Oldřich Vlasák: Kde se zadrhávají evropské megabyty?

Kde se zadrhávají evropské megabyty?

Oldřich Vlasák

Překážky evropské politiky
širokopásmového připojení k internetu

Poslanci na Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (18. 6. 2007) podpořili zprávu o budování evropské politiky širokopásmového připojení, kterou předložil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Zpravodaj Gunnar HÖKMARK (EPP-ED, SE) navrhuje opatření na překonání „digitální propasti” mezi městskými a venkovskými oblastmi.
Během rozpravy k této zprávě vystoupil také český europoslanec Oldřich VLASÁK (EPP-ED), který v úvodu vyjádřil plnou podporu kvalitnímu širokopásmovému připojení k internetu a budování bezplatných sítí podporovaných ze strukturálních fondů. V této souvislosti však upozornil na problémy, které vyplývají ze skutečnosti, že pravidla pro využívání podpory ze strukturálních fondů nejsou často zcela kompatibilní s pravidly veřejné pomoci. Další problém shledává v postavení soukromých poskytovatelů, kteří jsou toho názoru, že vytvořením bezplatné sítě v rámci budování služeb občanům dochází k porušování hospodářské soutěže. Poslanec Oldřich Vlasák se proto domnívá, že je třeba, aby Evropská komise podrobně analyzovala pravidla pro využívání strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova k podpoře rozvoje širokopásmového připojení” a následně přijala opatření, která umožní řešit výše uvedené situace.

Oldřich Vlasák:
Kde se zadrhávají evropské megabyty?

Internet a širokopásmové připojení je v dnešní době nezbytnou součástí našeho života. Kvalitní připojení k internetu navzájem propojuje obce, regiony a jednotlivé státy a mění celosvětové hospodářství. Rozmístění širokopásmového připojení má zásadní význam pro růst obchodu, společenský rozvoj a zlepšení veřejných služeb. Služby širokopásmového připojení mohou pomoci v regionech, zejména v těch méně rozvinutých, přilákat podnikatele, usnadnit práci na dálku, nabídnout nové formy lékařské diagnostiky a zdravotní péče a dosáhnout lepší úrovně vzdělání a veřejných služeb. Vytváří se tak dynamické paradigma, ve kterém mají občané nové možnosti v oblasti informací, komunikace, vlivu, účasti, spotřeby, profesního života a podnikání, a to bez ohledu na to, kde žijí.

Význam internetu a širokopásmového připojení si uvědomuje také Evropská unie. Již v roce 2003 v Barceloně na zasedání Evropské rady byl stanoven cíl, že má být zajištěno, aby všem evropským občanům byly nabídnuty příslušné veřejné služby širokopásmového připojení. Rozhodnutí o tom, jakým způsobem podpořit širokopásmové připojení, bylo ponecháno na regionální a místní samosprávy, které mají k občanům nejblíže. V praxi však samosprávy často narážejí na problém konfliktu mezi účinnou podporou volného přístupu k internetu formou budování bezplatných sítí podporovaných ze strukturálních fondů na jedné straně a pravidly veřejné pomoci na straně druhé. Když se například Hlavní město Praha rozhodne v rámci budování služeb občanům podpořit bezplatnou WiFi síť, okamžitě ji napadnou komerční firmy poskytující připojení k internetu s tím, že dochází k porušování hospodářské soutěže.
Evropský parlament proto na svém zasedání v červnu 2007 vyzval Evropskou komisi, aby podrobně analyzovala pravidla pro využívání strukturálních fondů a fondů pro rozvoj venkova k podpoře rozvoje širokopásmového připojení a aby následně přijala přesnější pokyny k řešení situací, kdy jsou služby širokopásmového připojení rozvíjeny s pomocí strukturálních a veřejných fondů v oblastech, kde jsou tyto služby již částečně poskytovány. Dále Evropský parlament zdůraznil, že je nezbytné, aby Komise zajistila propojení mezi různými finančními programy, např. sedmým rámcovým programem pro výzkum a technický rozvoj, rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, strukturálními fondy a fondy pro rozvoj venkova tak, aby nedocházelo k duplicitám a evropské peníze byly vynakládány efektivně.

Kvalitní širokopásmové připojení k internetu je zcela jistě oblastí, kterou by Evropská unie měla podporovat. Bez rychlého a permanentního připojení se nám zcela jistě nepodaří vytvořit konkurenceschopnou a dynamickou evropskou ekonomiku založenou na znalostech. Díky podpoře širokopásmovému připojení by vnitřní trh s téměř 500 miliony lidí byl schopný vytvořit celosvětově jedinečné množství uživatelů tak, aby Evropa v dnešním globálním světě držela krok se světovými ekonomickými velmocemi jako jsou Spojené státy americké či Japonsko.