Proletáři informační revoluce

Jan Suchánek

Tenhle volební systém generuje skutečně vzorné representanty té třetiny, která je dle jednoho vyhlášeného psychiatra či psychologa úplně blbá. Oni se totiž ti průměrní s těmito blbci spojí a už mají většinu. V té většině jsou ti blbci taky většinou a tak nám volí politiky k obrazu svému. Politiky, kteří pro blbost za nic nemůžou. Proto se může stát, že v hlavním městě těm politikům někdo dokáže nakukat, že jim vymyslí na tramvaje skipas a když mu dají miliardu, tak si s tím skipasem půjde zaplatit i návštěvu městských záchodků. Smlouva je prý tak blbá, že „know how“ prý nebude patřit městu ale těm vykukům, kteří to pak prodaj Rakušákům a Švýcarům, protože těm určitě vadí, že skipasem nejde platit pivo v chatě pod ledovcem.

Jinak těm, co budou chtít bránit své oblíbené politiky a co si myslí, že u nás nejde o skipas nebo korupci ale o platební kartu, tak chci připomenout, že už i zde už bylo všechno dávno vymyšleno. Když jsem se svojí první kartou poprvé platil v Americe, tak po mně nikdy nechtěli žádný PIN. Kartou stačilo jen mávat nad čtečkou. Představte si, že by takhle ve Špindlu zaváděli skipasy, tak to má pro lyžování horší důsledky než kdyby oteplování nebyla jen zelená chiméra. A kdyby nešlo o provize, tak si licenci na ten skipas mohli koupit od správce zámeckého parku v naší vesnici, kde už dlouhá léta taky funguje.

Když jsem byl mlád a učili nás Marxe, tak se pamatuji, že nám říkali jak vykořisťovaní proletáři rozbíjeli v Anglii stroje, aby si zachovali práci. Dokonce ještě před érou Lady Thatcher, která takové manýry zatrhla, dokázaly odbory v docích prosadit, že dělníci chodili ve mzdě za ještěrkou, která pracovala za ně. Dnes podobnou proletářskou kontrarevoluci dělá celá justice. A strojem k rozbití jí jsou i datové schránky. Ty měly být jedním z nástrojů jak odstranit nefunkčnost justice.

Veksláci se spravedlností žádnou elektronizaci justice nechtějí. Přišli by o průtahy, které dávají dost času justičním mafiím jejich operace domluvit, na obětech vynutit výpalné či jen jim dát čas nalézt zprostředkovatele úplatku. Soudci a prokurátoři se musí nějak zajistit, když sociální stát jim zajišťuje stejné důchody jako těm, co takové platy jako soudci neberou. Už jen ta dokonalá sabotáž nahrávání soudních jednání ze zákona, kdy soudci nemohou připustit, že by elektronický přepis záznamu dokumentoval, jak je psané právo vzdáleno tomu, co v soudních síních aplikují.

Oni ani ti politici, co vymysleli, že za datové schránky dostanou provize, to nedělali jinak než s tím pražským skipasem. Oni jen možná vylepšovali ekonomiku Český pošty a odsabotovali jim to ti plzeňští právníci na spravedlnosti. Co mají dělat datové schránky tam, kde soudce diktuje zapisovatelce a stále ještě nemá monitor, na kterém by se mohl podívat, co zapisovatelka vlastně zapisuje. Nemá dokonce ani monitor, na kterém by se mohl podívat, jak ten zákon zněl v době, kdy byl pro projednávanou věc relevantní, a už vůbec aby se mohl podívat na zákon o daních či účetnictví, když je jen specialista na trestní zákon a trestní řád. Nebo dokonce, aby se kdokoliv z nich mohl podívat na Evropské úmluvy na korupci, které jim zakazují soudit tak, jak soudí.

Tady v tomhle království oligopolu zkorumpovaných představitelů těch podprůměrných, který jen plynule nahradil bolševickou Národní frontu, se totiž soudu elektronicky zaslané dokumenty tisknou a vážou do papírových složek, aby ty mohly trávit dlouhé měsíce cestováním mezi soudními instancemi místo toho, aby je mohly soudy sdílet na síti stejně jako sdílí databázi o těch, které justiční mafie označila jako své objekty zamýšlené justiční likvidace. V neprospěch takto označené oběti justiční (konkurzní) mafie se dokáží i ústavní soudci vzdát svých předchozích všechny domněle zavazujících nálezů.

Nikdo neřeší, jak se elektronicky doručené důkazy posuzují ve vztahu k průkazné hodnotě originálu. Tohle je spojeno s morálkou a existencí právního státu vůbec. S bolševickou morálkou a přetrvávající mocí vyznavačů třídního práva to je naopak u nás jen další cesta k absolutnímu bezpráví. V právních státech je to vše již dávno vyřešeno. V 95ým jsem byl v mrakodrapu investiční společnosti, která spravuje majetek větší než tohohle státu. V přízemí měli několik průběžných skenerů, kterými procházela veškerá korespondence před vstupem do skartovačů. Zbytek jen na monitoru počítače. Včetně šeků. To a tudíž ani elektronizace justice v zemi, kde jsou zkorumpovaní soudci i těch nejvyšších instancí a nedohledáte mezi nimi a politiky veřejně prokazatelnou výjimku, ale možné není.

Elektronizace justice ve verzi, kdy by se dokonce v soudních síních objevili dataprojektory či velké displeje, je zcela nemožná. Jen si představte, že by se soudní řízení díky elektronizaci zrychlila, pak by to stát stálo neuvěřitelné peníze na odškodňování. Stále je tu riziko, že věc se dostane do rukou nezkorumpovaného soudce. Publikoval jsem příklad oběti konkurzní mafie, které dal po 14ti letech zapravdu Nejvyšší soud. To už bylo právo té oběti na odškodnění dávno promlčené. Proto justiční mafie nemůže dovolit urychlení soudních řízení. Oběti by nemusely být tak zdevastované a mohly by se bránit. Teprve úhrady škod, které jurokracie ve prospěch organizovaného zločinu napáchá, by stát rozhoupaly, aby se začal bránit.

Dodnes jsme často svědky, kdy se i nad ústavní práva presidenta staví subjektivní práva soudců a kdy i četným stěžovatelům k Nejvyššímu a Ústavnímu soudu jsou jejich práva odmítána s odkazem na právo soudce uplatnit vlastní originální logiku, kterou by školákovi nikdo netrpěl, což znamená postavení jurokracie nad zákon. V takové zemi demonstrativně odmítající principy právního státu si jurokracie zajistí své postavení, své příjmy i když kvalifikace značné části z nich vylučuje uplatnění elektronizaci justice. V nejlepším případě bude mít pologramotný soudce několik asistentů. Jako za Thatcher je řešením pouze to, vzít jurokracii její právo na neodvolatelnost soudce. Snad by bylo lepší jim jako bývalým příslušníkům SNB a STB dát lukrativní důchody, stejně do té party ti marxisté patří.

Jen poznámka nakonec. Všimli jste si, jak ta Sněmovna Parlamentu a to Ministerstvo financí jsou levicový?