Také jde o burčák

Pavel Landa

Nepochybně se vzrůstem uživatelů internetu roste i počet těch, kteří na uveřejněné texty reagují. Ponechme stranou, zda je glosují konstruktivně, slušně nebo sprostě, všechny možnosti jsou totiž anonymním pisatelům otevřeny. Takže je nejvyšší čas tuto možnost akceptovat a namísto okřikování reagujících se jich naopak zdvořile dotázat. A právě to teď hodlám učinit.

Po Praze například jezdí větší dodávkový automobil se slovenskou poznávací značkou, na kterém je napsáno „Móda pro moletky“. Internetový slovensko-český slovník uvádí, že pojem „moletný“ znamená hovorově baculatý, a že se vztahuje na postavu. No budiž, ale kde se to slovo vzalo? Věděl o něm L´udovít Štúr ? Snad se čtenářů na Slovensku nedotknu, ale dotázal jsem se slovníku maďarsko-slovenského a slovensko-maďarského, kde mi vysvětlili, že moletka je molett nő, čímž jsem ale popravdě řečeno příliš nezmoudřel. Takže – věděl by některý z laskavých glosátorů, kde se slovo moletka vzalo? I přesto, že třeba Friedrich August von Hayek se o moletkách vůbec nezmiňuje? A že jde o problém nevážný? Vážení přátelé, a vy chcete vážně brát takzvané vážné problémy vážně?

V Olomouci uspořádali už poněkolikáte docela veselou parádu oslavující Radeckého, který se v jejich městě také někdy vyskytoval. Vůbec nic proti tomu, naopak. Vyznamenala se však ČTK. Když o tom zpravodajsky pojednala, uvedla i stručná životopisná data rakouského vojevůdce. Mohli jsme se dočíst, že se narodil nedaleko Příbrami. Nezasvěcený čtenář musel nabýt dojmu, že paní matinka povila budoucího maršála při jízdě kočárem, anebo v horším případě v té těžké hodince někde na mezi poblíž města kdysi proslulého hornictvím. Ono je to ale jinak. Radecký se narodil v obci zvané Třebnice. Jenomže tomu nikdo nechce věřit, každý editor má Třebnici ze překlep. Őesterreichischer Soldatenfreud ve dvoučísle 49-50 z 23. prosince 1848 například píše, že polní maršál se narodil v Trebnitz, městysi v Litoměřickém kraji Čech. Další rakouský autor základního Radeckého životopisu nechal vojevůdce narodit v obci zvané Trebenitz patřící k panství Horšovský Týn a ležící v Klatovském kraji. A tak se nejspíš stalo, že i po mnoha letech také v ČTK neuvěřili, že by mohla poblíž Sedlčan existovat obec Třebnice, dokonce i se zámečkem, kde se Radecký 2. listopadu 1766 (mimochodem právě před 240 lety) doopravdy narodil, a raději opatrnicky uveřejnili, že spatřil světlo světa nedaleko Příbrami, což je, když se to tak vezme, koneckonců také pravda. Takže přátelé, co říkáte? Údaj zpravodajské agentury o tom, že Radecký se narodil nedaleko Příbrami, poblíž Příbrami nebo u Příbrami, je přece informace nanic!

A konečně třetí závažné téma, nanejvýš aktuální. My tady v Praze, jak mám dlouholetou zkušeností ověřeno, v naprosté většině vínu moc nerozumíme, což je ostatně také všeobecně známo (vědí to zejména dodavatelé). Tím spíš nerozumíme burčáku, o němž máme spíš jenom povědomost, že bývává na trhu každým rokem kolem data konání brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu, což patrně také nebude náhoda. Nicméně o zahraniční obchod se strojírenskými výrobky mi teď tady nejde, nýbrž právě o burčák. Mohl by mi – a nejspíš i nejednomu z mých spoluobčanům hlavního města – někdo prozradit, jak to s tím burčákem vlastně je? Jak se pozná kvalitní od nekvalitního? Na co si dát pozor, čeho se vyvarovat?

Všem komentátorům mého dnešního textu už teď upřímně děkuji. Pro pořádek sděluji, že za své cenné poznatky a připomínky však nemohou očekávat žádný honorář. Ale to snad nijak nevybočuje z rámce fair play: my autoři textů na tomto serveru totiž také žádné honoráře nedostáváme, pokud to ještě někdo neví. Takže: díky předem.

Pavel Landa
Pavel Landa je spoluautorem knih Encyklopedie pro milovníky Švejka (I. a II. díl) a Vojenská kuchařka, a autorem knih Dějiny budou od útery, Ženy, ženy, ženy