Potřebuje ODS změnit šéfa?
Petr Paulczynski
Prázdný a falešný Topol. Touto pověstnou SMS odečtenou nějakým paparazzi z mobilu Václava Klause zahájil Mirek Topolánek svůj vstup do nejvyšších pozic stranických a později i státních.
Se zájmem pozoruji celou dobu jeho vývoj od bodrého Valacha s hurónským smíchem ve státníka se schopnostmi jakoby opsanými z Machiavelliho vladaře. Pevně zakotven a opřen o svého Dalíka stoupal až ke svému pádu. Pádu způsobenému tím, že narůstal počet těch, které cestou poztrácel za pomoci metod popsaných jako metody pozitivní či negativní motivace.
Na té cestě, na níž na jedné straně měnil svou image neotesaného chlapíka v premiéra ba přímo šéfa Evropy ovšem za sebou nechával ideovou spoušť. Koupě Melčáka a Pohanky jako nový prvek v politice, odstranění některých svých spolupracovníků, neuvěřitelné protěžování Zelených, Klausův odchod z ODS, to jsou mezníky, které vyvolávají nejenom podivení, ale dokonce pnutí uvnitř ODS samé.
A myslím nepomůže ani stylizace do duchovní polohy v rozhovoru s farářem Czendlikem v sobotní MFD. Jak napsal jeden diskutér: Mirek se kaje, ze svých hříchů a uvažuje, že se nechá pokřtít, tak to mu hrabe, nebo chce tak debilně průhledně stáhnout k sobě katolíky? Jeho slova, já ateista nejsem jsem člověk víru hledající, mám ji pod kůží atd. Fotka taková, že by ji mohli prodávat jako svatý obrázek na poutích, ani pápež neumí tak svatý obličej.Kurnik převolte ho.
Ukazuje se, že Topolánkova schopnost správného politického akrobata je nějak oslabena. Jeho výkřiky, že hledá vojsko, které by se za ním sešikovalo nepadlo na úrodnou půdu. Rovněž výzva k vyslovení silného mandátu bez voleb vyvolává přinejmenším podivení. A v ODS to vře.
Vedení si přeje klid na práci a přípravu k řádným volbám, ale čím dál tím víc regionů žádá výměnu šéfa strany. Nejvážnějším argumentem je fakt, že se Topolánek emotivně vzdal mandátu poslance a také jeho dvojznačný postoj k Lisabonské smlouvě.
A objevují se dokonce kandidáti. Mirka Němcová, Pert Gandalovič, padlo i jméno Petra Bendla a uvidíme, kdo bude další.
Mirek Topolánek mi v současné chvíli připomíná Williama Fostera ze Schumacherova Falling Down.
Se slovy "Jdu domů" se vydává na cestu z níž není návratu.Jeho cesta je stále víc destruktivní, zůstávají za ním trosky a později i mrtví. A přesto jej plně chápete, protože dělá to, co byste často nejraději udělali sami.
Při použití této analogie mne ale nenapadá kdo sehraje roli policisty Prendergasta, který přestože chápe, co se odehrává ve Fosterově nitru, je přesvědčen, že ho musí zastavit.
Zdá se však, že povstávající kandidáti jsou při vší úctě k nim proti Topolánkovi byť vyválenénu v blátě pseudoafér dost slabí. Opravdového soupeře nevidím. A pokud delegáti odhlasují sněm jako volební a Gandalovič, řečený Achab Velrybář, nebude zvolen, tak Mirek dostane ten silný ,, mandát,, po němž volá a opět slavně zvítězí.
A tak odpovídám na otázku z titulku. Potřebuje ODS změnit šéfa? Možná potřebuje, ale nemá kde brát. Však se podívejte, jak se optimisticky tváří současné vedení.
Už vidím jak se chechtají v Lihovém domě.