To máme mládež…

Jana Dědečková

Bez špetky respektu k „úctyhodným“ mužům, kteří objíždějí republiku a slibují blahobyt, vrhají po nich vejce a odmítají věřit slibům, kterým je starší generace ochotná naslouchat s nábožnou úctou. Profesionální obchodníky s lidskými city už druhý týden česká mládež natírá barvou jejich stáje a poděkování se pravděpodobně nedočká. Noviny mají o čem psát, fotografové a kameramani se předhánějí kdo získá lepší úlovek, politologové se zhostili svých rolí a s vážnou tváři přednášejí politické analýzy koho že vaječné tsunami poškodí a komu v nadcházejících volbách pomůže.

Prezident vydal prohlášení v němž naléhavě vyzývá občany, politiky i média, aby odmítli tyto projevy „násilí, nenávisti a netolerance“ „Nedopusťme aby předvolební klání politických stran dostávalo charakter pouličních válek.“, říká pan prezident. Chápu, že jako prezident musel zaujmout nějaké stanovisko k těmto vaječným operetám, ale vydávat spontánní protest mladých lidí proti papalášství a nabubřelosti za předvolební klání politických stran, jsou zlé větičky prozrazující nepochopení současné situace. Na těch náměstích se schází generace, která se narodila a dospívala ve svobodném světě. Generace, která svobodně cestuje po světě a vidí dál než za kopečky rodné vsi. Generace, která není traumatizována vlastní minulosti. Na těch náměstích nejsou chuligáni bez špetky respektu k autoritám, ale studenti středních a vysokých škol, kteří odmítají populismus a nehodlají platit dluhy svých předků. To generace, kterou ještě nedávno Paroubek nechal beztrestně zmlátit na Czechteku, tančí s Paroubkem svůj tanec mezi vejci. Mladí lidé mají sice černobíle vidění, ale také silně vyvinutý cit pro spravedlnost. V této kombinaci pro ně musí být David Rath, coby zákonodárce nerespektující zákon, stejně jako paroubkovská soudružská rétorika a kamaráčofty s bývalými veksláky, noční můrou.


Rozhodně nezastávám názor, že by se politický nesouhlas s kterýmkoliv politickým činitelem měl řešit vrháním vajec. Na druhou stranu se mi nelíbí ani ostré vyjádření pana prezidenta. Cítím v něm pokrytectví. Ohrožením demokracie není spontánní vzedmutí veřejnosti, ale nerespektování zákona, zneužívání veřejných funkcí a mocenská zvůle. Jak jsme mohli vidět v pondělních Reportérech ČT, k institucionální důvěře pan prezident přispívá jen malým dílem.

Se slovy pana prezidenta o „ násilí, nenávisti a netolerance“ však mohu souhlasit bez výhrad. S takovou nenávistí, jakou jsou schopni v sobě aktivovat dědouškové a babičky s mávátky, a to nejen verbální, jsem se už dlouho nesetkala. V Příbrami vejce nikdo neházel, přesto starý muž strčil do studentky vší silou až zavrávorala, další muž zuřivě strhával plakátek, který chtěla nalepit na reklamní plochu, v Kladně se další dědoušek na pískajícího mladého muže obořil slovy „ještě jednou pískni a rozbiju ti hlavu o obrubník“. Pohledy do tváři těchto starých lidí nepotřebují komentář. Je mi jich líto. Mávají Paroubkovi a díky jeho slibům věří, že uspokojivá budoucnost vyžaduje návrat k zidealizované minulosti, jaká skutečně neexistovala. Už jednou nás do této socialistické pasti zatáhli v době svého mládí, kdy se klaněli sochám Stalinů, Gottwaldů.

Kdo jiný, než povykující a rozesmáté mládí plné optimismu, nadějí a elánu, by mělo tento další pokus zhatit. Bojují za svou budoucnost.

Jana Dědečková
Bývalá členka Rady ČT v období tzv. televizní krize. Šéfredaktorka Virtually a místopředsedkyně a mluvčí Občanského sdružení televizních a rozhlasových koncesionářů