Alexandr Vondra: Jak jsem lákal Obamu do Prahy
07.04.2009, Týden.cz 07.04.2009
Jak se návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy, nejmocnějšího muže planety, vlastně domlouvá?
Vydal jsem se do Ameriky hned po volbách v listopadu a sedl jsem si s některými lidmi, kteří měli k Obamovi blízko.
Třeba s Gregem Craigem, poradcem Bílého domu, který pracoval už pro Billa Clintona?
Třeba s Gregem Craigem, ano. Mluvili jsme o tom, že je důležité, aby při první návštěvě Evropy nenavštívil Obama jen ty tři velké země jako vloni v létě - Berlín, Londýn, Paříž. Ta možnost byla dvojí, Brusel nebo Praha. A pro Prahu svědčilo, že předsedáme Evropské unii. Jinak by se sem asi nevypravil, možná by ho spíš Poláci přesvědčili k návštěvě Gdaňsku nebo Krakova. Praha kromě předsednictví dala i kulisy pro projev a důležitá byla také schůzka s Václavem Havlem. To všechno rozhodlo, že si Američané nakonec vybrali Prahu, a ne Brusel. V Evropském parlamentu z toho nadšení nebyli.
Jak moc velkou roli v návštěvě Obamy hrála pohádka o Havlovi? Jako s jediným se s ním setkal na osobní schůzce.
Setkání s Václavem Havlem dvacet let po pádu železné opony bylo jedním z lákadel, ale nebyl to důvod jediný. Václav Havel také napsal dopis Obamovi, ale to psali všichni, i Václav Klaus a Mirek Topolánek. Je to skvělá věc, že si zatím každý americký prezident po roce 1989 našel cestu do Prahy. Už je to pátá návštěva amerického prezidenta za dvacet let. Srovnatelně velké země jako Rakousko, Nizozemsko nebo Řecko zdaleka tak dobré skóre nemají. Máme tu zaděláno na trvalou vazbu s Amerikou, to je pro zemi ve středu Evropy v prostoru mezi Německem a Ruskem velmi důležité.
Co z Obamova evropského projevu považujte za nejdůležitější?
Nejzajímavější byl asi ten začátek projevu, kdy se snažil dlouhé minuty povzbudit národnostní hrdost Čechů v době jejich politické krize. Soudě podle ohlasu v davu se trefil do černého. Je jen škoda, že Češi musejí čekat, až jim to přijede říct americký prezident.
Důležitý byl i radar, tedy Obamův plán na odzbrojení. Věříte, že se podaří přesvědčit Írán, aby se vzdal jaderných ambicí?
Slova Baracka Obamy byla jasná. Budou-li trvat hrozby, budeme pokračovat v systému protiraketové obrany. Ocenil odvahu Poláků a Čechů, že se k těm hrozbám postavili čelem. A já zase oceňuji jeho politický realismus: když se Írán nevzdá, tak se v radaru bude pokračovat.
Víkend ukázal, že nejde jen o Írán, i Severní Korea si hrála s raketou...
Jasně to ukazuje, že jedna věc jsou krásné vize světa bez jaderných zbraní a druhá věc je, že ve světě jsou vždy hráči, kteří pravidla odmítají respektovat. A my nemůžeme rezignovat na obranu před těmito nezodpovědnými hráči na mezinárodní scéně.
Co teď budeme s radarem dělat? Čekat, až se domluví Obama s Íránem?
Důležité je, že to Američané nedávají do souvislosti s Ruskem, že Rusko nebude mít právo veta nad obranou Evropy. Teď chvilku počkáme na jednání s Íránem, jestli přinesou nějaké výsledky, nebo ne. A když ne, tak budeme pokračovat, to už je čistě tady na nás doma, jestli smlouvu vyndáme z ledničky a necháme schválit, nebo jestli si to vezme někdo jiný z evropských spojenců. Pro nás by bylo dobré mít vazbu s Amerikou posílenou radarem.
To už ale po předčasně vyvolaných volbách...
To možná počká na nějakou vládu s mandátem a na to, jestli bude mít odvahu se k tomu postavit čelem.
Mluvil jste o víkendu s Barackem Obamou osobně?
Jenom jsme se krátce pozdravili, já se s ním moc neznám. Když jsem byl ještě ve Spojených státech, byl poměrně neznámým mužem v Chicagu, jeho nástup byl dost raketový. Ale co jsem ho mohl sledovat na summitu, má charisma, ví, co chce, je velmi dobře zorganizovaný, není to žádný improvizátor a určitě je to člověk, který bude mít ve světě vliv. Je to klasická celebrita, médii dotvořená ikona. Ale má to odpracováno.