Jak jsem poznal zrádce
Zdeněk Prosek
Pan poslanec Melčák byl panem poslancem Paroubkem ocejchován. Je to prý zkorumpovaný podvodník a zrádce. Dámy, které pracují v sekretariátech výborů, jejichž je pan Melčák členem, tomu nebudou věřit. Zaručeně vám o něm řeknou, že to je vzácně slušný člověk. Jak je to tedy?
Můj minipříběh o panu Melčákovi začal jednáním v ústavněprávním výboru. Pan Melčák otevřel diskusi na téma presumpce viny. Nevím, jestli měl na mysli způsob, jakým jedná pan Paroubek s těmi, kteří mu jsou nepohodlní, nebo procesy z padesátých let. Emotivně a se zaujetím odmítal presumpci viny jak z právního, tak z etického hlediska. Když jsem ho po jeho vystoupení označil za člověka, který „nemá okoralé srdce“, dojalo ho to.
Krátce nato jsem se dozvěděl o jeho úmyslu vystoupit z klubu ČSSD. Po několika týdnech jsme se náhodně setkali na chodbě u výtahu po jednání výboru. Překvapil mě svojí otevřeností, když začal vyprávět o svém dětství a rodině, která byla v padesátých létech komunisty perzekvována. O svém otci stíhaném na základě sousedova udání za přechovávání zbraní. O tom, jak rodina kvůli středověkým bambitkám, dědictví po strýci, trpěla. O tom, jak to jako jedenáctiletý kluk těžce nesl. A také o tom, jak se proto s komunisty nemůže smířit.
Vyprávěl o tom, jakému nátlaku je vystavován poté, co oznámil odchod z klubu. Jak mu to padesátá léta připomíná. Jak doufá, že nátlaku nepodlehne. Že jako člověk obstojí.
Nevím, proč pan Melčák neříká otevřeně to, co mi před pár týdny svěřil na chodbě poslanecké sněmovny. Teď už by mu asi nikdo neuvěřil. Já ano.
Zdeněk Prosek
poslanec PSP (ODS)