Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Tragické drama s výbornými herci

Josef Mlejnek

Dramaturgie první brněnské scény měla při svém programovém úsilí o různorodý repertoár i při snaze vzbudit zájem o divadlo u lidí, kteří se mu běžně vyhýbají, mimořádně šťastnou ruku: v Mahenově činohře mělo koncem ledna premiéru drama Gabriely Preissové Gazdina roba v nastudování Břetislava Rychlíka. Režisér nespojil inscenaci Gazdiny roby s horňáckým folklórem konjunkturálně, aby přitáhl diváky na lidovou muziku. Důvěrně tento „svůj kraj“ zná; je mimochodem i autorem několika dokumentárních snímků o Horňácku a nastudoval si velmi podrobně i dobové reálie související s dílem Preissové. V samotném představení nejsou jednotlivé, velice výrazné obrazy izolované: zpěvné vstupy je nejen propojují, ale především „nasvěcují“, dění na scéně má spád, kontinuitu.

Uhrančivý je už samotný vstup, temné zaříkávání Kači Drkotnice, „bohyně a léčitelky“ (Ludmila Slancová), při ohni – něco se má, něco se může, něco se nesmí výslovně. V Rychlíkově pojetí Gazdiny roby nejde jen o tragický příběh, jehož smutní hrdinové si chtěli na „tmářské“ době vyvzdorovat své štěstí, ale spíše o otázku, smí-li jednotlivec svévolně překročit zákon obce. Neproměnný základ scény tvoří „wilsonovské“ prosvícené pozadí s naznačeným kukuřičným polem. Kroje, včetně oblečení hudců, jsou stylizované ve zvláštní, vesměs černobílé kombinaci – někteří muži mají těla „potetovaná“ rovněž stylizovanými folklórními ornamenty. Představitelka Evy, subtilní Eva Novotná, propůjčila postavě od počátku zvláštní směs hrdosti a umíněnosti - z její krajčírky vyzařuje nevinnost a čistota ve chvílích štěstí i scestí. Postavu Samka Jagoše, za něhož se Eva navzdory provdala, ztvárnil v celé znamenané zlověstnosti Petr Halberstadt. Z vnitřku jeho domu čiší bezútěšnost, a to nejen po smrti dítěte (malá rakev při pohřbu a prázdná postýlka): holá stěna s množstvím králičích kožek, jejichž zpracování naplňuje čas kožušníkovy rodiny. Evina osudová láska Mánek Mešjaný, s nímž nakonec uteče do Rakous, je v podání Václava Vašáka, jak žádá předloha, mužem vřelým v slibech a slabým v jejich plnění. Herci ovšem věříme, když nezrale doufá, že přestupem na Evinu luteránskou víru získá právo na „rozsobáš“ se svou katolickou manželkou Maryšou (Henrieta Hornáčková). Škoda, že způli polyká věty při vyhroceném sporu s matkou, Mešjanovkou, jíž vtiskla sveřepou podobu Drahomíra Hofmanová. Přímo jako neúprosný zákon působí v závěrečné scéně, když před dělníky a majiteli dvorce, krátce poté, kdy Eva obdrží od Baronky (Monika Maláčová) zlatý křížek, vykřičí do světa, že Eva není Mánkova žena, ale pouze jeho „ženská“ neboli roba. Přímo za herecký koncert lze označit dialog dvou tchýní z úvodní části, kde Drahomíru Hofmanovou doplňuje Marie Durnová – nepřekonatelná v medové jízlivosti a dokonalá v krajové mluvě. Opomenout nelze ani postavu Huspeky, pravotára z Prešpurka (Jaroslav Dufek), který svým brilantním právnickým výkladem jako by ztělesňoval smýšlení tohoto světa, před kterým Mánek se svým nezralým optimismem rychle vycouvá.

Pomyslný protipól Rychlíkovy brněnské rekonstrukce představuje při své úspornosti Gazdina roba v Divadle Na zábradlí (režie Jiří Pokorný). Obě inscenace jsou při nesporných kvalitách navzájem komplementární, nevylučují se. Je dobré vidět obě.

Národní divadlo Brno – Gabriela Preissová: Gazdina roba. Inscenační scénář, jazyková úprava, režie: Břetislav Rychlík. Scéna: Martin Černý. Kostýmy: Markéta Oslzlá-Sládečková. Choreografie: Ladislava Košíková. Hudba: Petr Hromádka. Hudecká muzika a odborná spolupráce: Petr Mička. Délka představení: cca 150 minut.
Hodnocení: 90

Nekrácený text recenze, která vyšla 20. února 2009 v MfDNES.



Josef Mlejnek
 
  Přístupy: 19662 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA