Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Trojice, která změnila svět

Lukáš Petřík

Trojice, která změnila svět
Prezident Reagan, papež Jan Pavel II. a premiérka Thatcherová

Nová kniha významného britského euroskeptického konzervativního myslitele Johna O´Sullivana, který byl speechwriterem a poradcem Margaret Thatcherové a šéfredaktorem amerického nejprestižnějšího konzervativního magazínu National Review, pojednává o tom, jak americký president Ronald Reagan, papež Jan Pavel II. a britská premiérka Margaret Thatcherová společně porazili ve studené válce komunistickou Řiši zla.

Na začátku knihy předkládá autor svou základní tezi, že prezident, papež a premiérka porazili komunismus svým sebevědomým postojem obrany tradičních hodnot západní civilizace, jako jsou patriotismus, volnotržní hospodářství a křesťanská morálka, ačkoliv politické a společenské trendy tehdy směřovaly k posmoderní relativizaci výše zmíněných hodnot prostřednictvím idejí nové levice a jí prosazovaného feminismu, levicového liberalismu, homosexualismu apod. Navíc politika appeasementu vůči komunismu, které se tehdy říkalo détente, byla před jejich příchodem v módě. Jak trefně říká O´Sullivan:
“Jednoduše řečeno, Wojtyla byl příliš katolický, Thatcherová příliš konzervativní a Reagan byl příliš americký.”



O´Sullivan se tak staví proti tvrzení těch, kteří říkají, že komunismus zanikl sám od sebe a že při tomto procesu měl velký vliv dle tvrzení západní levice téměř demokrat, dle historických faktů však komunistický diktátor, Michail Gorbačov. Stejní lidé, kteří toto hájí, ještě na počátku osmdesátých let s vážnou tváří hovořili o ekonomické efektivitě komunismu, o přibližování kapitalismu a socialismu a hledání třetích cest mezi těmito dvěma naprosto neslučitelnými společenskými systémy.

Thatcherová, Reagan i papež museli bojovat nejen proti levici, ale obnovili tradiční hodnoty i uvnitř konzervativní a republikánské strany a v katolické církvi. Předchozí vláda “konzervativního” premiéra Heathe totiž slovy O´Sullivana
“nejen nabídla levicovým odborům dosud nevídané slovo při rozhodování o ekonomické politice, ale také se vzdala nedávné britské imperiální suverenity ve prospěch rodící se sjednocené evropské supervelmoci.”

Podobně tak v republikánské straně po dlouhou dobu převládal morálně permisivní směr a sklon ustupovat v hospodářství keynesiáncům. V katolické církvi se zase začala prosazovat marxismem ovlivněná teologie osvobození.

Konec sedmdesátých let byl považován za dobu úpadku vlivu západu v ekonomice i v zahraniční politice. V Británii i v USA řádila stagflace, Amerika byla oslabena vietnamským syndromem a Británie prakticky celé dvacáté století ustupovala ze svých velmocenských pozic. Sověti naopak zvětšovali počet svých satelitních a klientských států, horečně zbrojili a vybudovali největší flotilu na světě. Reagan a Thatcherová na to reagovali a obnovili postavení svých států a národní hrdost občanů na svou vlast. Papež zase podpořil polský patriotismus úzce spojený s katolicismem a antikomunismem.

Poměrně dost prostoru, možná až příliš, věnuje autor atentátům na všechny tři hrdiny knihy. Šťastná náhoda či Bůh, jak v to věřili Reagan a papež, uchránila životy všech tří a jejich síly se mohly synergicky spojit v boji za svobodnou společnost.

Stejně tak je po mém soudu v knize dáno příliš místa polským událostem. Ačkoliv bych nechtěl znevažovat polský odpor vůči komunismu, v rovině hlavních geopolitických změn to byl relativně méně významný fenomén, ačkoliv byl symptomem a symbolem pozvolně rozpadající se sovětské říše.

Naopak mi v knížce chybí alespoň stručná zmínka o praotcích konzervativní revoluce prezidentském kandidátovi Barrym Goldwaterovi, který se před Reaganem snažil obrátit republikány doprava, a Enochu Powellovi, který byl v mnoha ohledech vzorem Thatcherové a jako první upozorňoval na nebezpečí masové imigrace a na ztrátu suverenity Británie v nedemokratickém evropském superstátu.

V pojednání je stručně zmíněna i hospodářská politika obou konzervativních “revolucionářů”, která se lišila v tom, že zatímco Thatcherová dávala větší důraz na snižování schodků, Reagan upřednostňoval snižování daní. Británie navíc musela řešit problematiku odborů a privatizace.

V knížce autor promluvil i o momentech, kdy se pohledy Reagana a Thatcherové rozcházely. V případě falklandské války Reagan poměrně dlouho váhal s podporou Británie a řídil se úsudky proargentinské pracovnice administrativy Jean Kirkpatrickové. Podobně spor mezi prezidentem a premiérkou vznikl ohledně americké okupace marxistické Grenady, která však byla členem Commonwealthu. Napětí mezi oběma konzervativními přáteli vyvolalo zavedení amerického embarga na stavbu sovětského ropovodu, na které byly zainteresovány i britské firmy.

O´Sullivan si správně všímá, že hlavními geostrategickými dokumenty, jež formulovaly konzistentní politiku mající za cíl vítězství ve studené válce, byly tzv. směrnice pro národní bezpečnost vydávané prezidentem USA. Nejvýznamnější z nich byla NSDD 75, která ve zkratce razila politiku popohnat nevýkonnou sovětskou ekonomiku ke kolapsu navyšováním výdajů na zbrojení.

Podobně projekt protiraketové obrany SDI byl iniciativou, na kterou Sověti neuměli odpovědět a která je přivedla k jednacímu stolu. Autor knihy upozorňuje na málo známý fakt, že Reagan chtěl úplné jaderné odzbrojení, v čemž s ním však Železná lady nesouhlasila a snažila se jeho někdy příliš idealistické vize mírnit. Sama brala nukleární zbraně jako záruku rovnováhy moci, zvláště když Sověti měli v Evropě drtivou převahu v konvenčních zbraních.

Pro nás Čechy je zajímavá zmínka o papežově encyklice Slavorum Apostoli oslavující věrozvěsty Cyrila a Metoděje a také o tom, že se Jan Pavel II. chtěl zúčastnit pouti na Velehradě k 1100. výročí úmrtí Metoděje , což mu však komunistický režim nepovolil.

Rovněž je zmíněna papežova podpora kardinálu Tomáškovi a jeho protirežimním aktivitám.

Kniha se zabývá i otázkou rozmisťování amerických raket středního doletu v Evropě jako protiváhy sovětským, podporou tohoto kroku ze strany Thatcherové a odporem radikální levicí ovládaného a antiamerikanistického „mírového hnutí“.

Sečteno podtrženo je O´Sullivanova studie přínosným a čtivým počinem o třech velikánech dvácátého století, kteří se snažili otočit kolo dějin směřující k socialistické cestě do otroctví zpět ke svobodné společnosti a bez jejichž přičinění by komunistický systém jistě padnul o mnoho let později. Knížka by rozhodně neměla chybět v knihovně těch, kteří se hlásí k odkazu této velké trojice světových dějin.


O´SULLIVAN, John: Prezident, papež a premiérka. Trojice, která změnila svět, Ideál, Praha 2007

Vyšlo v Newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku prosinec 2007





Lukáš Petřík
šéfredaktor www.EUportal.cz , editor www.EUserver.cz ,
předseda o. s. Mladá pravice , redaktor časopisu Portál
Osobní stránky
 
  Přístupy: 17600 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA