Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually

Sedmička 21.9.2003

Jana Bobošíková


Moderátor (Jana Bobošíková):

Dobrý den. Kdo rozhodne o tom, ve které obci se škola zruší a kde naopak zůstane? A kdo rozhodne o tom, která nemocnice zanikne a která nemocnice přežije? Proč nesmějí občané České republiky znát plat šéfa Českých aerolinií, exministra Tvrdíka, když příjem šéfa newyorské burzy zná nyní doslova celý svět? Kdo nese zodpovědnost za fakt, že senioři si za své důchody koupí méně než před sametovou revolucí v roce 1989? I o tom bude dnešní Sedmička. Pozvání přijali - ministryně školství Petra Buzková z ČSSD, dobrý den, ...

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Dobrý den.

Moderátor (Jana Bobošíková):

... a předseda Asociace krajů a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský z ODS, dobrý den.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Dobrý den.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Za poslední tři roky usmrtili psi v České republice nejméně 6 lidí, z toho 3 malé děti. Na 400 lidí skončilo kvůli pokousání v nemocnici. Případů, kdy se lidé obávali vztekliny, bylo hlášeno na 2000. Poslední tragédie se před týdnem odehrála v obci Kovansko na Nymbursku. Kříženec labradora s dobrmanem napadl 18měsíční dceru svého majitele. Okamžitě byla přivolána záchranná služba, ale krátce po jejím příjezdu malá Natálka svému zranění hlavy podlehla.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže tato strašlivá tragédie opět vyvolala otázky - kdo a jak může, paní ministryně, v České republice donutit majitele psa, aby ho nenechával volně bez dozoru, aby se o něj staral tak, aby nemohl být nebezpečný lidem?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Já si hlavně rozhodně nemyslím, že k tomu majitele psů mohl donutit ten zákon, o kterém se tady hovořilo. Já si ten zákon velice dobře pamatuji. Byl to zákon, který mimo jiné stanovoval kategorii nebezpečných psů, taxativně tam vyjmenovával nebezpečná plemena a podobně. To je bohužel zákon, který skutečně nevyřeší vlastně nic moc, a to z toho důvodu, že když se podíváte vlastně na statistiku, které druhy psů nejvíce ubližují, které dokonce usmrcují, tak často zjistíte, že jsou to často ty druhy psů, které by vůbec nebyly vyjmenovány mezi těmito nebezpečnými plemeny. Statisticky nejvíc úrazů je od německých ovčáků, i když to je trochu zkreslené vlastně, protože se tam započítávají policejní psi při zásazích. Tehdy, když byl navržen tenhleten zákon, o tom už se tolik nemluví, byl navržen ještě jeden, to byl návrh zákona, který jsem předkládala já jako určitou protireakci na tento návrh zákona, a byl to návrh, který se zabýval změnou obecné části trestního zákona a který výrazně zvýrazňoval odpovědnost majitele psa jakožto živé zbraně. A já jsem osobně přesvědčená o tom, že toto je dodneška správný způsob, ale přitom, že toto je způsob, který de facto je aplikovatelný podle současné legislativy, to znamená, že majitel odpovídá za chování svého psa. To je jasné. Samozřejmě, že pakliže by se přijala taková úprava, která by to ještě více podtrhla, byl by celý ten právní komfort větší.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Shrňme tedy to, co jste říkala - jste proti tomu, aby byla legislativní úprava, jak o ní hovoří paní poslankyně Šojdrová. Ale já jsem se ptala na to, kdo a jak může nyní donutit majitele psa. Říkáte, že se na to vztahuje trestní zákoník. Jsou to policisté? Jsou to starostové? Jsou to hejtmani? Kam se mají obrátit lidé, kteří třeba denně chodí kolem volně pobíhajících psů, znají jejich majitele, těch psů se bojí a nemají dovolání?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Určité možnosti samozřejmě obce mají, i když nebudu tvrdit, že ty možnosti jsou absolutní, a je možné a bylo by třeba je posílit, ale obec může v rámci své samostatné působnosti například rozhodnout o omezení prostor, kde psi se mohou pohybovat, může vlastně rozhodnout o určité politice z poplatků za psy a podobně. To znamená - ano, budu souhlasit s těmi, kteří řeknou, že je třeba posílit tyto pravomoci obcí, pravomoci starostů. Ale beze sporu určité možnosti zde jsou.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane hejtmane, jak ten problém vidíte vy?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tak ze zkušenosti bývalého primátora ten proces řešení pohybu psů ve městě je velmi komplikovaný, protože vždy se narazí na dvě skupiny - pejskaři a nepejskaři. Já myslím, že tento smutný, šílený, tragický případ nevyřeší žádná legislativa. Ty, bohužel, ať se nám to líbí nebo nelíbí se budou dít, protože jsou to hrozné tragédie života. Říkat tomu otci o zodpovědnosti majitele je asi navíc.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já vím. Já jsem také předeslala, že to otevřelo širší problém.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Z toho pohledu omezení, určitě zvýšení odpovědnosti, jestli to půjde cestou zákona o zodpovědnosti majitele jako držitele psa, velmi nebezpečné zbraně, nebo něco takového, určitě ano. Ten majitel je zodpovědný za chování toho psa.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano, ale jsou schopny si komunální samosprávy a nebo třeba i Policie České republiky vynutit na těch majitelích, aby respektovali jak ten trestní zákoník nebo ty předpisy místní samosprávy?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

V této chvíli je to velmi komplikované, protože narážejí na vstup do soukromého majetku, na soukromý majetek, toho psa. V této chvíli je to složitější. Já si myslím, že to posílení je namístě. Možná by se mnoha věcem předešlo. Na druhé straně nemůžeme zase narazit na styl demokratického probourání vlastního majetku, soukromého majetku, svobody občana. To jsou všechno věci velmi vážné a neměli bychom je probourávat. Ale ve vztahu k psům a k chování psů určitě to posílení pravomoci zasáhnout, i když ten pes se chová podezřele. Aby to mohl buď vydat představitel samosprávy jako starosta a nebo aby mohla policie konat na základě jasných pokynů, které má ze zákona, který zákon mu umožňuje.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Paní ministryně, poslední dotaz. Přijdete s tou iniciativou, která tehdy před lety neprošla, znovu?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ta iniciativa nebyla zamítnuta. Tam vlastně tehdy, protože docházelo k velkým sporům vlastně o tom, co je správně, jestli stanovit, kteří psi jsou nebezpeční, kteří psi nejsou nebezpeční, tam byla spousta problémů včetně kříženců a podobně, a nebo zda jít problematikou té obecné části trestního zákona. Došlo nakonec k tomu, že oba návrhy zákonů byly staženy s tím, že se o této věci bude dále diskutovat. A je pravda, že tahleta debata asi trošinku zamrzla na mrtvém bodě. Je to bezesporu věc, o které by se mělo diskutovat. Nevím, jestli s ní v tuto chvíli mám přicházet já jako resortní ministryně úplně jiného resortu, ale bezesporu jsem připravena veškeré své podklady, kterých tehdy nebylo málo, poskytnout svým kolegům, kteří by chtěli s touto iniciativou pracovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Vláda se opět dostala do křížku s odboráři, tentokrát je to kvůli státnímu rozpočtu, který tento týden schválila. Odboráři ministrům vytýkají především to, že si při rozdělování dodatečně nalezených 11 miliard korun nevzpomněli na platy učitelů a státních zaměstnanců.

Vše se točilo kolem peněz. Tak by se dalo shrnout zasedání vlády. A nešlo přitom o zanedbatelné částky. Ministři si rozdělovali dodatečně nalezených 11 miliard korun. Nejvíce šlo nakonec na opravy silnic - zhruba 2,8 miliardy. Vysoké školy dostanou nově dalších 1,7 miliardy a zemědělci mohou počítat s částkou 1,2 miliardy korun. 800 milionů poputuje na vědu a výzkum a na obnovu po povodních. Smůlu mají naopak učitelé a státní zaměstnanci. Žádali sice dalších 6 miliard korun na mzdy, nedostanou ale ani korunu. Vláda jim vzkázala ...

Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr financí:

Není možné dále zvyšovat výdaje na platy.

Tím odboráře značně pobouřila.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane hejtmane, ze strany, kterou vy reprezentujete, neustále slyšíme: "ODS nepodpoří reformu, nepodpoří rozpočet, chce vyslovit nedůvěru vládě, chce předčasné volby." Co této strategii ODS jako její významný představitel, jako člověk, který ještě před rokem chtěl být jejím předsedou, říkáte?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tak ta strategie opoziční, že opozice má upozorňovat na nepříjemné věci, na nevysvětlené, je v pořádku, a myslím si, že takto se chová správná opozice. Druhá věc je to, co by se dělo potom. Tady já mám trochu velké otazníky, zda bychom jako ODS zvládli vytvořit vládu a ty kroky pro mne jsou potom trošku otazníkové.

Moderátor (Jana Bobošíková):

No, ale víte, váš pan předseda Topolánek v tom má poměrně jasno. On ve včerejším rozhovoru, tuším pro Lidové noviny, řekl, že špičky ODS by do přechodné vlády nešly, ale že by tam mohli jít krajští představitelé nebo regionální politici, takže to je takové ... poslal vám toho černého Petra přes noviny, řekněme. Jednaly s vámi špičky ODS o tom, když se teď chystají svrhnout tu vládu, že byste měl třeba opustit to své hejtmanství a stát se dočasně ministrem?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ne, o tom jsem s panem předsedou nejednal. Já myslím, že to je jedna z variant, kterou pan předseda vidí jako možnou.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A vy ji vidíte sám pro sebe jako možnou odskočit si do případné vlády?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ne, já v tomto tu variantu nevidím, protože těch zábav na kraji - školství, finance - v současné době máme více než dost a tento rok je velmi důležitý, protože nastavujeme nějaká pravidla financování krajů do budoucna, čili já tady svou úlohu nevidím reálnou.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Paní ministryně, mají sociální demokraté připraveno nějaké politické řešení pro případ, že by reforma neprošla a Vladimír Špidla by tedy splnil svůj slib a vláda padla?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Je celá řada politických řešení, o kterých se diskutuje. Jsou to věci, které nás samozřejmě nechávají v klidu. Ale v tuto chvíli se soustřeďujeme spíš na to, aby reforma a státní rozpočet prošly.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pojďme k tomu státnímu rozpočtu. Vláda, jak vyplývá z toho schváleného návrhu, vyčlenila na příští rok necelých 5 miliard na valorizaci důchodů. Ministr práce a sociálních věcí Škromach chce zvednout důchody o 2 %, což znamená, že průměrný důchod, pokud to vláda schválí, by se od ledna zvedl o 144 korun měsíčně. Ale příští rok opět, pokud projdou reformní zákony, dojde ke zdražení benzínu, ke zdražení nafty, cigaret, alkoholu, čistírny, kadeřníka, opravy bot, výrobci tlačí na zvýšení cen pečiva kvůli neúrodě, tlačí se na zvýšení cen drůbeže, vajec. Řekněte, pokryje těch 144 korun měsíčně důchodcům veškeré zdražení, které na ně příští rok prostě čeká?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Těch 144 korun nebo kolik to přesně je, je valorizace, která vyplývá ze zákona, se kterou vláda přichází a která beze sporu schválena bude. Je pravdou, že budou narůstat některé další životní výdaje, a to je právě důvod, proč vláda také přichází s naprosto nezbytnou reformou důchodového systému, protože ten důchodový systém, jak je nastaven v současné době, je dokonce nejen z dlouhodobého hlediska, ale i ze střednědobého hlediska velice těžko ufinancovatelný.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já tomu rozumím, ale já se ptám, jestli těm důchodcům, což jsou lidé, kteří už si nemohou přivydělat, kteří prostě jsou už v určitém věku, jestli si myslíte, že těch 144 korun bude na to veškeré zdražování, které nás čeká, je nezbytné, na tom se shodují všichni ekonomové a tak dále a tak dále, tak jestli se jim sníží životní standard, jestli ano nebo ne.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Víte, paní redaktorko, na takto položenou otázku, kterou jste mi dala, musím odpovědět, že s velkou pravděpodobností ne. Ale když se podíváte vlastně na celou tu situaci, kdo všechno je nespokojen s tím, jaké finanční prostředky byly vyčleněny na kterou kapitolu, pro kterou oblast zaměstnanců, důchodců, sociálních skupin a podobně, v podstatě právě proto, že v současné době probíhá, a bohužel opravdu nezbytně musí probíhat reforma veřejných financí, není možné dát do těch oblastí, kde bychom si to přáli, a věřte tomu, že bychom si to přáli moc, takové finanční prostředky, jaké bychom chtěli. Je tu téměř absolutní shoda, že naše veřejné finance jsou v současné době v krizi, že je potřeba ozdravit náš systém veřejných financí, a to nikoliv z toho důvodu, že bychom se chtěli vytahovat v mezinárodním měřítku, že jsme dobří, ale z toho důvodu, že kdyby se s tím v tuto chvíli nezačalo něco dělat, že by se musela dělat reforma další roky, a to mnohem tvrdší než teď, protože pokud by se tak nestalo, pravděpodobně by mohlo dojít k naprosto základnímu ohrožení jakýchkoliv sociálních výdobytků v této zemi, protože by také náš rozpočet mohl zkolabovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane hejtmane, co si o té reformě myslíte vy? Myslíte si, že se propadne více lidí do chudoby, že vám přibudou na různých sociálních odborech, pracovních úřadech? Jak se na to chystáte vlastně?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tak my jsme kraj, který je už sám ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Je tam hodně vysoká nezaměstnanost, ano.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

.. ano, velmi vysoká nezaměstnanost. Zažívá již nějakých skoro 11, 12 let tento docela komplikovaný stav. Já mám o této reformě pro sebe velké otazníky v tom, že nemá růstový atribut, že nemá atribut podpory lidí, a to hlavně u zdravotnictví například, že se staví k lidem: "Vy čerpáte příliš, vy nějak zneužíváte systému," což si myslím, že není v pořádku. Ti lidé se chovají tak, jak je nastavený systém. Hovořit o tom, že zdravotnictví je bezplatné, není pravdou. Zdravotnictví je velmi drahá věc, na kterou všichni v aktivním věku velmi přispíváme 9 % v sumě ze svých platů. Takže tento stav je podle mého názoru reformy trochu příliš administrativně vedený, a to říkám jako úředník z krajského úřadu nebo z kraje. Zatáčíme to do úředních řešení, ale nejdeme do faktického stavu tak, aby se rozpočet zvedal v budoucích letech, děláme různé škrty tam na sociálním, tam na zdravotním, ale nedáváme aktivní možnost člověku, aby do toho více vstoupil a možná mu pomohli, aby se více angažoval v ekonomice státu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A paní ministryně reaguje jak?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Tak já si myslím, že to, co říkáte, je ale trochu klišé, protože ta reforma má jak svoji příjmovou, tak svoji výdajovou stránku. V té výdajové stránce je samozřejmě nezbytné, aby bylo určité omezení. A tady se právě stát snaží mimo jiné šetřit i sám na sobě, to znamená snižují se výdaje na armádu, snižují se výdaje na státní správu, bohužel se snižují i výdaje na státní oblast, omlouvám se, i na sociální oblast. A věřte tomu, že zrovna pro sociální demokraty je toto nejtěžší, co vlastně můžeme dělat. Na druhou stranu je zde i zvýšení příjmové stránky. Ale tahleta reforma si předsevzala, a skutečně tomu tak je, že má celou řadu momentů, které jsou prorůstové a kterými se snažíme zajistit do budoucna právě to, aby příjmy státního rozpočtu stoupaly. Je to například otázka snižování daňových odvodů pro právnické osoby. To je právě proto, že se v okolních státech snižuje daňová povinnost. Nechceme, aby se vlastně od nás odlévaly pracovní příležitosti, aby firmy odcházely z České republiky do jiných zemí, jsou to i další investice, kde se podařilo navýšit investice do výzkumu a vývoje, což je vlastně určitý dlouhodobý záměr.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ale já zaznamenávám trend, a ten je faktický. Vy jste se chytili trochu do vlastní pasti. Vy jste říkali jako sociální demokracie: "Zajistíme růst platů - ve školství 17 % na 130 % průměru," a tak dále a tak dále, a teď narážíte na tu velkou bariéru objemu financí, které jsou ve státním rozpočtu. Ten druhý problém, jak vy říkáte, že se omezují výkony administrativní, to tak není pravda. Ani zákon o školství neomezuje, on zvedá kontrolní mechanismus. Každý kontrolní mechanismus se projeví někde - buď na ministerstvu nebo na kraji, protože je nákladný. Vy nezavádíte takový systém, který by motivoval k jinému chování člověka samotného, aby pro něho bylo zajímavé podnikat, protože nemusí vyplnit X administrativních kroků, má velmi složitý daňový systém. Toto vše vy nahrazujete určitou filozofií, kterou já vidím jako velmi chybnou, a to je nedůvěra k podnikateli, k občanovi, ke zdravotníkům, k lékařům, že se nechovají reálně. Já si myslím, že je důležité, aby ti lidé byli motivováni k tomu, aby vytvářeli sami určité brzdné postupy v tom systému, například aby lékař nebyl zařazený do škatulky desátá, dvanáctá třída, protože je na tom postu, ale aby byl zainteresovaný na tom, aby léčil, co nejlépe a co nejúsporněji a zároveň aby mu šlo o pacienta, aby ho vyléčil. V případě školství, další kontrolní mechanismus je nastaven ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ne, počkejte, nechme reagovat nyní paní ministryni.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Tohleto, co říkáte, je velice pěkné, ale jak říkám, je to zase strašně obecné, pakliže nenastavíte určitá přesná kritéria, o což tady v tuto chvíli jde. Ta reforma do značné míry i zjednodušuje daňový systém, zjednodušuje celou řadu zákonů, tak potom těžko můžete kohokoliv motivovat k větší úspornosti. Vy to v podstatě říkáte v tom smyslu, že mohu říct, že se to sice strašně krásně říká, ale mnohem hůře se to provádí. Ale určité kroky v té reformě už nastartovány jsou.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ale chce to velkou odvahu a politickou odvahu k tomu, abych převrátil systém a řekl: "Takhle se budu pohybovat."

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Věřte tomu, že vůbec k tomu, aby mohlo dojít k tomu, že se začalo hovořit o reformě veřejných financí, že to chtělo obrovskou politickou odvahu.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tomu rozumím, ale předcházely tomu nějaké kroky sociální demokracie, která říkala: "Nebudeme se systémem hýbat," a to si myslím, že jste si vyrobili sami problém, který teď musíte řešit.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já tu debatu, když dovolíte, přeruším a podíváme se nyní, jak stát také umí hospodařit se svými penězi. Toto je krásná fotografie ministra práce.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ale sluší mu to.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Říkám krásná fotografie ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Má cenu, vážení diváci, 150 tisíc korun, celých 150 tisíc korun, protože přesně za tolik ji koupilo sdružení romských podnikatelů v dražbě. Věc má ale jeden háček. Škromachovo ministerstvo v tomto roce zasponzorovalo sdružení, které koupilo tuto fotografii, téměř 600 tisíci korun. Ministerstvo i sdružení se hájí, že na koupi fotografie byly použity jiné peníze, tedy ne ty od daňových poplatníků. Nicméně já se musím zeptat, proč stát, který je tak chudý, že musí krátit i sociální výdaje, podporuje sdružení, které je tak bohaté, že má volné zdroje na to, aby koupilo za 150 tisíc ministrovu fotku. Co si o tom myslíte, paní ministryně?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Paní redaktorko, já o tom vím hrozně málo.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Já jsem shrnula fakta ověřená i na Ministerstvu práce a sociálních věci.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Já mohu říct akorát to, co je bezesporu pravdou, že si naprosto nedokážu představit variantu, že by takovýto obraz nebo cokoliv jiného bylo koupeno za státní peníze, protože veškeré prostředky, kterými stát prostřednictvím ministerstev dotuje různé občanské organizace, tak ty všechny podléhají velice přísné kontrole ze strany těchto ministerstev. A pakliže by koruna z těchto peněz byla využita v rozporu se zákonem, jednalo by se o trestný čin. A jestli ta organizace je natolik bohatá, aby mohla ze svých vlastních peněz takovýto obraz koupit, já nevím. Zrovna tak se mohlo jednat o soukromé peníze nějakého spřáteleného podnikatele. Skutečně těžko říct, ale myslím si, že je opravdu trochu populistické tvrdit, že to bylo koupeno z peněz, které měly být použity na sociální a ekonomickou podporu pro Romy.

Moderátor (Jana Bobošíková):

To tady ale nikdo neříká, paní ministryně, já se pouze ptám, ...

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

To bylo tvrzeno v těch novinách.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Proč stát dává peníze sdružení, které je tak bohaté, že má tolik peněz jiných, že si může za 150 tisíc koupit fotografii? To je stejné jako když vyplácí sociální dávky někomu, který si pro ně jezdí taxíkem.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Já myslím, že to jsou trošku jiné případy, protože sociální dávky se určitě nemají vyplácet někomu, kdo si pro ně jezdí taxíkem.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale děje se to.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ale jak už jsem řekla, ani vy, ani já v tuto chvíli nevíme, jestli se jednalo skutečně o peníze, které mohla použít tato organizace pro svoji činnost nebo zda se nejednalo ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ona tvrdí, že to byly peníze z reklamy.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

... nebo zda se nejednalo o soukromé prostředky prostě kohokoliv z jejích členů či příznivců.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co si o tom myslíte vy, pane hejtmane?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tak já to považuji za hloupost z obou dvou stran. Propříště si nedovedu představit, že by tato organizace zase žádala o prostředky, protože se ukazuje, že má dost prostředků na zakoupení, a ať ty prostředky získala odkudkoliv, my víme velmi dobře, že ona hospodaří v nějakém objemu financí. Myslím si, že je to zkrátka špatně a příště by neměla dostat tuto podporu. Musí takticky také zvažovat, jak se chovat na tom veřejném poli, protože si sahá na veřejné prostředky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Svět velkých financí zasáhl ojedinělý skandál. Musel odstoupit šéf newyorské burzy cenných papírů. Lidí mu vyčítají závratné odměny, které měl za svoji práci dostat. Američané umí dobrou práci ocenit, jenže 150 milionů dolarů, tedy 4,5 miliardy korun, je i na ně trochu moc.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže toto X a otazník, to je plat generálního ředitele Českých aerolinií, exministra Tvrdíka. Tomu X se nedivte, ten plat je tajný, ČSA odmítá sdělit. Co si o tom myslíte, paní ministryně? Myslíte, že to je otevřená politika vůči občanům, jestliže nesmějí znát výši platu šéfa podniku, který je vlastněn Konsolidační agenturou a Fondem národního majetku?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Trochu jste mě zaskočila, já o tom principu nevím vůbec nic, nevím ani, jestli tyto platy jsou a nebo nejsou veřejné. Pravděpodobně by měly aerolinie oznámit důvod, z jakého důvodu vlastně nemá tento plat být zveřejněn.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A má být veřejný nebo ne? Protože my jsme například vysílali šot, kde jsme viděli finanční úředníky, jak prolézají byty jednotlivých občanů, kteří dostali od státu hypotéku, a ta hypotéka je od státu dotovaná v úrocích určitou částkou, a ti úředníci směli i do ložnice, a to nepřeháním. A tady my nesmíme vědět ... ?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Pokud se jedná o firmu se státní účastí, tak já si myslím, že by takováto čísla neměla zůstat utajena.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co si o tom myslíte, pane hejtmane?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já myslím, že jsou to dvě věci. Jedna věc - plat ředitele, generálního ředitele Českých aerolinií, to je opravdu věc té firmy, u veřejné korporace, si myslím, tak jak znám z Ameriky, že se to říká, je to známá věc. Druhá věc je spíš pozice exministra Tvrdíka jako politika, jako představitele velmi významné politické reprezentace, který tam vstupuje a to by bylo téma jiné. Takže tady se v podstatě zvyšuje ten tlak na veřejnou znalost těchto prostředků. Je to vždycky složité, komplikované. My jsme se s tím v České republice sami ještě nesrovnali . Ale vidíte, že i v Americe, když se něco přežene, tak to znamená docela problém i pro Ameriku.

Moderátor (Jana Bobošíková):

My známe platy ministrů, poslanců, prezidenta, senátorů, jsou dány zákonem, jejich výše se zveřejňuje. Kdo ale určuje platy hejtmanů a jejich zástupců? Jak to je?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ministerstvo financí, vláda. Já mohu říct, je to vyhláškou. Můj plat je veřejný - 69 tisíc korun. Je to podle počtu obyvatel a podobně. Čili to je veřejný plat, tak jako jsou platy primátorů, starostů vyhláškou dány.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Toto, opět ukáži divákům, jsou příjmy členů představenstva státní České konsolidační agentury, která spravuje špatné úvěry z bank. Jak vidíte, jde o manažery, které jmenuje vláda a každý z nich loni vydělal v průměru téměř 4 miliony korun. Na to by občan České republiky s průměrným platem pracoval zhruba 20 let. Paní ministryně, je podle vás taková odměna přiměřená v okamžiku, kdy, a před chvílí jsme o tom hovořili, stát šetří, kde se dá?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Víte, záleží na tom. Já samozřejmě bych teďka mohla říct, že to přiměřené není, asi by to znělo každému divákovi hezky, bylo by to populistické, bylo by to snadné. Na druhou stranu je třeba říct, a já jsem do dnešního dne nevěděla, jaké jsou v Konsolidační agentuře platy, není to můj resort, vím o tom velmi málo, ale je potřeba si uvědomit, s jakými finančními částkami se v té Konsolidační agentuře pracuje. A bude třeba si zvyknout na to, že pakliže chce stát zajistit, aby finanční prostředky, za které stát zodpovídá, byly skutečně spravovány řádným způsobem, že potom není možné tvrdit, že takovíto lidé třeba musí mít platy nutně 20 tisíc korun a ne o moc víc.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neboli ministr financí, který má mnohem méně, neumí spravovat státní prostředky a tyto lidi je třeba platit miliony? Abych tomu rozuměla.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Já se, paní redaktorko, nechci vyjádřit teďka přesně k tomu, jestli právě tento plat je tím pravým, který má být. Ale chci říct, že právě u lidí, kteří opravdu rozhodují o velkých finančních částkách, kteří přichází do velmi pravidelného kontaktu se soukromým sektorem a podobně, opravdu budeme muset počítat, že ty platy budou vyšší, než je průměrné.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Co si o tom myslíte vy, pane hejtmane?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já si myslím, že ten problém leží trochu někde jinde. My jsme za 11 let, říkám my jako politická reprezentace, nepřesvědčili lidi o tom, že je velký problém, jak zastupovat v různých státních společnostech, a že ti lidé tam vstupují s určitým rizikem. A teď je na zváženou, jak se s tímto srovnat. Já si myslím, že jedině vysvětlováním. Já se také dovídám ten plat v tuto dobu. Myslím si, že ta veřejná hra "tolik a tolik to stojí", je potřeba, protože ti lidé do toho vstupují, nasazují své znalosti a i svou zodpovědnost, protože ten člověk tam zodpovídá podle obchodního zákoníku svým majetkem , takže nese nějakou zodpovědnost. Potom si musí ta politická reprezentace zvážit, zda má nebo nemá smysl do těchto společností vstupovat. Já sám jsem toto zažil a myslím, že je to velmi těžké vysvětlovat.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ale politická reprezentace, a to se týká obou dvou vašich stran, si to zvážila, protože tuto částku schvaluje dozorčí rada agentury, alespoň podle zákona a tam mají většinu poslanci za ODS a ČSSD. Neboli, jestliže tomu dobře rozumím, tak politicky se domníváte, že to je v pořádku, vaše strany? Paní ministryně ... Konkrétně poslanci Hojdar, Hošek, Michalík, za ODS je to Tlustý, doktor Doležal.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Takto - ano, vzhledem k tomu, že naši poslanci nějakým způsobem rozhodli, beze sporu určitá část odpovědnosti z toho spadá i na ty politické strany, ale na druhou stranu nepředpokládáte, myslím, že takovéto věci kdykoliv projednává vedení té které politické strany či poslanecký klub.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ne, to nepředpokládám, ale předpokládám, že strana, která lidem ordinuje reformu, sdílí určité hodnoty. Co si o tom myslíte vy?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já jenom zopakuji možná to, co jsem říkal. Já si myslím, že to má být. Jedná se o veřejnou, velmi veřejnou instituci a s plným rizikem říct: "Ano, tyto prostředky jsou navrhovány," a ta politická strana si musí být vědoma, že to musí lidem vysvětlit. Pokud nevysvětlí, tak ztrácí body, ztrácí na politickém spektru. Já si myslím, že tady, ať ODS nebo sociální demokracie a nebo všechny ostatní jiné strany, toto nezvládají a bohužel jsme se to ještě nenaučili říkat nahlas "tolik a tolik ten člověk získává prostředků", protože se sahá na veřejné peníze. Pokud by to bylo v soukromé firmě, tak je to věc té firmy, vůbec se není o čem bavit. Tady my jsme veřejné figury a saháme si na ty veřejné prostředky, proto já říkám, že mně se velmi jednoduše komentuje plat hejtmana, protože o něm nerozhoduji já, takto je určen a je veřejný, takový je.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Změnit od základu zažitou praxi se nyní rozhodli v jedné mateřské školce v Moravské Třebové. O děti se totiž místo paní učitelky začal starat pan učitel. A děti? Ty jsou ze svého nového idolu doslova nadšené.

Pokud se příklad z Moravské Třebové stane inspirací, mohly by se časem z některých mateřských školek stát školky čistě otcovské. To by se ale musely rapidně zvýšit učitelské platy, jinak se muži do školek asi nepohrnou.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže právě jsme viděli situaci, kdy báječného učitele v mateřské školce děti milují, rodiče jsou nadšeni. Jak dlouho si myslíte, pane hejtmane, že tam ten pán se svým platem vydrží, pokud si bude chtít založit rodinu, pořídit bydlení, oženit se?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Netroufám si dělat prognostika, ale to, že potřebujeme, aby muži vstoupili do školství, je bez debat. A teď je jenom otázka, jak vytvořit prostředky nebo jak namodelovat ten systém tak, aby to bylo atraktivní pro muže a zajišťovalo finanční prostředky, které jsou v nějakých proporcích vůči jiným zaměstnáním.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A stručně - jak byste si odpověděl na takovou otázku?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já bych si odpověděl na tu otázku velmi jednoduše, že je potřeba zjednodušit celý systém školství. Nám klesá počet dětí velmi dramaticky. Od roku 95 do roku 2003, jestli mám dobrá čísla z Ministerstva školství, tak je to 170 tisíc zhruba v tomto směru. Ale na druhé straně nám velmi rostou náklady, což by, když se na to dívá ekonom, musí znamenat, že se zvyšují platy a všechno ostatní. Problém je v tom, že zůstávají určité fixní náklady - mnoho škol, málo děti, vše, co s tím souvisí -, proto je potřeba do toho velmi razantně sáhnout, opustit některé představy a možná i dát větší volnost. Ale i vyžadovat, a to říkám s plným vědomím, vyžadovat od ředitelů škol, aby uměli motivovat lidi, aby je uměli zaplatit, protože už teď mají ten prostor hodně velký, akorát že my máme ten systém trochu příliš rozškatulkovaný, protože administrativně stanovujeme, kolik má kantor kde mít a ta volnost toho pohybu je velmi malá. Takže tam se tyto prostředky dají najít.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ten problém, že to školství je předimenzované ve smyslu, že se rodí stále méně dětí, v tom si myslím, že se shodnete. Paní ministryně, školy se slučují, budou se muset některé rušit. Řekněte, kolik lidí bude muset podle vašich propočtů v příštích třech letech odejít ze školství? Protože některé prameny hovoří o 14,5 tisících, pak jsem četla 9,5 tisíce, pak jsem četla 4,5 tisíce. Jak to tedy je? Kolik lidí podle vašich propočtů bude muset opustit školství?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Víte, oni ty propočty jsou samozřejmě různé podle toho, jaká se použije metodika. Já bych v tuto chvíli řekla, že to bude přibližně kolem 10 tisíc pedagogických pracovníků.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A nepedagogických? Promiňte.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Nepedagogických, to my v tuto chvíli už těžko dopočítáme, protože tohle je vlastně záležitost, která už mnohem více je na zřizovatelích, to znamená na krajích v případě středních škol a na obcích v případě základních škol, protože tam vlastně ta pravomoc stanovovat počet zaměstnanců je vlastně už dneska, troufám si říct, absolutní. No, já bych se chtěla ale vrátit k tomu systému financování. My se tady beze sporu s panem hejtmanem shodneme na tom, že opravdu je třeba snižovat počet škol. Tam v současné době, v letošním roce opět nastoupilo asi o 10 % žáků prvních tříd méně než v ostatních letech a bude to takto pokračovat až do roku 2007 přibližně stejně každý rok a v tom roce 2007 ten propad bude ještě hlubší, potom by se situace měla nikoliv obrátit, ale alespoň stabilizovat. Právě proto, aby bylo možné vlastně udělat takovéto základní kroky ve školství, jsme se někdy, řekla bych, v září loňského roku domluvili se všemi zástupci hejtmanů pro školství ze všech krajů vlastně na tom, jakým způsobem změníme systém financování škol. On ten systém, a já si myslím, že to není do tohoto pořadu, protože je to vlastně věc hodně složitá vykládat ten systém současný, který je vlastně mnohazdrojový a záleží na tom, kolik má kraj škol, kolik má učitelů, ale záleží už trochu méně na tom, kolik je tam vlastně žáků. Takže dohodli jsme se na tom, že tenhleten starý systém opustíme, a že je potřeba se opravdu dostat k tomu, aby ti zřizovatelé dostávali přiděleny finanční prostředky podle toho, kolik mají žáků. Nicméně proto, že vlastně v každém kraji ta školská soustava je jinak velká, jinak drahá, tak takovýto přechod, kdyby se děl z roku na rok, tak samy některé kraje prohlásily, že by to pro ně byl obrovský problém, protože by to prostě nezvládly. Tak jsme se dohodly na tom, že necháme takovou přechodovou dobu tří let. Vlastně prvním rokem je už ten letošní, to znamená rok 2003. A vlastně do roku 2005, což by měl být rok poslední, by měla být totálně změněna ta metodika financování zřizovatelů ze strany ministerstva tak, aby ty příspěvky byly jednoznačně navázány na žáka. A pakliže budou příspěvky jednoznačně navázány na žáka, je vlastně jasné, že to potom dává do ruky absolutní nástroj jednotlivým zřizovatelům, aby sami zvažovali, zda při těch finančních prostředcích, na které mají nárok, je pro ně možné udržet svoji vlastní školu, teď mám vlastně na mysli základní školu v případě obcí, a nebo zda radši využijí toho, že se dohodnou s několika dalšími obcemi na placení jediné školy, aby tato věc fungovala. Ministerstvo se samozřejmě naprosto nezříká jedné odpovědnosti, kterou považuje za velice důležitou, a sice odpovědnosti hledat možnost pomáhat v těch obcích, kde by skutečně vznikly naprosté problémy v případě dojezdnosti.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A paní ministryně, máte nějakou představu, řekla jste 10 tisíc pedagogických pracovníků, máte nějakou představu, kolik škol jak středních, tak základních, by mohlo do těch tří let zaniknout?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

To je představa, kterou bohužel nemohu říct, protože ono to bude různé v různých krajích a v různých obcích. Něco jiného jsou střední školy, kde dokonce ani neklesá počet žáků, kde naopak spíše dochází k tomu, že vyšší procento populace dnes přichází na střední školy, to znamená na obory s maturitou, ale ten trend na těch základních školách, ten je bohužel velice zlý. Ale vzhledem k tomu, že často nebude třeba škola zanikat, bude se slučovat s jinou školou, vlastně v jiných případech už máme dneska právní subjekty, které obsahují dokonce několik škol, protože když se povinně přecházelo na právní subjektivitu asi tak před dvěma lety, tak mnohdy, protože je ta administrativa hodně zatěžovala, tak se vlastně obce dohodly na tom, že vznikl jeden právní subjekt, ve kterém jsou třeba dvě základní školy a tři mateřské školy, tak vlastně z toho důvodu je tato věc naprosto nespočitatelná.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane hejtmane, jak se bude rozhodovat, ve které obci škola zůstane a ve které ne? Určitě dojde k případům, kdy každá obec si bude chtít tu svou školu podržet a bude to ekonomicky nezvládnutelné.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Tak ono to půjde tak jako v současné době. Pokud ta obec chce, tak si to musí zaplatit, což je velmi těžké pro tu obec, a pak se musí rozhodovat. Někde je to opravdu u malých obcí složité rozhodování, protože počet žáků tam klesá velmi dramaticky. Já bych možná jenom za náš kraj ukázal. To je stav, o kterém hovořila paní ministryně. To je propad. To, že to ještě nezažíváme u středních škol, znamená, že v roce zhruba 2008 dorazí tato demografická křivka na střední školy a zažijeme totéž. A proto je potřeba se s tím velmi rychle srovnat. Tak, jak obec se rozhoduje, jako já si myslím, že bude muset opustit některé představy. Že škola v obci bude i pro pět dětí, zkrátka bude ekonomicky neudržitelné. Ale je možné tomu pomoci dojezdovými záležitostmi a tak dále. Já spíš nerozumím jedné věci, že v tom návrhu zákona, nevím, jestli už byl puštěn, se objevují takové záležitosti jako zaplacení povinné předškolní docházky, zaplacení dojezdové vzdálenosti nad čtyři kilometry, což zatěžuje celý tento systém. Nehovoří se o tom, kdo to zaplatí. A já si myslím, a to je spíš možná i výzva nebo dotaz na paní ministryni, proč podléhá takovému tomu velmi dlouhodobému, já ho zažívám 10 let, dlouhodobému syndromu Ministerstva školství, které chce řídit i skoro tu poslední školičku. Já si myslím, že pro ministerstvo, a pro ministryni zvlášť, je velmi výhodné, aby držela v ruce metodiku a kontrolu, což je fungující inspekce, ale ten zbytek potlačit dolů, protože jenom v našem kraji je středních škol 275 v této chvíli, to není možné z ministerstva řídit. A bohužel se pořád jaksi ten syndrom toho ohromného balíku všech pravidel, v současné době je to 7 zákonů a v sumě asi 63 všech předpisů, je to opravdu tlustá kniha, kterou si myslím, že nikdo nezná do detailu, ale pořád ta tendence toho velmi centralistického řízení, a nezbývá čas na to, co si myslím, že přináleží Ministerstvu školství v prvé řadě - to je metodika, jak se bude učit, debata, abychom opustili ten bezuzdný útok proti matematice a spíš se bavit o věcech souvisejících se školstvím, tak aby opravdu to školství bylo uznávanou veličinou a vypouštělo velmi připravené lidi. Já si myslím, že se příliš tyto zákony zabývají zase administrativou, zase organizacemi, komplikují a nás staví do roviny v podstatě organizátorů tohoto zákona, což je špatně.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Paní ministryně?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Pane hejtmane, ty zákony, v tom vás možná trochu zklamu, oni se prostě musí zabývat subjekty, které vstupují do celého tohoto procesu, protože koneckonců oni se musí zabývat vlastně právy a povinnostmi žáků, právy a povinnostmi učitelů, rodičů, zřizovatelů. To jsou prostě věci, které vždycky v zákoně být musí, protože ten zákon by koneckonců bez nich ani zákonem nebyl. Na druhou stranu já s vámi opravdu nemohu souhlasit v tom, že ministerstvo si ponechává pravomoc i k té poslední školičce. Není to pravda. Ty pravomoci byly převedeny, bylo jich převedeno velmi mnoho. Základní školy zřizují obce, krajské školy zřizují kraje. Byly převedeny vlastně již téměř všechny pravomoci, které převedeny být mohly. A v principu poslední, co Ministerstvu školství v tuto chvílí zůstává v ruce ve věci správy a nebo řízení škol, jsou finanční prostředky na platy na základních a středních školách. V případě středních škol, tam jsme vlastně v tuto chvíli ve sporu, protože se dohadujeme o tom, jestli tyto finanční prostředky mají přejít od roku 2004 nebo, jak navrhuji já, až od roku 2006, aby mohly přejít v klidu, řádně a bez problémů. Peníze na obecní školy přecházet nebudou, protože Svaz obcí a měst dal před kraji přednost ministerstvu. Ale co se přiznám, že jsem vůbec nepochopila, vy jste hovořil něco o bezuzdném útoku proti matematice. Mohl byste říct, co máte na mysli?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

To byla jenom ukázka o tom, jak matematiku skoro považujeme za nějaký podivný předmět. Já třeba si myslím, že matematika měla zůstat maturitním oborem, protože ....

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Matematika zůstala, pane hejtmane, maturitním oborem, ovšem vzhledem k tomu, že pro celou řadu odborných škol by to mohl být zásadní problém, tak si mohou tyto žáci zvolit něco jiného, takže ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Neboli nezůstala povinným.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Nezůstala povinným.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Nezůstala povinným maturitním oborem, ale tím, že zůstala maturitním oborem, vlastně každá škola musí matematiku vyučovat tak, aby každý žák, který se rozhodne z matematiky maturovat, měl tu možnost a měl tu odpovídající míru znalostí, takže já si myslím, že to bylo trochu populistické.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

To není populistické, já jsem tím chtěl naznačit, aby ministerstvo se více zabývalo způsobem výuky, metodikou než jenom organizační složkou. Já mám obavu, že jsme se ve školství zasekli jenom v platech a v organizaci, kdo co bude kontrolovat. To si myslím, že není dobře.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Takhle - je pravda ...

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Už jenom ta zkušenost, jestli mohu domluvit, ...

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Promiňte.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

... jestli ta zkušenost, která je, a vím, že už je snaha snad to z nového zákona vyškrtnout, o jmenování, nejmenování ředitelů, kde my musíme posílat na ministerstvo, když jmenujeme některého ředitele, víme oba dobře, že to je formální stránka věci jenom zdržující, zatěžující u vás nějakého úředníka, u nás zase nějaké úředníky, čili narůstá administrativa. Tyto zbytečnosti, si myslím, je potřeba vystřílet, česky řečeno, ze zákonů. Je potřeba se podívat, jestli všechny prostředky, hovořím teďka o středním školství, jsou nutné a nezbytné. To je záležitost například školních družin, jestli neubírají zbytečně prostředky, které ve školství jsou, a mohly by být přímo určeny na platy kantorů.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Já nevím nic o tom, že by na středních školách byly školní družiny.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

No, jsou školní družiny, jsou ...

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Jsou na základních školách, pane hejtmane.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Na základních školách o nich nehovořím, tam je to nějaký historický zvyk, ale u těch středních škol, tam jsou to dospělí lidé a bohužel i finanční prostředky, které jsou, tak se přelívají. Není to, tady říkám otevřeně, není to rozhodnutí ministerstva. Ale spíše bych hledal tyto zdroje financí.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ale tohleto jsou vlastně všechno věci, které jsou vlastně dneska už ve vaší, to znamená v krajské pravomoci - ty záležitosti, které se týkají jmenování a odvolávání ředitelů škol, rušení škol, zřizování škol. Já si myslím, že ministerstvo bylo nesmírně vstřícné při vypořádávání připomínkového řízení, protože ta vaše zásadní připomínka, která se týkala rušení škol, ta je vypořádána, je to v totální pravomoci krajů, co se týká ředitelů škol, v zásadě ...

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Omlouvám se, že skáču do řeči. V novém zákoně, ne v tomto současném.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

No, v tom zákoně, který je navrhován. Ten současný zákon nějakým způsobem existuje, existuje už řadu let, takže já předpokládám, že hovoříte o zákoně, který já jsem v tuto chvíli předložila do sněmovny.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A paní ministryně, vy jste říkala, které všechny pravomoci přešly na samosprávu. Kolik úředníků s těmi pravomocemi odešlo z Ministerstva školství?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Takže z Ministerstva školství odešlo 2300 lidí, kteří byli na okresních školských úřadech a kteří vlastně vykonávali většinu těch pravomocí, které přešly na kraje. Z těchto lidí nepřišel na Ministerstvo školství nikdo, to zdůrazňuji, protože tady se velmi často používá špatná informace. Ministerstvo školství naopak muselo převzít celou řadu pravomocí, které měly ty okresní školské úřady - je to agenda sítě škol, rozpis diagnostických ústavů, protože tady bych ráda zdůraznila, že Ministerstvo školství spravuje zhruba 80 diagnostických ústavů, takhle - ne diagnostických ústavů, těch je méně, zhruba 80 výchovných, ne speciálních škol, výchovných ústavů, a Ministerstvo školství také spravuje zhruba 105 církevních škol. Pro tuto agendu jsme zajistili zaměstnance čistě ze svých vlastních zdrojů, to znamená uvnitř ministerstva, to znamená tito zaměstnanci přešli na jinou práci. Byl schválen zákon o kontrole, který uložil všem ministerstvům, nikoliv pouze Ministerstvu školství, zřídit odbor správce rozpočtu a hlavního účetního a i tito zaměstnanci, kterých je více než 20, ministerstvo získalo z vlastních zdrojů právě proto, že rušilo některé agendy. A navíc, to už vlastně bylo v době po mém nástupu na ministerstvo, byl zřízen odbor Evropské unie a evropských programů, protože Ministerstvo školství je spolupracujícím ministerstvem Evropského sociálního fondu a programu Phare, kde je dnes 15 lidí, které jsme také získali ze svých vlastních zdrojů. To znamená - na Ministerstvu školství lidí ubývá. Když si to vezmete, co vlastně Ministerstvo školství spravuje - Ministerstvo školství spravuje vysoké školy, výzkum a vývoj, kde je zhruba 100 lidí, sport, mládež a Evropskou unii, kde je zhruba 80 ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

To nevypočítávejme takhle podrobně, ale ubývá tedy ...

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ano, na Ministerstvu školství přibývá agend a ...

Moderátor (Jana Bobošíková):

... ubývá pracovníků.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

V tom odboru, kde byli pracovníci, kterých se týkaly krajské agendy, tento odbor se velice rapidně snižuje a veškeří pracovníci, kteří pracovali na okresech v okresních školských zařízeních, tak vlastně všechny přešly na obce třetího stupně, někteří na kraje.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Vy cítíte také nějaký úbytek administrativy v souvislosti se školstvím nebo pravý opak, pane hejtmane?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já mám obavu, že té zbytečné administrativy je pořád mnoho, možná mírně ji ubylo a i možná naším rozhodnutím, že nebudeme otravovat školy, když to řeknu, všemi možnými dotazníky. U nás na krajském úřadě je 90 úředníků zabývajících se školstvím, a to jsme ještě kritizováni některými vašimi spolupracovníky, že jich je málo. Já si nemyslím, že jich je málo, že by to mělo být možná ještě míň.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Máte jich určitě víc než kolik má na regionální školství Ministerstvo školství pro ten jeden kraj.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Odbory jsou nespokojeny s tím, že ve školství budou kráceny třinácté a čtrnácté platy. Pro řadu učitelů je ale takový plat nedostižný sen. Nedostávají totiž ani platy jedenácté a dvanácté, ředitelé škol je o prázdninách jednoduše pošlou na pracovní úřad.

Sezónní dělníci - tak přesně takové postavení u nás mají stovky učitelů a učitelek. Celý školní rok vzdělávají děti, s příchodem prázdnin se ale ocitají na dlažbě.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Takže školství je prioritou pro sociální demokracii už pět let, přesto jsme neustále svědky toho, že učitelé opravdu fungují někde jako sezónní pracovníci, že je prostě ředitelé pošlou na pracovní úřad o prázdninách. Co jste udělala pro to, paní ministryně, aby se to nedělo?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Takže co se týká vlastně té první věci, o které se hovořilo ve vašem příspěvku, to znamená o tom sezónním propouštění, toto je vlastně věc, která se začala stávat až poté, co zřizovatelská pravomoc ve školách přešla z Ministerstva školství na obce a kraje. Předtím se to nedělo, protože Ministerstvo školství by samozřejmě, pakliže by nějaký ředitel toto chtěl udělat, tak ho pravděpodobně okamžitě odvolala.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ne. Takže, pane hejtmane, co jste pro to udělali vy? Máte podle paní ministryně černého Petra.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Jednak zřizovatelské záležitosti na obce už přešly před mnoha lety a na kraje před třemi lety, čili není to současný stav.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Ale začalo se to dít až po té, co to přešlo.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já myslím, že to je ukázka toho, jak český syndrom řeší problém platový a hledá si skulinky.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Dobře, ale postihli jste nějakého toho ředitele, který prostě vyhodí jazykářku, pošle ji na pracovní úřad? Tam máte pravomoci.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Pokud získáme takovouto informaci, tak ředitelé budou samozřejmě tímto postihováni.

Moderátor (Jana Bobošíková):

A zatím jste takovouto informací nezískali, když jsou toho vždycky v létě plné noviny, kolik učitelů míří na pracovní úřad, naprosto otevřeně se o tom ... ?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Souvisí to s určitými kontrolami, které se v září dělají, a vyhodnocení celého roku, takže jakmile toto by se objevilo, tak s tím budeme velmi tvrdě zápasit. Ale já myslím, že to tak, aby zase motivačně k tomu nedocházelo a nebylo to takto zneužíváno a ty platy tam byly definovány jiným způsobem a zodpovědnost ředitelů byla ve větší míře. To já vidím jako zásadní.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Víte, zodpovědnost ředitelů je dnes obrovská, ona je již téměř absolutní. A na jednu stranu jsou zde ředitelé, kteří to rozhodně nedělají, i když mají celou řadu finančních problémů. Jinde jsou ředitelé, kteří to prostě dělají. Já jsem ráda, že mohu říct, že v tuto chvíli je již v parlamentu předložena novela zákoníku práce, která by tuto praxi měla téměř naprosto vyloučit.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ředitelé mají, ale bohužel jsme převzali systém, že byli zvyklí velmi přísně poslouchat školské úřady a někteří nejsou zvyklí na to být manažerem. Bohužel to tak je. Někteří jsou velmi dobří a velmi tvrdě se perou o své prostředky.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Tady máte pravdu, já s vámi tady v tom souhlasím, protože pro ty ředitele školy vlastně poté, co školy přešly na právní subjekty, vznikla naprosto nová situace. A ten ředitel školy, který vlastně dříve byl spíše v pozici nejuznávanějšího učitele v té škole, přešel do pozice, kdy musí kontrolovat vedení podvojného účetnictví, kde musí zajišťovat opravu střechy, kde musí zajišťovat to, aby se ve škole vymalovalo, to znamená, že vlastně dneska jeho manažerské a řídící pravomoci jsou významnější složkou jeho práce než ty pedagogické a je to prostě nová situace, na kterou se oni připravují.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já jsem s nimi v kontaktu, vím, že je to nová situace. Já si dokonce myslím, že ti ředitelé škol by měli být manažeři, že by skoro jejich povinná, myslím, že to jsou dvě hodiny týdně, povinná učební povinnost je zbytečná. Spíše aby byli manažery a řídili tu školu. Hovořím o středních školách, u základní školy je zase jiná situace.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Záleží to samozřejmě na velikosti školy, to znamená já souhlasím s tím, že ředitelé škol mají nyní spoustu problémů, ale na druhou stranu to propouštění pedagogů na prázdniny, to jim prostě nemohu odpustit.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já s vámi souhlasím, to se mi také nelíbí.

Moderátor (Jana Bobošíková):

"Odpočinek v pracovní době je práce," to je verdikt Evropského soudního dvora, který bude mít po vstupu do unie obrovský dopad i v České republice. Soudci dali zapravdu německým lékařům. Ti si stěžovali, že se pohotovostní služba, kdy zůstávají v nemocnici a čekají na zákrok, nebere jako pracovní doba. Rozhodnutí může v praxi znamenat, že nemocnice budou muset přijmout další zaměstnance. Lékař totiž nebude smět být ve službě celých 24 hodin, jak je to dosud běžné.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane hejtmane, pokud bude Česká republika ten předpis, který jsme právě viděli, aplikovat, bude to znamenat vyšší náklady na provoz nemocnic. Na kraje přešly nemocnice v lednu letošního roku, přešly i s dluhy. Jak budete tuto situaci řešit? Budete nemocnice rušit, protože, jak se zdá, odnikud asi peníze nedostanete?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Já myslím, že je to další rána, tato informace. Také neznám vyhodnocení. Jak zaznělo, je to příliš nová informace. Ten problém nemocnic je velmi vážný, je to opravdu stav blížící se krizi. Nechci tady šířit poplašné zprávy, ale ekonomicky je to pro nás velmi komplikované. Kdyby do nemocnic vstoupil tento efekt, tak z těch tří až šesti miliard, o kterých se hovoří jakoby o propadu, se stane větší položka. Pro nás to bude znamenat problém velmi komplikovaně řešitelný.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano, pane hejtmane, ale abychom byli konkrétní, pokud tedy vláda nějakým způsobem masivně neoddluží ty nemocnice, které na vás přešly, a toto všechno se bude aplikovat, bude to znamenat zavírání nemocnic, rušení nemocnic, delší čekání na operaci? Jak by si s tím ten kraj mohl poradit?

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Kraj v této chvíli vystupuje v rámci nemocnic jako zřizovatel.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Ano, jako zřizovatel.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ale i trochu jako školník. My neovládáme, vůbec nemáme vliv na okolí, my nerozhodujeme o ekonomických vazbách, dokonce ani o platech, tak jako ve školství. Máme formu, ale u zdravotníků vůbec žádnou. Čili my je nutíme, aby měly nemocnice vyrovnaný rozpočet, aby se v tomto prostředí pohybovaly vyrovnaně. Ale další navyšování může znamenat třeba i zavírání těch nemocnic, protože už v současné době, pokud půjde tento trend tak, jaký je, já mohu hovořit za červen v našem kraji, je to propad zhruba nebo dluhy zhruba za 131 milionů, očekávám, pokud ta křivka půjde dál, že ty dluhy u nás v kraji se budou pohybovat někde mezi 200 až 300 miliony korun. Může nastat a nastane velmi vážná situace. Já jsem přesvědčen, že jenom pouhé zalepení té díry, vyrovnání dluhu, neřeší situaci. My musíme vytvořit absolutně jiný systém financování v nemocnicích, a to má v rukou vláda. A mám obavu, že tady jsme se nepohnuli vůbec dopředu.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Paní ministryně, jak to bude vláda řešit, jestliže jste ve vládním prohlášení slíbili, že nezvýšíte spoluúčast občanů na péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění a ani nepodpoříte zvýšení procentní sazby povinného zdravotního pojištění? Neboli z vládního prohlášení vyplývá, že nebudete chtít vybrat ani víc peněz od občanů, ani od firem. Jak budete tuto situaci řešit?

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

No, rozhodně to nenasvědčuje tomu, že bychom v tuto chvíli chtěli jakýmkoli způsobem přehodnocovat své vládní prohlášení. Je to otázka jednání a je to vlastně otázka dalších řešení, které v tuto chvíli připravuje jak ministryně zdravotnictví, tak vlastně v posledních době do toho vstoupil i premiér s ministrem financí. A já předpokládám, že v dohledné době nějaké návrhy přinesou. Co se týká vlastně té spolupráce s kraji, víte, je to vlastně vždycky otázka řešení ve spolupráci. Já si myslím, že spolupráce je vlastně tehdy, když spolupracují obě strany, ale tady bohužel kraje zatím spíše postupují tím způsobem, že zvolily spíše tvrdý útok na ministryni zdravotnictví než nějakou snahu o dohodu. A já si myslím, že tu dohodu lze vždycky nějakým způsobem najít.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Paní ministryně, jenom pro diváky, naráží na to, že kraje požadovaly odvolání ministryně Součkové. Takže stručně, bohužel už musíme končit.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Ano, stručně. My jsme si toho velmi byli vědomi, toho silného prohlášení, ale splnili jsme veškeré kroky, které po nás ministerstvo chtělo - audity, plány zdravotní a tak dále - vše se odehrálo. Bohužel paní ministryně posouvá ten systém. Je 50 % výkupů nebo odkoupení dluhů, které byly. To usnesení vládní, které bylo, je v podstatě nerealizovatelné, protože to jsou dluhy k 31.12., ty už skoro vlastně neexistují. Pro nás je to velmi neřešitelná situace a upozorňujeme tímto velmi silným gestem, že takto není možné jít dál, že musíme změnit celý ten systém financování velmi dramaticky, to znamená lékaři se musí chovat jinak, pacienti, pojišťovny, ale ne v tom, že je budeme trestat, ale v tom, že budou motivováni, že každý lékař bude motivován manažerem na svém místě. Pacient ne, že bude trestán, že nějak zneužívá systému. On ho nezneužívá, on ho využívá.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Poslední slovo paní ministryně k tomu.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Tohleto jsou krásné řeči, ale já jsem nezaznamenala od krajů, že by přišly s nějakým konkrétním řešením. Ministryně zdravotnictví se alespoň snažila v těch určitých omezených možnostech, které měla, s nějakým návrhem přijít. A mne možná trochu mrzelo, že vlastně tou vaší odpovědí byl akorát takovýto výpad.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Na tom se neshodnete, promiňte. Dnešní Sedmička končí. Děkuji vám, že jste přišli.

Petra Buzková (ČSSD), ministryně školství:

Na shledanou.

Evžen Tošenovský (ODS), hejtman Moravskoslezského kraje:

Na shledanou.


-


-



-- --

-



Přepis pořadu
Nabízíme Vám přepisy významnějších diskusních pořadů, které stojí za to si přečíst!


Evžen Tošenovský
 
  Přístupy: 15726 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 


Přepis pořadu:


Evžen Tošenovský:




Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA