S dočasnou vládou na věčné časy a nikdy jinak…
Martin Stín
Politikon
Středeční rojení zpráv ministra vnitra Martina Peciny o nedostatku finančních prostředků na provoz policie mohlo v důvěřivějších občanech vyvolat vážné obavy o bezpečnost jejich životů, zdraví a majetku: policisté budou od této chvíle zachmuřeně přihlížet vadnutí květinové výzdoby na služebnách, neb nemají peníze ani na benzin, natož na vodu na zálivku. Na lov zločinců budou vyrážet jen v nejnutnějších případech. A koncem roku nechají veřejný prostor podsvětí na pospas úplně, takže zemí se budou nerušeně prohánět kapsáři, lupiči a násilníci až do přidělení peněz policii z rozpočtu na r.2010. Policisté mohli ministrovo pábení pochopit jako upozornění na hrozící ztrátu existenčních jistot. Naštěstí média projevila nezvyklou střízlivost: páně ministrově šílení nevěnovala velkou pozornost, takže panika nevypukla.
Základ informace skutečně za rozsáhlou medializaci nestál. Nedošlo k absolutnímu vyčerpání financí, ale k nerovnoměrnému čerpání z rozpočtových kapitol, jež lze vyrovnat odpovídajícími přesuny „z jedné kapsy do druhé“, povolenými vládou. Není zatím důvod se domnívat, že je vláda nepovolí, když jde o opakující se stav. I když se ministr Martin Pecina dušoval, že nedělá volební kampaň, jediným užitkem z rozmazávání této nicotnosti by mohlo být poškození obrazu Ivana Langra v očích veřejnosti, potažmo ohrožení voličských preferencí ODS.
Více než ekonomické úvahy pana ministra mě zaujaly některé jeho doprovodné výroky. Naznačil, že k úsporám v resortu by se mohlo také jít cestou snížení početního stavu policistů a uvedl, že relativně k počtu obyvatelstva jich máme ze všech unijních zemí nejvíce. Vnucuje se ovšem otázka, zda mechanické srovnání mezi zeměmi bez velmi uvážlivé analýzy místních podmínek je tím nejlepším přístupem k řešení otázky přiměřenosti stavů. Pochybnosti běžného občana vzbuzuje skutečnost, že na ulicích a silnicích je policistů vidět méně než by odpovídalo potřebám zajištění bezpečnosti a pořádku. A kdo má s policií častěji co do činění, si při podobných úvahách vybaví setkání s kriminalisty, sloužícími desítky přesčasových hodin bez nároku na odměnu, nebo na odchody zkušených policistů do civilu kvůli neúnosnému přetěžování prací na služebnách s dlouhodobým podstavem. Kde tedy jsou ti nadbyteční policisté?
Podle mechanického srovnání jsme nad evropským průměrem i v jiných ukazatelích. Máme např. příliš mnoho soudců. Vedeme v poměrném počtu odsouzených. Jejich vydržování citelně zatěžuje státní rozpočet. A věznice praskají ve švech. Kdyby se přihlásilo k výkonu trestu sedm tisíc odsouzených, kteří se mu zatím vyhýbají, nastal by v nich kalamitní stav. Součástí naší současnosti by se asi staly vzpoury vězňů, rvačky ve věznicích, útěky. Škoda, že se Martin Pecina nestal ministrem spravedlnosti. Možná by ho napadlo, že nižší počet soudců bude posílat méně odsouzených za mříže a samovolně se tak bez dalších nákladů vyřeší i přeplněnost věznic…
Od žertování přecházím k nejzávažnějšímu z Pecinových výroků, jímž je sdělení, že koncem roku zastaví nábor policistů. V té době by ale Fischerova vláda „překabátěnců“ již měla být součástí historie. Nebo že by někteří její ministři byli „předsunutými hlídkami“ předpokládané vítězné velké koalice ODS s ČSSD a počítá se s nimi i po volbách? Jsou pak jejich dnešní opatření součástí koncepce, kterou hodlají dále rozvíjet po volbách?
Zastavení náboru policistů stejně jako některá opatření jiných ministrů jsou zásahy s dlouhodobým účinkem, s jehož dopady se bude muset příští vláda vyrovnat, ač je nezavinila. Bude-li její koncepce odlišná od záměrů přechodné vlády, povede to k potížím a ztrátám času, finančních prostředků a lidské energie. Dočasná vláda by se proto měla zásahů dlouhodobé povahy zdržet, protože nemá mravní mandát, aby připravovala nesnáze svým nástupcům. Je ale zřejmé, že některým ministrům zachutnala moc a chovají se tak, jako by již nepřišel čas, aby začali „stříhat metr“. Martin Pecina se záměrem na zastavení přijímání policistů stal mezi nimi přeborníkem. Ve svém celku jsou dlouhodobá opatření přechodné vlády jednou z cen, kterou platíme za neodpovědné „sestřelení“ vlády Mirka Topolánka.
Martin Stín