnil propotratovou politiku a nalil několik set milionů dolarů na obnovu ekonomiky. Výběr zrovna těchto témat ale není náhodný.

Nedávno mi přišel newsletter jednoho amerického týdeníku. Píše se v něm, že Obama podpoří čtyřmi miliony dolarů z tzv. záchranného balíčku na podporu ekonomiky levicovou aktivistickou organizaci Acorn, která se podílela na jeho předvolební kampani. Vratné sponzorům za podporu se stalo zvykem v našich končinách, kdy je běžnou praxí. V Americe, té skvělé zemi, by to nikdo nečekal. Že by Obamova změna?

A pochybnosti narůstají. Proč třeba Obama zrušil věznici na Guantanámu? Pojďme po červené niti - před volbami byl Obama obviněn, že nelegálně přijal peníze na kampaň z Nigérie. V listopadu pak bezpečnostní síly zadržely právě v této zemi několik podezřelých ze spolupráce s al-Kaidou. Přiznávám, je to trošku tautologie, co ale bleskové uvolnění potratové legislativy, která rozšiřuje možnosti podstoupení interrupce? To už dává smysl, protože propotratové organizace tradičně silně podporují právě Demokraty.

Proto asi nebude vše čisté na razantní Obamově politice, která je spíš bleskovým splacením dluhů spřáteleným organizacím. Přirozeně (tedy levicově) z veřejných financí, kam chce mimochodem Obama získat peníze ze zvýšených daní. Čili dobře se nebude mít většina Američanů, ale pouze hrstka liberální elity blízká prezidentově administrativě.

Když dříve demokraté obviňovali Bushe, že poskytuje výhody naftařských společnostem, mělo to něco do sebe. Od kroků Baracka Obamy je zde ale podstatný rozdíl – zatímco tito naftaři, olejáři a další dávali práci tisícům Američanů a benzín do jejich aut, organizace Acorn či propotratová lobby je typickým představitelem zájmové organizace, která slouží pouze sobě či hrstce příznivců. To je ostatně rozdíl mezi pravicí a levicí, protože ta první alespoň zajišťuje alespoň rozvoj a nová pracovní místa, politikům z levého spektra o rozvoj nejde a tudíž přerozdělují jen kamarádům, bez ohledu na veřejný užitek.

Barack Obama v inauguračním projevu slíbil – „ti z nás, kdo zacházejí s veřejnými penězi, budou musit skládat účty.“ Acorn jistě není poslední podpořenou organizací, proto bude zajímavé tento slib sledovat a Baracka Obamu pak z jeho splnění přezkoumat. Naplnil se také předpoklad, na který před volbami upozorňovali skeptici – program Baracka Obamy neexistuje, Obama nemá vizi, jediným jeho slibem je vágní Změna. To je první krok k „politice zájmových organizací“, tedy pouhého plnění zájmů všemožných poradců a lobbyistických skupin. Obama k tomu vykročil úspěšně. Navzdory Američanům.