Virtually - titulní stránka Fotolab Virtually


Na obranu kapitalismu (HN 19.1.2005)

Vilém Barák

Počet demonstrantů za nedotknutelnost soukromého vlastnictví a svobodu by se dal spočítat na prstech jedné ruky, kdežto na antiglobalizačních akcí mávají rudými prapory statisíce přívrženců státního dirigismu a vyvlastňování. Kapitalismus má mnoho nepřátel a ani jednoho přítele. Nezaměstnanost, inflace, nedostatek bytů či peněz ve zdravotnictví a školství, strádání obyvatel rozvojových zemích, znečišťování životního prostředí, v podstatě všechna bída světa je dávána za vinu právě kapitalismu. Tuto tradici založili již intelektuálové Charles Dickens, Karel Marx, kteří ve svých knihách líčili nuzný život dělníků a dřinu dětí v továrnách. Nikdy jim nepřišlo na mysl, že bez práce v průmyslových městech by tito proletáři prostě neexistovali, zemřeli by hlady a nemocemi v „idylických“ vesnicích. Šíření socialistických idejí pokračuje neztenčenou silou i dnes. Zjevní, skrytí i bezděční socialisté dál falšují dějiny a varují studenty, televizní diváky a čtenáře novin před trhem, svobodou a dobrovolnou mezilidskou spoluprací. „Naše civilizace ze své podstaty směřuje k diktatuře kartelů, diktatuře reklamy, zisku, korporací, konzumu“, řekl bývalý president Václav Havel na konferenci o globalizaci v Paříži 26.října 2004. Další ze zastánců omezené suverenity člověka, Jiří Večerník v článku „Společnost je vše a ještě víc“ MF Dnes 31.12.2004 nešetří moudry jako „..nikoliv poměr nabídky a poptávky, nýbrž moc určuje cenu především; ...ví se, že nehlídaný trh se převrátí v monopoly“.

Trh však neselhává, selhávají vlády. Příčiny všech problémů, které zažíváme, nevězí v kapitalismu, ale v dnešním socialismu s kapitalistickou tváří, v tom, že společenské instituce jsou v protikladu k trhu. Každá regulace plodí problémy, které se byrokraté snaží napravovat dalšími regulacemi a vznikající ještě větší problémy chtějí tlumit ještě většími regulacemi. Výsledek je stejně zničující, jako snaha řídit automobil v horských serpentinách otáčením volantu s několikavteřinovým zpožděním. Snad žádná ideologie neusiluje o strádání lidí. Socialisté, komunisté, fašisté i Usáma bin Ládin chtějí upřímně lepší svět. Zvolenými prostředky, které jsou v principu špatné, však nikdy nemohou svých cílů dosáhnout. Naopak, špatné prostředky vedou ke špatným cílům a ještě horším koncům, bídě a nesvobodě. My kteří jsme se 40 let na vlastní kůži přesvědčovali o nefunkčnosti socialismu jako celku, opět bláhově věříme, že socialismus omezený na určité sektory, jako školství nebo zdravotnictví, bude úspěšný. A těmto systémům svěřujeme naše největší bohatství, děti, zdraví a život. Stejně nesmyslně věříme v blahodárnost zředěného socialismu dávkovaného celé společnosti. „Správná míra“ regulace neagresívního chování je nebezpečná fikce. Ten, kdo říká,....vadí mi současné regulace, ale „všichni víme“, že nějaké jsou potřeba, schvaluje zlo socialismu a přeneseně i komunismu. Lhostejno, za jak velkého pravičáka se považuje.

Ve staré Číně, aby si císař mohl užít chlazeného nápoje, musely desítky jezdců schvátit koně při dopravě kousku ledu ze vzdálených hor. Dnes máme každý doma lednici. V 18. století pouze několik stovek příslušníků šlechty mohlo navštívit Jadran. Dnes stejným směrem rok co rok cestuje 850.000 Čechů, včetně podle dnešních měřítek chudých. Nikdy lidé nebyli tlustší, nežili déle a neměli více volného času. Bydlíme v domech s kanalizací, přítokem čisté vody, vytápěné a osvětlené bez kouře, s vlastní lázní, v přepychu, o kterém se nesnilo ani největším boháčům minulosti. Tohle všechno nepřišlo samo sebou, ale jedná se o plody kapitalismu, respektu k vlastnictví, svobody podnikat a pracovat v jakémkoliv oboru, obchodovat s celý světem, vynalézat, rozhodovat o svém majetku a volném čase. Dospěli jsme ale do situace, kdy síly růstu spočívající ve vědě, technice a nashromážděném bohatství již nedokáží překonat škodlivost vládních regulací. Hospodářský růst Německa, Francie a dalších zemí západní Evropy stagnuje, místo prosperity se roste pouze přerozdělování, zákazy, příkazy. Evropa umírá nikoliv pod náporem barbarů, ale potichounku ve spánku, jako oběť nejlepších úmyslů socialistů.


24. ledna 2005



Vilém Barák
Od roku 1996 působil v bankovnictví v oblasti rizikových pohledávek. Dnes se věnuje krizovému řízení společností. Publikuje články v MF Dnes, Lidových novinách, Respektu, Hospodářských novinách a Virtually, převážně k ekonomickým tématům. Je spolupracovníkem Liberálního institutu.
 
  Přístupy: 16314 Komentář Stáhnout Tisk E-mail
 





Vybrali jsme z tisku
křepelka šmok


ODS
REKLAMA


Hrad
REKLAMA


TOP články
REKLAMA