Koncert pro Mirka. Ein Kessel pro Rejžka.
Jana Dědečková
Koncert pro Mirka byl radost. Výborná atmosféra a milé setkávání s lidmi, které jsem už roky neviděla. Mirka Topolánka přijeli podpořit i lidé z Jilemnice, kteří mi věrně stáli v zádech v době, kdy jsme sváděli boj o ODS v roce 1997 nebo při televizní krizi. Bylo milé se ujistit, že jsou stále naladěni na stejnou notu, že podobně vnímají i událostí posledních měsíců, že stejně jako já nechápou chování prezidenta Klause a jsou stejně jako já zklamání jeho aktivismem a personifikací politiky. Potěšilo mě pochopitelně i sdělení, že mé články se horlivě tisknou a rozšiřují mezi ty, kteří internet nemají.
Pandemie, nepandemie, Mirek Topolánek absolvoval tisíce podání rukou. Lidé mu při tom vyjadřovali své poděkování, ale také rozhořčení nad činem ČSSD, která uvrhla zemi do ostudy v době českého předsednictví EU. Jak pozitivně naladí slova podpory jsem si vyzkoušela včera na vlastní kůži. Jsem přesvědčená, že ani Topolánek není imunní vůči všem urážkám, zpochybňováním a útokům, a že tento doušek důvěry byl náramně osvěžující. Mezi lidmi se pohyboval jako ryba ve vodě, uvolněně komunikoval a svým smíchem odzbrojoval i škarohlídy, kteří přicházeli s rozpaky a odcházeli se slovy, že ten Topol je úplně normální a milý. Na podiu se mezitím střídal jeden umělec za druhým. Odcházeli jsme a doprovázel nás hlas Evy Pilarové. A jeje, říkala jsem si. Právě se odsoudila. VK si ji maže z mobilu.
Metamorfóza ?
Česká televize nevydržela a konečně! komentováním Eurosongu pověřila hudebního kritika Rejžka. Pravděpodobně jí nic jiného nezbývalo. Rejžek totiž odpuzujícím způsobem znectil každého předcházejícího komentátora a svůj současný post si doslova vydupal. Na cecíky veřejnoprávní dojné krávy se však přisál s takovou chutí a dychtivostí, že téměř zapomněl na účel svého poslání. Jednotlivé výkony ani slůvkem nehodnotil a zmohl se pouze na krátké slovní ekvilibristiky, stylem a dikci silně připomínající tlampačové komentování 1.máje v dobách totality. „Když se vykloním z komentátorského stanoviště, vidím absolutní nadšení“. , zněla jeho nadšená hudební „recenze“ po vystoupení skupiny Gipsy. No, možná se mu tento žánr líbí. Nohavicu, jak sám řekl, tento hudební znalec neposlouchá. Zaplať pánbůh, dodávám já. Ein Kessel by Jarek nepřežil. Ani tehdy, ani dnes. A hudebnímu kritikovi Rejžkovi sluší. Tak nějak k němu patří. Přejme mu proto, jak ten zasloužený žold, tak ty dva týdny moskevské dovolené, placené z našich peněz. Který jiný nonkonformní člověk by byl schopen na oltář veřejnoprávnosti takovou oběť přinést.
Jana DědečkováBývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů
