Rychle propouštět, ale za odstupné
Alena Páralová
Právo, 17.03.2005
* Vláda přichází s liberalizovaným zákoníkem práce. Jak se k němu postaví ODS?
Nepodpoříme ho. Zákoník sice na začátku snaživě deklaruje ústavní zásadu, podle níž co není zakázáno, je dovoleno, ale v dalších paragrafech posléze všechno zakáže. Myslím, že zákoník byl psán od zeleného stolu a je hluchý k potřebám praxe. Podle mého je hlavním problémem současnosti, jak přivábit pozornost poslanců vládní koalice k věcným tématům. Vládní koalice se totiž neustále utápí ve vzájemných, silně mediálně hraných sporech a jsou přijímány zákony, které zhoršují konkurenceschopnost našich firem.
* Jaké máte výhrady?
V první řadě postrádám možnost propuštění zaměstnance ze zaměstnání bez udání důvodu.
* To jako že bude možné libovolně vyrazit pracovníka na dlažbu?
Samozřejmě za patřičné odstupné. A můžeme se bavit o tom, jak vysoké odstupné má zákon předepsat. Nový zákoník to ale vůbec neumožňuje. Firmy budou muset opět složitě hledat důvody pro propuštění problematického zaměstnance. Proto se zaměstnavatelé obávají přijmout zaměstnance do stálého pracovního poměru. Větší ochrana zaměstnance před propuštěním zmenšuje šanci sehnat zaměstnání pro toho, kdo je bez práce.
* Jak vysoké odstupné byste si představovala?
Mohlo by to být, jak už jsem řekla, například odstupné ve výši šesti platů. V některých zemích je výše odstupného závislá na délce pracovního poměru. Dále mi vadí, že zákoník přímo zakazuje, aby zaměstnavatel mohl zaměstnance, samozřejmě po vzájemné dohodě, zapůjčit na přechodnou dobu k jinému zaměstnavateli. Pokládám to za omezování svobodného podnikání, s dopady na omezení spolupráce mezi firmami, na volný pohyb pracovní síly uvnitř EU a v neposlední řadě na zaměstnanost.
* Zákoníku vyčítáte, že byl psán od zeleného stolu. Vždyť se k němu mohli vyjadřovat i lidé z praxe, ale například podnikatelé to odmítli.
Protože na skutečné potřeby zaměstnavatelů nereaguje. Tak například zákoník zná týdenní pružnou pracovní dobu, ale nezná měsíční pružnou pracovní dobu, která se v praxi běžně používá. Ve firmách, kde působí odbory, zakazuje zákoník zaměstnavateli vydat vnitřní předpis bez souhlasu odborů. To pokládám za zcela nepřijatelné, protože zaměstnavatel je, na rozdíl od odborů, odpovědný pod vysokou finanční a trestní sankcí za bezpečnost práce a dodržování zákonných norem a předpisů. Jedná se o naprosté popření všech demokratických principů i záměrů pracovní právo v ČR liberalizovat, tak jak je tomu ve všech demokratických státech. Není přece možné připustit nadále současnou praxi, vyplývající z dosavadního § 21 ZP, a sice, že bez odborů nesmí zaměstnavatel zlepšit podmínky svých zaměstnanců, např. dát jim dodatečnou dovolenou. Příkladem může být úprava pružné pracovní doby.
* To chcete říci, že by odbory blokovaly změnu například bezpečnostních předpisů?
Kdybych nevěděla o konkrétních příkladech z praxe, nezmiňovala bych to. Poslanecká sněmovna nedávno schválila nový zákon o inspekci práce, který výrazně zvyšuje postihy za porušení zákona a pokud by odbory blokovaly změnu vnitřního předpisu, mohla by firma dostat pořádně vysokou pokutu.
* Vy jste nový zákon o inspekci práce dokonce nazvala "trestním pracovním právem". Nepřeháníte to?
Nepřeháním, protože 25 paragrafů z celkového počtu 46 řeší přestupky a správní delikty, takže se jedná o trestní pracovní právo. Novou moderní úpravu, která zoufale chybí, nahrazují v tomto zákoně sankce. Nebudou to sankce za záměrné porušování zásad bezpečnosti práce. Nebudou to sankce za nedbalost. Budou to většinou sankce za nepochopení a špatný výklad nepřehledného zákona. Likvidace malých podnikatelů nebude výjimkou. Současná právní úprava v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je velmi složitá, nepřehledná a dělá potíže i odborníkům, pro které je denním chlebem, natož ostatním zaměstnancům a zaměstnavatelům. Rozpětí pokut od nuly do 2 miliónů vytváří i prostor pro korupci.
* Když tak všechno kritizujete, jak by postupovala ODS?
Na prvním místě je přece nutné řešit příčiny a až potom následky. To znamená, že nejdříve musí být srozumitelně stanoveno, co mají firmy dělat, vysvětleno, jak to mají dělat, a teprve následně mohou být zpřísněna pravidla kontroly a zvýšeny sankce. Na pokuty by měl existovat sazebník jako ve všech slušných zemích, které chtějí skutečně bojovat proti korupci. Zákon dále přesunuje některé kontrolní kompetence z úřadů práce na inspekci práce, což způsobí rozmělnění kontroly a tím i snížení kvality v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
* Ministr Škromach ale poukázal při zdůvodnění přesunu kompetencí na paradoxní situaci, kdy úřad práce vystupuje vůči zaměstnavatelům na jedné straně jako poskytoval veřejné finanční podpory v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, a na straně druhé vystupuje jako dozorující orgán, který finanční prostředky prostřednictvím pokut vybírá.
Já naopak shledávám v současném modelu nepochybné výhody. Úřady práce mají po 14 letech své okresy dobře zmapované, mají vysoce kvalifikované pracovníky kontroly a mohou reagovat daleko pružněji. Jestliže úřady práce ztratí kontrolní pravomoci, bude v budoucnosti daleko pravděpodobnější, že se příjemcem příspěvku ze státního rozpočtu stane subjekt, který porušuje povinnosti vyplývající ze zákona. Vláda na jedné straně tvrdí, že musíme šetřit všude. A zde budeme likvidovat kontroly na úřadech práce, kde fungují, a draze je budovat někde jinde, navíc s horším komfortem pro klienty. Zaměstnanci mají dnes na úřadech práce zastání, mají to na úřady práce blízko, protože úřad práce má v každém okrese několik kontaktních míst. Inspektoráty nejsou ani ve všech krajích.
21. března 2005
Alena PáralováPoslankyně PSP ČR (ODS), stínová ministryně práce a sociálních záležitostí